Nejdůležitější je zlepšit kvalitu života a tomu by měly být podřízeny všechny chytré aktivity – zdůrazňuje doktor hab. Aleksandra Kuzior.
Mnoho polských měst má potenciál stát se chytrými městy, ale je nutné vzít v úvahu finanční omezení a zaměřit se na potřeby obyvatel – říká prof. Slezské technické univerzity, dr hab. Aleksandra Kuzior, doktor honoris causa.
Aleksandra Kuzior se roky zabývá otázkami udržitelného rozvoje. Dle jejího názoru toto téma vyžaduje interdisciplinární a mnohostranný přístup, protože se týká široké škály ekonomických, sociálních a environmentálních problémů. – Jde o jakýsi systém komunikujících nádob, ekonomické aktivity mají specifický dopad na sociální, kulturní a environmentální sféru. Zhoršované přírodní prostředí a vyčerpávání neobnovitelných zdrojů má specifické sociální a ekonomické důsledky – zdůrazňuje. Dodává, že svět se dynamicky rozvíjí a technologické inovace ovlivňují společenský vývoj a mění také lidi. Zároveň je v celosvětovém měřítku stále co dělat. – Velkolepý rozvoj moderních technologií neřeší základní globální problémy: hlad, podvýživu, nedostatek důstojných životních podmínek, nedostatek hygienických prostředků nebo sanitárních zařízení. Zprávy OSN jsou děsivé. V současnosti hladoví téměř 800 milionů lidí na světě. Zároveň se potýkáme s plýtváním potravinami a vyhazováním milionů tun potravin, které jsou stále vhodné ke spotřebě. Humanistický přístup je proto nutný. Uvědomění si těchto závislostí může pomoci k lepší distribuci zboží – říká prof.
Celý článek si můžete přečíst v polštině.


.png)














.jpg)

