Obec z minulostí formovanou uhlím
Stonava (Stonava) je obecní vesnice a obec v České republice, v Moravskoslezském kraji, v okrese Karviná. Z historického hlediska patří na Těšínsko a významnou část obyvatel tvoří Poláci a Slováci. Obec se rozkládá v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi, kde působí důl ČSM akciové společnosti OKD, která zaměstnává také horníky z Polska.
První možná zmínka o místě pochází z roku 1388, kdy se uvádí jako Stozna (Stoena), jistý doklad názvu Stonawa je pak z roku 1432. Místní farnost sv. Marie Magdaleny vznikla na přelomu 14. a 15. století. Po zrušení poddanství byla obec součástí Rakouského Slezska, v soudním okrese Fryštát, nejprve v těšínském okrese a později v samostatném politickém okrese Fryštát. Tradičně zde žili polsky mluvící Lachové používající těšínské nářečí.
Na konci 18. století byla v okolí objevena ložiska uhlí, což výrazně podpořilo hospodářský i populační růst širší oblasti a samotné Stonavy, zejména v druhé polovině 19. století. V roce 1869 byla otevřena klíčová Košicko-bohumínská dráha se zastávkou ve Stonavě, která nesla název Darków a byla zrušena v roce 1967. V roce 1850 měla ves 1006 obyvatel, zatímco do roku 1910 jejich počet vzrostl téměř na 4000, mimo jiné i díky silné migraci z Haliče. Roku 1900 byla postavena evangelická škola. V roce 1910 katolíci vybudovali nynější kostel sv. Marie Magdaleny, považovaný za „perlu“ sakrální architektury v regionu.
Po první světové válce byla Stonava, jakožto téměř stoprocentně polsky mluvící sídlo se zhruba tříčtvrtinovou národní orientací na Polsko, podřízena polské správě. V roce 1919 ji obsadilo Československo. Dne 26. ledna 1919 bylo zavražděno 20 vojáků 12. wadowického pěšího pluku, jejichž hromadný hrob se dnes v obci nachází. Konečně připadla Stonava Československu podle arbitrážního rozhodnutí Rady velvyslanců z července 1920. V říjnu 1938 byla Stonava spolu s celým Zaolzím připojena k Polsku, po válce se však opět vrátila pod správu Československa.
V padesátých letech 20. století zde byly provedeny průzkumné vrty, které potvrdily přítomnost uhelných vrstev z období karbonu. Na jejich základě bylo rozhodnuto o výstavbě dolu ČSM. Počet obyvatel začal prudce klesat, jakmile se obec začala potýkat s důsledky hornické činnosti. Ještě v roce 1950 zde žilo 4500 lidí, v roce 2018 už jen 1851. Obyvatelé se stěhovali především do nových panelových sídlišť budovaných v okolních městech. Dne 20. prosince 2018 došlo v obci k hornické katastrofě v dole ČSM.
fot. Marcin Konsek, Michal Klajban, Czesil, Nonac71/Wikimedia Commons, UG Stonawa
oprac. /kp/
.jpg)
