Umělá inteligence pomáhá zaměstnancům, ale zároveň vyvolává obavy o jejich profesní budoucnost

Umělá inteligence se v Polsku pevně usazuje v každodenním pracovním režimu. Z nejnovějšího průzkumu „2026 HR & Payroll Pulse“, který připravila společnost SD Worx, vyplývá, že nástroje založené na AI používá pravidelně 38,4 % zaměstnanců. To je zřetelně víc než evropský průměr, který dosahuje 29,3 %. Rostoucí zájem o tuto technologii se navíc časově potkává s další fází zavádění unijního Aktu o umělé inteligenci.

Data z výzkumu ukazují, že počet lidí využívajících AI k plnění každodenních pracovních povinností stále roste. Zároveň ale 34,4 % polských pracovníků a 25,8 % respondentů v Evropě připouští obavy, že další vývoj technologie může způsobit, že část jejich úkolů přestane být potřeba. Zajímavé je, že silnější nejistotu často vyjadřují právě ti, kteří s AI už pracují. V Polsku to uvedlo 45,1 % uživatelů těchto nástrojů, zatímco mezi lidmi, kteří je nepoužívají, šlo o 29,8 %.

Větší přítomnost umělé inteligence na pracovišti se promítá také do vyšších nároků na srozumitelnost jejího fungování. Podle 66,6 % dotázaných v Polsku by měly systémy AI jasně vysvětlovat, jak docházejí k rozhodnutím, a fungovat zcela transparentně.

Častější nasazování této technologie v běžných pracovních činnostech uvádí 41 % polských zaměstnanců a 31,9 % respondentů z dalších evropských zemí. Nejvýrazněji je to vidět u vedoucích pracovníků. V Polsku 51,3 % manažerů přiznává, že AI využívá stále častěji, zatímco mezi zaměstnanci bez řídicí funkce je to 32,1 %. Zájem o technologii roste i u lidí, kteří ji dosud nezkoušeli – takovou odpověď poskytlo 15,6 % dotázaných.

Jak zdůrazňuje Ireneusz Hołowacz, odborník na technologie ze společnosti SD Worx Poland, výsledky průzkumu ukazují, že umělá inteligence už není doménou úzké skupiny specialistů, ale stává se oporou pro stále širší spektrum profesí. „S tím, jak AI získává na popularitě, však roste i odpovědnost zaměstnavatelů. Organizace by měly lidem pomáhat rozvíjet dovednosti, které jsou potřebné nejen k efektivnímu, ale i uvědomělému a zodpovědnému používání technologií,“ uvedl.

Průzkum zároveň potvrzuje, že většina uživatelů AI vnímá její praktické přínosy. Více než 70 % polských zaměstnanců, kteří tyto nástroje používají, se domnívá, že díky nim pracuje rychleji a účinněji. Přesto jen 58,9 % respondentů hodnotí podporu ze strany zaměstnavatele při rozvíjení dovedností souvisejících s AI jako dostatečnou. Autoři zprávy připomínají, že povinnost rozvíjet kompetence pracovníků v oblasti AI vyplývá i z evropské legislativy. Nařízení AI Act ukládá organizacím přijímat opatření podporující tzv. AI literacy, tedy znalosti a schopnosti umožňující bezpečné a odpovědné zacházení se systémy umělé inteligence a rozpoznávání souvisejících rizik.

Navzdory rychlému rozvoji této technologie si většina zaměstnanců nemyslí, že AI člověka zcela nahradí – v Polsku to tvrdí 60,3 % respondentů a v Evropě 67,8 %. Dalších 46,2 % Poláků očekává, že většinu pracovních povinností bude i nadále vykonávat samostatně, s jen omezenou pomocí umělé inteligence. 43,2 % oslovených pak předpokládá model spolupráce, v němž AI slouží jako podpůrný nástroj pro pracovníka. Názory uživatelů a neuživatelů se přitom výrazně rozcházejí. Mezi lidmi, kteří AI používají, souhlasí 55 % s tím, že budoucnost práce bude stát na těsné součinnosti člověka a umělé inteligence. U těch, kteří s AI nepracují, tento názor sdílí jen 26 %.

Průzkum také ukazuje spíše střední úroveň důvěry v to, jak zaměstnavatelé s umělou inteligencí zacházejí. O tom, že organizace používají AI eticky a odpovědně, je přesvědčeno 56,8 % polských zaměstnanců a 52,1 % respondentů v Evropě.

Závěry reportu přicházejí ve chvíli, kdy se blíží další etapa zavádění unijního Aktu o umělé inteligenci. Jak vysvětluje advokát Marcin Sanetra, partner v PCS Paruch Stępień Kanclerz, brzy začnou platit pravidla týkající se transparentnosti používání AI. „Změn je hodně a zároveň nemusí být harmonogram jejich zavádění úplně přehledný, proto je vhodné začít s přípravou už nyní. Přestože hlavní povinnosti pro vysoce rizikové systémy AI byly odloženy na roky 2027 a 2028, požadavky na transparentnost používání umělé inteligence začnou platit už 2. srpna 2026. To mimo jiné znamená nutnost informovat uživatele o situacích, kdy vstupují do interakce se systémem AI, například s chatbotem. V některých případech bude také nutné jasně označovat obsah vytvořený nebo upravený pomocí umělé inteligence. Takový obsah bude muset být označen ve formátu čitelném pro stroje a rozpoznatelném jako uměle vytvořený nebo změněný,“ vysvětluje.

Systémy AI, které zasahují do základních práv člověka, budou muset splnit požadavky do 2. prosince 2027, zatímco řešení používaná mimo jiné v průmyslu, dopravě a zdravotnictví nejpozději do 2. srpna 2028. Zaveden byl také přechodný režim pro poskytovatele generativních systémů AI dostupných na trhu před 2. srpnem 2026. Ti budou mít čas do 2. prosince 2026, aby se přizpůsobili povinnosti označovat obsah vytvářený umělou inteligencí způsobem umožňujícím jeho automatické rozpoznání.

fot. pexels.com
oprac. /kp/