Karviná leží v Moravskoslezském kraji, v Těšínském Slezsku, na řece Olši, přímo u česko-polské hranice. Je centrem okresu Karviná a obcí s rozšířenou působností, do níž kromě samotného města patří také Dětmarovice, Petrovice u Karviné a Stonava. V roce 2022 zde žilo celkem 50 610 obyvatel.
Území dnešního města zahrnuje několik dříve samostatných sídel, z nichž nejstarší byla Solca, připomínaná už v roce 1223. Nalezení bohatých zásob uhlí v tomto regionu spustilo prudký hospodářský i populační růst Karviné a okolních obcí, které se proměnily v hornické a hutnické lokality. V roce 1847 sem vedlo první železniční spojení v rámci c. k. Severní dráhy. V roce 1869 žilo na území dnešní obce 8 900 lidí a v dalších desetiletích počet obyvatel rychle stoupal; podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly obce Karwin, Freistadt, Altstadt, Roj, Darkau a Lonkau dohromady 29 880 obyvatel.
Po skončení první světové války se karvinský region, navzdory zřetelné převaze polského obyvatelstva a v důsledku tehdejších válečných i diplomatických otřesů, ocitl v hranicích Československa a stal se jedním z jeho hlavních průmyslových center. V roce 1923 získala Karviná městská práva. V říjnu 1938 byla spolu s celým Zaolzím připojena k Polsku. Po vypuknutí druhé světové války město obsadilo nacistické Německo. V dubnu 1944 německá správa sloučila obce Frysztat, Karviná, Darków, Raj a Stare Miasto do jednoho města s názvem Karwin-Freistadt. Po válce se tyto obce rozhodnutím sovětských orgánů opět ocitly v Československu a získaly samostatnost.
V roce 1948 byly znovu spojeny Karviná a Frysztat spolu s obcemi Darków, Raj a Stare Miasto do jediného městského celku, tentokrát pod názvem Karviná. Městský znak převzal někdejší erb Frysztatu, který je dnes historickým a památkovým jádrem průmyslového města. V následujících letech zde vyrostlo několik rozsáhlých sídlišť, jež dala městu typický panelový ráz.
Karviná je významným kulturním a vzdělávacím centrem polské menšiny v České republice. Zároveň patří k nejdůležitějším hornickým střediskům země a společně s okolními městy tvoří průmyslovou Ostravsko-karvinskou pánev. V současnosti se na jejím území nacházejí čtyři činné hlubinné doly uhlí sdružené v OKD, a.s. Kromě toho se zde rozvinulo hutnictví, strojírenství i potravinářský průmysl.
K místním památkám patří: kostel Povýšení svatého Kříže, zámek ve Fryštátě, kostel sv. Marka, zámocký park, lázeňský park, kostel sv. Petra z Alkantary a kaple sv. Anny.
fot. karvinainfo.cz
oprac. /kp/
.jpg)
