Studzienka Jankowicka je místo úcty k Nejsvětější Panně, hrob kněze Walentego, pramen léčivé vody a poustevnická jeskyně ukrytá v lese v Marklowicach nedaleko Jankowic, tedy u Sanktuarium Najświętszego Sakramentu. Název „studzienka“ vznikl od slova „studzić“, tedy „ochlazovat“. Příběh Studzienki Jankowickiej se váže k historickým událostem zachovaným v lidových vyprávěních o husitských válkách a o knězi Walentym, který byl roku 1433 zabit Husity.
Legenda:
Píše se rok 1433. Husité, kteří pronikali Horním Slezskem, dorazili do okolí Rybnika a na své cestě zabíjeli obyvatele, loupili, ničili a vypalovali vše, co jim stálo v cestě, zejména pak křesťanské symboly. V těchto krutých časech si jedna žena na smrtelné posteli přála, aby k ní přišel kněz se svátostnou službou. Její manžel, bez ohledu na nebezpečí a na Husity, kteří se toulali krajem, se rozhodl její prosbu splnit. Nakonec se mu podařilo bezpečně dojít až do kostela. Tam požádal faráře o svátostnou službu pro svou umírající ženu. K tomuto úkolu byl vyslán kněz Walenty, muž hluboké zbožnosti, který měl z pomoci potřebnému velkou radost už jen při samotné myšlence. Kněz Walenty jako člověk mimořádné víry neskrýval, že veze Nejsvětější Svátost, a právě proto si ho brzy všiml houf Husitů, kteří jen čekali na příležitost znesvětit symbol křesťanství. Ks. Walenty spatřil Husity, jak se k němu řítí, ale nebál se o vlastní život; chtěl pouze uchránit Ježíšovo jméno před potupou. Náhle uviděl dub a v něm velikou, prostornou dutinu, do níž bez váhání ukryl Nejsvětější Svátost. Potěšen tím, že Kristovo Tělo uchránil před znevážením, začal se obávat o svůj život, jenže bylo už pozdě – Husité ho dostihli a usmrtili skutečně mučednickou smrtí. Z dálky to sledoval jeden muž, který jakmile se Husité vzdálili, pohřbil tělo statečného kněze. Po čase Husité opustili zpustošené Slezsko a lidé se začali vracet ze svých úkrytů. Zpráva o hrdinském knězi Walentym se rychle rozšířila mezi okolními vesnicemi a na místě jeho pohřbu vytryskl pramen čisté vody, která se ukázala být vodou uzdravující. Od té chvíle tam začaly proudit poutě věřících, aby z tohoto pramene čerpali čistou vodu. Podle tradice bylo touto vodou uzdraveno tisíce lidí. Léta ubíhala a nikdo nedokázal najít místo, kam kněz Walenty ukryl Nejsvětější Svátost, až jednou pastýři spatřili nad dubem záři. Oznámili to místním lidem a ti zase kněžím. Když se tam jednoho dne vydali s procesím, byla Nejsvětější Hostie objevena. Lidé si tento okamžik spojili se smrtí neohroženého duchovního, který se pod tlakem Husitů rozhodl vypravit k nemocné ženě. Tehdejší farář tam vztyčil kříž jako připomínku těchto událostí. Od té doby se les, v němž stál kříž i pramen léčivé vody, stal cílem mnoha poutí.
fot. Damian Bogusz
oprac. /kp/
