.png){kind=logo}
Polsko mělo v době vstupu do Evropské unie nejvíce registrovaných nezaměstnaných ze všech členských států.
Míra nezaměstnanosti v Polsku po sezónním očištění dosáhla v březnu 2,9%, tedy stejně jako před měsícem – podle údajů Eurostatu. Jde o nejnižší výsledek v Evropské unii. Česká republika rovněž zaznamenala míru nezaměstnanosti 2,9%. Na druhém místě se umístilo Slovinsko s nezaměstnaností 3,1% a třetí byly Německo a Malta s 3,2%. V celé EU byla míra nezaměstnanosti 6% a v eurozóně – 6,5%.
Také národní data naznačují dobrou situaci na trhu práce. Centrální statistický úřad potvrdil odhady Ministerstva rodiny, práce a sociálních věcí, které ukazují, že v březnu byla míra registrované nezaměstnanosti v Polsku 5,3% a oproti únoru klesla o 0,1 p.b. Nižší míra nezaměstnanosti byla v březnu naposledy zaznamenána v roce 1990.
Eurostat měří harmonizovanou míru nezaměstnanosti jako procento lidí ve věku 15–74 let, kteří jsou nezaměstnaní, schopní nastoupit do zaměstnání v příštích dvou týdnech a kteří v posledních týdnech aktivně hledali práci, pro všechny ekonomicky aktivní osoby v dané zemi. Míra nezaměstnanosti se podle Ústředního statistického úřadu měří jako procento nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce v poměru k celému profesně aktivnímu civilnímu obyvatelstvu.
Polsko mělo v době vstupu do Evropské unie nejvíce registrovaných nezaměstnaných ze všech členských států. Jak zdůrazňuje Ewa Flaszyńska, ředitelka odboru práce Ministerstva rodiny, práce a sociálních věcí, vstup Polska do EU byl pro polský trh práce začátkem cesty od strukturální nezaměstnanosti k téměř plné zaměstnanosti. – Před 20 lety jsem pracovala na vojvodském úřadu práce ve Varšavě. Pamatuji si, že uchazeči o práci stáli dlouhé fronty a žádné nabídky nepřicházely. Míra nezaměstnanosti dosáhla téměř 20% a byla nejvyšší ze všech zemí EU. Měli jsme také největší počet registrovaných nezaměstnaných – 3,2 milionu. Před 20 lety jsme měli strukturální nezaměstnanost, dnes tu hledají práci lidé ze zahraničí – zdůrazňuje odborníce.
Míra zaměstnanosti obyvatelstva v produktivním věku v roce 2003 byla v roce 2003 55,7%, o rok později to bylo 56,1% a průměrná zaměstnanost v podnikatelském sektoru dosáhla historického minima – činila 4,684 milionu. V roce 2023 se Polsko s mírou zaměstnanosti 77,9% umístilo uprostřed žebříčku EU na 14. místě. Z údajů Ústředního statistického úřadu navíc vyplývá, že zaměstnanost v podnikatelském sektoru v březnu 2024 činila 6,501 milionu.
Jak poznamenává Ewa Flaszyńska, výhody volného pohybu pracovníků v EU však přinesly i negativní demografické důsledky. Jedním z prvních sociálních dopadů otevření pracovního trhu pro Poláky byla vlna emigrace. – Odcházeli především mladí lidé, takže emigrace vedla k prohlubujícímu se demografickému poklesu, který se nyní stává hlavní výzvou pro stabilitu polského trhu práce – shrnuje odborníce.
Čtěte také: Jak se za posledních 20 let změnil trh práce a ekonomika?
fot. pixabay.com
/kp/
