.png){kind=logo}
Noční obloha v Polsku je v průměru o 147% jasnější než přírodní obloha, a v městských oblastech dokonce několik tisíckrát jasnější.
Stále více se mluví o světelném znečištění. Jde o narušování přírodního prostředí v noci světlem vyzařovaným např. vnějším osvětlením, zejména osvětlením ulic, náměstí, průmyslových zařízení nebo osvětlením různých objektů. Podle vědců jde o velkou hrozbu pro lidské zdraví a přírodní prostředí. – Mnoho lidí a veřejných institucí si dostatečně neuvědomuje, že umělé světlo, kromě toho, že je nepochybným výdobytkem civilizace a slouží také k úspoře energie, představuje hrozbu pro lidské zdraví a dokonce i život – upozorňuje dr. hab. Marcin Wiącek, prof. UW, veřejný ochránce práv.
Jak vysvětluje ombudsman, pouliční osvětlení směřuje nejen do míst, která by měla svítit, ale šíří se i do bytů. – Proto jsou lidé neustále vystaveni tomuto světlu. Mnoho místních samospráv si tento problém uvědomuje a tato světla jsou nyní více regulována, ale centrální vláda stále tento problém dostatečně nevnímá. Zde nestačí dobrá vůle ze strany samospráv, ale je potřeba právní úprava na úrovni celostátních aktů – zdůrazňuje prof. Marcin Wiącek.
Zpráva Light Pollution Think Tank ukazuje, že tento negativní jev se v Polsku zhoršuje a je běžným problémem. V roce 2022 bylo množství světla vyzařovaného na oblohu nejvyšší v zaznamenané historii. V té době byl tento ukazatel vyšší o 6% oproti průměru z dekády 2012–2021. Noční obloha v Polsku je v průměru o 147% jasnější než přírodní obloha, a v městských oblastech dokonce několik tisíckrát jasnější. Navíc každý pátý dotázaný Polák poukazuje na to, že noční obloha je příliš jasná na to, aby měl pocit, že je skutečná noc.
Marcin Wiącek se rozhodl požádat ministerstvo rozvoje a technologie o zavedení předpisů týkajících se používání umělého světla. Úřad zmocněnce pro lidská práva se tomuto problému věnuje již deset let. V polském právním řádu se tehdy objevilo pouze jedno, nepřesné ustanovení nařízení, které upravuje problematiku světelných zástěn. – Očekáváme především seriózní naslouchání, přijetí diagnóz stanovených odborníky a skutečné rozpoznání hrozby. Ponechání této problematiky v zásadě zcela mimo jakoukoli právní úpravu a kontrolu v dlouhodobém horizontu vede k tomu, že mnoho lidí začne poznávat zdravotní problémy vyplývající z nadměrného vystavování se umělému světlu – říká ombudsman. Jedním z důsledků jsou problémy se spánkem a nespavost, které mohou ovlivnit zdraví a vztahy. Odborníci také uvádějí, že dlouhodobé vystavení umělému světlu může způsobit neurologická onemocnění a rakovinu.
Jak hodnotí Piotr Nawalkowski, prezident Asociace Polaris-OPP, k diskusi o ochraně tmavé oblohy je třeba přistupovat podobně jako k problémům jiných znečištění životního prostředí. – Jde o to, že stejně jako šetříme vodou nebo se snažíme neznečišťovat čerstvý vzduch výfukovými plyny, stejně bychom měli zacházet se světlem. Mělo by se používat pouze tam, kde je to potřeba, tolik, kolik je potřeba, a v dobré časy, na dobrých místech. Myšlenka je taková, že světlo by mělo směřovat primárně dolů, na chodníky, přístupy a silnice, a ne ven, do nebe nebo do vnějšího okolí, které toto umělé světlo nepotřebuje. Hovoříme například o hlukové zátěži, zápachu, znečištění půdy a ovzduší, ale světlo jakoby navzdory této situaci uniká mimo zákonná ustanovení – upozorňuje Piotr Nawalkowski. Odborník upozorňuje, že ochrana před tímto typem znečištění by se měla týkat zejména příměstských oblastí, lesů, otevřených luk, krajiny a národních parků.
fot. freepik.com
/kp/
