Stav Baltského moře se zhoršuje

Vnitrostátní politiky týkající se Baltského moře se za posledních několik let zlepšily, ale to ještě nemělo pozitivní dopad na ekosystém. Výrazně ji oslabují faktory vyplývající z lidské činnosti a klimatických změn, které budou v následujících letech zesilovat – se ztrátou mj. pro turistiku a rybolov.

Baltské moře je specifická vodní plocha vyznačující se nízkou slaností a obtížným přístupem k vodám oceánu. Přírodní bariéry způsobují, že výměna vody v Baltském moři probíhá velmi pomalu – tento proces trvá až 30 let. – Stav Baltského moře je bohužel špatný. Za posledních 10 let jsme nezaznamenali žádné výrazné zlepšení stavu ekosystému a lokálně v některých geografických oblastech jsme zaznamenali i jeho zhoršení. Hlavním problémem, kterému moře čelí, je za prvé velmi vysoká úroveň eutrofizace ve srovnání s mnoha jinými mořskými oblastmi na světě. Za druhé jsou to nebezpečné látky. Jejich dopad na ekosystém Baltského moře je téměř stejně silný jako v případě eutrofizace, tedy přehnojení mořského prostředí. Abychom získali skutečné výhody, musíme se zaměřit stejnou měrou na oba tyto aspekty – vysvětluje Jannica Haldin, zástupkyně výkonného tajemníka Komise pro ochranu mořského prostředí v Baltském moři HELCOM.

Jak ukázal HELCOM, mezi lety 2016 a 2021 nedošlo k téměř žádnému zlepšení ekosystému nádrže. Eutrofizace, znečištění a těžba zdrojů přispívají ke zhoršování biologické rozmanitosti Baltského moře. – Rybolov a cestovní ruch jsou odvětvími přímo závislými na stavu Baltského moře. V současné době kvůli zhoršování tohoto ekosystému utrpí oba sektory poměrně velké ztráty. Pokud jde o rybolov, jsme svědky prudkého vyčerpání rybích populací všech druhů v celé oblasti Baltského moře. To má zase negativní dopad na životní situaci lidí, kteří se živí rybolovem. Cestovní ruch naopak zažívá ztráty způsobené například výkvěty řas nebo periodickými zákazy využívání pláží. Situaci ještě zhoršuje to, že k těmto květům často dochází během hlavní sezóny, protože řasy mají náhodou rády stejné podmínky jako my: teplé, bezvětrné a slunečné počasí. Roční ztráty v cestovním ruchu kvůli nim dosahují miliard eur – upozorňuje Jannica Haldin. HELCOM odhaduje, že dosažení dobrého environmentálního stavu národních mořských vod do roku 2040 přinese obyvatelům regionu Baltského moře přínos ve výši 5,6 miliardy eur ročně.

Změna klimatu má obrovský dopad na stav Baltského moře. Podle HELCOM je dopad ještě větší než v průměru na jiných vodních plochách. Ty vedou ke zvýšení teploty vody, snížení ledové pokrývky a extrémnějším výkyvům počasí. Tyto faktory navíc zesilují důsledky lidské činnosti, jako je znečištění nebezpečnými látkami, nadměrný rybolov a ničení rybích biotopů. V následujících letech se očekává, že vliv tohoto faktoru zesílí, což povede k dalším hydrologickým a ekologickým změnám a ztrátě biodiverzity v mořských a pobřežních ekosystémech. HELCOM ve zprávě uvádí, že znalosti a politika týkající se životního prostředí Baltského moře se za posledních šest let výrazně rozvinuly. Dopady těchto pozitivních změn se však zatím nepromítly do zlepšení stavu ekosystému. – Změny v činnosti a chování lidí se projeví přínosem pro přírodní prostředí až po dlouhé době. Proto prostě trvá déle, než přijatá opatření začnou přinášet pozitivní výsledky. Ozdravení ekosystému je dlouhodobý proces a opatření přijatá za tímto účelem nepřinášejí okamžité výsledky – zdůrazňuje Jannica Haldin.

fot. archiv redakce
/kp/