Trh fungující už od 13. století dodnes pulzuje životem.
Raciborský rynek tvoří hlavní náměstí města a jeho kořeny sahají až do středověku. Ve 13. století sloužil jako hlavní tržiště, kolem něhož stály stánky, krámy i lavice. Uprostřed se nacházela radnice, zmiňovaná v listinách už roku 1361, dále kupecký dům z roku 1313 a zděné soukenické domy z roku 1293. Rozsáhlé požáry, mimo jiné ten z 8. října 1488, však značnou část tržištní zástavby zničily.
Roku 1727 byla ve střední části rynku postavena Mariánský sloup od Jana Melchiora Österreicha jako poděkování za záchranu města před cholerovou epidemií. Sloup přežil druhou světovou válku, přestože okolní měšťanské domy byly z 80 % zkázy. S tímto sloupem je spojena pověst, podle níž narušení jeho podstavce nebo kopání v jeho okolí může přivodit zaplavení města; někteří obyvatelé ji dávali do souvislosti s povodní v roce 1997.
Dnes má rynek podobu rozsáhlého obdélného prostoru, který je na severní straně otevřen směrem k městské části Ostrog, kde stojí zámek raciborských knížat. V okolí náměstí se nacházejí dva historické kostely: Kostel Nanebevzetí Panny Marie, založený roku 1205, a Kostel sv. Jakuba z 13. století, jenž představuje dochovaný pozůstatek dominikánského kláštera. Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie zdobí barokní hlavní oltář z let 1656–1660, v němž jsou umístěny cenné obrazy, mimo jiné „Korunování Panny Marie“ z poloviny 17. století a „Nanebevzetí Panny Marie“ z roku 1890 od Jana Bochenka.
Za druhé světové války byla zástavba rynku téměř zcela zničena, včetně radnice a mnoha měšťanských domů. Po válce se začalo s obnovou, při níž byl zachován původní urbanistický půdorys. Raciborský rynek je dnes významným kulturním i společenským středem města a propojuje bohatou minulost s moderní přítomností.
