Sąd Rejonowy w Rybniku sídlí v bývalém zámku slezských Piastovců, který stojí v centru města. Nejstarší písemná zmínka o této stavbě pochází z roku 1327, avšak archeologický výzkum ukazuje, že její vznik spadá už do konce 13. století. Předpokládá se také, že na tomto místě mohl stát už ve 12. století dřevěný obranný hrad.
V letech 1223–1228 byl zámek sídlem řádu norbertinek, které zde provozovaly školu. V době údělného rozdrobení připadl Rybnik nejprve opolskému a později ratibořskému knížectví. V tomto období měl zámek čistě obranný charakter a byl obklopen zemními valy a rybníky. V 15. století se Rybnik stal hlavním městem samostatného rybnického státu, a proto byl zámek přestavěn na rezidenci knížete Václava III. Rybnického.
Václav III. Rybnický přišel o Rybnik v roce 1473 a noví majitelé města se jeho rozvoji příliš nevěnovali. Gotický zámek začal velmi rychle chátrat. V 17. století byl rozsáhle přestavěn na mohutné dvoupatrové palácové sídlo, přičemž v zadní části se nacházela věž, která byla kolem 18. století zbořena. Dalšími vlastníky Rybnika se stali hrabata Węgierscy, která v 18. století přistavěla k hlavní budově zámku dvě boční křídla.
V roce 1788 koupil rybnický stát pruský král Fridrich Vilém II., jenž zámek v Rybniku určil jako útočiště pro vojáky. Na místě zbořené budovy nechal vybudovat nový zámek určený pro „Dom Inwalidów“. Objekt byl upraven podle návrhu Friedricha Ilngnera, který mu vtiskl dnešní pozdně barokně-klasicistní architektonickou podobu. Od roku 1842 zde sídlil Sąd Grodzki. V roce 1938 proběhla poslední přestavba. V letech 1990-2000 prošla budova generální opravou.
fot. Szymon Konieczny, Fotopolska.eu
oprac. /kp/

.jpg)

.jpg)










