„Trest za mateřství” stále přetrvává na pracovním trhu

Nejvýznamnější disparity ve mzdách mezi muži a ženami v Polsku se objevují v oblastech financí a IT, zatímco v sektorech jako vzdělávání a služby jsou tyto rozdíly mnohem menší. Analýzy provedené Asociací Tkalnia ukazují, že platová propast je výrazně širší v soukromém sektoru než v tom veřejném.

Platová propast se definuje jako rozdíl mezi průměrnými příjmy mužů a žen. Nižší hodnota znamená menší diferenciační míru v platových podmínkách obou pohlaví. Tato problematika se stala základem kampaně „Kde jsou peníze žen?”, v jejímž rámci Asociace Tkalnia vyvinula kalkulátor platové propasti založený na údajích od Hlavního statistického úřadu.

Jak uvádí Anna Jurek z Asociace Tkalnia, zjištění skutečné šíře problému je složité vzhledem k různorodosti pracovního trhu a mnoha faktorům, které ovlivňují výši mezd. – Při tvorbě kalkulátoru jsme se museli opírat o dostupné údaje. Podle Eurostatu činí průměrná platová propast v Polsku přibližně 7-8 %, což není žádná zásadní discrepance. Naproti tomu Ústav strukturálních studií uvádí, že korigovaná propast dosahuje 15-20 %, což je značné. Kladli jsme si otázku: kde leží pravda? Určitě ne uprostřed, protože je potřeba zohlednit mnohé přispívající faktory, abychom se vyhnuli zkreslení obrazu, a zároveň vytvořili co nejpřesnější nástroj – vysvětluje.

Studie ukazují, že největší rozdíly v odměnách se nacházejí v oblasti financí a moderních technologií. Naopak ve vzdělávacím sektoru a službách jsou tyto rozdíly mnohem menší, ačkoliv právě v těchto oblastech se relativně udržuje nižší úroveň mezd. – Je zřejmé, že platová propast je mnohem výraznější ve sféře soukromého sektoru a může být až dvakrát menší ve veřejném sektoru – upozorňuje Anna Jurek.

Odbornice poukazuje na to, že i na první pohled malé rozdíly v platech mohou mít významný dopad na ekonomickou situaci žen. – Víme, že lidé s různými dovednostmi mají různé výdělečné možnosti, ale platová propast se promítá do měsíčního příjmu, ekonomické jistoty, úspor, závislosti či nezávislosti ve financích, stejně jako do našich budoucích důchodů – zdůrazňuje Anna Jurek.

Jedním z faktorů, které přispívají k existenci platové propasti, je rodičovství. Fenomén nazývaný „trest za mateřství” se váže k tomu, jak ženy častěji omezují svou profesní aktivitu po narození dětí. – Když se narodí dítě, někdo z rodiny se odchází z pracovního trhu. Častěji muži zůstávají v zaměstnání, vydělávají více a mají možnost profesně se rozvíjet a povyšovat. Ženy se mezitím věnují domácím a pečovatelským povinnostem. Ačkoliv má máma, která se například stará o tři děti, skvělé organizační dovednosti, obvykle je nezahrnuje do životopisu, neboť se často obává, že by její status matky, zejména pokud se jedná o více dětí, mohl odradit potenciální zaměstnavatele – vysvětluje expertka.

Autoři kalkulátoru zdůrazňují, že spor ve mzdách ne vždy znamená nevýhodu pro ženy. V některých profesích, například ve vybraných oborech stavebnictví nebo inženýrství, mohou ženy dosahovat vyšších příjmů než muži. – Při vývoji kalkulátoru platové propasti jsme nechtěli vytvořit polarizaci mezi muži a ženami. Uvědomujeme si, že zjednodušování, ačkoliv usnadňuje naše porozumění, také ospaluje naše myšlení a neposkytuje přesný pohled na realitu. Kalkulátor má pomoci objasnit složitou ekonomickou problematiku takovým způsobem, aby bylo co nejvíce přístupné. Je také důležité mít na paměti, že platová propast, jež negativně zasahuje ženy, má zároveň dopad na rodiny, a tím snižuje úroveň jejich finanční soběstačnosti – shrnuje Anna Jurek.

fot. magnific.com
zpracoval /kp/