Nová hospodářská politika. Co požadují podnikatelé?

Zkrácení délky soudních řízení v obchodních věcech, zjednodušení daňového systému, větší právní stabilita a dodržování vacatio legis a omezení institutu zabezpečovací detence – to jsou některé z požadavků obsažených v „Nové hospodářské politice“ vypracované ve spolupráci s Radou podnikatelů a Vědeckou radu ombudsmana pro malé a střední podniky na základě průzkumů provedených mezi přibližně 400 zaměstnavatelskými organizacemi.

– Ustanovení vytvořená Sejmem by měla být jednoduchá, snadno vyložitelná a neměla by způsobovat nadměrnou byrokracii. Doufáme, že nový Sejm k tomu takto přistoupí. Administrativa by však měla být shora povinna dodržovat Ústavu podnikání – a jedna z jejích zásad říká, že co není zakázáno, je dovoleno – a řešit pochybnosti v zákonných ustanoveních ve prospěch podnikatele. Pokud se bude administrativa řídit těmito pravidly, bude podnikání mnohem snazší a bude z toho těžit i rozpočet – zdůrazňuje Adam Abramowicz, ombudsman pro malé a střední podnikatele.

Soubor těchto požadavků byl předán nové koaliční vládě. Jedním z nich bylo uplatnit 8% sazbu DPH na celý kosmetický průmysl, což se již podařilo. Z pohledu malých a středních podniků je nyní stejně důležitý návrh na zavedení jednotné snížené sazby DPH pro gastronomii. – Délka soudního řízení v obchodních věcech je také velmi důležitá, protože trvá roky. Navrhujeme, aby toto období bylo reálně půl roku. Potřebujeme elektronizovat a změnit postupy, aby hospodářská řízení byla rychle ukončena, protože je to i v zájmu státního rozpočtu. V současné době možnost protahování takového řízení donekonečna znamená, že malá firma je často vydírána svým zhotovitelem, např. velkou korporací. Zákazník například po provedení služby řekne „toto je třeba zlepšit“. Firma si polepší, ale objednatel je stále nespokojený a nakonec nabídne vyplacení 90% zakázky a pokud ne, ať se podnikatel obrátí na soud. A v mnoha případech vidí, že proti velkému subjektu prostě nemá šanci, a tak se rozhodne přijmout jeho podmínky. Obchodní řízení proto musí být krátké. V celé Evropě i v celém civilizovaném světě jsou krátké a u nás by neměly trvat déle než šest měsíců – vysvětluje Adam Abramowicz.

Mluvčí MSP zdůrazňuje, že ustanovení o vyšetřovací vazbě vyžadují změny. S ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a vnitrostátní předpisy by měla být vyšetřovací vazba použita pouze jako poslední možnost, pokud jiná preventivní opatření nepostačují. Praxe je však jiná – v Polsku je toto preventivní opatření léta hojně zneužíváno a soudy téměř automaticky akceptují žádosti státních zástupců o uvalení vazby. – V současné době platí pro obchodní věci stejná úprava jako pro běžné věci, což znamená, že podnikatelé mohou být dlouhodobě zadrženi ve vyšetřovací vazbě. Navrhujeme to omezit, protože ekonomické záležitosti se trochu liší od běžných trestných činů. V takových případech se řízení opírá hlavně o dokumenty a může být vedeno bez použití tohoto opatření nebo alespoň rychle – zdůrazňuje ombudsman pro malé a střední podniky. Polští podnikatelé již léta jednomyslně požadují omezení neustálých změn předpisů a přebytečné byrokracie a také zjednodušení daňového systému. Zpráva Granta Thorntona "Právní barometr 2023" ukazuje, že v loňském roce by podnikatelé museli strávit v průměru 2 hodiny a 10 minut každý pracovní den na přečtení všech nových právních aktů. Dalším problémem je vynechávání veřejných konzultací a skutečnost, že vacatio legis, tedy čas, kdy se firmy mohou na změny připravit, se každým rokem postupně zkracuje.

Dokument "Nová hospodářská politika" také obsahuje požadavky týkající se mj. dobrovolného ZUS pro podnikatele, návratu k paušálnímu odvodu na zdravotní pojištění nebo moudré implementace práva EU. Cílem je vyhnout se přidávání dalších požadavků do předpisů EU vytvořených polskými úředníky, které navíc zatíží polské podnikatele.

fot. freepik.com
/kp/