Ukrajinci mají rádi polský pracovní trh

Většina uprchlíků z Ukrajiny tvrdí, že v Polsku je mnohem snazší najít práci než v jejich zemi. Dalším pozitivním aspektem je podle nich efektivní právní stát a předvídatelné postupy, které umožňují dlouhodobé plány. A co si myslí o Polácích?

Výzkum CBOS ukazuje, že největším problémem, který Ukrajincům ztěžuje získat lepší práci, je neznalost jazyka, což je učení, které je jednou z největších výzev. Navíc přišlo velké množství uprchlíků s dětmi, což někdy ztěžovalo hledání bytu. Ti, kteří přijíždějí do Polska, vidí i pozitivní věci. Na otázku, co je v Polsku lepší než na Ukrajině, poukázali na mnohem snazší možnost najít si práci. – Bylo zdůrazněno, že Polsko nabízí širší možnosti profesního rozvoje, včetně možnosti dalšího vzdělávání či jednoduché rekvalifikace – uvádí CBOS. Lepší jsou podle nich i pracovní podmínky, jistota práce, respekt k zaměstnancům a profesionalita.

Ukrajinci také upozornili na větší rovnováhu mezi profesním a osobním životem zaměstnanců v Polsku, což – jak hodnotili – souvisí s hlubšími kulturními rozdíly a západnějším charakterem polské společnosti. Další výhodou Polska oproti Ukrajině je podle respondentů „účinný právní stát a předvídatelné postupy, které umožňují vytvářet dlouhodobé plány a překračovat každodenní boj o přežití“. Líbí se jim také lepší MHD a širší kulturní a zábavní nabídka. Zmíněna byla i osobní kultura a zdvořilost Poláků oproti Ukrajincům.

Zdravotní péče a elektronické služby jsou ale podle uprchlíků organizovány hůř než na Ukrajině, zejména v oblasti bankovnictví a úředních záležitostí. Respondenti také poukázali na to, že obchody v Polsku jsou otevřeny kratší dobu, a někdy jsou o víkendech zavřené.

Výzkum CBOS ukazuje, že Ukrajinci žijící řadu let v Polsku se někdy chovali k „novým“ lidem, kteří sem přišli po válce, averzí. – Předváleční imigranti obvinili uprchlíky z nevděku a náročnosti – uvádí CBOS. V ukrajinské komunitě v Polsku existuje rozdělení na ty, kteří se chtějí integrovat do polské společnosti, a na ty, kteří to nechtějí.

Když se jich ptali na plány do budoucna, většina z nich prohlásila, že se vrátí na Ukrajinu, pokud tam bude mír. – Většina respondentů byla skeptická k myšlence vytvoření ukrajinských škol v Polsku s tím, že by to narušilo proces integrace do polské společnosti, který mezi dětmi probíhá nejintenzivněji. Podobné argumenty se objevily v souvislosti s myšlenkou vytvoření ukrajinských kostelů, klubů nebo celých čtvrtí v polských městech – říkají autoři studie.

Na otázku o budoucnosti polsko-ukrajinských vztahů byli respondenti většinou pesimističtí. Jako hlavní faktor byla uvedena konkurence v ekonomické oblasti, někteří respondenti zmínili i otázku volyňského masakru. Byl také zkoumán stereotyp Poláků existující mezi Ukrajinci. Podle respondentů jsme v přímém kontaktu dost odtažití, rezervovaní a držíme si od sebe větší odstup než Ukrajinci. Podle jejich názoru to souvisí s vášní Poláků pro soukromí. – Poláci zřídka řeší spory tváří v tvář a raději se obracejí na formální zprostředkovatele, jako jsou nadřízení nebo policie – uvádí CBOS. Poláci mají podle Ukrajinců větší důvěru ve stát a právní předpisy než oni, „protože mají stát, který funguje, tedy státní systém“. Poláci navíc podle nich věnují hodně času svým rodinám, které jsou v jejich životě často na prvním místě, zatímco pro Ukrajince jsou důležitější vztahy s přáteli. Poláci jsou také emotivnější a překypující ve vztazích se svými blízkými než průměrný Ukrajinec. Vyznačují se tolerancí, patriotismem a šetrností.

fot. Shutterstock
/kp/