Konec kotlů na uhlí a plyn. Nová pravidla EU

Evropský parlament schválil změny směrnice o energetické náročnosti budov. To je jeden z klíčových prvků Zelené dohody.

Podle nových předpisů budou muset být od roku 2030 všechny nové budovy bezemisní. Nebude tedy prostor pro vytápění fosilními palivy, jako je uhlí nebo plyn. Pro veřejné budovy, jako jsou školy nebo úřady, vstoupí tento požadavek v platnost v roce 2028. Také za šest let bude povinné instalovat fotovoltaické panely na střechy domů – za předpokladu, že to bude technicky a ekonomicky možné. Navíc do roku 2040 bude muset být zcela opuštěno používání fosilních paliv k vytápění, a od roku 2025 již nebude možné dotovat nezávislé kotle na fosilní paliva.

Směrnice navíc sází na zlepšení energetické účinnosti stávajících budov – 16% nejhorších budov z hlediska plýtvání energií bude nutné renovovat a uvést je na minimální standard do roku 2030. Základem pro to bude minimální standard pro energetickou účinnost budov.

Předpisy počítají s výjimkami pro zemědělské a historické budovy, a členské státy se také budou moci rozhodnout vyjmout z nových požadavků kostely nebo dočasné stavby. Výjimky z minimální energetické náročnosti bude možné uplatnit i v případě zvlášť obtížné situace obyvatel nebo při ztrátě renovace.

Jak připomíná Evropský úřad pro životní prostředí, 36% emisí skleníkových plynů pochází z budov, přestože tato oblast byla klimatickou politikou opomíjena. Organizace však zdůrazňuje, že v současné době nejsou finanční prostředky na investice nutné ke splnění nových cílů. Je tedy nutné zaprvé lépe využít stávající finanční prostředky, a zadruhé poskytnout finanční prostředky nové. Je zvláště důležité poskytnout dostatečnou podporu těm, kteří jsou v nejhorší finanční situaci, zejména proto, že často žijí v budovách, které jsou v nejhorším stavu.

Přečtěte si také: Energetická chudoba v Polsku. Koho se to týká a jaké jsou příčiny?

fot. freepik.com
/kp/