Mezi projednávaná témata patřila stipendia na LF OU, splavnění Odry na hranice ČR – PL a decentralizace státní správy.
Dne 10. října se v Ostravě uskutečnilo jednání signatářů Memoranda o spolupráci. Mezi projednávaná témata patřila stipendia na LF OU, splavnění Odry na hranice ČR – PL a decentralizace státní správy.
Na úvod Ing. Barteček přivítal zástupce signatářů, účastníky a hosty jednání, speciálně uvítal generální konzulku PR Izabellu Wollejko-Chwastowicz, Juliu Racz-Padewskou (Referat Współpracy Międzynarodowej), Ireneusze Burka (Ślask Online) a nové signatáře, kteří právě dnes budou přijati k Memorandu, tj. doc. Ing. Michala Vaňka, Ph.D. (VŠB – Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta) a doc. MUDr. Rastislava Maďara, Ph.d., MBA, FRCPS (Lékařská fakulta Ostravské univerzity). Ing. Barteček sdělil důvod, proč se dnes sešla česká strana signatářů - v Polsku probíhá předvolební kampaň, nebylo časově ani techniky možné, aby tu polští kolegové byli – 28.11.2023 je plánováno další setkání signatářů ve stejných prostorách, tentokrát spolu se signatáři z Polska.
Po připomenutí bodů dnešního programu Ing. Barteček shrnul počiny z minulosti, a to úspěšné realizace projektů v rámci Memoranda: projekt PIC-CID (realizovala OHK Karviná, HK Kovo klastr a IGO Wodzisław Śląski), projekt vzdělávání (realizoval Cech Rzemiosł różnych Wodzisław Śląski, miasto Wodzisław Śląski a město Karviná), a projekt realizovaný OHK Opava, Śląskie Porozumienie Gospodarcze a obcí Pietrowice Wielkie.
Následně bylo předáno slovo generální konzulce Chwastowic, která konstatovala, že máme ve spolupráci ČR-PR výhodu, že si rozumíme, ale chybí výuka polských jazyků na středních školách v ČR, na některých školách v Polsku, např. v Těšíně, se vyučuje český jazyk na úrovni jiného cizího jazyka. Splavnění Odry je ve veřejném českém mínění velmi negativně popisované, projekt je chápan jako politický, za polskou stranu je to jen a pouze splavnění Odry a dává možnost přístupu českým firmám k moři. Není abstrakcí postavení a zvětšení přístavu v Świnoujście, polská strana to realizuje pro rozvoj svého státu, ale dává možnost rozvíjet komunikaci české straně. Odra-Labe-Dunaj je abstraktní a předimenzovaný projekt, ale splavnění Odry a přístup k moři skrz zelený transport Odry je dostupný. Pokud nebude zájem české strany a Odra se nedostane do sítě TEN-T, tak si to polská strana udělá jen pro sebe. Není čas diskutovat, přijatá strategie rozvoje jasně vyznačila termíny splavnění jednotlivých řek v Polsku. Důležitý prvek spolupráce je využití lidského potenciálu na trhu práce, polský konzulát poslední dobou dostává otázky z českých firem, jak mohou dostat studenty z polských firem, kteří by mohli mít u nich praxi a jak získat pracovníky na českých odborných školách. Polský konzulát se snaží vyhovět těmto dotazům, i když to není v jejich kompetenci. Komunikace a edukace, propojení trhu práce se školami a navázání využití lidských zdrojů, kteří tu bydlí, je důležité proto, aby udrželi mladé v regionu a abychom se nemuseli dívat, jak všichni z kraje odjíždějí. Polský konzulát se snaží vypracovat formy spolupráce – přeshraniční praxe v jednotlivých oborech. Konzulka poděkovala za dnešní účast a za to, že nové instituce mají zájem přistoupit k Memorandu, což je dobrý signál pro to, aby se to posouvalo dále, a věří, že 28.11.2023 se zde opět všichni sejdeme.
Po vystoupení p. Chwastowicz byli noví signatáři přizvání k podpisu Memoranda o spolupráci, po té tito signatáři sdělili pár slov – děkují za přijetí a budou se snažit být co nejplatnějším partnerem. Věří, že partnerství nezůstane jen u podpisu a najdou se konkrétní témata spolupráce. Následně JUDr. Wieslaw Firla převzal slovo a sdělil informace k projektu PIC-CID. Po té krátce pohovořila p. Racz-Padewská a Ireneusz Burek jakožto zástupci Polska.
Následoval hlavní blok, kdy docent Maďar ve své připravené prezentaci představil Lékařskou fakultu Ostravské univerzity, přidal komentář ke stavu lékařského personálu u nás a na Slovensku, představil bakalářské a studijní programy na fakultě a pohovořil i o problematice zubního lékařství, seznámil účastníky jednání se „cvičnou nemocnicí“ – s jejím účelem a jak to funguje, rád všechny v budoucnu pozve a ukáže vše osobně; Univerzitu čeká také velká aktivita - nové vědecké centrum. Dále pan docent hovořil o oblasti stipendií – když dají studentům stipendium a ti na oplátku podepíší, že budou v místní ordinaci pracovat po určitou dobu, tím udrží „naše lidi“ v regionu a mohlo by to fungovat na studenty medicíny tím, že se budou vracet i do okrajových částí republiky, stanou se patrioty; je v zájmu obcí, potažmo kraje, aby zde lidi zůstávali a stipendia by mohla pomoci. Ing. Barteček děkuje za vystoupení a sděluje, že myšlenka stipendií zapadá do aktivit Memoranda. Dále navazuje na slova konzulky ke splavnění Odry a dává na vědomí, že 31.10.2023 je plánována schůzka na Krajském úřadě MSK k tomuto tématu. Všichni jsou „pro“, ale nikdo to nechce řešit, je třeba obnovit debatu o přístavu, neboť „kde je přístav, tam to žije“, zvýšila by se atraktivita regionu a příležitost pro podnikání; vyzývá k přijetí společného stanoviska po prezentaci Ing. Macheje ke splavnění Odry, čímž mu předává slovo.
Tímto se přistoupilo k dalšímu bodu programu, Ing. Machej ve své prezentaci připomněl původní projekty ke splavnění Odry, a také to, že se pracuje z druhé strany hranice. Vodní dílo je vystavěno jako suchý protipovodňový poldr, po 5 letech je možná změna na mokrý poldr (přehradu, která umožní prodloužení splavnosti Odry až do Ostravy. Z české strany je liknavost, Poláci se rozhodli pokračovat v projektu sami, do TENT-T zapsali jen Odru splavnou po Ratiboř. Tím jsou výhody jen na polské straně. Hned vedle přístavu na české straně je dálnice a železnice, blízko je letiště (perfektní propojení přístavu, železnice a dálnice), přineslo by to až 40 tis. pracovních míst, rozvoj cestovního ruchu, sportovní využití atd. V Gořicích je logistické centrum – Poláci to myslí opravdu vážně, jsou na přístav připraveni, chce to jen, abychom se připojili.
Ing. Barteček po prezentaci Ing. Macheje navazuje opět na konzulku s tím, že Poláci jsou i nadále ochotni s námi spolupracovat, chce to konstruktivní debatu o tom, zda převažují negativa či pozitiva; jedná se o záležitost, která by zůstala pouze na hranici; jedná se o dlouhou cestu, ale nějak se musí začít. Je navrženo, aby byl sjednocen postup (stanovisko), že na jednání 31.10.2023 můžeme říct, aby se zpracovalo řešení, jak to udělat, a co to přináší – plusy, minusy pro region a pro danou oblast, a že až bude studie, vrátíme se k diskusi a dojdeme ke kompromisu. Starosta města Krnov Ing. Hradil žádá o to, aby - když se má hlasovat usnesení - bylo předem zasláno, zvlášť když se jedná o kontroverzní téma; načež Ing. Barteček sděluje, že v tuto chvíli jde o to zjistit postoj vůči tomuto tématu, nejde o to dnes hlasovat. Místostarosta Bohumína Ing. Macura se vyjádřil, že jakékoli prosazování něčeho na nepravdivých informacích je špatně. Město Bohumín proti přístavu není, debaty i s polskou stranou probíhají, obecně to chceme, jsou to vznešené cíle, ale teď nemá smysl utrácet peníze za studii. Ing. Barteček reaguje, že proto dnes probíhá toto jednání, abychom si vyjasnili názory a stanoviska. Cílem je dobrat se konstruktivního závěru. Co se projedná na schůzce dne 31.10.2023 na KÚ MSK, bude předloženo na jednání signatářů 28.11.2023.
Další část jednání byla decentralizace státní správy. Předseda OHK Karviná Ing. Barteček představil návrh zákona z dílny STAN, který prošel prvním čtením, ale dál se nedostal; existují vytipované úřady sídlící v Praze, které by se mohly přesunout z centra republiky do jiných měst. Zeptal se na názor přítomných, zda má smysl se tímto zabývat. Chce to debatu a nějakým způsobem dojít ke společnému závěru. RNDr. Valošek informuje, že toto je historicky stará myšlenka, která má i historický smysl (např. Báňský úřad). P. Bašista projevil názor, že bojovat a dělat postupné kroky má smysl. P. Pavelek přidal komentář, že jediný smysl by mělo vytipovat si konkrétní úřad, zdůvodnit to Praze – a to tak, že ztrácíme mladé lidi z vysokých škol (pro ně není jiná šance, než odejít do Prahy budovat kariéru) – a požádat o přesun části agendy, aby lidi mohli zůstat v kraji. Starostka Orlové p. Brzyszkowská říká, že smysl to má, ale potřebujeme pádné argumenty, ne jen říct, co by se nám líbilo tady mít. Docent Maďar se přidal k názoru, že určitě musí být myšlenka podložená; je potřeba do Prahy jezdit, dožadovat se, vyžádat si respekt, obětovat, že na hodinovou schůzku musím cestovat celý den. Je potřeba vystupovat sebevědomě a tak, že máme na něco nárok. Ing. Kolek vyjadřuje obecný princip, a to udržet zde vzdělané lidi.
Ing. Barteček na závěr shrnul, že v rámci Memoranda nechceme dělat 10 aktivit, ale v tuto chvíli se vybraly 3, v nichž je potřeba pokračovat a nějak je dotáhnout; na příštím jednání signatářů se bude jednat dále, prosí o součinnost. Na úplný závěr byly rozdány informace ohledně plánovaného velkého projektu Interreg, Ing. Barteček žádá o podpůrné stanovisko.



.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
















.jpg)

