Právě zde se podle pověsti místní ubránili tatarskému vpádu v roce 1241, a kronikáři z 19. století zase tvrdili, že na místě stával hrad piastovských knížat.
Kopec Grodzisko ve Wodzisławi Śląském přitahuje pozornost nejen odborníků na archeologii, ale i výletníků, kteří chtějí nahlédnout do nejstarších dějin kraje. Letošní výzkum prováděný Muzeem ve Wodzisławi Śląském potvrdil, že člověk se v tomto prostoru objevil už před zhruba 10 tisíci lety. Od července do září se toto místo znovu mění v centrum badatelských objevů i historických příběhů.
Pro návštěvníky města je Grodzisko skvělým cílem letního putování. Lesní areál s Rytířskou věží, která dnes slouží jako rozhledna, nabízí příjemné procházky i možnost poznat historii sahající do období před vznikem města. Právě zde se podle pověsti obyvatelé ubránili tatarskému útoku v roce 1241 a podle kronikářů z 19. století zde měl stát i hrad piastovských knížat.
Výzkum, který pod vedením Adriana Podgórského koordinuje Muzeum ve Wodzisławi Śląském, má za úkol objasnit záhady hradiska, jež na Grodzisku kdysi stálo. Na práci se podílí tým odborníků z různých oblastí archeologie, mimo jiné Katarzyna Brzoza, dr Mirosław Furmanek, Sławomir Kulpa, Jana Gryc, specialista na raný středověk, a archeobotanička Agata Sady. Společně usilují o určení doby vzniku a fungování někdejší osady. Radiokarbonové rozbory vzorků zajišťuje dr hab. inż. Natalia Piotrowska z Slezské technické univerzity a s pátráním pomocí detektorů kovů pomáhá Sdružení historicko-explorační – Slezská průzkumná skupina.
„Dnes víme, že hrad zde existoval v 9. století, což potvrzují radiokarbonové analýzy, ale lidská přítomnost je doložena mnohem dříve, už v období pozdního paleolitu a mezolitu. Zvláštní tvar terénu umožňoval člověku sledovat okolí, obdělávat půdu, chovat zvířata i lovit. Nevíme, jak dlouho bylo místo osídleno. V tuto chvíli se zdá, že nešlo o příliš dlouhé období,“ vysvětluje Sławomir Kulpa, ředitel Muzea ve Wodzisławi Śląském.
Archeolog Adrian Podgórski doplňuje, že práce začaly vyhodnocením dat z leteckého skenování celé lokality. „Díky tomu jsme získali mnohem jasnější obraz topografie, která je v terénu jen málo čitelná. Velmi důležitý byl také průzkum historických pramenů, včetně mapových podkladů. Nyní je zřejmé, že území dnešního Grodziska bylo v minulosti využíváno různými způsoby. Víme, že zde od nejpozději konce 16. století fungoval mlýn nebo dvůr a na poměrně rozsáhlé ploše se nacházely rybníky v typickém řetízkovém uspořádání, po nichž zůstaly četné hráze. Další neinvazivní výzkumy, které provedl dr Mirosław Furmanek z Ústavu archeologie Vratislavské univerzity, ukázaly, že na hradním jádru se nacházejí starší zemní struktury. Právě proto probíhají vykopávky právě zde,“ zdůrazňuje Adrian Podgórski.
Současný Wodzisław Śląski vznikl asi tři sta let po existenci hradiska na Grodzisku, přibližně kilometr a půl severozápadně. Osídlení tu tvořila jiná společenská skupina než původní slovanské obyvatelstvo žijící dříve na Grodzisku – šlo o kolonisty ze západní Evropy nebo z Čech a Moravy, kteří přinesli odlišný způsob zakládání osad spojený s německým právem.
Grodzisko zajímalo badatele už v 19. století. Franz Henke, ředitel místní školy a autor první městské kroniky, předpokládal, že Wodzisław vznikl za vlády Vladislava I. Hermana na přelomu 11. a 12. století. K místu se váže i legenda o tatarském útoku na Racibórz v roce 1241, kdy se obránci měli chytře postarat o to, aby útočníci utonuli v bažinách pod hradem. V roce 1879 lokalitu rozpoznali Rudolf Hirsch a Rudolf Stöckel, nadšení amatérští archeologové, a zhotovili první plán objektu. Současný výzkum sice část starších domněnek zpochybňuje, ale zároveň píše dějiny Grodziska znovu. „Za sebou máme mnoho zajímavých zjištění, ale zatím jsme prozkoumali jen malý zlomek dějin tohoto místa. Abychom minulost pochopili lépe, je nutné otevřít více sond, které nám pomohou odhalit tajemství lidí, kteří tu žili před námi,“ upozorňuje Sławomir Kulpa.
foto: Muzeum ve Wodzisławi Śląském
zprac. /kp/
