Stačí nejasné slovo jako „ekologický“ nebo „zelený“ a firma se může dostat do právního rizika, pokud ho neumí doložit. Kontroly už běží a vedle regulátora mohou zasáhnout i soukromí žalobci.
Za klamavé ekologické sdělení může podnik zaplatit velmi vysoko. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů může uložit sankci až do výše 10% ročního obratu, u osob stojících ve vedení firmy pak až 2 mln zł. Přestože se účinnost unijní směrnice EmpCo v Polsku posunula, dohled nad greenwashingem už probíhá.
Podstata problému je jednoduchá: společnost vytváří dojem, že její výrobek, služba nebo celé podnikání je šetrnější k přírodě, než skutečně je. Může jít o vágní sliby ohledně klimatu, přehnané označování zboží jako přátelského k životnímu prostředí nebo o sdělení, která naznačují „zelený“ profil celé firmy, i když se týkají jen části nabídky.
Regulátor sleduje nejen velké značky
V posledních měsících už UOKiK zahájil řízení a vznesl obvinění vůči podnikům z několika odvětví. Týkalo se to firem z trhu rychloobrátkového zboží, módy, kurýrních a přepravních služeb i internetového obchodování. Podle kanceláře Baker McKenzie má takový postup i preventivní efekt, protože ukazuje ostatním hráčům na trhu, že podobné formulace mohou být pod drobnohledem.
Iwo Małobęcki, advokát z praxe soutěžního práva v warszawské kanceláři Baker McKenzie, upozorňuje, že oznámení úřadu se někdy objevují už ve fázi vysvětlovacího řízení. Takové kroky působí preventivně na celý trh. Firma sice může nakonec spor vyhrát, reputační dopad ale bývá obtížné napravit.
Co je pro úřad problémové
Kontrolou procházejí hlavně formulace, které jsou příliš obecné, nepřesné nebo nemají oporu v důkazech. Pozornost se obrací i na případy, kdy je pozitivní ekologická vlastnost připsána celé organizaci, ačkoliv ve skutečnosti platí jen pro jediný produkt. Zkoumají se také nástroje ukazující uhlíkovou stopu a různé ratingy či označení, pokud mohou budit dojem nezávislého a objektivního posouzení.
Každý případ se dnes posuzuje samostatně, což podle expertů ztěžuje firmám odhad rizika. Současně ale platí, že ani do doby, než začnou platit nová pravidla, nejsou podobné komunikace mimo dosah kontroly.
Nová pravidla přijdou až v roce 2027
Změny má přinést směrnice EmpCo, tedy Empowering Consumers for the Green Transition. Jejím cílem je silnější ochrana spotřebitelů před nekalými praktikami spojenými s ekologickými tvrzeními a větší průhlednost informací o produktech. Do polského práva mají být pravidla promítnuta v září 2027.
Nová úprava má omezit používání slov jako „zielony“, „ekologiczny“, „przyjazny dla klimatu“ nebo „zrównoważony“, pokud nebudou podložena důkazy či uznanou certifikací. Odklad ale neznamená volnou ruku: už nyní může UOKiK zasáhnout proti komunikaci, která spotřebitele mate.
Roste i riziko žalob od konkurentů
Vedle zásahů úřadu se firmy musí připravit i na soukromé spory. Z nároků se mohou ozvat jiné podniky, odvětvové organizace i subjekty zabývající se ochranou životního prostředí nebo práv spotřebitelů, pokud k tomu mají právní základ. V některých evropských zemích, například v Německu, hraje tento způsob vymáhání práva důležitou roli.
Takzvaný private enforcement může začít i předžalobní výzvou k ukončení závadného jednání. Náklady řízení a možné poškození pověsti často vedou firmy k tomu, že upraví způsob, jakým o svých ekologických aktivitách mluví. Podobná cesta je možná i v Polsku; jedním z příkladů je spor kolem komunikace Nestlé Polska, který iniciovala fundacja ClientEarth, a k němuž zaujal stanovisko také předseda UOKiK.
Podle Iwo Małobęckého přináší private enforcement nové interpretační standardy do práva hospodářské soutěže. Firmy by proto měly ekologická tvrzení pečlivě prověřit a nastavit komunikaci s ohledem na rizika. Téma klimatu a životního prostředí může být konkurenční výhodou, jen nesmí stát na neověřených sděleních.


.png)







.png)


















