Jedním z důvodů zrychlení inflace bude srovnávací základna. Není také jasné, jaký dopad bude mít rychlý růst průměrných mezd na ceny.
Ještě před rokem byla inflace v Polsku 18,4%, nyní ceny rostou meziročně méně než 2%. Podle ekonomů se však inflace v blízké budoucnosti bude opět pohybovat nad inflačním cílem stanoveným na 2,5%. Co bude příčinou?
Jak zdůrazňuje Ignacy Morawski, hlavní ekonom "Pulsu Biznesu", je velmi těžké předvídat, co se stane v příštím roce. – Žijeme v extrémně proměnlivém a nepředvídatelném světě. Obecně se zdá, že inflace zůstane na výrazně nižší úrovni než v letech 2021–2023, a to na úrovni několika procent, ale zároveň mnohé nasvědčuje tomu, že v průměru bude inflace v příštím roce mírně vyšší než inflační cíl centrální banky. Zda to budou v průměru 3% nebo 5%, je v tuto chvíli velmi těžké říci, protože to do značné míry závisí na tom, co se stane se surovinami, na kurzu zlotého a na tom, jak budou ceny reagovat na velmi rychlý nárůst mzdy v ekonomice – vysvětluje.expert.
Jedním z důvodů zrychlení inflace bude srovnávací základna – vrchol inflace nastal v únoru 2023 a v následujících měsících se tempo růstu cen rapidně snížilo. Druhým důvodem je obnovení 5% DPH na potraviny od dubna. Ignacy Morawski vysvětluje, že prodejci přenášejí 80% zvýšení DPH na spotřebitele, takže pokud by se daň zvýšila o 5%, ceny zboží se pravděpodobně zvýší o 4%. – Pokud ceny potravin vzrostou asi o 4%, možná o méně než 4%, zdá se mi, že míra inflace v příštím roce bude o necelý procentní bod vyšší, než by byla, kdyby se DPH neobnovila – analyzuje ekonom.
Větší vliv na inflaci má směr cen surovin, které mají v případě Polska vždy větší vliv na inflaci než ve vyspělých zemích. Důvodem je, že Polsko má poměrně vysoký podíl potravin na spotřebitelských nákupech – podle nového inflačního koše GUS nedávno zveřejněného v březnu je podíl potravin 27,63% a zvýšil se oproti roku 2023. Polská ekonomika přitom je energeticky náročná, takže velké cenové výkyvy zemědělských nebo energetických surovin přímo ovlivňují ceny prodávaného zboží a výrobní náklady.
Podle Ignacyho Morawského je letos největší neznámou, jak se rychlý nárůst průměrných mezd promítne do cen. Inflace v únoru činila 2,8% a průměrná mzda ve firmách zaměstnávajících alespoň 10 lidí byla vyšší než o rok dříve o 12,9%. Tyto hodnoty se podle ekonoma musí v budoucnu začít vyrovnávat, otázkou je jen, na jakou úroveň se dostanou. – Jsou jen dvě možnosti: buď se růst mezd sníží na jednocifernou úroveň, nebo se inflace zvýší, protože růst mezd nad 10% a dlouhodobě velmi nízkou inflaci lze jen těžko skloubit. Růst mezd podle mě koncem roku klesne na jednocifernou úroveň, možná i rychleji, to znamená, že mzdy začnou směřovat více k inflaci než naopak – říká ekonom. – To je ale hádanka, protože zvýšení mezd se může promítnout do inflace na dvou stranách: na jedné straně je to zvýšení nákladů podniku a na druhé straně je to zvýšení poptávky. V tomto okamžiku vysoké úrokové sazby stále blokují vliv mezd na inflaci. Domácnosti ušetří velkou část přivýdělku, který získávají zvýšením mezd. Zdá se mi tedy, že prozatím bude převod vysokého růstu mezd do inflace zanedbatelný, ale uvidíme, co se stane v druhé polovině roku – shrnuje Ignacy Morawski.
fot. freepik.com
/kp/


.png)






