Ukrajinci čelí výzvám na polském trhu práce

Polsko je jednou ze zemí, které přijaly nejvíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Podle údajů UNHCR byl celkový počet lidí, kteří dorazili do Polska, téměř 960 000, z nichž téměř 90% tvořily ženy a děti. Největší věkovou skupinou (48%) jsou lidé ve věku 27-44 let. Míra zaměstnanosti uprchlíků v Polsku je nejvyšší ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a dosahuje 65%. Tento výsledek ovlivnilo především velké množství Ukrajinců, kteří zde pracovali před začátkem ruské invaze v roce 2022. Ukrajinští občané nacházejí zaměstnání nejčastěji jako manuální pracovníci, dále v cestovním ruchu a hotelnictví, výrobě, logistice, IT sektoru a konstrukce. Nejvíce vydělávají uprchlíci a předváleční migranti pracující v IT průmyslu a dopravě.

Poslední zpráva Polského ekonomického institutu (PIE) „Uprchlíci z Ukrajiny na polském trhu práce: příležitosti a překážky“ ukazuje, že Ukrajinci čelí na trhu práce různým výzvám, které často vyžadují flexibilitu, odolnost a adaptaci na nové prostředí. – Diskriminace na základě národnosti není běžným jevem. Ti, kteří to zažili nebo slyšeli o případech diskriminace od ostatních, poukazovali na nevhodné odměňování za práci, zneužívání slabšího postavení na trhu práce, nerovné zacházení a pracovní vytížení a škodlivé stereotypy. Uprchlíci se také potýkají s obtížemi při přijímání jejich kvalifikace a často pracují pod úrovní svých schopností nebo v šedé zóně. Navzdory výzvám a obtížím je třeba zdůraznit, že ukrajinští uprchlíci v Polsku si všímají a oceňují podporu, které se jim dostává – jak podpory poskytované veřejnými institucemi a mezinárodními organizacemi, tak zejména občanskou společností – zdůrazňuje Radosław Zyzik, hlavní poradce pro behaviorální ekonomii tým PIE.

Experiment PIE spočíval ve vyhledávání pracovních nabídek zveřejněných na náborových webech a rozesílání dvojic životopisů fiktivních kandidátů: Polky a Ukrajinky, která přišla do Polska v roce 2022. Přihlášky byly co nejvíce podobné. Vyhledávání nabídek probíhalo na dvou úrovních, a to na nižších pozicích, které nevyžadovaly vyšší vzdělání a praxi, a odborných pozicích, které vyžadovaly vyšší vzdělání a praxi. – Výsledky experimentu nám umožňují dospět k závěru, že v odvětvích, která nevyžadují specializovanou kvalifikaci, zaměstnavatelé méně často reagují na žádosti o zaměstnání zaslané ukrajinskými ženami ve srovnání s životopisy zaslanými polskými ženami. Procento zpětných volání k žádostem bylo 27,6% u polské kandidátky a 19,5% u ukrajinské. Proto existují náznaky možné diskriminace osob z Ukrajiny již ve fázi prvotního výběru z předložených nabídek. V případě pozic vyžadujících vyšší kvalifikaci nebyl tento rozdíl statisticky významný, což neumožňuje jednoznačný závěr o existenci diskriminace. Stojí za připomenutí, že experimenty tohoto typu jsou osvědčenou metodou demonstrování tzv. statistické diskriminace a mají mnoho aplikací. V podobné studii PIE prokázal věkovou diskriminaci na polském trhu práce – vysvětluje Łukasz Baszczak, hlavní analytik týmu behaviorální ekonomie.

Autoři zprávy upozorňují, že uchazeči z etnických, národnostních či rasových menšin museli a stále musí posílat podstatně více přihlášek než uchazeči, kteří do těchto skupin nepatří, aby dostali pozvánku k pohovoru. Například studie ve Švédsku zaznamenala mnohem nižší míru zpětného volání v případě migrantů (2,5%) než v případě rodilých Švédů (19%). Nezáleželo na tom, zda migranti měli pracovní zkušenosti nebo dokonce občanství. – Vědecké výzkumy provedené ve dvaceti evropských zemích potvrzují skutečnost, že nucení migranti jsou na tom na trhu práce hůře ve srovnání s původními obyvateli těchto zemí a ekonomickými migranty – uzavírá PIE.

fot. freepik.com
/kp/