Je potřeba podporovat nejen konkrétní skupiny v začátcích podnikání, ale v době krizí i podnikatele obecně.
V Polsku tendence zakládat nové společnosti je nižší než v Evropské unii. 4% mužů a 3% žen by se chtěla stát podnikateli, zatímco průměr EU je 8% a 6%.
Experti z Polského ekonomického institutu v nejnovějším „Ekonomickým týdeníku PIE“ poukázali na to, že podle zprávy OECD je míra samostatné výdělečné činnosti v Polsku na úrovních blízkých průměru EU a zůstává stabilní. Menší je však ochota zakládat nové společnosti. Analytici zdůrazňují, že trhy práce se již ve většině členských států EU a zemí OECD zotavily, ale samostatná výdělečná činnost se nevrátila na úroveň před pandemií. – OECD vybízí k podpoře podnikání a usnadnění podnikatelské činnosti, zejména mezi skupinami, které nevyužívají svůj potenciál v této oblasti: ženy, mladí lidé, senioři, přistěhovalci a lidé se zdravotním postižením – zdůrazňuje PIE.
Polky a Polky jsou víceméně stejně nakloněny zakládání nových společností – deklarují to téměř 4% mužů a 3% žen, obě hodnoty jsou však dvakrát nižší než průměr EU, kde 8% mužů a 6% ženy muže založit společnost.
Rozdíl v podnikání v Polsku činí 335 tis. lidé – přibližně 2/3 potenciálních podnikatelů jsou ženy a 70% jsou lidé starší 50 let. Podle zprávy Missing Entrepreneurs je rozdíl v zakládání podniků mezi muži ve věku 30–49 let (skupina považovaná za nejaktivnější) a zbytkem populace přes 34 milionů v zemích OECD a 7,5 milionu v EU. Mezi potenciálními podnikateli převažují ženy a z hlediska věkových skupin starší lidé. Asi 3/4 potenciálních podnikatelů v zemích OECD jsou ženy. Z hlediska věkové struktury tvoří v zemích OECD přes 60% a v EU přes 70% lidé ve věku 50–64 let. Pouze 11% potenciálních podnikatelů v OECD a EU jsou mladí lidé (18–30 let).
Vzhledem k válce na Ukrajině se podpora uprchlíků v podnikání zdá být obzvláště důležitá. – OECD uvádí seznam opatření, která členské země přijaly, aby v této oblasti poskytly náležitou podporu. Příkladem jsou regulační změny usnadňující zakládání společností a nové podpůrné iniciativy – státní i nevládní. Mnoho z těchto programů jsou aktivity malého rozsahu, zejména školení, včetně jazykového vzdělávání, a koučování – uvádějí. Je potřeba podporovat nejen specifické, nedostatečné zastoupené skupiny při zakládání podniků, ale také podnikatele obecně v době krize. Zpráva společnosti Coface ukazuje, že míra insolvence polských podniků má již několik let stoupající trend a v první polovině roku 2023 vzrostla o 142% ve srovnání s první polovinou předchozího roku.
fot. freepik.com
oprac. /kp/


.png)






