Zaměstnanci chtějí stále častěji sami určovat, kdy pracují

Nejžádanějším způsobem organizace práce se v Polsku stala flexibilita. Z nejnovějšího „Barometru Polskiego Rynku Pracy“, který připravila společnost Personnel Service, vyplývá, že možnost rozhodovat o pracovní době podle vlastního uvážení označilo za atraktivní 39 % dotázaných. Práci na dálku v některé dny zvolilo 28 % účastníků průzkumu.

Výsledky ukazují, že pohled na flexibilní pracovní modely se výrazně proměnil. – Diskuse o tom, zda vzdálená práce nahradí kanceláře, je už vlastně uzavřená. Dnes je podstatnější, jak velkou míru volnosti dokáže zaměstnavatel svým lidem nabídnout. Stále častěji nejde jen o možnost pracovat z domova, ale také o pružnou pracovní dobu, větší samostatnost nebo opatření, která usnadňují sladění profesního a soukromého života. Právě pružnost se stává jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, zejména v boji o mladší generace pracovníků – zdůrazňuje Krzysztof Inglot, předseda Polskiego Stowarzyszenia Outsourcingu, odborník na trh práce a zakladatel Personnel Service.

Mezi další často vyhledávané možnosti patřily také extra dny volna, které uvedlo 27 % respondentů, a zkrácený pracovní týden, o nějž stojí 26 % dotázaných. O kratší pracovní týden je zřetelně větší zájem mezi ženami než mezi muži – tuto variantu si vybralo 30 % respondentek a 22 % respondentů. Nejvyšší podporu získal zkrácený týden rovněž u mladších lidí, zejména ve věkových skupinách 18–24 let a 25–34 let, kde jej podpořilo shodně 33 % oslovených.

Největší potřebu volnosti v práci vyjadřují nejmladší účastníci trhu práce. Ve skupině 18–24 let označilo pružnou pracovní dobu za nejpřitažlivější model 52 % lidí. U věkové kategorie 25–34 let to bylo 38 %, zatímco mezi osobami staršími 55 let 39 %.

Rozdíly se ukazují i podle dosaženého vzdělání. U lidí s vysokoškolským diplomem dává flexibilnímu uspořádání práce přednost 40 % respondentů, kdežto mezi osobami se základním nebo vyučením je to 27 %.

Přestože očekávání směrem k větší volnosti rostou, každodenní realita vypadá jinak. Podle údajů z „Barometru Polského Rynku Pracy“ pracuje 56 % Poláků stále v klasickém jednozměnném režimu a pružný rozvrh využívá jen 17 % dotázaných. Zbylí zaměstnanci fungují ve dvousměnném provozu (14 %), třísměnném systému (8 %) nebo převážně v nočních hodinách (2 %). Tradiční model práce se častěji týká žen (60 % oproti 52 % mužů) a lidí starších 55 let (63 %).

Podniky postupují při změnách opatrně. 35 % firem se domnívá, že převažujícím modelem zůstane čistě prezenční práce, 26 % organizací očekává hybridní uspořádání a plně vzdálený režim připouští jen 13 % podniků.

To, jak firmy volí, se liší podle odvětví. Práci výhradně na pracovišti nejčastěji uvádějí společnosti z dopravy a logistiky (70 %) a z výroby (58 %), kde je osobní přítomnost nutná pro plnění úkolů. Hybridní model je naopak častější v obchodu (42 %) a ve službách (37 %). Největší otevřenost k plné práci na dálku vykazují sektory založené na znalostech a technologiích, zejména veřejná správa (32 %) a IT (26 %).

Průzkum zároveň potvrzuje, že v organizaci práce nabývají na významu nové technologie. 11 % firem míní, že budoucí fungování podniků se bude ve velké míře opírat o automatizaci a řešení využívající umělou inteligenci. U středně velkých firem dosahuje tento podíl 16 %, zatímco mezi nejmenšími společnostmi činí 2 %.

Krzysztof Inglot upozorňuje, že v příštích letech nemusí být hlavní otázkou výběr mezi kanceláří a vzdálenou prací, ale spíše reakce na demografické změny, ubývající počet pracovníků a stále větší vliv umělé inteligence. – Organizace, které už dnes investují do technologií i do vytváření atraktivního pracovního prostředí pro různé skupiny zaměstnanců, budou mít největší náskok v boji o talenty. Budoucnost trhu práce nebude stát na soupeření jednoho pracovního modelu s druhým, ale na chytrém propojení lidského potenciálu s možnostmi nových technologií – uzavírá expert.

fot. magnific.com
oprac. /kp/