.png){kind=logo}
Podnikatelé jsou schopni přenést jen část zvyšující se zátěže na příjemce svých služeb či produktů.
Polské mikropodniky a malé firmy se nejvíce bojí rostoucích nákladů na provozování firmy, další obavy se týkají problému nespolehlivých dodavatelů a zvyšujících se odvodů na sociální zabezpečení. Nejméně se zase obávají politické nestability země, kontaktů s bankami či leasingovými společnostmi a také ekonomického zpomalení.
Nejnovější studie UCE Research přináší odpověď na otázku, čeho se nejmenší firmy v Polsku aktuálně nejvíce bojí. 41,3% dotazovaných mikro a malých podniků uvádí obecně rostoucí náklady na provozování podniku. Podle Adriana Parola, odborníka na finanční trh a jednoho ze spoluautorů studie, je takový náznak pochopitelný – nárůst provozních nákladů výrazně snížil ziskovost podniků a často zpochybňuje smysl jejich dalšího udržování. Podnikatelé jsou schopni přenést jen část zvyšující se zátěže na příjemce svých služeb či produktů. Łukasz Goszczyński, dlouholetý odborník na restrukturalizaci a druhý spoluautor studie, dodává, že tento typ společností obvykle provozuje své operace lokálně. – Nejsou schopni kompenzovat rostoucí náklady zvýšením objemu prodeje nebo zvýšením cen výrobků. Obávají se poklesu konkurenceschopnosti na místním trhu. Náklady na provozování firmy již řadu let rostou. Vzhledem k vypuknutí pandemie, válce na Ukrajině a vysoké inflaci se však tento nárůst ukázal jako velmi rychlý – komentuje.
39,7% respondentů se bojí nespolehlivých dodavatelů a 28,2% se bojí zvýšení příspěvků ZUS. Łukasz Goszczyński poukazuje na to, že tento typ podnikatelů má omezený vlastní kapitál a z velké části financuje své aktivity úvěry. V případě prodlení se splácením mají potíže se splácením svých závazků – to následně negativně ovlivňuje jejich bankovní scoring, který může v extrémních situacích vést až k ukončení úvěrové smlouvy a úpadku společnosti. Strach z nespolehlivých zhotovitelů proto není důsledkem extrémní opatrnosti, ale reálnou hrozbou, které podnikatelé nemohou na 100 % zabránit sami. – Změnila se pravidla pro placení příspěvků ZUS, a tím výrazně vzrostla související zátěž, kterou musí podnikatelé nést. V případě nezaplacení jim hrozí administrativní vymáhání a paralýza jejich činnosti. Navíc se jedná o náklady, které je obtížné optimalizovat v rámci podnikání vlastníka firmy – dodává Adrian Parol.
21,3% respondentů se obává ztráty finanční likvidity a první pětici s 20,9% uzavírají změny předpisů. Následují obavy jako nedostatek vhodných zaměstnanců (20,4%), zvyšování daní (20,2%), špatná obchodní rozhodnutí (14,3%) a daňové kontroly (14,1%).
Nejmenší obavy mají mikropodniky a malé firmy z politické nestability země – 3,1%. Vyšší jsou odpovědi týkající se kontaktů s bankami či leasingovými společnostmi – 5,9% a zpomalení ekonomiky – 9,3%. – Tyto výsledky dokazují, že podnikatelé budou současnou vládu zatím hodnotit pozitivně. Z hlediska kontaktů s bankami a leasingovými společnostmi pak došlo k výraznému zlepšení vztahů mezi těmito subjekty. Podnikatelé mají možnost využít restrukturalizační nástroje, které přizpůsobí míru svého finančního zatížení očekávaným finančním tokům. Problémem je však zpomalení ekonomiky, ale zde mají podnikatelé širší manévrovací prostor a schopnost na takové riziko pružně reagovat – shrnuje Adrian Parol.
fot. freepik.com
/kp/
