.png){kind=logo}
Mezi nejvýznamnější zařízení v okolí svých domovů volí více lidí městskou zeleň než školy nebo zdravotnická zařízení.
Podle téměř poloviny obyvatel polských měst je v centrech příliš málo zelených ploch a tři ze čtyř dotázaných se domnívají, že by se mělo podniknout více opatření na jejich ochranu – ukazal "Výzkum mezi obyvateli měst ohledně městské zeleně" pro Ministerstvo klimatu a životního prostředí. Méně než 70% respondentů uvedlo, že by se ve městech měly vysazovat stromy a zelené plochy, i když to znamená snížení počtu dostupných parkovacích míst. Mezi nejvýznamnější zařízení v okolí jejich obydlí zase 61% zvolilo park či jinou městskou zeleň – to je více než školky, školy nebo zdravotnická zařízení.
Obyvatelé města nejčastěji uváděli, že tráví čas v parku nebo městské zeleni několikrát týdně (43%). 52% respondentů považuje za nejdůležitější přínos přítomnosti zeleně ve městě relaxaci a rekreaci a 51% – čištění vzduchu. 43% uvedlo úkryt před horkem, 35% přímý kontakt s přírodou a 25% fyzickou aktivitu.
Zelené investice ve městech nabírají na síle. – V rámci správních hranic města jich máme přes 8 tis. ha lesní plochy, to je 15% rozlohy města. Pokud jde o evropské hlavní města, jsme na třetím místě, pokud jde o porost městských lesů. Biodiverzita je vysoká – od lužních lesů na Visle po lesy v jehličnatých biotopech na pravé straně Visly – upozorňuje Karol Podgórski, ředitel Městských lesů – Varšava. – Stromy v prvé řadě čistí vzduch a absorbují oxid uhličitý, ale jsou také místem k odpočinku. Hospodářské činnosti, které jsou v městských lesích plánovány a prováděny, jsou specificky zaměřeny na tento účel, tedy hromadná rekreace, vzdělávání a výuka – dodává.
Loni bylo v hlavním městě vysazeno přibližně 100 tis. stromů, z toho přes 90 tis. na pozemcích spravovaných Městskými lesy – Varšava. Další stromy se objevily v parcích, na náměstích a podél komunikací a byly zahájeny investice, které pomohou ozelenit vybrané ulice a náměstí v hlavním městě. – Město částečně ovlivňuje, jak se utváří zeleň na nových sídlištích. Pokud mluvíme o velmi velkých sídlištích, pak již můžeme hovořit o plném ekologickém postupu – můžeme stanovit určité standardy, které musí být splněny. U menších investic jsou rozhodující podmínky rozvoje a plán územního rozvoje. Mám ale pocit, že i toto povědomí ze strany developerů je rok od roku větší a budoucí obyvatelé těchto sídlišť očekávají zelené plochy a všude tam, kde je to možné, i vznikají – říká Magdalena Młochowska, koordinační ředitelka pro zelenou Varšavu.
Příkladem zelených změn ve městě je mj. výsadba rozchodníku na střechy autobusových a tramvajových přístřešků. Podle varšavské radnice rostliny na střeše jednoho přístřešku ročně absorbují přes 7 kg oxidu uhličitého a snižují prašnost vzduchu o 15–20%. Za slunečných dnů takováto „zelená“ střecha snižuje teplotu pod přístřeškem v průměru o 3-5°C a při srážkách zadrží až 150 litrů vody.
fot. ZDM Warszawa
/kp/
