Nejdelší pracovní týden byl zaznamenán v odvětvích, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov, těžba a dobývání a stavebnictví.
Polsko patří mezi země Evropské unie s nejdelší pracovní dobou. V loňském roce pracovali déle obyvatelé pouze dvou zemí.
Údaje Eurostatu ukazují, že v roce 2023 byla průměrná skutečná pracovní doba v EU pro lidi ve věku 20–64 let 36,1 hodiny týdně. V Polsku to bylo přes tři hodiny více. Nejdelší pracovní dobu měli Řekové (39,8 hodin), Rumuni (39,5), Poláci (39,3) a Bulhaři (39). Nejkratší pracovní týden byl však v Nizozemsku (32,2 hodiny), Rakousku (33,6) a Německu (34).
Z ekonomického hlediska byl nejdelší pracovní týden v EU zaznamenán v odvětvích, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov (41,5 hodiny), těžba a dobývání (39,1) a stavebnictví (38,9). Nejkratší pracovní týdny měly naopak domácnosti jako zaměstnavatelé (26,7), vzdělávání (31,9) a umění, zábava a rekreace (33,0).
Dlouhý pracovní týden může vést k únavě a nedostatku rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. V reakci na tyto problémy vláda zvažuje zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Taková změna by mohla prospět i duševnímu a fyzickému zdraví Poláků, protože by měli více času na odpočinek a čas strávený s rodinou.
fot. freepik.com
/kp/


.png)














