Dva roky od vypuknutí války na Ukrajině. Jak se změnil trh práce?

Za dva roky od vypuknutí války na Ukrajině se v polských podnicích událo mnoho změn. 1/5 společností přizpůsobila pracovní místa dříve obsazená muži ženám, a podobné procento začalo nabírat cizince z jiných zemí než z Ukrajiny.

Od 24. února 2022 do 9. února 2024 překročilo polsko-ukrajinskou hranici přes 18,8 milionu osob z Ukrajiny, především žen a dětí. Na Ukrajinu se přitom vrátilo celkem 16,9 milionu lidí. To znamená, že v Polsku jsou přibližně 2 miliony uprchlíků. Ukrajinci jsou stále nejpočetnější skupinou cizinců pracujících v Polsku – ke konci loňského roku přesáhl počet občanů této země přihlášených k pojištění na polském trhu práce 759 tis.

Údaje skupiny Progres ukazují, že od 1. března 2022 do konce roku 2023 tvořili Ukrajinci 57% všech dočasných pracovníků. Mezi zaměstnanci byla znatelná převaha žen – 66%. Nejčastěji si je přijaly firmy ze sektoru logistiky, obchodu a služeb a také výrobní společnosti s plným úvazkem, který nevyžadoval velkou fyzickou sílu. Navzdory deklaraci pouze 20% společností přizpůsobilo „mužské“ pozice ženám. – Na počátku byla velká ochota změnit strukturu zaměstnanosti a zvýšit počet zaměstnaných žen. Byl nedostatek mužů a podnikatelů, kteří se potýkali s personálními problémy vyplývajícími mj. Kvůli nedostatečnému počtu mužů připravených pracovat měli zkrátka co dělat, aby firmu zachránili před výpadky. Vedla je také touha pomáhat uprchlíkům. S každým měsícem se ukázalo, že deklarované změny jsou časově náročné a tak drahé, že si je řada organizací nemůže dovolit realizovat. Začali tedy hledat jiná řešení, například zaměstnávat cizince z jiných oborů. V současnosti tvoří 13% dočasných pracovníků. Většinu (62%) tvoří muži, tak nepostradatelní na trhu práce. Žen je téměř o polovinu méně (38%) – upozorňuje Magda Dąbrowska, viceprezidentka skupiny Progres.

Celkem 23% firem s volnými místy pro muže začalo nabírat cizince z jiných zemí než z Ukrajiny. V porovnání s rokem 2022 došlo k největšímu nárůstu pracovních povolení osob z: Zimbabwe – 5017 (nárůst o 516%), Kolumbie – 11 945 (189%), Bangladéše – 27 896 (106%) Srí Lanky – 3174 (95%) a Nepálu – 35,28 (76%). Nejčastěji pracují v průmyslových odvětvích jako je průmyslové zpracování, doprava a skladování, administrativní služby a podpůrné činnosti a stavebnictví, především jako dělníci provádějící jednoduché práce, průmysloví dělníci a řemeslníci, operátoři a montážníci strojů a zařízení, administrativní pracovníci, servisní pracovníci a prodejci. – Pouze necelá 3% cizinců v Polsku byla zaměstnána na vyšších odborných pozicích, často odpovídajících jejich schopnostem nebo vzdělání. K této statistice jistě přispěla válka. Od jeho vypuknutí pozorujeme chaos a nedostatek informací o vzdělání a profesních zkušenostech uprchlíků. Přes prohlášení tehdejších politiků u moci žádný takový nástroj nevznikl. Ukrajinci sem navíc často přicházeli bez dokladů o jejich kvalifikaci, absolvovaných kurzech či dřívějších pozicích, neuměli polsky ani anglicky. To vše znamenalo, že najít práci v profesi a na vyšší pozici se v mnoha případech ukázalo jako nemožné – vysvětluje Magda Dąbrowska.

Události uplynulých dvou let byly podle odborníce pro zaměstnavatele extrémně těžkou školou života. Dopad války na ekonomické cítění a nejistota ohledně stability zaměstnanosti byly pouze špičkou ledovce ve vztahu k výzvám, kterým čelili – jako jsou rozvíjející se potíže s náborem, obavy z náhlého odchodu dělníků z Ukrajiny nebo návratu do své vlasti bránit zemi. Mnoho společností, které zpočátku Ukrajině a uprchlíkům pomáhaly, se také rozhodlo zadržet širší podporu a zablokovat výhody, které šly nad rámec těch základních.

Čtěte také: Ukrajinci mají rádi polský pracovní trh

fot. pixabay.com
/kp/