.png){kind=logo}
Výrazné snížení účinnosti vede k omezené nabídce, což zvyšuje ceny.
Stále vyšší průměrné teploty mají za následek vyšší ceny potravin. Podle vědců způsobí změna klimatu do roku 2035 ceny vyšší o 0,9–3,2 pb. ročně a celková úroveň inflace se zvýší o 0,3–1,1 pb.
Vědci sledovali vliv extrémních klimatických jevů v minulosti – vysokých teplot a vydatných srážek – na ceny v jednotlivých obdobích výskytu těchto jevů. – Vytvořili jsme statistický model, který naznačoval, které cenové složky, zejména ceny potravin, se měnily v závislosti na klimatických událostech. Poté jsme přešli k dříve neprozkoumanému prvku, a sice pohledu na budoucí klimatické podmínky, které mohou nastat v příštích 20-40 letech, a jejich dopad na inflaci, opět se zvláštním důrazem na ceny potravin, na základě pozorování z minulosti – vysvětluje Maximilian Kotz z Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu.
Extrémní vedro a sucho v Evropě v létě 2022 vedly ke zvýšení cen potravin přibližně o 0,6 pb. Po zohlednění očekávaného zvýšení průměrných teplot v roce 2035 vědci předpokládají, že pouze kvůli změně klimatu bude tlak na inflaci potravin o 0,92–3,23 pb. ročně v celosvětovém měřítku a dopad na celkovou inflaci byl odhadnut na 0,32–1,18 pb. – Jedná se o celosvětový průměr a výsledky pro jednotlivá místa ve světě se liší, např. v Evropě nebo Polsku je dopad těchto změn o něco menší než celosvětový průměr a v zemích globálního jihu je větší. Dopad vysokých teplot na ekonomickou produktivitu je totiž pozorován především při extrémních teplotách. V zemích globálního jihu, kde se teploty již blíží vysokým prahovým hodnotám, lze zaznamenat větší vliv zvýšení teploty než například v Evropě, kde teploty nejsou tak vysoké – vysvětluje vědec.
Hlavním důvodem, proč se změna klimatu promítne do cen, bude snížení efektivity zemědělské výroby. Takový vztah bylo možné pozorovat již v posledních dvou letech v evropských zemích. – Výrazné snížení produktivity vede k omezené nabídce, což samozřejmě vede k vyšším cenám potravin. To je hlavní mechanismus, který lze z našich výsledků odvodit – nabídkový šok způsobený dopadem klimatických změn na výrobu – upozorňuje Maximilian Kotz.
Zároveň však existuje mnoho proměnných, které mohou zkreslit jakoukoli, zejména dlouhodobou předpověď – z tohoto důvodu mj. bylo upuštěno od tvorby inflační prognózy pro rok 2040. – Příklady nedávné ruské invaze na Ukrajinu a pandemie koronaviru ukázaly široký dopad těchto událostí na inflaci. Cílem naší studie bylo izolovat složku inflace, která je ovlivněna klimatickými událostmi, abychom na tomto základě mohli určit, jak se bude inflace vyvíjet v budoucnu. Toto je pohled pouze na jeden aspekt související s klimatickými podmínkami. Další ekonomické faktory jsme se nepokoušeli odhadovat. To je důležité upozornění, pokud jde o pochopení výsledků naší studie – zdůrazňuje odborník. Analýza cenových a klimatických změn v posledních desetiletích však jasně ukazuje na korelaci mezi rostoucími teplotami a stále vyššími spotřebitelskými výdaji za potraviny. – Je proto velmi důležité pochopit význam budoucích klimatických změn pro inflaci, zejména inflaci cen potravin, abychom mohli předvídat jejich dopad na schopnost občanů uživit se, zejména těch, kteří jsou v obtížné ekonomické situaci – shrnuje vědec z Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu.
fot. freepik.com
/kp/
