Zespół szpitalny „Juliusz” w Rybniku

Nemocniční areál „Juliusz“ v Rybniku, tedy někdejší nemocniční komplex z přelomu 19. a 20. století, leží mezi ulicemi 3 Maja a Klasztorną. Jeho vznik podnítil Juliusz Roger – osobní lékař na dvoře těšínského knížete Viktora I. a zároveň královský sanitární rada. K vybudování rybnické nemocnice nepřispěl jen Juliusz Roger, ale také těšínský kníže, rybnický okres, který projekt financoval a zajistil dopravu i dělníky, a rovněž zvlášť ustavený výbor, jenž obcházel soukromé domy a shromažďoval dobrovolné příspěvky. Juliusz Roger se otevření nemocnice nedožil, protože v roce 1865 zemřel na srdeční infarkt v lese u Rudy.

Výstavba proběhla v letech 1868–1869 a slavnostní otevření následovalo v roce 1871. Zpočátku zde bylo 80 lůžek a službu vykonávalo osm sester řádu sv. Františka z Westfálska. Z prostředků, které poskytla diecéze Münster ve Westfálsku z církevní sbírky, a také z peněz města, rybnického okresu a soukromých dárců, se podařilo dokoupit další pozemky a nemocnici lépe vybavit. V roce 1894 vznikla samostatná kaple a v letech 1900 a 1901 přibyly další budovy.

Během druhé světové války utrpěla nemocnice „Juliusz“ značné škody, a proto se hned po osvobození Rybniku doktor Franciszek Kubacki spolu se skupinou oddaných spolupracovníků pustil do obnovy zpustošeného areálu. Brzy poté se zde, i když v velmi primitivních podmínkách, prováděly i vážné chirurgické zákroky s nástroji vypůjčenými od lékařů.

Po válce nemocnice dále sloužila svému účelu jako Městská nemocnice na ulici Rewolucji Październikowej 18. Sídlila zde otorinolaryngologická, oční a dermatologická oddělení. Z dnešní strany ulice 3 Maja byl přistavěn objekt, v němž vznikla záchranná služba. Jako Městská nemocnice č. 1 fungovala až do roku 2000, kdy byla všechna nemocniční oddělení přemístěna do nové nemocnice v Orzepowicích. Od té doby areál postupně chátral.

V současnosti se komplex skládá ze čtyř budov bývalé nemocnice: nejstarších a nejrozsáhlejších objektů Juliusz a Rafał, někdejší dermatologie a mnohem později přistavěné budovy bývalé záchranné služby. Součástí areálu je také kaple sv. Juliusze.

V roce 2009 byl nemocniční komplex dosavadním vlastníkem, tedy Zarząd Województwa Śląskiego, rozdělen a získal nové majitele. Většinu objektů převzalo Starostwo Powiatowe w Rybniku, zatímco 16. dubna 2012 kapli sv. Juliusze převzala Archidiecezja katowicka. V roce 2012 starostvo předalo dva nejmenší objekty novým vlastníkům: v budově bývalé záchranné služby vznikla Škola Izby Rzemieślniczej a v objektu po dermatologii domácí hospic z Rybniku a Stowarzyszenie Rodzicielstwa Zastępczego.

V květnu 2019 skončily práce města Rybnik na úpravě historického pavilonu po někdejším dermatologickém oddělení. V modernizovaných prostorách na ulici Miejskiej dnes působí Ośrodek Rodzinnej Pieczy Zastępczej a také pobočka Wojewódzkiego Ośrodka Adopcyjnego. Znovu získala svou někdejší podobu i historická budova nemocniční lékárny. V lednu loňského roku v jejích obnovených interiérech vznikly moderně vybavené učebny praktické výuky Zasadniczej Szkoły Zawodowej Izby Rzemieślniczej. Po modernizaci dokončené v roce 2020 se proměnil také pavilon „Rafał“. Vznikl zde výstavní prostor, který bude v budoucnu vyplněn expozicí mapující dějiny medicíny a farmacie.

fot. L. Tyl, Izba Rzemieślnicza
oprac. /kp/