.png){kind=logo}
Mezi hrozby patří mimo jiné neudržitelné spotřební návyky a falešný pocit bezpečí.
Do roku 2050 bude jedna miliarda lidí na světě bojovat s velkým nedostatkem vody a na Blízkém východě a v severní Africe to může ovlivnit celou populaci podle prognóz World Resources Institute. Očekává se, že do 25 let vzroste poptávka po vodě o 20-25% a její oběh v životním prostředí je již nyní narušen klimatickými změnami. Evropský výbor regionů proto vyzval Evropskou komisi, aby pracovala na evropské vodní strategii. Důvodem změn v této oblasti je Blue Deal – iniciativa, která vznikla v loňském roce na základě Zelené dohody. Vodní politika EU se dosud omezovala na vybrané problémy, jako je monitorování kvality vody. Podle odborníků jsou nutné další akce tváří v tvář stále vážnějšímu suchu, povodním a problémům s přístupem k pitné vodě.
Koloběh vody v životním prostředí narušuje změna klimatu. Mezi hrozby patří mimo jiné: neudržitelné spotřební návyky a falešný pocit bezpečí pozorovaný především ve vysoce industrializovaných regionech. Odborníci z Ústředního báňského ústavu – Národního výzkumného ústavu přitom uvádějí, že nejméně 11% obyvatel EU a 17% jejího území je postiženo nedostatkem vody. Sucha jsou od roku 1980 častější a za posledních 30 let generují náklady ve výši 100 miliard EUR. Evropská agentura pro životní prostředí navíc odhaduje, že v jižní a jihozápadní Evropě by zvýšení teploty o 3°C mohlo snížit letní průtoky řek až o 40%. Může to zdevastovat zemědělství a mnoho průmyslových odvětví. – Je nutné čelit obrovským investičním výzvám souvisejícím s přizpůsobením se změně klimatu. Podle odhadů Světové banky se 50% souvisejících výdajů týká vodního hospodářství. Vzorce související například s četností a intenzitou srážek se mění, proto je nutné zvýšit kapacitu zadržování vody, aby bylo možné tyto zdroje využít, když se potýkáme s delším obdobím sucha – zdůrazňuje Łukasz Kozłowski, hlavní ekonom Federace polských podnikatelů.
Celý článek si můžete přečíst v polštině.
