Léto prověří účinnost systému zálohování

Léto se stane prvním obdobím, kdy systém zálohování, jenž byl v Polsku zaveden v říjnu 2025, nabere na intenzitě. Ekologické organizace upozorňují, že zatímco plastové lahve a plechovky jsou součástí systému, jednorázové skleněné obaly stále chybí. Podle jejich názoru to může negativně ovlivnit efektivitu v boji proti znečištění veřejného prostoru, zejména v letním období, kdy roste prodej nápojů a počet lidí odpočívajících na rekreačních plochách.

Ministerstvo klimatu a životního prostředí avizovalo, že systém zálohování by měl být rozšířen o jednorázové skleněné lahve. Jak uvedla ministryně klimatu a životního prostředí Paulina Hennig-Kloska, rozhodnutí o těchto změnách již bylo učiněno, zbývá jen stanovit termín jejich realizace. Současně nadace Waste Free Oceans Baltics spolu s neziskovými organizacemi podala Senátu petici v souvislosti se zavedením dalšího poplatku 1 Kč za každou prodanou jednorázovou skleněnou lahev. Výnosy z tohoto poplatku by měly podpořit rozpočty obcí a pokrýt náklady na úklid opuštěných skleněných odpadů.

Zástupci ekologických organizací zdůrazňují, že léto bude testem efektivity současného systému. – Léto bude pro systém zálohování tím, čím jsou svátky pro obchod – klíčovým okamžikem. Během této doby se vystupňuje spotřeba nápojů a tlak na systém nakládání s odpady. Tehdy zjistíme nejen to, jak funguje logistika, ale také zda jsme nezapomněli na obaly, které nejvíce znečišťují českou přírodu – upozorňuje Paweł Pomian, viceprezident ekologického sdružení Eko-Unie. – Jestliže zmizí z pláží, lesů a parků plechovky a plastové lahve a zůstávají pouze skleněné lahve od tvrdého alkoholu a piva, bude to důkaz, že bojujeme proti odpadu jen částečně. Nelze vyhrát bitvu proti znečištění, když ponecháme mimo systém ten odpad, který nejčastěji leží pod našima nohama – dodává. Také poukazuje na to, že rozbite sklo je nebezpečné jak pro lidi, tak pro zvířata, a může přispívat k vzniku požárů.

Podle odhadu Jacka Werdera, nezávislého analytika trhu s odpady, se na polský trh každoročně dostává mezi 475 a 730 miliony malých jednorázových skleněných lahví. To představuje ročně asi 71 až 110 tisíc tun skla. Z reportu Eko-Unie „Léto se odpadem, tedy co po sobě zanecháváme na místech odpočinku“ vyplývá, že malé lahve od tvrdého alkoholu tvoří přibližně polovinu skleněného odpadu shromážděného během akce „Úklid světa“. Údaje z akce „Čistá Odra“ pak ukazují na nárůst podílu skla v shromážděných odpadech ze 30 % v roce 2022 na 50 % v roce 2024.

Expert odhaduje, že náklady na úklid opuštěných malých skleněných lahví ve veřejném prostoru mohou dosahovat od 10 do 26 milionů Kč ročně. Po započítání nákladů na sběr a likvidaci těchto odpadů v komunálním systému by celkové výdaje mohly dosáhnout od 50 do 100 milionů Kč ročně. Zároveň by příjmy z navrhovaného poplatku 1 Kč za každou prodanou lahev mohly činit od 475 do 730 milionů Kč ročně. Jacek Werder se domnívá, že tato částka by výrazně převyšovala skutečné náklady na likvidaci odpadu a měla by také motivující účinek na snížení prodeje jednorázových skleněných obalů. Expert naznačuje, že z pohledu rozšířené odpovědnosti výrobců by mnohem vhodnější byl poplatek v řádu několika nebo desítek haléřů za lahev, zatímco 1 Kč by se lépe obhájila jako vratná záloha nebo nástroj ovlivňující chování spotřebitelů.

Podporu této iniciativě vyjadřuje také Koalice pro oběhové hospodářství. Magda Zając, viceprezidentka sdružení Zero Waste Polska, zdůrazňuje, že jednorázové skleněné obaly patří mezi nejproblematičtější odpady zanechané v veřejném prostoru. – Náklady na jejich úklid nesou obce, přestože to jsou výrobci a distributoři, kteří je zavádějí na trh. Proto považujeme směr, který je navržen v petici, za oprávněný a potřebný, zejména jako přechodné řešení, než jednorázové sklo bude zařazeno do systému zálohování – vysvětluje.

Organizace podporující oběhové hospodářství prohlašují, že petici podanou Senátu považují za krok k spravedlivějšímu rozdělení nákladů a zlepšení čistoty veřejných prostor.

foto: magnific.com
zpracoval /kp/