.png){kind=logo}
Valná většina dospělých Poláků se pohybuje na jízdním kole, přičemž s jeho vzrůstající oblibou přicházejí i výzvy týkající se infrastruktury a bezpečnosti.
Jízdní kolo se stále více stává nedílnou součástí životního stylu Poláků a představou udržitelné mobility ve městech. Přibližně 80% populace ve věku od 18 do 65 let jezdí na kole, přičemž téměř třetina se na něj spoléhá jako na svůj denní dopravní prostředek.
Podle zprávy "Kolo v Polsku PZU" je na kolezdějí asi 19 milionů Poláků, což představuje zhruba 80% této věkové skupiny. Pouze 1% dotazovaných uvedlo, že na kole nikdy nejezdilo. Odborníci upozorňují, že Polsko se postupně mění v zemi, kde se kolo stává stále důležitějším nástrojem dopravy, a nikoli jen prostředkem pro volný čas. Autoři zprávy zdůrazňují, že Polsko v Evropě patří mezi lídry v počtu kol na obyvatele, hned za Německem a severskými zeměmi, přičemž Holandsko převyšuje. S nárůstem uživatelů se také mění vnímání kola, které se čím dál častěji stává reálnou alternativou k automobilu pro každodenní dojíždění.
Z průzkumu vyplývá, že během jarní a letní sezóny 56% cyklistů využívá kolo alespoň několikrát týdně, zatímco 21% téměř každý den. Stále více lidí brání na kole i mimo letní sezónu – 20% pravidelně jezdí na podzim a v zimě. 82% cyklistů vnímá kolo jako příležitost k relaxaci, 77% jako metodu péče o zdraví a 74% jako způsob zlepšení fyzické kondice. Kromě toho 66% ocení možnost trávit čas se svými blízkými.
Nicméně stále více se projevuje důležitost kola v každodenním pohybu, zvláště v městských oblastech, kde plní roli součásti udržitelné mobility. 60% dotazovaných vnímá jeho ekologické výhody, a pro 31% uživatelů je to primární dopravní prostředek. Zatímco každý desátý respondent považuje kolo pouze za nástroj přepravy. Průzkum rovněž odhalil, že 76% cyklistů obvykle zdolává vzdálenosti do 10 km. "Kolo není jen městský způsob trávení volného času. Pro mnohé Poláky se stává jediným prostředkem dopravy, neboť 10 milionů Poláků čelí dopravnímu vyloučení, jak ukazují nejnovější studie zveřejněné parlamentem," komentuje Agnieszka Żebrowska, ředitelka kanceláře sponzoringu a prevence v PZU.
Vzhledem k rostoucímu počtu cyklistů se zvyšují také výzvy týkající se bezpečnosti a infrastruktury. Uživatelé kol upozorňují především na špatný stav silnic (80%), nedostatek krajnic (75%), nedostatečný počet cyklotras (73%) a slabé osvětlení na stezkách (60%). Významným problémem jsou i chování jiných účastníků silničního provozu, včetně chodců (77%), motoristů (75%) a uživatelů koloběžek (72%). Téměř polovina cyklistů přiznává, že se na silnicích setkávají s agresí.
Odborníci zdůrazňují, že rozvoj cyklistické infrastruktury by měl být doprovázen vzděláváním všech účastníků silničního provozu. Programy podporující bezpečnou jízdu mají za cíl nejen zlepšení znalosti pravidel, ale také budování kultury společné odpovědnosti na silnicích. Průzkum ukázal, že většina cyklistů není plně obeznámena se současnými pravidly silničního provozu. Přestože 78% respondentů si je vědoma alespoň jedné situace umožňující jízdu na kole po chodníku, plné znalosti v tomto směru má pouhá 2% dotazovaných. Častým jevem je vnímání přestupků u ostatních – 59% dotazovaných uvádí, že často vídá účastníky silničního provozu porušující pravidla. Zároveň polovina respondentů má problémy s přesným vyjmenováním povinného vybavení kola. Mezi nejčastěji rozpoznávané prvky patří: funkční brzdy (79%), zadní světlo a odrazka (76%), přední osvětlení (70%) a zvonek (66%). Někteří lidé považují za povinné součásti, které ve skutečnosti povinné nejsou.
Dalším zásadním problémem zůstává otázka ochrany zdraví cyklistů. Tři čtvrtiny dotazovaných se vyhýbají používání helem, zejména během krátkých jízd, což zvyšuje riziko vážných zranění v případě nehody. Zároveň mnoho uživatelů častěji nosí základní opravářský set než lékárničku, což ukazuje, že věnují větší pozornost funkčnosti kola než vlastnímu bezpečí.
foto.
zpracoval /kp/
