Městské názvy nejsou jen praktickou orientační pomůckou. V Cieszyně se z nich dá vyčíst i mnoho z místní historie a připomenout si jména lidí a institucí, kteří zanechali stopu v dějinách města i celého Těšínského Slezska. Tomuto pohledu na město je věnována expozice „Patroni cieszyńskich ulic“ v Galerii Knihovny Těšínského Slezska. Výstava je přístupná do 14. listopadu v provozní době knihovny.
Autorkami projektu jsou Jolanta Sztuchlik, Halina Morawiec a Beata Tomica. Návštěvníkům představují osobnosti i instituce, jejichž jména nesou ulice a náměstí v centru Cieszyna. Mezi připomenutými patrony jsou zástupci různých oblastí veřejného života, náboženství, vědy, hospodářství, společnosti i kultury. Díky dokumentům, rukopisům, fotografiím, mapám a starým tiskům ze sbírek Knihovny Těšínského Slezska lze jejich osudy i události, jichž se účastnili, poznat mnohem blíže.
Součástí výstavy je i přehled vývoje cieszynského pojmenovávání ulic. Podoba dnešní uliční sítě se začala formovat na konci 19. století. V roce 1892, v souvislosti s rozšiřováním města, vznikl nový urbanistický plán, byly vytyčeny další ulice a čtvrti a zároveň se zpřehlednilo jejich názvosloví. V následujících desetiletích se pojmenování měnilo podle politických, společenských a kulturních proměn. Mapa Cieszyna se tak stala svědectvím jednotlivých etap vývoje města i proměnlivého pohledu na jeho minulost.
Mezi vystavenými osobnostmi nechybí například svatý Melichar Grodziecki, jezuita a mučedník narozený v Cieszyně na přelomu 16. a 17. století. Expozice připomíná také Jakuba Singera, prvního Žida, kterému bylo dovoleno usadit se v Cieszyně natrvalo. Jeho příběh upozorňuje na mnohonárodnostní a mnohovrstevnatý charakter tehdejšího města. Výraznou postavou celé přehlídky je kněz Leopold Jan Szersznik, učenec, pedagog, sběratel a zakladatel knihovny i muzea. Právě jeho činnost položila základy institucím, na jejichž tradici dnes navazuje Knihovna Těšínského Slezska. Výstava zároveň představuje Ludwika Kluckého, advokáta, národního činitele a starostu Cieszyna v letech 1851–1861.
V části věnované osobnostem spojovaným s rozvojem polského národního a společenského života na Těšínském Slezsku se objevují Paweł Stalmach, Ignacy Świeży a Tadeusz Reger. Jejich působení zasahovalo mimo jiné do oblasti tisku, školství, veřejného života i regionální politiky. Návštěvníci se zde seznámí také s Janem Kubiszem, autorem písně „Płyniesz Olzo“, která se postupně stala jedním ze symbolů Těšínského Slezska. K nejzajímavějším exponátům patří autograf tohoto textu. Expozice připomíná rovněž Władysława Szybińského, pedagoga, zemědělce a propagátora moderních vzdělávacích metod, spojeného se založením Zimní zemědělské školy v Cieszyně.
Oddíl věnovaný 20. století přináší například portrét Pawła Dombkeho, dlouholetého ředitele Městské elektrárny v Cieszyně, i Gwidona Karola Langera, důstojníka polské armády a vedoucího skupiny polských kryptologů, která v roce 1932 prolomila kód německé Enigmy. Celou výstavu uzavírá připomínka Andrzeje Szewczyka, umělce spjatého s Těšínským Slezskem, jehož jméno nese jedna z cieszynských ulic od roku 2017.
Expozice zároveň sleduje dějiny institucí, které měly zásadní význam pro vzdělávání, kulturu a společenský život regionu. Připomenuta je činnost Školské matice Těšínského knížectví i Lidové čítárny. Prezentované životopisy doplňují historické plány města, mapy a fotografie, které ukazují, jak se v průběhu let proměňovala podoba ulic i zástavby Cieszyna.
„Patroni cieszyńskich ulic“ jsou první částí cyklu věnovaného osobám a institucím připomínaným ve veřejném prostoru města. Další pokračování projektu mají přibližovat další patrony cieszynských ulic a příběhy, které se k nim vážou.
foto: Knihovna Těšínského Slezska
zprac. /kp/
