Kdo chce na podzim spojit horské výhledy s poznáváním měst, má na Těšínském Slezsku z čeho vybírat. Stačí jeden víkend a dá se stihnout cesta po hřebenech i návštěva muzeí, historických center a galerií.

Když počasí přeje, míří se na hřebeny

Podzim dává Těšínskému Slezsku zvláštní tempo: méně lidí na stezkách, barvy lesa v Beskydě Śląski a klidnější atmosféru než uprostřed léta. Právě tehdy se hodí vyrazit na kratší i delší túry a podle nálady spojit chůzi po horách se zastávkami v Ustroni, Wiśle nebo Cieszynie. Cestovat přitom lze i vlakem, takže výlet nemusí stát na autě.

Ustroń a Wisła patří k nejčastějším nástupním bodům do Beskydy Śląski. Z obou měst vedou trasy, na nichž se střídají pohledy na lesy v odstínech žluté, oranžové a červené s úseky vedoucími ke schroniskům a vrcholům. Na podzim je ale nutné počítat s kratším dnem a proměnlivým počasím; před odchodem je proto rozumné zkontrolovat předpověď, délku přechodu i stav stezek.

V Ustroni bývá častým cílem Równica, dostupná po stezkách z centra města. Kdo chce vyšší hory, může zamířit na Czantoria Wielka na polsko-české hranici. Nahoru lze dojít pěšky z Ustroń Polany, ale funguje i lanovka na Czantorii. Z vrcholu se otevírají výhledy na Beskydy Śląski i na českou stranu hranice.

Wisła nabízí podobně pestrý výběr. K oblíbeným výletům patří Stożek Wielki se schroniskem górskim, ale také cesta směrem k Soszowu Wielkiemu. Zkušenější turisté často míří na Baraniu Górę, jeden z nejdůležitějších vrcholů Beskydy Śląski a zároveň oblast pramenů Wisły. Trasy se výrazně liší délkou i náročností, takže je dobré volit je podle kondice skupiny a aktuálních podmínek.

Vlakem přímo pod svahy

Výhodou Ustronia i Wisły je železniční spojení. Vlaky Kolei Śląskich přijíždějí do obou měst a rozložení zastávek usnadňuje plánování výletu bez auta. V některých místech se navíc dá na trasu vyrazit téměř hned po vystoupení z vlaku. Z Ustrońa Zdróje vedou stezky směrem k Równici i Czantorii, zatímco ze stanice Wisła Głębce se dá vyrazit na Stożek Wielki.

Podobně dobře funguje i delší přechod, kdy start a cíl neleží na stejném místě. Dá se například projít úsek hřebenové trasy přes Soszow a Stożek a poté sejít do Wisły. Výlet tím získá praktičtější podobu a člověk nemusí sestupovat stejnou cestou zpět.

Když zaprší: muzea, centrální ulice i galerie

Podzimní návštěva hor nemusí skončit kvůli dešti. V Ustroni stojí za pozornost Muzeum Ustrońskie im. Jana Jarockiego, kde se připomínají dějiny místního průmyslu i lázeňství. Další možností jsou Muzeum Motocykli „Rdzawe Diamenty“ s kolekcí historických strojů a také Dworzec Dobrych Myśli v budově nádraží Ustroń, který láká sbírkou hraček a předmětů spojených s lidovou kulturou.

Ve Wiśle lze zamířit do Muzeum Beskidzkiego im. Andrzeja Podżorskiego, které přibližuje tradice a kulturu gorolů z Beskydu Śląski. Za návštěvu stojí i Ochorowiczówka – Muzeum Magicznego Realizmu v historické vile s díly současných umělců. Třetím výrazným bodem je Beskidzkie Centrum Narciarstwa im. Adama Małysza, moderní a interaktivní prostor věnovaný dějinám lyžování ve Wiśle i v celých Beskydech, s důrazem na skoky na lyžích.

Cieszyn mezi Olzou, rotundou a divadlem

Kdo dává přednost městské procházce, může zvolit Cieszyn. Den tu začíná na rynku mezi historickými domy a pokračuje k Wzgórze Zamkowe, kde stojí románská Rotunda św. Mikołaja, Wieża Piastowska a zbytky bývalého knížecího hradu. Z věže je vidět panorama města i okolí a trasu lze snadno prodloužit až k řece Olze a na českou stranu do Czeskiego Cieszyna.

V deštivém počasí se vyplatí navštívit Muzeum Śląska Cieszyńskiego v Pałacu Larischów. Expozice ukazují historii regionu, jeho umění i kulturní dědictví. Zajímavou zastávkou je také Muzeum Drukarstwa s historickými stroji a ukázkami starých tiskových technik. A kdo chce zakončit den kulturou, může si ověřit program Teatru im. Adama Mickiewicza v centru města.

Ještě jeden víkendový směr: Bielsko-Biała

Výlet do regionu lze rozšířit o Bielsko-Białou, která leží u paty Beskydy Śląski a Beskydy Mały. Město funguje jako výchozí bod na horské stezky, ale zároveň nabízí historické centrum, muzea i galerie. Jedním z nejčastějších cílů je Szyndzielnia, kam se dá vystoupat pěšky nebo se svézt gondolovou lanovkou. Odtud se dá pokračovat na Klimczok a při dobré kondici i na delší hřebenový přechod. Na kratší vycházku se hodí také Dębowiec s výhledem na město a okolní hory.

Za špatného počasí má Bielsko-Biała také co nabídnout uvnitř. V Zámku Książąt Sułkowskich, sídle Muzeum Historycznego, se dá poznat dějiny města a regionu i prohlédnout si umělecké sbírky. Stara Fabryka připomíná průmyslovou minulost Bielska a Białé, včetně významu textilnictví. Rodiny s dětmi často míří do Interaktywne Centrum Bajki i Animacji OKO spojeného se Studiem Filmów Rysunkowych, zatímco zájemci o současné umění mohou navštívit Galerię Bielską BWA.

Na Těšínském Slezsku se tak dá víkend poskládat podle chuti i počasí. Za jasných dnů vítají stezky v Ustroni a Wisłe, za deště pomáhají muzea, památky a kulturní instituce. Ať už člověk zamíří na hory, do historického centra nebo do galerie, region umožní spojit pohyb s poznáváním historie a kultury pohraničí.

Po několika klidnějších měsících se cenovky v obchodech znovu posouvají výš. Pro domácnosti to znamená jediné: nákupy budou citelněji zatěžovat rozpočet.

Veřejnost už několik měsíců sledovala jen mírné pohyby, teď ale přichází nepříjemná změna. Podle pravidelného reportu „Indeks Cen w Sklepach Detalicznych“ se tempo zdražování v září zvýšilo na 1,9% r/r, zatímco v srpnu činilo 1,7%.

Nejvíc je to vidět u běžných nákupů. Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily v průměru o 1,1% r/r a tím přerušily dřívější klesající trend z prázdninového období.

Co tlačí ceny vzhůru

Za obrátkou podle odborníků stojí hlavně rostoucí náklady na energii, dražší pohonné hmoty a napjatá situace na světových trzích se surovinami. Větší řetězce navíc narážejí na silný tlak spojený s mezinárodní logistikou, obaly i přepravou.

Dopad se neomezuje jen na jídlo. V marketech dál zdražuje také drogerie, kosmetika a další průmyslové zboží, protože obchodní model velkých zahraničních sítí a diskontů je na těchto nákladech výrazně závislý.

Výhled na další měsíce není uklidňující

Ekonomové upozorňují, že současný vývoj může být teprve začátkem. Odhady mluví o tom, že během příštích 12 měsíců může růst cen potravin dosáhnout 4% r/r nebo i víc.

V takové situaci dává pro část zákazníků smysl hledat alternativu, která lépe hlídá rozpočet. Právě rodinné nákupy v domácích družstvech Społem se prezentují jako stabilnější volba než nárazové cenové vlny ve velkých řetězcích.

Proč si zákazníci všímají Społem

V době nejistoty na trhu staví sklepy Społem na dlouhodobých vztazích s lokálními dodavateli a na ověřených řešeních, která mají pomáhat chránit zákazníky před prudkými výkyvy cen. Pro řadu rodin tak mohou představovat oporu, když se v regálech velkých marketů objevují další zdražení.

• září přineslo růst cen v obchodech na 1,9% r/r
• potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 1,1% r/r
• analytici čekají v příštích 12 měsících růst cen potravin na 4% r/r nebo více

Pro lidi plánující krátký výlet nebo pobyt z pracovních či turistických důvodů přinesl září dobrou zprávu: v hotelech bylo výrazně rušněji, než by se dalo po konci sezóny čekat. Nejvíce profitovala zařízení zaměřená na služební cestující, ale i rekreační segment si udržel úroveň.

Září se pro hotelový sektor ukázalo jako výrazně lepší než před rokem. V anketě Hospodářské komory polského hotelnictví 91 proc. hotelů uvedlo obsazenost nad 50 proc., a více než polovina, tedy 55 proc., překročila úroveň 70 proc. frekvence. Pouze 3 proc. zařízení měla obsazenost pod 30 proc.

Snazší je narazit na obsazený pokoj než na volný termín

To je dobrá zpráva pro ty, kteří po sezóně počítají s klidnějším výjezdem do hor, k jezeru nebo na city break. V září dosáhlo v byznysových hotelech výsledku nad 50 proc. 90 proc. zařízení a 62 proc. překročilo 70 proc. frekvence. V rekreačních hotelech to bylo ještě lepší: takovou úroveň obsazenosti zaznamenalo 92 proc. zařízení, z čehož 58 proc. mělo více než 70 proc. obsazenosti.

Meziročně lepší, ale ne všude stejně

Ve srovnání se zářím loňského roku frekvence vzrostla u 52 proc. hotelů. Nejčastěji šlo o změny v malém rozsahu: 21 proc. zařízení zlepšilo výsledek do 5 pp., a dalších 21 proc. v rozmezí 6-10 pp. Zároveň 31 proc. hotelů zaznamenalo pokles, přičemž nejpočetnější byla skupina se snížením do 5 pp. — 21 proc. Stejné výsledky jako před rokem udrželo 17 proc. zařízení.

Největší zlepšení bylo vidět v byznysovém segmentu. Tam mělo 53 proc. hotelů lepší obsazenost než v září loňského roku a největší skupina — 20 proc. — zaznamenala růst v rozmezí 6-10 pp. Zhoršení uvedlo 30 proc. byznysových hotelů, z toho 23 proc. s nižším výsledkem do 5 pp. Beze změny zůstalo 18 proc. zařízení.

V rekreační části byl bilancování vyrovnanější. Zlepšení i zhoršení obsazenosti deklarovalo po 39 proc. hotelů. Mezi těmi s lepším výsledkem jich nejvíce, tedy 15 proc., zaznamenalo růst do 5 pp., a na straně poklesů tvořila největší skupinu zařízení se snížením do 5 pp. — 27 proc. Dalších 22 proc. si udrželo loňskou úroveň.

Ceny dál rostou

V září průměrné ceny noclehů dál meziročně rostly, tempem podobným předchozímu měsíci. 60 proc. hotelů zvýšilo sazby oproti září 2025 r., přičemž 43 proc. tak učinilo o ne více než 10 pp. Na druhé straně 40 proc. zařízení mělo ceny na úrovni loňského roku nebo nižší, z toho 22 proc. je ponechalo beze změny a 14 proc. je snížilo do 10 proc.

Říjen se rýsuje různě podle typu hotelu

Nahlášené rezervace na říjen ukazují umírněná očekávání v byznysových hotelech a velmi dobré vyhlídky, vzhledem k tomuto období roku, v rekreačních zařízeních. V celé sledované skupině má aktuálně 11 proc. hotelů obsazenost pod 30 proc. a 48 proc. je už zaplněno z více než 50 proc.

V byznysových hotelech má pod 30 proc. obsazenosti 13 proc. zařízení a 34 proc. je obsazeno z poloviny nebo více. Největší skupina, 52 proc., se nachází v rozmezí 31-50 proc. V rekreačních hotelech je obraz výrazně lepší: 69 proc. má frekvenci nad 50 proc., z toho 12 proc. překračuje 70 proc. Pouze 4 proc. těchto zařízení zaznamenávají méně než 30 proc. obsazenosti.

Kdo odpověděl v průzkumu

• V anketě IGHP provedené ve dnech 5-15 října 2026 roku se zúčastnilo 136 hotelů ze všech vojvodství.
• 74 proc. z nich působí ve městech a 43 proc. tvoří řetězcové objekty.
• Většina z oslovených, tedy 74 proc., jsou hotely do 150 pokojů; 48 proc. má méně než 100 pokojů a průměrná velikost zařízení činila 118 pokojů.
• Zařízení s převahou byznysového ruchu tvořila 45 proc., orientovaná na rekreační turistiku 19 proc. a spojující oba segmenty 36 proc.
• Převažují mikro, malé a střední podniky — 86 proc. oslovených hotelů.

Když se někdo doma zamýšlí nad tím, jestli se solární panely skutečně vyplatí, nebo zda elektromobily sníží naši závislost na ropě, odpovědi vůbec nejsou jednoznačné. Ve Slezsku a v příhraničním regionu mají dnes tyto otázky význam nejen pro účty, ale i pro práci a každodenní rozhodnutí.

Právě na tomto pozadí vznikla zpráva „Klimatická dezorientace“, která ukazuje, že problémem není pouze víra ve falešná tvrzení, ale především ztracená orientace. Ve výzkumu na celostátním vzorku 1000 osob 43 procent respondentů nedokázalo posoudit, zda elektromobily snižují závislost Polska na dovozu ropy. 42 procent nevědělo, zda větrné turbíny emitují škodlivé infrazvuky, a 37 procent nedokázalo porovnat náklady na energii ze slunce a větru s energií z uhlí a plynu.

To ukazuje, že mnoho lidí není přesvědčeno o jedné verzi událostí, ale prostě si není jisté, komu věřit. Autoři zprávy porovnali výsledky průzkumu s analýzou téměř 15 tisíc článků a příspěvků. Materiál pocházel z 13 ruských mainstreamových médií a z polsky psaných obsahů publikovaných na Facebooku, X, TikToku a Telegramu od ledna 2025 do srpna 2026.

Nejen víra, ale i ztráta orientace

Výsledky výzkumu se neomezují na několik jednotlivých pochybností. 32 procent dotázaných se domnívalo, že výroba a likvidace fotovoltaických panelů škodí životnímu prostředí více než těžba a spalování uhlí. Naproti tomu 28 procent uvedlo, že klimatické změny mají jen málo společného s lidskou činností.

Výzkumníci zdůrazňují, že takové váhání nevzniká odnikud. Debata o energetické transformaci se dotýká věcí velmi blízkých běžným lidem: cen energií, životních nákladů, zaměstnanosti v části regionů a budoucnosti různých odvětví. Právě na těchto obavách stojí část dezinformačních sdělení.

– Energetická transformace je hrozbou pro státy, které získávají značnou část svých příjmů z vývozu fosilních paliv. Proto se stává cílem dezinformačních aktivit, označovaných jako kognitivní válka. Nejde v ní pouze o šíření falešných informací, ale především o vyvolávání nejistoty, prohlubování společenských rozdělení a podkopávání důvěry v instituce – říká Mateusz Zadroga, šéfredaktor portálu FakeNews.

Když se polské spory setkávají s ruskými sděleními

Zpráva upozorňuje také na to, že část hesel přítomných v ruských médiích se později nebo souběžně objevuje v polské veřejné debatě. Výzkumníci analyzovali 196 veřejných příspěvků na Facebooku a přibližně polovina z nich pocházela z profilů polských politiků nebo politických stran.

To je důležité upřesnění: samotná shoda ještě neznamená, že někdo vědomě opakuje ruskou propagandu. Autoři zprávy spíše poukazují na domácí politickou soutěž, v níž se strach z nákladů unijních regulací někdy využívá k budování obrazu ochránců určitých skupin, jako jsou zemědělci nebo horníci.

Nejsilněji je to vidět na platformě X, kde se často objevovala témata o cenách energií, zemědělství a unijních regulacích. Naproti tomu na Telegramu se častěji šířily konspirační teorie a materiály zpochybňující bezpečnost a účinnost zelených technologií. Část těchto příspěvků pocházela z účtů považovaných za součást ruských dezinformačních sítí.

Strach z účtů, práce a závislosti

Současná klimatická dezinformace už nemusí přesvědčovat, že oteplování neexistuje. Účinnější se ukazuje hraní na emoce, které příjemci už mají: strach z vyšších účtů, ztráty práce nebo závislosti země na zahraničních technologiích. Takové sdělení nemusí vést k jednomu konkrétnímu názoru, stačí, když podněcuje nejistotu.

– Ruská propaganda velmi dobře rozpoznává společenské obavy a dokáže je využívat. Místo aby přesvědčovala, že klimatická změna neexistuje, představuje energetickou transformaci jako hrozbu pro rodinné rozpočty, pracovní místa nebo státní nezávislost. Podobné narativy se objevují také v polské veřejné debatě. Poláci slyší rozporná sdělení a zároveň ne vždy rozumějí tomu, jaké budou skutečné náklady a přínosy jednotlivých řešení – říká Jacek Kucharczyk, předseda správní rady Institutu veřejných záležitostí. – To prohlubuje dezorientaci a způsobuje, že je stále těžší odlišit fakta od manipulace. Dezinformace nás totiž nemusí přesvědčit o lži. Stačí, když přestaneme vědět, komu věřit.

Pro obyvatele regionu, kde jsou otázky energie, průmyslu a pracovních míst obzvlášť citlivé, může být takový informační chaos mimořádně bolestivý. Skutečné obavy se mísí se sděleními, která je mají jen zesílit.

Sociální média a otázka, kdo informace ověřuje

Mezi dotázanými 54 procent označilo sociální média za jeden z hlavních zdrojů dezinformací týkajících se klimatu a energie. Není divu, protože právě tam se nejlehčeji šíří krátká, emotivní sdělení, která je těžké odlišit od důvěryhodných materiálů.

Znepokojující je i jiné číslo: více než třetina respondentů nijak neověřuje informace, na které v takových službách narazí. A přitom jde o témata, která přímo ovlivňují rodinný rozpočet, ceny i budoucnost mnoha povolání.

Autoři zprávy upozorňují, že část sporů kolem transformace není vymyšlená. Změna zdrojů energie ovlivní zaměstnanost, průmysl, ceny i investice. Problém začíná tehdy, když se reálné náklady a střety zájmů mísí se sděleními založenými na strachu.

Většina se chce naučit rozpoznávat manipulaci

Výzkum také ukazuje, že lidé chtějí lépe zvládat falešný obsah. 63 procent dotázaných hodnotí své schopnosti rozpoznávat klimatickou a energetickou dezinformaci jako slabé nebo průměrné a 56 procent deklaruje ochotu je rozvíjet. Nejčastěji uváděným zdrojem podpory jsou vědci a vědecké instituce, jejichž pomoc by očekávala třetina dotázaných.

– Posilování informační odolnosti společnosti se nesmí omezit na opravování falešných informací. Musíme také posilovat schopnost je samostatně ověřovat a změnit způsob, jakým mluvíme o energetické transformaci – jasně a transparentně vysvětlovat její náklady, přínosy a dopad na každodenní život Polek a Poláků. Zvlášť důležité je oslovit lidi, kteří ještě nemají vyhraněný názor a často se ztrácejí v protichůdných sděleních – říká Anna Siewiorek z nadace Climate&Strategy.

Zprávu „Klimatická dezorientace“ připravily nadace Climate&Strategy, Institut veřejných záležitostí a nadace „Przeciwdziałamy Dezinformacji“. Publikace vznikla v rámci programu financovaného z prostředků Ministerstva digitalizace, přičemž autoři zdůrazňují, že jejich závěry nejsou oficiálním stanoviskem resortu.

Závěr analýzy je jednoduchý: největší výzvou není skupina lidí přesvědčených o jednom uceleném falešném příběhu, ale velká část společnosti, která zůstává mezi soupeřícími sděleními. Když příjemce neví, co je pravda, manipulace už ani nemusí příliš tlačit.

Stačí nejasné slovo jako „ekologický“ nebo „zelený“ a firma se může dostat do právního rizika, pokud ho neumí doložit. Kontroly už běží a vedle regulátora mohou zasáhnout i soukromí žalobci.

Za klamavé ekologické sdělení může podnik zaplatit velmi vysoko. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů může uložit sankci až do výše 10% ročního obratu, u osob stojících ve vedení firmy pak až 2 mln zł. Přestože se účinnost unijní směrnice EmpCo v Polsku posunula, dohled nad greenwashingem už probíhá.

Podstata problému je jednoduchá: společnost vytváří dojem, že její výrobek, služba nebo celé podnikání je šetrnější k přírodě, než skutečně je. Může jít o vágní sliby ohledně klimatu, přehnané označování zboží jako přátelského k životnímu prostředí nebo o sdělení, která naznačují „zelený“ profil celé firmy, i když se týkají jen části nabídky.

Regulátor sleduje nejen velké značky

V posledních měsících už UOKiK zahájil řízení a vznesl obvinění vůči podnikům z několika odvětví. Týkalo se to firem z trhu rychloobrátkového zboží, módy, kurýrních a přepravních služeb i internetového obchodování. Podle kanceláře Baker McKenzie má takový postup i preventivní efekt, protože ukazuje ostatním hráčům na trhu, že podobné formulace mohou být pod drobnohledem.

Iwo Małobęcki, advokát z praxe soutěžního práva v warszawské kanceláři Baker McKenzie, upozorňuje, že oznámení úřadu se někdy objevují už ve fázi vysvětlovacího řízení. Takové kroky působí preventivně na celý trh. Firma sice může nakonec spor vyhrát, reputační dopad ale bývá obtížné napravit.

Co je pro úřad problémové

Kontrolou procházejí hlavně formulace, které jsou příliš obecné, nepřesné nebo nemají oporu v důkazech. Pozornost se obrací i na případy, kdy je pozitivní ekologická vlastnost připsána celé organizaci, ačkoliv ve skutečnosti platí jen pro jediný produkt. Zkoumají se také nástroje ukazující uhlíkovou stopu a různé ratingy či označení, pokud mohou budit dojem nezávislého a objektivního posouzení.

Každý případ se dnes posuzuje samostatně, což podle expertů ztěžuje firmám odhad rizika. Současně ale platí, že ani do doby, než začnou platit nová pravidla, nejsou podobné komunikace mimo dosah kontroly.

Nová pravidla přijdou až v roce 2027

Změny má přinést směrnice EmpCo, tedy Empowering Consumers for the Green Transition. Jejím cílem je silnější ochrana spotřebitelů před nekalými praktikami spojenými s ekologickými tvrzeními a větší průhlednost informací o produktech. Do polského práva mají být pravidla promítnuta v září 2027.

Nová úprava má omezit používání slov jako „zielony“, „ekologiczny“, „przyjazny dla klimatu“ nebo „zrównoważony“, pokud nebudou podložena důkazy či uznanou certifikací. Odklad ale neznamená volnou ruku: už nyní může UOKiK zasáhnout proti komunikaci, která spotřebitele mate.

Roste i riziko žalob od konkurentů

Vedle zásahů úřadu se firmy musí připravit i na soukromé spory. Z nároků se mohou ozvat jiné podniky, odvětvové organizace i subjekty zabývající se ochranou životního prostředí nebo práv spotřebitelů, pokud k tomu mají právní základ. V některých evropských zemích, například v Německu, hraje tento způsob vymáhání práva důležitou roli.

Takzvaný private enforcement může začít i předžalobní výzvou k ukončení závadného jednání. Náklady řízení a možné poškození pověsti často vedou firmy k tomu, že upraví způsob, jakým o svých ekologických aktivitách mluví. Podobná cesta je možná i v Polsku; jedním z příkladů je spor kolem komunikace Nestlé Polska, který iniciovala fundacja ClientEarth, a k němuž zaujal stanovisko také předseda UOKiK.

Podle Iwo Małobęckého přináší private enforcement nové interpretační standardy do práva hospodářské soutěže. Firmy by proto měly ekologická tvrzení pečlivě prověřit a nastavit komunikaci s ohledem na rizika. Téma klimatu a životního prostředí může být konkurenční výhodou, jen nesmí stát na neověřených sděleních.

Kdo chce v chladnějších měsících spojit hory s kulturou, má na severu Moravy z čeho vybírat. Od skoků ve Wisłe přes koncerty v Cieszyně až po sváteční trhy v Bielsku-Białé se dá sestavit krátký výlet bez dlouhého plánování.

Wisła v zimním tempu

Na začátku zimy bude pozornost mířit hlavně do Wisły, kde se na skokanské můstky vrátí Puchar Świata w skokach narciarskich. Na skoczni im. Adama Małysza w Wiśle-Malince jsou závody naplánované na 4–6 grudnia a právě tento termín může být pro řadu návštěvníků hlavním impulzem k cestě do Beskyd.

Město ale nestojí jen na sportu. Beskidzkie Centrum Narciarstwa im. Adama Małysza připomíná kariéru slavného skokana prostřednictvím rozsáhlé sbírky památek, zároveň ukazuje historii dalších sportovců spjatých s Wisłą i Beskidami i samotnou atraktivitu města. Kdo dává přednost poznávání tradic, může zamířit do Muzeum Beskidzkie nebo na akce Wiślańskiego Centrum Kultury, které pracují s místními zvyky i mimo hlavní sezonu.

V předvánočním čase se ve Wisłe chystá také Świąteczny Jarmark z Tradycją na Pl. Bogumiła Hoffa. Ve dnech 12 a 13 grudnia mají být na místě stánky, dílny i koncerty. Na Vánoce pak navazuje wiślańskie kolędowanie pod oknami, jeden z nejstarších zvyků ve městě, který je zapsán na Krajową Listę Niematerialnego Dziedzictwa Kulturowego. Rok uzavře 31 grudnia zábava sylwestrowa na rynku.

Ustroń mezi lázněmi a kulturou

Ustroń se i na podzim a v zimě opírá o spojení lázeňského zázemí, pohybu v Beskydech a kulturních programů. Město láká ty, kdo chtějí po procházce spojit odpočinek v uzdrowiskowych obiektach s návštěvou restaurací a akcí, které se tu konají během pozdního podzimu.

V listopadu nabídne Miejski Dom Kultury „Prażakówka” mimo jiné koncerty, divadelní představení a program spojený s Ustrońską Jesienią Muzyczną. Na začátku prosince má sezónu rozsvítit otevření ledowiska a jarmark. K tomu se přidává i kuchyně: regionální jídla inspirovaná beskydskou tradicí, místní pečivo a produkty od tamních výrobců často fungují jako další důvod, proč se v Ustroni zastavit právě mimo hlavní sezónu.

Program pro milovníky hudby, dějin i piva v Cieszyně

Cieszyn zůstává silnou adresou pro celoroční výlet díky památkám, kulturním akcím a poloze u česko-polské hranice. Podzim zde patří především Festivalu Muzyki Wokalnej „Viva il canto”, jehož 34. edice je připravena na 16–25 października. Část programu probíhá v Cieszyně a část v Ustroni, takže jedna návštěva může přirozeně propojit obě místa.

Do místního kalendáře patří i Cieszyńskie Zaduszki Muzyczne a Koncert Noworoczny Macierzy Ziemi Cieszyńskiej. K tomu se přidávají výstavy, besedy i programy v Teatrze im. Adama Mickiewicza, které připomínají historii a identitu Śląska Cieszyńskiego. Na začátku podzimu zase město hostí Cieszyńskou Jesień Piwnou na rynku, kterou pořádají Arcyksiążęcy Browar Zamkowy a Cieszyński Ośrodek Kultury „Dom Narodowy”.

Výhodou Cieszyna je i možnost snadno rozšířit pobyt za řeku Olzu. Krátký víkend tak může zahrnout místa na obou stranách hranice, bez nutnosti složitého cestování.

Bielsko-Biała jako další zastávka

Kdo si chce výlet prodloužit, může přidat Bielsko-Białou. Město nabízí silnou kulturní scénu včetně muzeí, galerií, divadla i koncertů a na podzim tu má zvláštní váhu Jazzowa Jesień im. Tomasza Stańko. Letos se koná od 4 do 8 listopada v Bielskim Centrum Kultury im. Marii Koterbskiej a počítá s pěti dny koncertů domácích i zahraničních hudebníků reprezentujících různé směry současného jazzu.

V kalendáři se objevuje také Jarmark Św. Marcina, který proběhne 6–8 listopada a zaplní rynek vůní pečené husy a čerstvě upečených rogali świętomarcińskich. Na sváteční atmosféru navazují Święta na Starówce, tedy jarmark s rukodělnými výrobky a dobrotami, koncerty, koledováním, workshopy i speciálními světelnými iluminacemi ve městě.

Čím dál více řidičů v Evropě vidí v autosalonech i na ulicích auta na elektřinu, a v září jejich podíl na nových registracích dosáhl 32,6 procenta. Pro obyvatele regionu je však důležité, že tempo změn je v jednotlivých zemích krajně odlišné — od téměř úplné elektrifikace až po trh blízký marginalizaci.

V září bylo na 17 nejdůležitějších evropských trzích registrováno více než 300 tisíc elektromobilů. To znamenalo podíl 32,6 procenta ze všech nových aut a výsledek o 70,3 procenta lepší než před rokem.

Od začátku roku přibylo v celé Evropě už 1,98 milionu elektrických vozidel, tedy o 38,1 procenta více než ve stejném období loňského roku. Pro řidiče to znamená, že auta na elektřinu jsou stále viditelnější nejen v showroomech, ale také na silnicích a parkovištích.

Sever Evropy jede na elektřinu

Nejvýrazněji je to vidět ve skandinávských zemích. V Norsku tvořily „elektromobily“ až 98,8 procenta nově registrovaných vozidel. V Dánsku to bylo 88,8 procenta, ve Finsku 62,7 procenta a ve Švédsku 49 procent.

V jiných částech kontinentu je také vidět výrazný růst, i když ne tak spektakulární. Zhruba polovinu registrací tvořily elektromobily v Irsku, Portugalsku, Belgii a Nizozemsku. Ve Francii činil jejich podíl 41,7 procenta a v Německu 34,6 procenta.

Polsko mezi zeměmi, které dohánějí peloton

Souhrn ukazuje také to, kde změna postupuje nejpomaleji. Mezi nejméně elektrifikované trhy v Evropě patřily Česko, Itálie a Polsko. Podíl elektromobilů tam činil 11,2 procenta, 7,6 procenta a 6,2 procenta.

Reuters uvádí, že za růstem poptávky stojí vysoké ceny ropy, stále větší dostupnost levnějších modelů a dotace. V Německu lze na stoprocentně elektrický model získat dotaci až 3 tisíce eur a na plug-in hybridy až 1,5 tisíce eur. V rozpočtových plánech do roku 2029 federální vláda vyčlenila na tuto podporu 3 miliardy eur, což má umožnit dotace na nákup 800 tisíc automobilů.

Čínská převaha a evropská odpověď

Významná část těchto peněz směřuje k čínským firmám, které odpovídají za 60 procent globální produkce „elektromobilů“. Evropští výrobci se snaží držet krok se změnami, ale analytici připomínají, že čínská auta jsou v průměru o 30 procent levnější než evropská.

Zároveň nejde jen o cenu. Jacek Opala, předseda představenstva Exact x Forestall, upozorňuje, že čínské značky vyvolávají také otázky, jak dlouho zůstanou na trhu, zda bude k dispozici servis, jak je to s odolností automobilů a jejich zůstatkovou hodnotou. Evropští výrobci mají naopak výhodu v podobě známých značek, dlouhé historie a rozvinutých servisních sítí.

V EuroMotoBarometru 2026 32 procent zástupců evropského automobilového sektoru uvedlo, že v roce 2035 bude lídrem prodeje EV na tomto trhu výrobce z Číny. 31 procent ukázalo na evropskou značku. Před dvěma lety sázelo na Čínu 44 procent dotázaných a na evropské výrobce 36 procent.

Opala zdůrazňuje, že to neznamená oslabení čínské konkurence. Podle něj je stále velmi silná z hlediska rozsahu, nákladů, tempa i technologie. Mění se však hodnocení možností evropských firem, které — pokud chtějí tento závod vyhrát — musí zrychlit investice, zkrátit rozhodovací procesy a nabízet auta konkurenceschopná nejen kvalitou, ale i cenou.

Češi získávají mezi polskými turisty stále silnější pozici a čísla to potvrzují. Nejvýraznější posun ale nepřichází z Prahy, nýbrž z oblasti těsně u hranice s Polskem.

Za první čtyři měsíce 2026 vzrostl počet přenocování polských turistů v Česku o 8,2 % na 564 680, zatímco ve stejném období loni to bylo 522 090. Tahle změna souvisí mimo jiné s delšími pobyty a také s tím, že Poláci častěji míří mimo nejznámější místa.

Hlavní magnet zůstává Praha, kde Poláci strávili více než 188 tisíc nocí. I tam se ale ukazuje drobný pokles, přibližně o 1 %. Úplně jiný příběh píše kraj moravskoslezský: počet noclehů polských návštěvníků tam stoupl o 45,3 %.

Právě tento region těží z polohy u hranice. Nabízí horské stezky v Beskydech a Jeseníkách, městské zajímavosti Ostravy, památky Zaolzí i místa spojená s průmyslovou minulostí této části Česka. K nejznámějším patří Dolní Vítkovice, kde se z prostoru bývalé huti a dolu stal vzdělávací a kulturní areál.

Blíž než jen na víkend do Prahy

Zájem o Česko se promítá i do marketingu. Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism ve spolupráci s rezervačním portálem Triverna.pl spustila 12. října společnou kampaň, která má ukázat pestrost české nabídky. Nejde jen o města, ale také o lázně, hory a místní gastronomii.

Součástí kampaně je série textů na blogu Triverna.pl, v newsletterech i na sociálních sítích. Vznikají materiály o méně známých částech Prahy, českých lázních, vánočních trzích, regionálních jídlech i zimních pobytech v Krkonoších a Jeseníkách. Doplněné jsou tipy na ubytování, které mohou sloužit jako výchozí bod pro poznávání jednotlivých oblastí.

Proč Češi u Poláků bodují

Podle CzechTourism jsou Poláci v roce 2026 čtvrtou nejpočetnější skupinou zahraničních hostů v Praze, hned po Němcích, Američanech a Brity. Výhodou je dostupnost: autem se do hlavního města Česka dostanou z Wrocławi, Katovic nebo Krakova zhruba za čtyři až pět hodin. Cestu má v budoucnu zkrátit dokončení dalších úseků dálnice D11, jehož dokončení se čeká v roce 2029. Do Prahy se dá také letět z Varšavy, Krakova, Gdaňsku i Poznaně nebo dorazit přímým vlakem.

Významnou roli hraje i podobnost jazyků, doporučení známých a celkové náklady na cestu. Česko se tak Polákům nabízí jako místo pro krátký výlet i delší dovolenou, při níž se dá spojit městský program s horami nebo lázeňským pobytem.

Region u hranice má velký potenciál

Tomáš Zukal, ředitel CzechTourism pro Polsko, Litvu a Lotyšsko, upozorňuje, že zájem polských turistů o noclehy v Česku vzrostl v roce 2025 o téměř 14 %. Podle něj je Česko blízko, a přitom velmi pestré, a řada zajímavých míst zůstává pro polské návštěvníky stále neobjevená. Právě proto oceňuje spolupráci s Triverna.pl a dalšími polskými weby, které pomáhají českou nabídku přiblížit.

Podobně mluví i Krzysztof Dębski, CMO Triverna.pl, podle něhož je Česko destinace pro spontánní odjezd bez dlouhého plánování. Stačí auto, vlak nebo letadlo a na místě si vyberou rodiny s dětmi, páry, milovníci historie, gurmáni i ti, kdo chtějí jen vypnout. Spolupráce s Visit Czechia podle něj pomáhá ukázat zemi bez příkras, ale zároveň s praktickým návodem na cestu.

Právě oblasti jako kraj moravskoslezský mohou z dalšího růstu těžit nejvíc. Z jihu Polska i ze Slezského a Opolského vojvodství je to blízko, a nabídka regionu spojuje hory, průmyslové památky, města i klidnější místa pro několikadenní pobyt.

• Praha si drží největší podíl polských noclehů, i když mírně klesá.
• Kraj moravskoslezský zaznamenal nejrychlejší růst zájmu.
• Dostupnost posilují auta, vlaky i letecké spojení.

V chladných večerech se v mnoha domech na Śląsku a v příhraniční oblasti vrací otázka, čím lze bezpečně zatopit v kamnech nebo krbu. Největší problém dělá dřevo, které nestihlo pořádně vyschnout — jeho použití může skončit pokutou, a dokonce i soudním řízením.

Když teplota v podhorských oblastech klesá už jen nepatrně nad nulu stupňů Celsia, mnoho lidí sahá po zásobách paliva. Je však třeba být opatrný, protože topení dřevem s vlhkostí vyšší než 20 proc. je ve většině regionů Polska zakázáno.

Jaké dřevo je lepší odložit na později

Zákaz se vztahuje na dřevo a biomasu, které nebyly dostatečně vysušeny. V praxi jde o příliš mokré palivo, protože takové by se nemělo dostat do domácího krbu ani kamen. Dřevo před spalováním by mělo být sušeno alespoň 2 roky.

Předpisy v této věci vycházejí z protismogových usnesení přijímaných krajskými zastupitelstvy. Jako první tak učinilo v lednu 2017 zastupitelstvo vojvodství małopolského a o tři měsíce později podobné předpisy zavedlo zastupitelstvo vojvodství śląského. Později se připojovaly další regiony.

Pokuta za mokré špalky a možná vyšší trest

Za porušení zákazu hrozí pokuta ve výši 500 zł. Pokud se případ dostane k soudu, trest může vzrůst až na 5000 zł. To je jeden z důvodů, proč je lepší palivo před rozděláním ohně zkontrolovat.

• v Małopolsku od 1. července 2017 nesmí být spalovány uhelné kaly, floty a uhelný prach ani dřevo a biomasa s vlhkostí vyšší než 20 proc.;
• ve śląském platí stejná pravidla na základě protismogového usnesení přijatého v dubnu 2017;
• zákaz spalování příliš mokrého dřeva dnes platí ve většině regionů Polska.

Proč mokré dřevo škodí a nevyplatí se

Předpisy nejsou náhodné. Dřevo se až z 2/3 skládá z těkavých látek, takže když je vlhké, při spalování se do ovzduší dostává mnoho těkavých organických sloučenin. Oheň je tehdy méně účinný a spotřeba paliva roste — nakonec je ho potřeba dvakrát více než u dobře vysušeného dřeva.

Dochází také k většímu kouření a usazování sazí v komíně. V kombinaci s vlhkostí vzniká tzv. smolná mazlavina, která — jak varuje portál czysteogrzewanie.pl — může skončit dokonce samovznícením.

V praxi to znamená, že mokré dřevo je zároveň neekologické, neekonomické a nebezpečné. A to je v topné sezoně argument důležitý nejen pro předpisy, ale i pro domácí bezpečnost.

Podzimní houbařská sezona láká do lesa i ty, kteří nechtějí sedět za volantem. V Moravskoslezském kraji se k řadě vyhlášených míst dá pohodlně dojet vlakem a cesta zpět bývá stejně jednoduchá jako výprava tam.

Že houby nejsou jen o košíku a noži, ale také o dobrém spojení, potvrzují podzimní výlety do lesů v Moravskoslezském kraji. Vlaky Kolei Śląskich míří k místům, odkud se dá rovnou vyrazit na procházku mezi stromy a po návratu bez problémů nasednout zpět do soupravy. To platí například pro lesy mezi Raciborzem a Rybnikiem, ale i pro Beskidy.

Kam se vypravit z vlakové zastávky

Na území, které obsluhují Koleje Śląskie, je víc než 230 stanic a zastávek, a některé z nich leží nedaleko lesních porostů. Díky tomu si houbaři mohou vybrat výchozí bod podle spojení, které jim nejlépe sedí, a obejít se bez auta.

Jednou z možností jsou lesy mezi Raciborzem a Rybnikiem. Jako vhodné nástupní body se nabízejí zastávky Nędza Wieś, Szymocice, Górki Śląskie a Sumina na linii S7. V jejich okolí se nacházejí lesní úseky, které mohou být cílem podzimní vycházky. Před cestou je dobré ověřit si průběh spojů a zvolit zastávku podle plánované trasy.

Podzimní cesta do Beskidů

Vlakem se dá vyrazit také do Beskidů, kde se lesní chodníky prolínají s horskou krajinou. Na linii S5 tam jezdí spoje směrem k zastávkám Sól Kiczora a Laliki, které mohou posloužit jako start do terénu.

„Jesienią w pociągach spotykam mnóstwo grzybiarzy. Wielu z nich wraca z lasu z pełnymi koszami, a czasem nawet z kilkoma. W pobliżu stacji i przystanków kolejowych nie brakuje świetnych miejsc na grzybobranie“ – podkreśla Aleksandra Kołodziejczyk, kierownik pociągu i instruktor Kolei Śląskich.

Další tipy pro houbaře: Lasy Lublinieckie a okolí Pszczyny

Za houbami se dá zamířit i do Lasy Lublinieckie. Zvážit lze oblast Kalet, Miasteczka Śląskiego a Lublińca, kam z Katowic jezdí vlaky linii S8 se zastávkami mimo jiné v Kaletach a Miasteczku Śląskim. Do této části regionu se lze dostat také linkou S82, která obsluhuje mimo jiné Boronów a Herby Nowe. Mezi oblíbené cíle podzimních procházek patří rovněž lesy v okolí Pszczyny.

Co si pohlídat při návratu s úlovkem

Po sběru je užitečné myslet i na přepravu nasbíraných hub. Každý cestující Kolei Śląskich může bezplatně přepravit až tři kusy příručního zavazadla. Zavazadla je potřeba ukládat na vyhrazená místa tak, aby nezabírala sedadla, neblokovala průchody a neomezovala ostatní cestující. Podrobnosti jsou uvedeny na webu dopravce v sekci „Dla Pasażera“.

Příjezd vlakem ale neznamená jen výpravu za houbami. Stejnými spoji se dá dostat i k dalším zajímavým místům v regionu, a to stejně pohodlně jako k lesům. Na portálu jsou k dispozici i další články o atraktivních lokalitách, trasách na procházky a turistických cílech, které se mohou hodit při plánování dalších výletů:

• Nowy mural w Rydułtowach nawiązuje do górniczej historii miasta
• Co dzieje się w „Juliuszu” w Rybniku? Trwa przebudowa zabytkowego budynku
• 4000 drzew na Kaplicówce. Skoczów inwestuje w przyrodę i edukację ekologiczną

Pro obyvatele Slezska a příhraničních měst to není vzdálené téma z Bruselu, ale věc, kterou vidí na účtech i v cenách služeb. Zástupci odvětví varují, že náklady na emise CO2 stále výrazněji ovlivňují to, kolik platíme za energii doma i ve firmě.

Kdo má pocit, že unijní klimatická politika se týká výhradně velkých závodů a úřednických kanceláří, tomu čísla říkají něco jiného. V Polsku systém ETS už odpovídá za zhruba 40 proc. ceny prądu nesené koncovými odběrateli a v případě energie prodávané domácím průmyslovým závodům tento podíl dosahuje přibližně 50 proc.

Co to v praxi znamená

Pro běžné odběratele se to promítá do vyšších účtů a dražší energie v celém řetězci. Pro průmysl je to naopak vážný náklad, který se energetické odvětví dnes snaží v Bruselu jasně ukázat, než padnou konečná rozhodnutí o změnách v systému obchodování s povolenkami na emise CO2, tedy ETS.

V červenci Evropská komise představila návrhy na úpravu tohoto mechanismu. Polské energetické firmy nyní usilují o další ústupky, protože - jak zdůrazňují - současná pravidla dopadají na domácí ekonomiku tvrději než na mnoho jiných zemí Evropské unie.

Polsko platí víc než unijní průměr

Marcin Laskowski, místopředseda Polské energetické skupiny, uvedl v rozhovoru citovaném deníkem "Rzeczpospolita", že v průměru v celé Evropské unii představují výdaje spojené s ETS asi 11 proc. ceny elektřiny pro průmysl. V Polsku je tento podíl mnohem vyšší a může dosahovat až 50 proc.

Jak zdůraznil, všechny státy EU mají naplňovat stejný klimatický cíl a podléhají stejným pravidlům systému ETS, ale ekonomické dopady nejsou totožné. Vyplývá to mimo jiné z toho, v jakém bodě se jednotlivé země nacházely na začátku energetické transformace.

Drahá elektřina brzdí změny

Na tentýž problém upozornil také náměstek ministra energetiky Wojciech Wrochna. Podle něj je vysoká cena energie jednou z překážek, které brání dalšímu přebudování domácího energetického sektoru. Zdůraznil také, že v Polsku náklady vyplývající z ETS tvoří asi 40 proc. ceny energie placené koncovými odběrateli.

Grzegorz Onichimowski, předseda Polských elektroenergetických sítí, zase varoval před dalším omezováním dostupných výrobních kapacit. Podle něj energetický systém nesmí přicházet o další megawatty výkonu, ať už pocházejí z uhelných elektráren, nebo z jiných zdrojů.

Šéf PSE argumentoval, že zachování odpovídajících výkonových rezerv je nutné, aby se zabránilo vážným výpadkům dodávek elektřiny, tedy blackoutům.

Více slunce a větru, méně uhlí

Zároveň roste role obnovitelných zdrojů energie v polském mixu. Jak připomněla "Rzeczpospolita", v červnu 2025 byla poprvé výroba elektřiny z OZE v Polsku vyšší než z uhlí. O měsíc později dosáhl podíl obnovitelných zdrojů v domácím mixu 41,6 proc.

Pro obyvatele regionu to znamená především stále rychlejší změnu toho, odkud energie proudí, i když účty stále silně pociťují dopady systému ETS. Právě proto se toto téma vrací tak často jak v debatách o energetické bezpečnosti, tak o nákladech každodenního života.

Plánování dovolené se mění rychleji, než si mnozí připouštějí. V centru pozornosti už není jeden dlouhý odjezd, ale spíš více menších cest, které se snáz vejdou do běžného života.

Cestování podle vlastních pravidel získává navrch

Hilton ve zprávě „The Great Rebalance: How Travelers Are Expecting to Reset and Recalibrate in 2027“ popisuje posun, který má v příštích letech ovlivnit podobu turistiky. Analýza vychází mimo jiné z průzkumu Morning Consult mezi 14 744 lidmi ze 14 zemí, kteří plánují cestovat v příštích 12 měsících.

Podle autorů se lidé stále méně řídí představou jedné „správné“ dovolené. Místo toho si chtějí výlet sestavit podle vlastních potřeb, času i energie. Právě tuto změnu zdůrazňuje i Chris Nassetta, prezident a generální ředitel Hiltonu, podle něhož je čím dál důležitější organizovat cestování na vlastních podmínkách.

Více krátkých cest, méně dlouhých odjezdů

Jedním z nejvýraznějších trendů mají být kratší pobyty. 21% respondentů uvedlo, že v roce 2027 bude častěji volit právě tento typ cestování. Mezi pracujícími lidmi, kteří plánují více kratších výjezdů, se 25% z nich odvolává na to, že se tak lépe přizpůsobí pracovnímu rozvrhu. Dalších 29% oceňuje větší spontánnost.

Krátký výlet navíc nemusí být jen o odpočinku. Lidé ho stále častěji stavějí kolem jednoho zážitku: koncertu, sportovní události, restaurace nebo náročné pěší trasy. Více než polovina dotázaných říká, že je baví plánovat cestu právě kolem jedné konkrétní věci. 31% pak chce jezdit častěji, aby zvládlo navštívit více míst.

Volnější program místo tlaku na dokonalost

Raport ukazuje i rostoucí únavu z očekávání, že každá dovolená musí být bezchybná. 54% lidí cítí alespoň určitý tlak, aby jejich prázdniny odpovídaly představám rodiny, skupiny nebo sociálních sítí. Do rozhodování navíc vstupují i populární doporučení a představa, kam „se prostě musí“ jet.

Někteří proto dávají přednost otevřenějšímu programu. 28% respondentů preferuje prostor pro improvizaci, zatímco 18% chce mít cestu rozplánovanou do detailu. Stejně tak roste chuť zkoušet jiné formy pobytu: část cestujících kombinuje vlastní aktivity se setkáváním s lidmi, mění zaběhnuté návyky nebo zkouší nové věci. V příštím roce plánuje samostatnou cestu 41% dotázaných, aniž by to automaticky znamenalo úplné cestování bez společnosti.

Výlet jako prostor pro nové dovednosti

Další silný motiv souvisí s osobním rozvojem. Cesta už nemá být jen pauza od práce, ale i příležitost naučit se něco nového, posunout vlastní zájmy nebo si odnést návyk, který vydrží i po návratu.

42% oslovených přiznává, že během cestování objevilo novou vášeň nebo zájem. Téměř každý čtvrtý by si z výjezdu rád přivezl také zdravější zvyk, který by pokračoval doma. Do této skupiny patří i takzvané skillcations, tedy pobyty spojené s učením: může jít o jazykové kurzy, kulinářské workshopy, umělecké lekce nebo poznávání tradičních řemesel.

Vývoj ale nemusí mít jen podobu konkrétní dovednosti. Pro mnoho lidí je důležitý už samotný pocit smyslu a perspektivy. Podle zprávy 76% respondentů tvrdí, že už jen vyhlídka na cestu jim dává cíl, ke kterému se mohou upnout.

Příroda jako součást odpočinku

Odpočinek ve spojení s přírodou je další oblastí, která nabývá na významu. 76% lidí říká, že cestování jim umožňuje regeneraci, jakou v běžném životě jen těžko hledají. Současně 65% aktivně vyhledává zážitky, které pomáhají zklidnit mysl.

Klíčovou roli hraje pobyt venku. 79% respondentů považuje čerstvý vzduch a čas strávený venku za důležitou součást odpočinku a 54% uvádí, že na cestách tráví v přírodě víc času než doma. Nejde přitom jen o pasivní ležení. Mezi oblíbené formy patří pěší túry, pozorování divokých zvířat, poznávání krajiny nebo pohyb na čerstvém vzduchu. Více než čtvrtina dotázaných navíc přiznává, že pro ně zkušenost s přírodou a divokou krajinou byla proměňující nebo rozvíjející.

Technologie pomáhá, lidé ale stále rozhodují

Do plánování výletů stále víc vstupuje i umělá inteligence. Umí zrychlit hledání informací a uspořádat návrhy, ale důvěra v ni má své hranice. 63% respondentů jí v souvislosti s cestováním věří, u zaměstnanců hotelů je to 70%.

Opatrnost přichází ve chvíli, kdy má AI vytvářet konkrétní doporučení. Jen 22% lidí by jí svěřilo plán cesty podle vlastních zájmů, 20% výběr restaurace nebo baru a 18% hledání méně známých místních atrakcí. Významné zůstávají i lidské reference: polovina dotázaných důvěřuje spíše názoru člověka se statusem v programu věrnosti než doporučení od někoho bez něj.

Výsledky tak ukazují jednoduchý paradox: technologie může cestování zjednodušit, ale při rozhodování pořád vítězí osobní zkušenost a důvěryhodné doporučení.

Na katovickém fóru padlo oznámení, které může v budoucnu změnit každodenní cestování po regionu i mimo něj. Krajští železniční dopravci se chtějí připravit na nápor dříve, než jej už dnes vidíme na nádražích a kolejích.

Pokud vše půjde podle plánu, za několik let mohou cestující na Slezsku i v dalších regionech na nástupištích spatřit zcela nové patrové soupravy. Pro mnoho lidí by to znamenalo více míst ve vlaku bez nutnosti přidávat další koleje, jejichž kapacita není nekonečná.

Čím dál víc cestujících, čím dál méně místa

V loňském roce polská železnice přepravila téměř 439 milionů cestujících, a byl to nejlepší výsledek od poloviny 90. let minulého století. Během posledních pěti let počet cestujících vzrostl téměř o 100 procent a od ledna do července již železnici využilo 269,9 milionu cestujících.

To je pro železnici dobrá zpráva, ale zároveň varovný signál. Po roce 2030 nebudeme schopni obsloužit toto množství cestujících při infrastrukturních omezeních, protože nádraží a koleje mají svou kapacitu - řekl Krzysztof Klimosz, prezident Kolei Śląskich a člen představenstva Svazu krajských železničních dopravců.

Nápad s předstihem, aby měli výrobci čas

Právě proto krajské železniční společnosti začínají jednat o společné specifikaci pro patrový vlak. Klimosz zdůraznil, že jde o to nenechat trh s otázkou, co přesně je potřeba, ale dát jasný signál včas.

- Chceme s předstihem připravit specifikaci na krajský nebo regionální patrový vlak, aby se výrobci mohli připravit a ve své nabídce takový produkt dodat, nebo už zahájit homologaci pro Polsko - řekl.

Téma se objevilo během katovické debaty "Produkce pro novou mobilitu" v rámci Fóra Nového průmyslu.

Návrat k řešení z minulých let

Patrové vlaky nejsou v Polsku ničím úplně novým. V 60., 70. a 80. letech PKP nakupovaly od dodavatelů z NDR patrové vozy ve velkém množství. Po politické transformaci tyto nákupy ustaly a postupem času staré vozy z provozu téměř úplně zmizely.

Dnes tento typ vozidel využívají především Koleje Mazowieckie. Několik vozů, vyrobených ještě v 80. letech, má také Polregio. Ostatní krajské společnosti je ve svých flotilách nemají.

Nový impuls po zakázce PKP Intercity

K návratu zájmu o patrové vozy přispěl i krok PKP Intercity. Na konci loňského roku společnost podepsala s firmou Alstom smlouvu na výstavbu 42 patrových expresních vlaků, a to mimo jiné v očekávání zvýšení vlastních přepravních kapacit. Nové soupravy mají přepravit od 100 tisíc do 160 tisíc cestujících za jeden den, zatímco nyní celá společnost přepravuje v průměru kolem 220 tisíc cestujících denně.

Tento krok neunikl regionálním dopravcům, kteří také začínají o takovém vozidlovém parku uvažovat v příštím finančním období Evropské unie.

Objednávky už teď, protože později může chybět kapacita

Klimosz upozornil, že odvětví už dnes funguje na hranici výrobních možností. V současném finančním období unijní krajské společnosti koupily téměř 400 nových vlaků, z toho více než 200 elektrických jednotek.

- Dnes je těžké najít firmu vyrábějící vlaky, která by ještě do roku 2030 měla výrobní kapacity. K dnešnímu dni jsou čekací lhůty na výrobu vlaků tři roky. My dnes vyhlašujeme tendry a počítáme s tím, že na konci roku 2029 tyto vlaky budou schopné dojet - řekl prezident Kolei Śląskich.

Podle něj se dopravci už nyní chystají na další nákupy, protože poptávka po železnici neustává a místa ve vlacích začíná ubývat rychleji, než se ještě nedávno zdálo.

Brzy má být zákazník s vlastním obalem obsloužen stejně jako osoba, která si objednává jídlo do jednorázového obalu. V Polsku však stále nejsou uzavřena přesná pravidla a gastronomický sektor se ptá především na bezpečnost a možnost odmítnutí u špinavé nádoby.

Pro mnoho lidí to může být drobná změna v každodenních nákupech: přijdou do restaurace, mají vlastní nádobu a chtějí si odnést jídlo s sebou bez příplatku nebo horších podmínek. Tento směr vychází z unijního PPWR, které má omezovat počet jednorázových obalů končících v odpadu.

Nejen pro jednorázové obaly

Nová pravidla předpokládají, že podnik by neměl znevýhodňovat zákazníka, který přinese vlastní krabičku nebo nádobu na nápoj. Znamená to žádný dodatečný poplatek jen proto, že se místo jednorázového obalu používá vlastní nádoba.

V praxi se to týká objednávek s sebou, tedy situací dobře známých také ve Slezsku a u hranic, kde je jídlo „na rychlo“ každodenností.

50 tis. zł zatím jen v návrhu

PPWR vstoupilo v platnost v únoru 2025 a jeho hlavní ustanovení začala platit v srpnu 2026. Členské státy mají čas do 12. února 2027, aby stanovily vnitrostátní sankce za porušení nových povinností.

V polském návrhu se mluví o správních pokutách od 500 zł do 50 tis. zł. Podle Biznes Interia by měly zahrnovat mimo jiné situace, kdy zákazník s vlastním obalem dostane horší podmínky nebo když podnik nesplní část informačních povinností.

To však stále není konec prací. Ministerstvo klimatu a životního prostředí zdůrazňuje, že návrh je stále v projednávání a konečný katalog porušení i výše sankcí mají být známy teprve po завершení legislativního procesu.

Gastronomie se ptá na hygienu

Nejvíce emocí nevyvolává samotné přijímání vlastních nádob, ale to, jak má vypadat každodenní obsluha. Hospodářská komora polské gastronomie upozorňuje, že pracovník by měl mít možnost odmítnout naplnění nádoby, pokud její stav může ohrozit bezpečnost potravin.

Jde o nádoby znečištěné, poškozené nebo takové, které nejsou vhodné pro styk s daným jídlem či teplotou produktu. Odvětví tedy chce jasná pravidla, aby personál věděl, kdy může říci „ne“.

Co se může změnit v provozech

Zavedení nové povinnosti znamená pro restaurace a bary nutnost upravit postupy. Do hry vstupuje školení zaměstnanců, vymezení místa pro plnění přinesených nádob a omezení kontaktu takových obalů se zázemím kuchyně.

Pro zákazníky bude nejdůležitější, aby služba byla jednoduchá a předvídatelná. Pro provozy pak, aby byla pravidla jednoznačná dříve, než přijdou kontroly a případné pokuty.

• zákazník s vlastním obalem má být posuzován stejně jako osoba používající jednorázový obal,
• návrh v Polsku počítá s pokutami od 500 zł do 50 tis. zł,
• odvětví požaduje jasná pravidla pro odmítnutí nevhodné nádoby.

Zdroj: Biznes Interia

Když začíná z hor přitékat voda, mají obyvatelé níže položených obcí na reakci jen málo času. Marian Błachut z Czechowic-Dziedzic se domnívá, že bez společného prognostického systému budou samosprávy dál postupovat naslepo.

V Czechowicích-Dziedzicích problém nekončí jen u samotných hrází či nádrží. Největší výzvou je čas: ta voda stékající z hor je záležitost několika hodin, kdy máme problém - říká starosta Marian Błachut.

Proto apeluje na nástroj, který s předstihem ukáže, kde a při jaké intenzitě srážek dojde k povodni. Podle něj by takový systém měl fungovat v celostátním měřítku a sloužit jak Polským vodám, tak samosprávám.

Mapa rizika místo hádání

Błachut navrhuje řešení založené na údajích o terénu, hrázích, kapacitě inundačního území, řekách, potocích a předpovídaných srážkách. Na tomto základě by bylo možné připravovat mapy ukazující, které obce a oblasti budou zaplaveny při konkrétním scénáři počasí.

Jak zdůrazňuje, takový systém by nejen pomohl dříve reagovat na hrozbu. Usnadnil by také určování míst, kde jsou protipovodňové investice nejnaléhavější. Podle něj by bylo možné směrovat peníze tam, kde je riziko a možné ztráty největší.

Problém podle něj také spočívá v tom, že obce mají povinnosti související s bezpečností obyvatel, ale přírodní vodní toky zůstávají v gesci Polských vod. Samospráva tedy odpovídá za protipovodňovou ochranu, ačkoli nemá plnou kontrolu nad řekami a potoky.

Niže položené obce platí nejvyšší cenu

Nejvíce ohrožené jsou obce ležící níže v povodí, do nichž voda přitéká z horských oblastí. V případě Czechowic-Dziedzic protéká městem pět řek zásobovaných potoky, které pramení v horách.

- Pro naši vodu, tu, která v Czechowicích-Dziedzicích padá, už v řekách místo není, protože řeky jsou naplněné vodou, která z hor přitéká z těchto obcí - říká starosta.

Když hladina vody stoupá, uzavírají se zpětné klapky. Pak místní kanály a toky ztrácejí odtok a voda se začíná rozlévat po ohrožených územích.

Město už investuje do zabezpečení. Díky dosavadním opatřením se podařilo vybudovat rezervu o kapacitě 50 tis. m sześc., ale - jak zdůrazňuje Błachut - je potřeba alespoň další taková rezerva. Veškeré dosavadní investiční kroky byly financovány z vlastních prostředků samosprávy.

Společný postup v jednom povodí

Starosta upozorňuje, že účinná ochrana nemůže končit na hranici jedné obce. Je zapotřebí plánování pro celé povodí, protože voda se nezastaví tam, kde na mapě vede správní hranice.

Podle něj by spolupráce mezi obcemi položenými výše a níže mohla výrazně omezit hrozbu. Zadržování vody v horních částech povodí by mohlo snížit povodňovou vlnu až o 30-40 cm.

- Kdyby takový nástroj existoval a zobrazil scénář, byly by to jakési důkazy, které by nebylo možné zpochybnit, protože voda sama by ukázala slabý článek, slabé místo, kde už ji bude třeba redukovat, protože níže, o pár kilometrů níže, bude katastrofa - říká Marian Błachut.

Jak dodává, takový rozdíl ve výšce vlny má pro Czechowice-Dziedzice skutečný význam, protože voda tam už léta dokáže vystupovat z břehů a zaplavovat stejné oblasti.

Retence má také druhý rozměr. Příliš rychlé odvádění vody řekami do Baltu znamená, že se ztrácí cenný zdroj sladké vody. Zadržování vody výše v povodí by tedy mohlo pomoci jak při povodni, tak v době nedostatku srážek.

Po povodni, která v září 2024 zasáhla jihozápadní Polsko, téma neztratilo na aktuálnosti. Pro obyvatele regionu je to stále otázka, zda se dají další přívalové deště znovu předběhnout - a zda k tomu samosprávy dostanou nástroje, které jim dnes, jak říká Błachut, stále chybějí.

Nejnovější hodnocení kvality ovzduší ukazuje, že problém s oxidem dusičitým v Moravskoslezském vojvodství je mnohem širší, než se dříve předpokládalo. Zasažené jsou nejen velké městské aglomerace, ale i další centra regionu.

V celém województwie śląském se podle nejnovějšího hodnocení kvality ovzduší připraveného Głównym Inspektoratem Ochrony Środowiska objevují překročení nových mezí pro dwutlenek azotu. V aglomeraci górnośląské se oblast se zvýšenými koncentracemi rozkládá na 315 km² a žije v ní více než 700 tys. osób.

Upozorňují na to i organizace zaměřené na ochranu ovzduší, podle nichž už nestačí dílčí kroky. Mluví zejména o potřebě otevřít širší debatu o strefach czystego transportu a o tom, jak omezit znečištění z dopravy.

Co přineslo letošní srovnání s novými limity

GIOŚ letos vypracoval zvláštní roční analýzu, ve které porovnal výsledky měření z 2025 r. s novými přípustnými hodnotami stanovenými v unijní směrnici o kvalitě ovzduší. Členské státy mají tyto hodnoty splnit do 1. ledna 2030. Jde už o druhý rok, kdy se podobné posouzení připravuje pro všechna vojvodství.

Zpřísnění vychází z nových poznatků o vlivu znečištění na lidské zdraví. I tak ale nové unijní standardy zůstávají méně přísné než doporučení Światowej Organizacji Zdrowia.

Která města v regionu jsou zasažena nejvíce

Podle GIOŚ se překročení nového průměrného ročního limitu pro dwutlenek azotu týká celé oblasti województva śląského. V aglomeraci górnośląské se to vztahuje na všech 14 miast na prawach powiatu: Katowice, Sosnowiec, Jaworzno, Bytom, Zabrze, Rudę Śląskou, Tychy, Dąbrowę Górniczą, Chorzów, Mysłowice, Świętochłowice, Siemianowice Śląskie, Piekary Śląskie i Gliwice.

Pod zvýšenou zátěží jsou také další velká města regionu. Jde například o Częstochowę, Bielsku-Białou, Rybnik, Żory a Jastrzębie-Zdrój. Problém se navíc netýká jen velkých center, ale i menších obcí, zvlášť na území Górnośląsko-Zagłębiowské Metropolii.

Právě zde podle Polski Alarm Smogowy vyčnívá rozsah překročení i význam emisí z dopravy. Organizace tvrdí, že výsledky by měly samosprávy přimět k výrazně razantnějším krokům.

Katowice jako test pro dopravní politiku

Polski Alarm Smogowy a Fundacja Frank Bold jsou kritické k tomu, jak je nastavená strefa czystego transportu v Katowicích. Zahrnuje jen malou část centra, kde už je automobilový provoz omezený, a navíc počítá s rozsáhlými výjimkami pro obyvatele aglomerace. Podle obou organizací to nemůže stačit k podstatnému zlepšení ovzduší v Katowicích ani v dalších městech regionu.

Podle nich je potřeba širší politika, která by omezovala emise z dopravy systematicky, tedy například posilovala veřejnou dopravu a snižovala automobilový provoz.

Proč se varování týká i zdravotnictví

Bartosz Kwiatkowski, ředitel Fundacji Frank Bold, připomíná termíny vyplývající z unijních pravidel. Podle nové směrnice o kvalitě ovzduší mají být do konce 2028 r. hotové plány, které zajistí včasné splnění nových mezních hodnot. Pokud koncentrace znečišťujících látek z dopravy výrazně neklesnou letos ani příští rok, a trend je podle něj zatím opačný, je pravděpodobné, že tyto plány budou muset počítat se strefami czystego transportu ve většině miast na prawach powiatu v województwie.

Ochránci životního prostředí zároveň upozorňují, že odkládání rozhodnutí zkracuje čas na přizpůsobení pro obyvatele i podnikatele. Symbolické zóny na náměstích a promenádách podle nich nenahradí skutečnou dopravní politiku. Znečištěné ovzduší, včetně dwutlenku azotu, zvyšuje riziko astmy, przewlekłej obturacyjnej choroby płuc, rakoviny, infarktů i mrtvic. Zkušenosti měst, která dokázala emise z dopravy omezit, podle Fundacji Frank Bold ukazují, že přínos pro zdraví obyvatel je zřetelný.

Při vracení lahví a plechovek mnoho zákazníků stále spoléhá na bezproblémové automaty, ale ne všichni jsou s novou povinností spokojeni. Z průzkumu CBOS vyplývá, že pro část Poláků je nejtěžší prostě najít doma místo na prázdné obaly.

Nový zálohový systém od 1. října 2025 vstoupil do každodenní reality zákazníků, ale názory na něj jsou téměř přesně rozdělené napůl. CBOS uvádí, že 49 % Poláků jej považuje za nepraktický a 47 % za praktický.

Nejprve domácí problém: kam dát prázdné obaly

Nejčastěji uváděnou nevýhodou bylo skladování prázdných obalů v bytě nebo domě. Na tento problém upozornilo 44 % dotázaných. Pro obyvatele paneláků, včetně těch ve Slezsku, to může znamenat další pytle, krabice nebo lahve čekající na odnesení do obchodu.

Nejen místo doma vyvolává výhrady. 37 % respondentů mluví o problémech s fungováním automaty na lahve, včetně poruch a přeplnění zařízení. Naproti tomu 28 % dotázaných označilo za největší obtíž nutnost nosit obaly zpět na sběrné místo.

Automaty, fronty a chybějící místa poblíž domova

V odpovědích se objevily i praktičtější překážky: 24 % oslovených si stěžuje na fronty u automatů na lahve, 20 % na vracení obalů, které navzdory zálohovému označení stejně nebyly přijaty, a 19 % na příliš malou dostupnost automatů v okolí.

• 4 % dotázaných uvedla problém s výměnou kuponů z automatů na lahve za peníze u pokladny v obchodě.
• Shodně 3 % respondentů mluvila o tom, že automat nezapočítá částku za vrácené lahve, a o nutnosti předložit doklad o koupi.

Zároveň 18 % dotázaných nevidí s zálohovým systémem žádné nepříjemnosti. To ukazuje, že pro část lidí nové řešení nepředstavuje problém při každodenním nakupování.

Politické sympatie hrají roli také

Autoři průzkumu upozorňují, že hodnocení zálohového systému souvisí s politickými názory. Nejkritičtější byli příznivci Konfederacja Wolność i Niepodległość, z nichž 85 % ohodnotilo systém negativně. Naopak mezi sympatizanty Koalicja Obywatelska 67 % označilo systém za praktický.

Pokud jde o budoucnost řešení, 39 % Poláků chce rozšíření systému na další druhy obalů a 26 % dává přednost ponechání v nynější podobě. Celkem tedy 65 % dotázaných systém v současné podobě přijímá nebo by si přálo jeho rozšíření. Opačného názoru je 30 % respondentů, kteří se přiklánějí ke zrušení zálohového systému, a 5 % na tuto věc nemá názor.

Opravdu záloha sníží množství odpadu?

Většina účastníků průzkumu věří, že ano. CBOS uvádí, že 72 % Poláků se domnívá, že zálohový systém pomáhá omezit množství odpadu končícího v životním prostředí. Jiný názor má 22 % dotázaných a 5 % to nedokáže posoudit.

Průzkum „Aktualne problemy i wydarzenia“ CBOS byl proveden od 14. do 27. září letošního roku na vzorku 956 osob. Byly použity metody CAPI, CATI a CAWI.

Ve slezských obcích by se mohlo objevit řešení, které spojí vytápění domů s místní výrobou elektřiny. Gabriela Lenartowicz z Občanské koalice navrhuje energetické huby, v nichž by větší roli měli sehrát obyvatelé a samosprávy.

Energie pod kontrolou obce a obyvatel

Energetická transformace v Polsku podle Gabriely Lenartowicz postupuje příliš pomalu a nestíhá tempu, jakým se dnes vyvíjejí technologie i místní potřeby. Poslankyně Občanské koalice tvrdí, že dalším krokem by měly být místní energetické huby, které by v jednom systému spojovaly výrobu elektřiny a tepla.

V praxi by to znamenalo větší vliv obcí a obyvatel na to, odkud se bere energie v jejich okolí a jak se rozděluje. Jak zdůrazňuje Lenartowicz, tento model by měl sloužit nejen ke změně způsobu výroby energie, ale také k místní bezpečnosti dodávek a ekonomické bezpečnosti.

Začínali jsme s energetickými klastry, energetickými družstvy, a tím dalším krokem může být místní energetická bezpečnost (ve smyslu jak bezpečnosti dodávek energie, tak ekonomické bezpečnosti) v podobě místního energetického hubu

Nejen elektřina, ale také účty za vytápění

V návrhu poslankyně je obzvlášť důležité propojení elektroenergetiky s teplárenstvím. Právě náklady na vytápění patří k největší zátěži rodinných rozpočtů a tento sektor podle ní vyžaduje hlubokou modernizaci a elektrifikaci.

Hub by měl fungovat na základě místního plánu zásobování energií, který by přijímala rada obce nebo více obcí. Takový plán by určoval současný stav systému i jeho cílový model a poté by otevíral cestu k dohodám, zakládání účelových společností nebo řešením založeným na místních podnicích teplárenství.

Podle konkrétního místa by v něm mohly fungovat různé zdroje: fotovoltaika, tepelná čerpadla, bioplynové stanice v zemědělských oblastech, biomasa nebo místní dřevní odpad. Lenartowicz hovoří také o kogeneraci a ukládání tepelné energie ve chvílích, kdy je výroba elektřiny vyšší než aktuální potřeby.

O tom, jaké obnovitelné zdroje energie vhodné pro místní charakter budeme instalovat, by rozhodovala místní komunita. Klíčové by bylo propojení tepelné a elektrické energie, protože zde může být kogenerace, ukládání tepelné energie nebo výroba tepla elektrickými zařízeními v době špičky výroby, například pomocí fotovoltaiky

Větší odolnost vůči krizím

Poslankyně upozorňuje, že takový model by byl něčím víc než současné klastry nebo energetická družstva. Podle ní je podstatou návrhu to, aby obyvatelé a samospráva společně rozhodovali o podobě místního energetického systému, a nebyli jen příjemci hotových řešení.

Lenartowicz také argumentuje, že decentralizovaná energetika může zvyšovat odolnost vůči hrozbám. Jako příklad uvádí Ukrajinu, kde místní zdroje energie pomáhají omezovat dopady útoků na infrastrukturu a udržovat dodávky.

Vidíme, co se stalo na Ukrajině. Právě tam decentralizovaná, místní energetika umožňuje zabezpečení dodávek energie

Podle ní nabývá na významu i digitalizace. Dálkové a digitální řízení výroby a spotřeby energie by mělo usnadňovat koordinaci mnoha zdrojů, odběratelů a úložišť a zároveň zlepšovat efektivitu celého systému.

Odkud vzít peníze

Nápad místních hubů by vyžadoval změny v zákoně. Lenartowicz oznamuje přípravu návrhu zákona, který by tento model zavedl vedle klastrů a energetických družstev. Chce o něj také zaujmout Ministerstvo energetiky.

Jedním z možných zdrojů financování by měly být příjmy z unijního systému ETS. Poslankyně se domnívá, že část těchto peněz by měla mířit především do konkrétních investic v obcích, a ne se rozptylovat do obecných cílů.

Takové místní energetické plány a jejich realizace by mohly být podporovány prostředky z ETS, které přece přicházejí do našeho rozpočtu. Zdá se, že z ekonomického hlediska by to mohl být jeden z nejlépe využitých zdrojů veřejného financování

Výsledkem by se místní huby měly stát polským způsobem, jak spojit energetickou transformaci s modernizací teplárenství a větším zapojením obyvatel do rozhodování o energii.

• menší závislost na vnějších dodavatelích,
• větší kontrola samospráv nad místním energetickým plánem,
• využití různých obnovitelných zdrojů tam, kde dávají smysl,
• možnost podpořit investice penězi z ETS.

Krátkodobé ubytování v bytech čeká nové pravidlo: bez registrace už nepůjde nabídnout nocleh legálně. Změna zároveň dává společenstvím vlastníků, družstvům a obcím možnost zasáhnout proti provozu, který jim vadí.

Poslanecká sněmovna schválila zákon, který má nově nastavit pravidla pro najem krátkodobý. Podle přijaté úpravy budou muset vlastníci lokálů určených pro turisty své prostory zapsat do evidence a stát zároveň umožní omezit takovou činnost v některých částech měst i v bytových domech. Pro předlohu hlasovalo 407 poslanců, 24 bylo proti a devět se zdrželo. Nyní se text přesouvá do Senátu.

Předloha z dílny Ministerstva sportu a turistiky má sladit polské právo s unijními pravidly o shromažďování a zpřístupňování dat k krátkodobým pronájmům. Zákon tuto formu podnikání vymezuje jako poskytnutí lokálu jednomu klientovi na dobu nejvýše 30 dnů.

Bez zápisu do registru nebude možné nabízet ubytování

Jádrem nových pravidel je povinné zařazení všech objektů nabízejících krátkodobý pronájem do Centralního registru turistických ubytovacích zařízení, tedy CWTON. Každý takto evidovaný lokál dostane identifikační číslo a teprve potom bude možné jej legálně nabízet k přenocování, a to i přes internetové platformy jako Airbnb nebo Booking.com. Za porušení hrozí pokuta až 50 tis. zł a také možnost vyřazení objektu z registru.

Norma zároveň posiluje dohled obyvatel nad byty využívanými k turistickému pronájmu. Kontroly mohou vyvolat samotní obyvatelé, ale také společenství vlastníků a bytová družstva; prověřovat se mohou zejména technické požadavky, požární ochrana, bezpečnost i veřejný pořádek.

Pokud se v průběhu šesti měsíců od prvního zjištěného porušení objeví celkem tři případy narušení bezpečnosti nebo veřejného pořádku, může být objekt z evidence vymazán. K novému zápisu bude možné přistoupit až po uplynutí roku.

Společenství i obce dostávají možnost omezení

Nový zákon počítá i s tím, že služby hotelového typu budou moci být v určitých domech zakázány přímo rozhodnutím obyvatel. U společenství vlastníků půjde o usnesení přijaté vlastníky bytů. V družstvech bude zapotřebí usnesení valné hromady podpořené více než polovinou oprávněných hlasujících. Provozovatelé, na které se zákaz vztáhne, dostanou šest měsíců na ukončení činnosti.

Další možnost se otevírá samosprávám. Rada gminy bude moci na návrh wójta, burmistra nebo prezidenta města stanovit oblast, kde bude krátkodobý pronájem dočasně zakázán. Takové usnesení může obsahovat i výjimky, například pro vybrané subjekty, určité typy činnosti nebo na omezenou dobu.

Ministerstvo sportu a turistiky tvrdí, že cílem je dát obyvatelům a místním úřadům větší vliv na podobu bezprostředního okolí a umožnit rychlejší reakci na potíže spojené s turistickým pronájmem.

Koalice se kvůli zákazu přela měsíce

Právě otázka omezení krátkodobých pronájmů vyvolávala v koalici spor. V červenci, v den jednání Rady ministrů, přišlo Ministerstvo rozvoje a technologie s autopopravkou, která z návrhu vypouštěla pasáže dávající společenstvím, družstvům a samosprávám právo zavádět zákazy. Ministryně fondů a regionální politiky Katarzyna Pełczyńska-Nałęcz tehdy kritizovala nedostatek pravomocí pro obyvatele i místní vedení, zatímco náměstek ministra sportu a turistiky Ireneusz Raś tvrdil, že navržené řešení stačí.

Na začátku září však vláda schválila autopopravku, která možnost zavádět omezení znovu vrátila. Sejm nakonec předlohu přijal i s úpravami poslanců Občanské koalice; šlo jen o redakční a zpřesňující změny.

Pravidla pro gminní zóny zákazu krátkodobého pronájmu i možnost, aby podobné omezení zavedla společenství vlastníků a družstva, mají začít platit 1. ledna 2028. Ostatní části zákona vstoupí v účinnost 14 dní po vyhlášení.

Zpětný odběr obalů se v Polsku stal běžnou součástí nákupů a 93% lidí jej už alespoň jednou využilo. Růst zájmu je ale tak rychlý, že obchodní řetězce i výrobci technologií narážejí na limity provozu.

Za první rok fungování vrátili spotřebitelé přes 5 mld obalů. Tempo sběru dál stoupá a měsíčně už systémem projde více než 200 mln kusů. Pro obchody to znamená vyšší nároky na logistiku, častější servis automatů a také potřebu rozšiřovat síť sběrných míst.

Právě rozsah zájmu veřejnosti byl podle zástupců trhu největším překvapením. Přípravy sice počítaly s riziky v dopravě, provozu zařízení i napojení systémů, skutečný objem vracených obalů ale donutil firmy měnit organizaci práce mnohem rychleji, než čekaly. Agnieszka Koc, ředitelka pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj ve společnosti Jeronimo Martins Polska, připomíná, že na konci 2025 byl objem vratek ještě nesrovnatelně nižší než dnes. Dužným výzvou bylo zapanovat nad veľmi rychlým tempem růstu tohoto sběru a zároveň přizpůsobit všechny procesy, které se musely rychle změnit, hlavně logistické a provozní, uvedla.

Lidé se k vracení obalů vracejí pravidelně

Podle studie „Od účasti k rutině. Index adaptace Kaucja.pl 2026“ už 93% Poláků systém kauce alespoň jednou vyzkoušelo a 83% jej používá minimálně jednou za měsíc. Z těch, kteří se zapojují, 87% tvrdí, že vrací většinu nebo téměř všechny zálohované obaly. Samotný proces považuje za snadný 81% dotázaných a stejný podíl jej označuje za předvídatelný.

Praxe ale ukazuje i slabiny. Během tří měsíců narazilo 78% uživatelů alespoň jednou na přeplněné zařízení, 69% na nefunkční automat a 60% na situaci, kdy obal systém odmítl přijmout. Přesto většina zákazníků hodnotí celé řešení pozitivně.

Joanna Kasowska, ředitelka pro kvalitu a standardy řízení potravin ve skupině Żabka, uvádí, že míra vratek v síti už dosahuje asi 60%. To, co nám dnes ještě překáží, jsou některé poruchy strojů nebo nedostupnost systémů, ale na tomto prvku budeme moci pracovat během příštího roku, řekla.

Více než 65,5 tisíce míst k vrácení

Ministerstvo klimatu a životního prostředí uvádí, že v Polsku funguje více než 65,5 tis. sběrných bodů, z toho 23,5 tis. je vybaveno automaty. Právě přes ně míří 90% všech vratek. Téměř polovinu míst tvoří malé obchody, které se do systému zapojily dobrovolně.

Spotřebitelé chtějí především spolehlivější techniku a lepší dostupnost. Podle průzkumu Kaucji.pl si 48% respondentů přeje, aby automaty fungovaly plynuleji a bývaly méně často přeplněné nebo porouchané. Dalších 41% volá po větším počtu míst v blízkosti domova či práce a 34% by uvítalo kratší dobu potřebnou k odevzdání obalů.

Branže zároveň mluví o potřebě stabilnějších pravidel a lepší nákladové efektivity. Jak zdůrazňuje Joanna Kasowska, systém teprve uzavřel první rok a ukázal ochotu zákazníků i dobrou spolupráci mezi operátory a obchodem. Zároveň ale podle ní musí přijít větší stabilizace, více míst a lepší fungování strojů, aby konečný zákazník mohl systém dál rozvíjet a tím plnit požadované míry návratnosti.

Evropský cíl je na dohled, ale ne bez investic

Unijní pravidla počítají s tím, že do 2029 se má oddělený sběr jednorázových plastových lahví a kovových nápojových obalů dostat alespoň na 90%. Některé země už tento limit překonaly. Podle dat Reloop dosáhlo v roce 2024 Norsko 92%, Litva a Slovensko shodně 90% a Švédsko 88%. V Polsku činila na konci září 2026 míra vratek asi 60%; předchozí model založený na třídění komunálního odpadu umožňoval získat zpět zhruba 40% plastových lahví.

Jednou z cest, jak zrychlit odběr, jsou automaty na větší objem obalů. Takzvané multifeed systémy dovolují vysypat celý pytel najednou, místo vkládání lahví a plechovek po kusech. V Polsku jsou zatím vzácné, zájem o ně ale roste.

Konrad Robak, ředitel Tomra Collection Polska, upozorňuje, že na vyspělejších trzích pomáhají s velkým objemem vratek právě zařízení s vyšší průchodností. Jako příklad uvádí Švédsko, kde první automat Pantamera Express pro jednorázové vysypání pytle s plechovkami a PET lahvemi spustili v 2015. Dnes podobné stroje fungují ve sběrných centrech po celé zemi a postupně se objevují i v obchodech. Jsme trh, který se vydal trochu jiným směrem než ostatní. Začali jsme především volně stojícími stroji. Na jiných zálohových trzích je podíl volně stojících automatů oproti strojům zabudovaným do stěny, kde se vše odehrává vzadu a zákazník vidí jen vhoz nebo čelo zařízení, výrazně jiný. Tam je těch druhých strojů mnohem víc. Fungují prostě lépe a jsou efektivnější v provozu, i když jsou o něco dražší, vysvětluje.

Co bude systém potřebovat dál

Fungování systému nestojí jen na počtu automatů. Důležitý je také svoz obalů, výměna dat i vyúčtování mezi jednotlivými účastníky. Zástupci obchodů proto mluví o nutnosti lepší koordinace mezi operátory, prodejnami a dalšími zapojenými subjekty. Joanna Kasowska upozorňuje i na absenci společné platformy, kde by se dalo koordinovaně ladit opatření ke zvyšování efektivity a snižování nákladů. Podstatné jsou podle ní také pravidla značení, způsob rozúčtování obalů a formy vrácení kaucí, tedy třeba poukázky, účtenky nebo převod na kartu.

Ministerstvo klimatu chystá úpravy, které mají systém zpřehlednit a zjednodušit. Jedním z návrhů je prodloužit platnost poukázek vydávaných automaty z 30 na 90 dní. Resort zároveň počítá s tím, že kaucí budou nově zatíženy i jednorázové skleněné lahve na alkohol do 300 ml, známé jako małpki.

Ne všichni v oboru ale chtějí další rozšiřování uspěchat. Agnieszka Koc zdůrazňuje, že příští rok má být věnován optimalizaci logistických i provozních procesů. Podle ní by nyní neměly přijít žádné prudké změny ani další typy zálohovaných obalů, dokud nebude současné řešení dobře fungovat a nebude vyvážené z hlediska provozu i nákladů.

Od roku 2030 vstoupí v platnost přísnější limity pro kvalitu ovzduší a samosprávy, které je nesplní, budou moci požádat o více času. Problém je v tom, že žádosti musí být připraveny do roku 2028 a podle Andrzeje Guły už dnes mnoho obcí nemá bez rychlých kroků šanci.

Na Slezsku a v celém regionu se téma smogu vrací každý rok jako bumerang, ale tentokrát je v sázce ještě víc: od roku 2030 mají platit nové, mnohem přísnější normy kvality ovzduší. Pokud je obce nestihnou splnit, budou moci požádat o dodatečný čas. Je však třeba pamatovat na to, že na přípravu takových kroků nebude mnoho prostoru k rozmyšlení.

Do roku 2028 musí být hotový plán

Andrzej Guła, předseda Polského smogového alarmu, zdůrazňuje, že samosprávy by už nyní měly přemýšlet o tom, zda využijí mechanismus derogace. V případě suspendovaného prachu je možné odložení až o 10 let a v případě oxidu dusičitého o 5 let.

- Do roku 2028 musejí být připraveny derogační žádosti spolu s ozdravným plánem - říká Guła v rozhovoru pro Portál samospráv. Bez toho nové zásady jednoduše vstoupí v platnost a začnou platit.

Nové limity budou nižší než dnes

Unijní směrnice stanoví výrazné snížení přípustných koncentrací znečišťujících látek. Průměrné roční normy pro PM2,5 mají klesnout z 20 na 10 µg/m sześc., pro PM10 z 40 na 20 µg/m sześc. a pro oxid dusičitý z 40 na 20 µg/m sześc. K tomu přibývá nová denní přípustná úroveň pro prach PM2,5, která činí 25 µg/m sześc.

Jak upozorňují odborníci, pro mnoho polských obcí bude velmi těžké toho dosáhnout. Andrzej Guła otevřeně říká, že je třeba počítat s tím, že značná část samospráv nové požadavky nesplní.

Pokud nedojde ke zlepšení, může to skončit u soudu

Šéf PAS také upozorňuje na možné důsledky pro obyvatele. Pokud se ovzduší nezačne zlepšovat, lidé se mohou začít domáhat svých práv u soudu. - Umím si představit situaci, kdy se lidé - vidíce, že nedochází ke zlepšení - rozhodnou pro soudní bitvu - komentuje.

Doplňuje, že taková možnost už existuje, takže v případě nečinnosti samospráv se tlak může rychle přesunout z úrovně úřadů do soudních síní.

„Czyste Powietrze“ ztrácí důvěru

Guła spojuje boj za čistší ovzduší také s financováním investic. Bez peněz bude těžké vyměňovat staré zdroje tepla a provádět další modernizace. A zde je podle něj situace špatná, protože zájem o program „Czyste Powietrze“ výrazně poklesl.

Program spuštěný v roce 2018 si rychle získal popularitu, ale od roku 2023 zaznamenává výrazný propad. Podle předsedy PAS mohou být viníky mimo jiné nepoctivé praktiky na trhu a problémy aparátu, který vyřizuje žádosti a dotace.

Polský smogový alarm také upozorňuje na mnohaměsíční zácpy a dlouhé čekání na vyplacení peněz. Podle Guły se bez reformy nepodaří obnovit důvěru obyvatel v program.

Cíl je obrovský a žádostí je málo

Nová verze programu předpokládá odstranění 2,5 mln zastaralých zdrojů tepla do roku 2030. Mezitím - jak počítá Guła - ročně přichází jen asi 40 tis. žádostí. To znamená, že při současném tempu realizace by bylo možné cíle dosáhnout až za několik desítek let.

Proto PAS oznamuje výzvu vládě k rychlé nápravě programu, který má klíčový význam pro zlepšení kvality ovzduší. Problém je v tom, že pokud se přípravy na nové normy nerozběhnou dostatečně brzy, obyvatelé mnoha obcí mohou pociťovat důsledky nejen ve statistikách, ale především v každodenním dýchání.

Na mnoha hřbitovech v regionu se objevují nové červené nádoby, které mají pro návštěvníky znamenat jediné: baterie a části elektrických svítilen na hrobech je třeba vyhazovat zvlášť. Jde o změnu patrnou zejména nyní, kdy u hrobů stále častěji stojí LED a solární svítilny.

U hřbitovních alejí lze stále častěji zaznamenat červené nádoby. Pro lidi navštěvující hroby je to praktická změna, protože právě tam mají putovat použité baterie a části elektrických svítilen na hrobech, nikoli do běžných odpadkových košů.

Jde především o LED a solární svítilny. Po použití se stávají elektroodpadem, a proto vyžadují oddělený sběr a následné zpracování.

Co vhazovat do červených nádob

Do takových nádob by měly především putovat baterie a odpad po elektrických svítilnách na hrobech. To je důležité, protože s rostoucí oblibou takových lampiček na hrobech přibývá i použitých akumulátorů a baterií, které se nesmějí míchat s komunálním odpadem.

Jak zdůrazňují samosprávy, v bateriích se nacházejí látky nebezpečné pro životní prostředí a při nevhodném skladování mohou zvyšovat riziko požárů.

Kde už byly nové nádoby umístěny

V Gliwicích stály takové kontejnery už loni u hlavních vchodů na hřbitovy. Městský závod komunálních služeb tam připomíná, že baterie z elektronických a solárních svítilen na hrobech jsou elektroodpad a je třeba je sbírat odděleně.

Podobné řešení bylo zavedeno také v Legnici. Na komunálním hřbitově v ul. Wrocławské bylo rozmístěno šest speciálních nádob na použité baterie. Město vyzývá obyvatele, aby využívali připravenou infrastrukturu a společně dbali o pořádek i estetiku tohoto místa.

Nové červené nádoby se objevily také před několika dny v Nové Soli (voj. lubuské) — na komunálním hřbitově v ul. Piaskowej, na hřbitově v ul. Wandy a na hřbitově v Otyni. Radnice to označuje jako „Malé gesto, ale důležité pro životní prostředí”.

Nejen červené koše. Mění se i rozmístění nádob

Na některých nekropolích se upravuje celý systém sběru odpadu. Ve Wrocławi byly u alejí ponechány kontejnery na bioodpad a směsný odpad, zatímco nádoby na sklo a plasty byly přemístěny blíže k hlavním vstupům.

Město vysvětluje, že to má lépe odpovídat tomu, jaký odpad na hřbitovech skutečně vzniká. Rozsah problému je velký — wrocławské komunální hřbitovy vyprodukují ročně kolem 2700 tun odpadu.

Tabule a připomínky pro návštěvníky

Na osvětu sází i jiné obce. V Dębně se na hřbitovech objevily nové informační tabule, které jasně ukazují, co kam vyhazovat.

Samospráva připomíná, že do bioodpadu patří mimo jiné květiny, listí a větve. Plastové ozdoby a plastové květináče mají mířit do nádob na kovy a plasty. Naproti tomu použité elektrické svítilny na hrobech a baterie by měly končit ve speciálních červených nádobách nebo ve sběrných dvorech.

Nejde jen o otázku pořádku. Díky správnému třídění lze získat cenné suroviny zpět a zároveň omezit pronikání nebezpečných látek do životního prostředí.

Za omyl může hrozit vysoká pokuta

Vyhození elektronických, LED nebo solárních svítilen na hrobech do směsného odpadu je považováno za nelegální zbavování se elektroodpadu. Jak připomíná „Gazeta Prawna“, podle zákona o vysloužilém elektrickém a elektronickém zařízení za to hrozí pokuta až do výše 5000 zł.

To znamená, že při návštěvě hřbitova se vyplatí věnovat pozornost nejen svíčkám a květinám, ale také tomu, do kterého kontejneru putuje použitá baterie nebo část lampičky u hrobu.

Z malého dopravce s jedenácti soupravami se stal jeden z pilířů regionální železnice v Moravskoslezském kraji. Za 15 let provozu přepravily Koleje Śląskie už více než 253 mln pasażerów.

Začátky byly skromné: první vlak Kolejí Śląskich vyjel 1 października 2011 r. a společnost tehdy obsluhovala jen spojení z Gliwic do Częstochowy a z Katowic směrem na Wisła. Dnes je síť výrazně větší a provoz dopravce pokrývá 230 przystankach.

Proměna přišla rychle. Už v roce 2012 převzala firma téměř všechny regionální železniční spoje v woj. śląskim, čímž se z ní stal klíčový hráč místní dopravy. Spolu s tím rostl i tým zaměstnanců: z 660 pracowników tehdy na téměř 1,5 tys. osób dnes.

Počet cestujících roste bez přestávky

První plný rok fungování přinesl 9,1 mln pasażerów. Poté se čísla zvyšovala prakticky každoročně a nejvyšší hodnoty dosáhla společnost v 2023 r., kdy její služby využilo téměř 22 mln osób. Celkově se do końca sierpnia 2026 r. součet přepravených cestujících dostal nad 253 mln.

Nezměnil se jen počet lidí ve vlacích, ale i rozsah samotné dopravy. V 2011 r. zastavovaly soupravy Kolejí Śląskich na 48 przystankach, zatímco v 2026 r. už na 230 przystankach. Zároveň vzrostl počet realizovaných połączeń z 58 na 628.

Ruku v ruce s tím se prodloužila i typická cesta. V 2012 r. ujel průměrný cestující 31,9 km, v 2025 r. už blízko 40 km.

Více vlaků, více kilometrů

Flotila dopravce dnes čítá 77 pojazdami a do końca 2026 r. má narůst na 83. V rámci zakázek realizovaných společností i samym Województwem Śląskim má přibýt celkem 35 nových pociągów Impuls 2. Hodnota smluv na nákup vozidel i jejich údržbu se blíží 1,5 mld zł.

Silnější vozový park umožňuje zvyšovat objem výkonů. Zatímco v 2012 r. Koleje Śląskie najely asi 2,57 mln pociągokilometrów ročně, v 2026 r. má být výsledek vyšší než 11,5 mln pociągokilometrów. Oproti začátkům jde téměř o čtyřnásobek.

Katovice se modernizují, Gliwice čekají

Další rozvoj má podpořit nejen nákup nových souprav, ale také technické zázemí. Společnost modernizuje základnu przy ul. Raciborskiej w Katowicach a připravuje budowę Centrum Serwisowego w Gliwicach.

Nové centrum vznikne na více než 6-hektarovém území po bývalém szybie Bojków, který se v marcu 2026 r. stal majetkem Kolejí Śląskich. Investice je odhadována na ok. 191 mln zł. V plánu je hala údržby o ploše přibližně 9,5 tys. m², dále dílny, sklady a kolejová infrastruktura. Součástí projektu má být i zhruba 150 nových pracovních míst.

Směr: příměstská železnice s kratšími intervaly

Budoucí tempo spojů nebude záviset jen na nových vlacích, ale také na kapacitě tratí. Po dokončení přestavby katowického železničního uzlu a s dalším rozvojem sítě i dodávkami taboru se má na vybraných linkách dostat interval až na 10–15 minut. Tím by vznikly podmínky pro další rozvoj kolei aglomeracyjnej v regionu a na nejvytíženějších trasách by vlaky jezdily tempem blízkým městské dopravě.

Vlaky Kolejí Śląskich přitom míří i k řadě míst, která stojí za výlet po regionu.

Požáry už v Unii zasáhly téměř 679 tis. ha a vedle nich sílí i problém s vodou, která v krajině chybí nebo naopak škodí při povodních. Evropská komise proto připravuje balík kroků, který má zlepšit prevenci i reakci na klimatické škody.

Extrémní počasí letos znovu ukázalo, jak zranitelná je Evropa. Do 23. září spálily požáry v Unii téměř 679 tis. ha a více než 2,1 tis. ohnisek zasáhlo plochu alespoň 30 ha. K tomu se přidaly vlny veder, které podle dostupných údajů přispěly k tisícům nadbytečných úmrtí, a také rostoucí nedostatek vody.

Nejcitelněji se letos situace dotkla Francie, Španělska, Řecka, Chorvatska a Irska. Oheň zasáhl i belgické torfowisko Hautes Fagnes a při letošních požárech v Evropě mělo zmizet přibližně 12 mln ton úrody. Ministerstvo Klimatu i Środowiska zároveň uvádí, že také v Polsku bylo v roce 2026 zaznamenáno více lesních požárů než o rok dříve.

Brusel chce lépe předvídat riziko

Komise počítá s tím, že členské státy na podobné situace připraví podrobnější rámec odolnosti. Ursula von der Leyen oznámila vznik nových rámců klimatické odolnosti, které mají určit 100 evropských území nejvíce ohrožených dopady klimatické změny. Součástí má být posouzení rizik i návrh toho, jak s nimi v praxi zacházet.

Brusel zároveň sází na moderní technologie. V oblasti požárů se mají více využívat například drony vybavené infračervenými senzory a také analýza míst, kde se plameny opakovaně vracejí. Cílem je rychlejší odhalení ohnisek i přesnější dohled nad lokalitami, které bývají pravidelně vystaveny ohni.

Komise řeší i finanční dopady katastrof. Soukromé pojištění dnes podle jejích údajů kryje zhruba jednu čtvrtinu škod spojených s podobnými událostmi v Evropě. Nová opatření mají zmenšit takzvanou pojistnou mezeru a lépe chránit obyvatele před následky extrémních jevů.

Voda, záplavy a spolupráce přes hranice

Další těžiště připravované politiky představuje hospodaření s vodou. Evropská iniciativa na rzecz wody má zlepšit řízení vodních zdrojů a omezit rizika spojená se suchem i povodněmi. Komise upozorňuje, že v evropských vodovodních sítích se ztrácí téměř čtvrtina vody, především kvůli únikům.

Do plánů patří také opatření, která mají zadržovat vodu a posilovat odolnost území ohrožených záplavami. Zvláštní význam má podle Bruselu spolupráce mezi státy a regiony tam, kde řeky a povodí překračují hranice. Týká se to i oblastí spojených s Odrou a pohraničí Polska a Česka.

Evropská komise zároveň uvažuje o vytvoření evropské hasičské flotily. Opírat se má o zkušenosti hasičů a záchranářů z členských zemí a vedle samotné reakce na požáry se má řešit také připravenost, prevence katastrof, civilně-vojenská spolupráce i potřeba nových záchranných kapacit.

Další práce na těchto návrzích budou pokračovat v Komisi evropské. Významnou událostí pro debatu o globální klimatické politice bude také letošní summit COP31 v turecké Antalyi, který se uskuteční od 9. do 20. listopadu 2026.

O osudu velké železniční zakázky v GZM a ve Slezském vojvodství rozhodnou dvě nabídky, které přišly 5. října. Pokud projekt projde, do regionu zamíří pětatřicetitisícové investice do moderních vlaků s kapacitou pro každodenní provoz i další rozvoj sítě.

Zakázka na 32 elektrických jednotek pro Górnośląsko-Zagłębiowskou metropoli a Województwo Śląskie má dva uchazeče: Pesa Bydgoszcz a Newag. Každý ze zadavatelů má získat po 16 vozech, které mají posílit dopravu v regionu i na trasách Metropolitní železnice.

Cena je vyšší, než kolik je nyní připraveno

Podané nabídky dorazily 5. října a obě přesahují částku, kterou si zadavatelé pro základní část soutěže vyhradili. Pesa Bydgoszcz nacenila základní objednávku na 2,998 mld zł brutto, přičemž při využití opce by celková hodnota dosáhla 6,969 mld zł brutto. Newag uvedl 2,521 mld zł brutto za základ a 5,479 mld zł brutto včetně opční části.

Na samotné plnění základní zakázky mají GZM a Województvo Śląskie připraveno 2,154 mld zł. Než dojde k podpisu smlouvy, mají být upraveny také částky ve víceletých finančních prognózách obou institucí. Následně proběhne hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v zadávací dokumentaci.

Společný nákup má oběma objednatelům umožnit postupovat v jednom řízení a spojit požadavky na větší počet vozidel. Příprava soutěže ale nebyla jednoduchá: výrobci během řízení poslali více než 400 dotazů k dokumentaci, podmínkám zakázky i technickým parametrům budoucích souprav.

Co mají nové soupravy nabídnout cestujícím

Vlaky budou určeny pro běžný provoz v metropoli i v celém vojvodství a mají dosahovat rychlosti až 160 km/h. Každá jednotka musí nabídnout nejméně 186 míst k sezení a alespoň 390 míst celkem.

Výbava má odpovídat moderním nárokům na cestování. Počítá se s klimatizací, zásuvkami pro dobíjení, prostorem pro kola, informačním systémem pro cestující a dvěma toaletami, z nichž jedna bude uzpůsobena osobám se zdravotním postižením. Součástí interiéru bude také rodinná zóna se stolkem s edukačními motivy, defibrilátor AED, systém počítání cestujících i prvky pro pohodlnější cestu stojících pasažérů.

Na bezbariérovost se myslelo také podrobně: v celé cestující části má být indukční smyčka, dveře určené pro osoby na vozíku budou zřetelně označeny a ve vozidlech budou i místa pro vozíčkáře. U sedadel se objeví rovněž madla, která mají usnadnit použití lidem s omezenou mobilitou.

Termíny dodávek a evropské peníze

První soupravy mají být předány ve druhém čtvrtletí 2029. Všechny vozy ze základní zakázky mají dorazit do listopadu 2029 a od prosince 2029 mají začít jezdit podle nového jízdního řádu.

Na financování nákupu se podílí i Evropská unie. V soutěži vedené Centrem unijních projektů dopravy získaly GZM a Województwo Śląskie více než 646 mln zł dotace na elektrické jednotky.

• 32 nových elektrických vlaků
• 16 pro Kolej Metropolitalní a 16 pro vojvodský park vozidel
• možnost objednat dalších 20 vozidel, z toho po 10 pro každého zadavatele

Využití opce bude záviset na tom, zda se pro ni podaří zajistit další peníze.

Na Slezsku se stále častěji mluví nejen o nových investicích, ale také o tom, co může v budoucnu přinést stabilní pracovní místa a levnější energii. Krzysztof Zamasz tvrdí, že právě infrastruktura regionu mu dává výhodu, jakou lze jen těžko najít i v celosvětovém měřítku.

Pokud ve Slezském vojvodství vzniknou další projekty související s energií, skladováním elektřiny nebo průmyslovými technologiemi, obyvatelé to mohou pocítit velmi konkrétně: prostřednictvím větší nezávislosti regionu a nových funkcí pro již existující postindustriální území. O těchto směrech mluvil Krzysztof Zamasz, místopředseda a obchodní ředitel skupiny Veolia v Polsku a honorární konzul Rumunska v Katovicích, během Future Mining Forum & Expo.

Co je ve Slezsku skutečně výjimečné

Podle Zamasze není dnes největší silou regionu jeden sektor, ale zázemí, které umožňuje spouštět další podniky. Jak zdůrazňuje, Slezské vojvodství má velmi dobrý infrastrukturní potenciál, jedinečný nejen v Polsku, ale i v Evropě a ve světě. Právě o něj by se podle něj měl opírat další hospodářský rozvoj.

V praxi to znamená využití stávajících území, sítí a zkušeností regionu místo začínání od nuly. Pro obyvatele je to důležité i proto, že takový přístup může urychlovat nové investice a kultivovat prostor po bývalém průmyslu.

Energie z odpadů a větší soběstačnost

Zamasz uvedl, že Slezsko může těžit z lokální energetické transformace. Podle něj jsou šancí zařízení na využití energie a využívání zbytkové frakce, tedy RDF a Pre-RDF. Polsko je jedním z předních producentů tohoto paliva v Evropě a ročně vzniká téměř 4,5 milionu tun, z toho ve Slezsku více než milion tun.

Podle něj jde o zdroj, který je vhodné zpracovávat přímo na místě. Díky tomu by region mohl budovat větší nezávislost místo toho, aby se opíral výhradně o dodávky zvenčí. Z pohledu běžných odběratelů to znamená především energetickou bezpečnost a odolnost vůči otřesům.

Akumulátory energie a nové nápady pro stará místa

V rozhovoru se objevil také motiv akumulátorů energie, které mají být důležitým prvkem budoucích investic. Právě ony mohou otevřít cestu k projektům, jako jsou datová centra. Jedno z nich je plánováno v Bielsko-Białe, na pozemku bývalé továrny Stellantis.

To ukazuje, že bývalé závody mohou dostat nový život a průmyslové areály nemusí zůstávat prázdnými prostory. Pro obyvatele je to šance, že se na dobře známých místech objeví další hospodářské a technologické funkce.

Nejen veřejné peníze

Krzysztof Zamasz upozorňuje, že zdrojem změn mohou být různé finance, včetně těch z KPO. Zároveň by si nepřál, aby rozvoj regionu stál výhradně na veřejných prostředcích. Podle něj může do hry vstoupit také velký zahraniční kapitál, pokud najde partnery na straně místního byznysu.

Zdůraznil, že Slezsko už má zkušenost s transformací, podnikatele i infrastrukturu. Připomněl také, že před třiceti lety málokdo předpovídal, kde region bude dnes. Podle něj je to důkaz, že se tu dá realizovat mnohem víc než jen jednotlivé projekty.

Obrana a export nápadů

Mezi směry, které by se podle Zamasze měly ve Slezsku rozvíjet, patří také obranný sektor. Je to odpověď na globální megatrendy, protože jak podotkl, dnes celý svět investuje do obrany, a region by si tedy měl také budovat kompetence v této oblasti.

Na závěr stanovil ještě jeden cíl: Slezsko má být nejen příjemcem technologií a kapitálu, ale také místem, které samo vytváří a posílá nápady dál. Zamasz otevřeně řekl, že region by měl své projekty vyvážet nejen do Evropské unie, ale i do dalších částí světa.

Podle něj právě tato cesta může způsobit, že potenciál Slezského vojvodství přestane být jen výhodou na papíře a stane se skutečnou každodenností obyvatel.

Pro mnohé obyvatele Slezska a pohraničních oblastí to znamená jediné: starý kotel může brzy jít na výměnu, a ne všude ve stejném termínu. Na některých místech už zákaz platí, jinde se teprve blíží, proto je dobré vědět, co čeká domácí vytápění.

V polských domácnostech začíná další etapa ústupu od vytápění uhlím. V praxi to znamená, že lidé používající starší kotle musí sledovat nejen stav svého zařízení, ale i předpisy platné v daném vojvodství.

Pro všechny neexistuje jeden jediný termín

Kdy bude nutné vzdát se konkrétního kotle, závisí na jeho třídě a místních protismogových vyhláškách. Krajské sněmy vojvodství stanovují vlastní harmonogramy, proto se termíny liší podle místa bydliště.

Směr je však všude stejný: staré instalace mají zmizet a vytápění budov uhlím má být nakonec zcela odstraněno.

Která zařízení se vyřazují jako první

Nejzřejmějším cílem změn jsou kotle, které už nesplňují emisní požadavky. Z provozu mizí především zařízení třídy nižší než 5. a jako první také takzvané kouřící kotle, tedy kotle bez třídy.

• v mnoha regionech se jejich další používání stalo po 31. prosinci 2024 nezákonným;
• kotle třídy 3. a 4. mají být vyřazovány později, obvykle do konce roku 2027 nebo 2028;
• kotle třídy 5. mohou fungovat nejdéle, ale i ony spadají do plánu odklonu od uhlí.

Zákaz se netýká jen samotného uhlí

Změny se týkají také paliv, která se spalují v domácích kotlech. Předpisy postupně omezují možnost používat černé uhlí, ekogroszek, brikety a pelety obsahující nejméně 85 % černého uhlí.

Zákaz se vztahuje také na další pevná paliva vyráběná z černého nebo hnědého uhlí, pokud mají sloužit k vytápění budov.

Další směr vymezují unijní plány

Na změny mají vliv také předpisy EU. Od roku 2030 mají všechny nové obytné budovy splňovat standard bezemisnosti. Naproti tomu do roku 2040 Evropská unie počítá s úplným odstraněním kotlů na fosilní paliva z budov.

V praxi to znamená, že výměna starého kotle není jednorázovou akcí, ale začátkem delšího procesu, který se dotkne dalších domů po celém Polsku.

Pro cestujícího z Katovic, Gliwic nebo Częstochowy to má znamenat méně klikání a méně nervů při plánování cesty do zahraničí. V EU se pracuje na jízdenkě, která umožní koupit celou železniční trasu v jediné transakci, i když se po cestě mění dopravce i země.

Pokud vše půjde podle plánu, cesta s přestupem už nebude znamenat žonglování s několika webovými stránkami a samostatnými rezervacemi. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch pracuje na systému, v němž si cestující koupí jednu jízdenku na cestu vlaky různých dopravců v několika zemích EU.

V praxi by to mělo vypadat tak, že cestující zadá trasu, porovná spoje a uhradí celou cestu najednou na jedné platformě. Nápad je součástí balíčku pro cestující navrženého Evropskou komisí v květnu 2026.

Jak říká Dariusz Joński, poslanec Evropského parlamentu za Občanskou koalici a Evropskou lidovou stranu, cílem je jednodušší rezervace přes telefon a jedna společná jízdenka, která má fungovat šířeji než dnešní jednotlivé úseky cesty.

– Evropská unie chce v nejbližších měsících předložit jednu společnou železniční jízdenku, abychom si prostřednictvím aplikace v telefonu mohli rezervovat jednu kombinovanou jízdenku, která by mohla platit po celé Evropě. Budeme ji rezervovat na speciální platformě, v aplikaci v telefonu a bude platit jedna cena – říká.

Když se dnešní cesta dělí na několik samostatných nákupů

Právě v této fázi nejčastěji začínají problémy. Při mezinárodních cestách s přestupy si cestující často musí kupovat jízdenky zvlášť u různých dopravců a nový systém má toto spojit do jednoho produktu zahrnujícího několik úseků obsluhovaných různými společnostmi.

Joński uvádí příklad trasy z Lodže do Paříže s přestupem v Berlíně. V takovém případě by si cestující měl koupit celou cestu ještě před odjezdem, místo aby ji skládal z několika nezávislých rezervací.

– Bude to nesmírný civilizační skok. Chceme zjednodušení a to, aby cestující pocítil, že vedle vysokorychlostní železnice bude i rychlý rezervační proces. […] A tak si v Lodži koupí jednu jízdenku a i když bude muset dvakrát přestoupit, procestuje s ní celou Evropu – vysvětluje europoslanec.

Potřebu takových změn potvrzují údaje Eurobarometru z roku 2025. Online rezervační systémy používalo 76 procent Evropanů, ale 25 procent dotázaných přiznávalo, že má potíže s koupí jízdenky na cestu zajišťovanou několika dopravci. Dalších 43 procent takové cesty vůbec nerezervovalo.

Větší ochrana, když vlak nabere zpoždění

Nová pravidla mají nejen zjednodušit nákup, ale také posílit ochranu cestujícího, který kvůli zpoždění nestihne navazující vlak. Evropská komise v takových případech navrhuje plnější podporu, včetně pomoci, změny trasy, vrácení nákladů a kompenzace.

– Svým záměrem jde jednotná železniční jízdenka vstříc potřebám cestujících, podobně jako v letecké dopravě. Tedy kupujeme jednu jízdenku na jedné stránce, a ne hledáme na deseti. Můžeme ji koupit na různé spoje různých dopravců a jestli nás jeden nedoveze včas, pak bychom jako železniční cestující měli nárok na odškodnění, nocleh, vrácení peněz za jízdenku – říká Elżbieta Łukacijewska, poslankyně Evropského parlamentu za KO a EPL.

Joński však upozorňuje, že samo vytvoření jedné aplikace nemusí být to nejtěžší. Větší výzvou mohou být vyúčtování mezi železničními společnostmi z různých zemí, stejně jako rozdíly v pravidlech odškodnění a dochvilnosti jednotlivých železnic.

Kdo zaplatí za nové povinnosti

Aby takový systém fungoval, musí dopravci a prodejní platformy začít sdílet data a zobrazovat nabídky neutrálním způsobem, tak aby cestující měl přístup k jízdenkám různých firem. Komise jim chce uložit nové technické a organizační povinnosti.

Právě zde se objevují obavy o menší regionální společnosti. Podle Elżbiety Łukacijewské pro ně mohou být dodatečné administrativní požadavky mnohem citelnější než pro velké provozovatele.

– Pokud tato zatížení, která předpokládá Komise, přeneseme na malé společnosti, mohou prostě neunést tu zátěž a náklady. Zde je pochybnost, zda jsou na to administrativně připravené. […] Regionální dopravci jsou často malé podniky, které působí v jednom regionu, ale také zajišťují navazující cestu. Cestující využívají tyto vlaky, poté přestupují na jiné, dálkové. Tyto požadavky a náklady by pro dopravce mohly být značnou zátěží – komentuje europoslankyně.

Projekt počítá také s prodejem jízdenek přes největší národní platformy patřící společnostem se silným postavením na trhu. Díky tomu mají být spoje nových dopravců snáze dohledatelné a srovnatelné s nabídkami jiných firem.

Podle Jońského má společná železniční jízdenka podporu všech frakcí v Evropském parlamentu, ačkoli detaily pravidel se stále dopracovávají. Pro cestující ze Slezska i z celého Polska to může znamenat jednodušší cestu do Berlína, Paříže nebo dál, bez nutnosti hledat několik oddělených řešení.

Rozsah potenciálních uživatelů je velký také v Polsku. Od ledna do července 2026 přepravila železnice 269,87 milionu cestujících. Největší podíl měl Polregio – 21,95 procenta, následně PKP Intercity s výsledkem 20,06 procenta a Koleje Mazowieckie s podílem 16,44 procenta. V první polovině roku činila dochvilnost osobních vlaků podle měsíce od 84 do 92 procent. Vyplývá to z údajů Úřadu pro železniční dopravu.

Od 12. října budou moci obyvatelé rybnického subregionu podat žádost o financování vybraných školení a certifikací. Na zájemce čeká poslední výzva v projektu a čas na podání bude krátký: jen do 16. října 2026.

Pokud někdo z Jastrzębia-Zdroje, Rybnika, Żor nebo z okresů raciborského, rybnického a wodzisławského plánuje zvýšit své kvalifikace, říjen přináší důležitou příležitost. Od 12. do 16. října 2026 potrvá deváté, a zároveň poslední, kolo výzvy v projektu „Usługi rozwojowe – dotacje na szkolenia i studia podyplomowe – zielone kompetencje”.

Program realizuje Svaz obcí a okresů Západního subregionu Slezského vojvodství se sídlem v Rybniku, v rámci opatření 10.17 programu Fundusze Europejskie dla Śląskiego 2021–2027. Zájemci si mohou vybrat školení, validaci nebo certifikaci z Bazy Usług Rozwojowych, pokud se vybraná služba týká získávání zelených kompetencí a skončí nejpozději 31. prosince 2026.

Co lze získat

V rámci podpory může jedna osoba získat až 5 000 zł brutto. Dofinancování pokrývá až 95 % hodnoty služby, takže vlastní podíl účastníka může být malý. Je to nabídka pro osoby, které chtějí rozvíjet dovednosti potřebné v ekonomice měnící se v souvislosti se zelenou transformací.

Projekt je určen obyvatelům a pracovníkům rybnického subregionu, kteří chtějí z vlastní iniciativy získat nové kompetence nebo potvrdit již získané kvalifikace. Základní podmínka je jednoduchá: je třeba mít dokončených 18 let a bydlet, pracovat nebo studovat na tomto území.

Kdo může počítat s předností

Největší šanci na podporu budou mít osoby ze skupin, které často startují obtížněji. Jde mimo jiné o osoby se zdravotním postižením, starší 55 let, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní, a také osoby s nízkou kvalifikací.

Přednost budou mít rovněž ti, kteří dříve nevyužili podporu v rámci opatření 6.6 nebo 10.17 FE SL, osoby v krizové situaci bezdomovectví nebo ohrožené vyloučením z přístupu k bydlení, zástupci menšin a marginalizovaných komunit oraz osoby zaměstnané v odvětvích ohrožených transformací, například v navazujících odvětvích souvisejících s těžbou uhlí.

Kde si ověřit pravidla

Podrobné informace o výzvě, požadovaných dokumentech a způsobu přihlášení lze najít na stránce zielonekompetencje.subregion.pl. Organizátoři vyzývají, aby si lidé před odesláním žádosti pečlivě přečetli pravidla a zkontrolovali, zda vybraná služba splňuje podmínky programu.

Je to poslední příležitost využít dotaci na rozvoj zelených kompetencí v tomto projektu.

Po roce fungování zálohového systému je vidět změna v každodenní podobě měst i menších obcí: méně lahví a plechovek končí na chodnících, v příkopech a v lesích. Obyvatelé se však stále ptají, proč za většinu skleněných obalů stále není možné jednoduché vrácení u obchodní pokladny.

V Polsku už funguje 65,5 tis. sběrných míst a do oběhu se vrátilo více než 5 mld obalů. Pro mnoho lidí je to známka toho, že se záloha stala součástí každodennosti: při nákupu lze odevzdat použité lahve a plechovky a ve veřejném prostoru je prostě častěji čisto. Ne všichni jsou však spokojeni — jedni si stěžují na fronty u výkupních automatů, jiní na to, že je nutné skladovat obaly do příští návštěvy obchodu.

Výročí spuštění systému se stalo podnětem k novému bilancování. Ekologické sdružení EKO-UNIA zveřejnilo zprávu „ROK KAUCJI W POLSCE. Pierwszy bilans systemu i koszty pozostawionych wyjątków“, v níž ukazuje nejen výsledky, ale i mezery. Největší z nich se týká jednorázového skla — mimo systém zůstává stále jedním z nejdražších a nejproblematičtějších odpadů.

V ulicích čisto, ale ne všude

Zřetelné zlepšení se týká především těch obalů, na které se vztahuje záloha. Méně jich leží na chodnících, v parcích, u silnic i v lesích. Podle výzkumu YOTTA provedeného na objednávku EKO-UNIA skleněné obaly odhozené ve veřejném prostoru Poláky téměř stejně rozčilují jako psí exkrementy.

Jacek Werder, analytik odpadového hospodářství a autor zprávy, upozorňuje, že systém narostl do velkého měřítka, ale stále chybí odpovědi na jednoduché otázky o jeho celkových nákladech, účinnosti různých forem sběru nebo toku záloh. Jak zdůrazňuje, bez takových dat je těžké poctivě posoudit dopad systému na odpadové hospodářství v obcích.

Zpráva doporučuje mimo jiné zahrnout sklo do zálohového systému, zavést jednotný a veřejný standard reportování alespoň jednou za čtvrtletí, pravidelně prověřovat dopad systému na komunální hospodářství a zavést stálý monitoring litteringu a úplnou environmentální bilanci.

Největší mezera: jednorázové sklo

V debatě nejvíce rezonuje právě téma skleněných lahví. Anna Kamińska, expertka z Ministerstva klimatu a životního prostředí zabývající se zálohovým systémem, připomněla, že systém se dobře uchytil u PET lahví a plechovek, ale sklo funguje jinak a pro spotřebitele je to nepřehledné. Nejde jen o lahve od piva, ale také o místní vody a podobné nápoje.

Po poslanecké iniciativě byla zavedena řešení, která umožňují dál fungovat vlastním systémům obalů na opakované použití. Jiný problém zůstává nevyřešený: jednorázové sklo, které stále není zahrnuto do zálohy, a právě ono dnes v největší míře končí v odpadech ve veřejném prostoru. Kamińska uvedla, že se analyzuje možnost zahrnout skleněné lahve do systému.

Na závažnost problému upozornil také Jan Dzięcielski, ředitel Regionální ředitelství státních lesů ve Wrocławi. Během debaty zdůraznil, že pokud jde o skleněné obaly nebo tzv. „malpky“, všichni se shodují, a otázka spíše zní: proč je nezahrnout do systému. Upozornil také na nebezpečí pro zvířata, která se řežou o rozbité sklo.

Lesům sklo nepřekáží jen esteticky. Jak uvedl Dzięcielski, Státní lesy vydávají 30 mln ročně na nakládání s odpady a každý rok se z lesů odveze 75 tis. m3 odpadu, včetně 20 tis. m3 jen z Dolního Slezska.

Uklízející vidí změnu u plastů a plechovek

Podobné postřehy mají i lidé, kteří se pravidelně účastní úklidových akcí na řekách a jejich březích. Dominik Dobrowolski, aktivista a organizátor Akce Čistá Visla a Akce Čistá Odra, říká otevřeně, že je nutné zahrnout do systému také jednorázové skleněné obaly. Podle něj bez toho množství skla v životním prostředí poroste.

Dobrowolski připomněl výsledky úklidu v rámci Akce Čistá Visla ze září letošního i loňského roku. V roce 2025 bylo sesbíráno 100 kg směsného odpadu, 77 hliníkových plechovek o celkové hmotnosti 1,1 kg, 60 plastových lahví PET a 61 skleněných lahví o celkové hmotnosti 20 kg. V roce 2026 to bylo jinak: bylo sesbíráno 75 kg směsného odpadu, 7 hliníkových plechovek se značkou zálohového systému a 9 starších plechovek bez označení, 6 plastových lahví se značkou zálohy a 8 starších bez označení, a 73 skleněných lahví o hmotnosti 26 kg.

Podle něj nejde jen o ekologii. Sklo, které se nevrací do oběhu, plýtvá cennou surovinou a zůstává v lesích, řekách, na plážích a na dalších místech důležitých z hlediska přírody.

Poláci si už zvykají

Na pozadí debaty o nedostatcích působí systém jako stále více zažitý mezi uživateli. Ze zprávy provozovatele Kaucja.pl „Od uczestnictwa do rutyny. Indeks Adaptacji Kaucja.pl 2026“ vyplývá, že 93 proc. dotázaných alespoň jednou zálohu využilo a 83 proc. to dělá alespoň jednou měsíčně. Ukazatel adaptace dosáhl úrovně 69/100.

Piotr Okurowski, předseda Kaucja.pl, zdůrazňuje, že Poláci vstoupili do systému rychleji, než se dříve obávalo ve veřejné debatě. Místopředseda EKO-UNIA Paweł Pomian naopak uvádí, že po roce už nemá smysl ptát se, zda záloha funguje — je třeba ji spíše dotáhnout do konce. Připomíná, že více než 500 mln jednorázových skleněných obalů ročně zůstává mimo systém.

• co podle EKO-UNIA je třeba udělat: zahrnout jednorázové skleněné lahve do zálohového systému, omezit výjimky a zavést povinnost veřejného reportování dat;
• co zdůrazňuje ministerstvo: nevrácená záloha má postupně ztrácet na významu, protože provozovatelé i uvádějící výrobky na trh jsou silně motivováni zvyšovat úroveň sběru;
• co si všímají experti: je potřeba nejen účtování vratek, ale také odpověď na otázku, kolik obalů skutečně směřuje k recyklaci a kolik stojí získání jedné tuny materiálu.

Náměstkyně ministra klimatu a životního prostředí Anita Sowińska během tiskové konference MKiŚ uvedla, že firmy mají zájem shromažďovat co nejvíce obalů, protože jinak ponesou náklady poplatku za výrobek. Podle ní bude s rostoucí úrovní sběru význam nevrácené zálohy postupně klesat.

Titulní fotografie: fot. Klaudia Urban

Na Slezsku a v příhraničním regionu je vidět stále více míst, která po dolech stále čekají na nové využití. Odborníci přesvědčují, že právě tam může partnerství veřejného a soukromého sektoru pomoci rychleji otevřít území pro obyvatele, ale jen tehdy, když budou rizika spravedlivě rozdělena.

Ve Slezském vojvodství stále není nouze o území, která po ukončení hornické činnosti zůstávají nevyužitá. Pro obyvatele to obvykle znamená prázdná prostranství, zničenou infrastrukturu a místa, která neslouží ani rekreaci, ani hospodářství. Revitalizace takových území to může změnit, nejprve je však třeba najít na ni peníze a způsob, jak nezůstávat celé roky zaseknutí v papírech a sporech o odpovědnost.

Co se tam dá dělat místo prázdna

Na zářijové konferenci Future Mining Forum & Expo 2026 zaznívalo, že bývalé průmyslové areály mohou získat různé funkce: od nových závodů a skladů až po obytné prostory či místa odpočinku. Každé z těchto řešení ale vyžaduje velké investice a cestou se objevují technické i právní překážky.

Tomasz Konior, architekt, urbanista a zakladatel Konior Studio, upozorňoval, že v tomto případě nelze spoléhat výhradně na veřejné peníze. Jak zdůrazňoval, důležitá je spolupráce soukromého kapitálu s veřejným financováním a řízením procesů důležitých pro místní komunity. Záleží mu také na trvalosti výsledku, protože nejde o akci na jednu sezónu.

Podobně hovořil dr hab. inż. Tomasz Bradecki, děkan Fakulty architektury na Slezské technické univerzitě. Podle něj nelze vše provést v rámci práva veřejných zakázek a největší potenciál může mít právě PPP. Upozorňoval také, že zahraniční příklady ukazují, že tento model funguje.

Proč si samosprávy každý zlotý prohlížejí dvakrát

Revitalizace území po těžbě je nákladná, dlouhá a spojená s riziky. Nejde jen o samotnou přestavbu, ale také o historickou kontaminaci, důsledky hornické činnosti, stabilitu podloží či stav podzemní infrastruktury. Právě proto samosprávy k takovým projektům přistupují opatrně.

Michał Urgoł, primátor Jastrzębie-Zdroje a předseda výboru Sdružení hornických obcí, však soudí, že PPP může být jednou z cest pro takové investice, zejména tam, kde rozsah potřeb přesahuje finanční možnosti obce. Zároveň zdůrazňuje, že odpovědnost, náklady a rizika musí být správně rozděleny mezi veřejnou a soukromou stranu. Bez toho samospráva nezíská předvídatelnost a bezpečí.

V podobném duchu mluví Katarzyna Spadło, která vede Centrum pro revitalizační poradenství v Institutu rozvoje měst a regionů. Podle ní má PPP smysl při přeměnách území po těžbě, ale klíčové jsou budoucí zisky soukromého investora. Proto se takové smlouvy nejčastěji daří ve velkých městech, kde je trh s nemovitostmi atraktivnější. Jako příklady uváděla Gdaňsk a Opolí.

Ne všude platí stejný recept na úspěch

Odbornice zdůrazňuje, že menší města z tohoto závodu často vypadávají, protože návratnost investice je tam příliš nízká. To znamená, že PPP není řešením pro každý pozemek, i když potřeba změny se zdá být zřejmá.

Bartosz Mysiorski, předseda představenstva Nadace Centrum PPP, upozorňuje, že bez soukromého kapitálu se mnoho takových projektů prostě nerozběhne. Podle něj samosprávy a společnosti státního pokladu obvykle nemají ani dostatek prostředků, ani zkušeností, aby tak obtížný úkol zvládly samy. Soukromý investor zase nechce na sebe vzít veškeré riziko vrácení území do užívání.

Právě proto, jak říká Mysiorski, PPP umožňuje rozumně rozdělit rizika a spojit soukromý kapitál s veřejným, včetně prostředků z EU, například z Fondu spravedlivé transformace. V tomto modelu vidí velký potenciál pro brownfieldové lokality.

214 smluv a stále dost obav

V Polsku partnerství veřejného a soukromého sektoru funguje už několik let, ale stále se nepoužívá běžně. Do 1. čtvrtletí 2026 bylo podepsáno 214 smluv PPP. To ukazuje, že tento nástroj existuje, ale stále budí respekt, zejména na straně veřejného sektoru.

Největší pochybnosti se týkají přípravy projektu, jeho složitosti a toho, zda jej lze bezpečně realizovat v platných předpisech, včetně finančních. Podle Mysiorského však problémem nejsou samotné předpisy o PPP a koncesích, protože ty v zásadě dostačují. Větší překážkou zůstává praxe a mentální opatrnost rozhodujících osob.

• jasnější pravidla odpovědnosti za historické znečištění a hornické škody,
• jednodušší převod území po těžbě, např. přebíraných Společností pro restrukturalizaci dolů,
• vzorové smlouvy a metodiky pro projekty typu brownfield,
• snazší propojení PPP s evropským financováním a veřejnými zárukami.

Předseda Nadace Centrum PPP se také domnívá, že větší jistotu by přineslo jednoznačné potvrzení v předpisech nebo oficiálních pokynech, že rozdělení rizika provedené v souladu s předrealizační analýzou neporušuje disciplínu veřejných financí. Bez toho mohou i dobře připravené projekty prohrávat s opatrností osob, které rozhodují.

Podle odborníků právě takové projekty mohou být důležitým prvkem spravedlivé transformace hornických regionů. Podmínkou je však dobrá příprava a poctivé rozdělení odpovědnosti mezi veřejný a soukromý sektor.

Při vážných komplikacích na kolejích budou mít držitelé platné jízdenky Kolejí Śląskich v Rybniku k dispozici městské autobusy. Město a dopravce tím propojují dva systémy tak, aby lidé nemuseli přerušit cestu uprostřed cesty.

Rybnik a Koleje Śląskie uzavřely dohodu, která má pomoci v okamžicích, kdy se železniční provoz kvůli poruše nebo jiné mimořádné události výrazně zkomplikuje. Pokud budou vlaky dočasně omezeny nebo zcela zastaveny, cestující s platnou jízdenkou Kolejí Śląskich budou moci podle podmínek smlouvy využít městské autobusové linky v Rybniku.

Dokument byl podepsán 28. září. Jeho smyslem je nabídnout lidem možnost pokračovat v cestě i ve chvíli, kdy vlaková doprava selže. Rybnik je přitom prvním městem mimo struktury Górnośląsko-Zagłębiowské Metropolie, které s Kolejemi Śląskimi uzavřelo takový typ spolupráce.

Město a železnice jako jeden celek

Podle vedení města nejde jen o nouzové opatření. „Współpraca pomiędzy Miastem Rybnik i Kolejami Śląskimi ma znaczenie nie tylko w sytuacjach awaryjnych. Jest również przykładem myślenia o transporcie publicznym jako o jednym systemie, w którym kolej i komunikacja miejska wzajemnie się uzupełniają“, uvedl Arkadiusz Marcol, Zastępca Prezydenta Miasta Rybnika.

Tomáš Niedziela, viceprezident Kolejí Śląskich pro obchod, zdůrazňuje, že pro cestující je zásadní, aby mohli bez větších komplikací dojet do cíle i v nepředvídaných situacích. Spolupráce s Rybnikem podle něj pomůže lépe využít městskou dopravu jako doplněk železnice při mimořádnostech.

Rok podpisu dohody navíc připadá na období, kdy Rybnik slaví 170-lecie kolei, takže propojení obou druhů veřejné dopravy dostává i symbolický rozměr.

Nové spoje i širší dosah z Rybnika

Samotná dohoda s Kolejemi Śląskimi není jedinou novinkou v oblasti železniční dopravy ve městě. S podzimní úpravou jízdního řádu se rozšířily také možnosti pravidelného cestování.

Od 30. srpna jezdí vlaky linky S72 na trase Rybnik – Żory – Pszczyna. Část spojů byla prodloužena až do Bielska-Białé, Czechowic-Dziedzic a Żywce, a to v návaznosti na dokončení prací na železniční trati č. 148.

Ve všední dny vyjíždí na lince S72 11 párů vlaků, o volných dnech sedm párů. Z pracovních spojů míří devět párů do Bielska-Białé a deset do Czechowic-Dziedzic a Pszczyny, přičemž jeden vlak pokračuje až do Żywce. O víkendech a svátcích pak všech sedm párů jede na trase Rybnik–Bielsko-Biała Główna.

Koleje Śląskie tak z Rybnika spojují nejen regionální centra, ale i místa vhodná pro kratší výlety, včetně oblastí poblíž polsko-české hranice.

Bielsko-Biała se stala dějištěm regionálního dne turistiky, při němž si ocenění převzali zástupci obcí, firem, institucí i spolků. Udělené diplomy připomněly, jak široké je zázemí lidí, kteří se v Województwie Śląskim starají o rozvoj a propagaci cestování.

Slavnost v Bielskim Centrum Kultury se letos nesla ve znamení vyzdvihnutí konkrétních osobností i projektů, které v regionu pomáhají rozšiřovat turistickou nabídku. Diplom Marszałka Województwa Śląskiego za zásluhy o rozvoj turystyki v 2026 r. předali Joanna Bojczuk, vicemarszałek Województwa Śląskiego, a Rafał Ryplewicz, radny Sejmiku Województwa Śląskiego.

Den turistiky jako příležitost k poděkování

Światowy Dzień Turystyki vznikl v roce 1979 z iniciativy Światowej Organizacji Narodów Zjednoczonych ds. Turystyki a poprvé se slavil o rok později. V Województwie Śląskim se krajské oslavy pořádají na různých místech spojených s turistikou a letos připadla role hostitele na Bielsko-Białou, která v 2026 r. ponese titul Polskiej Stolicy Kultury.

Pro samosprávu je tato událost hlavně způsobem, jak veřejně poděkovat lidem a organizacím, které v regionu budují turistickou pověst. Ocenění tak míří nejen k pracovníkům administrace, ale i k lidem z hotelnictví, gastronomie, turistických organizací nebo ke správcům a vlastníkům atraktivit.

Osobnosti, které formují obraz regionu

V kategorii „Osobowość turystyczna roku“ získal hlavní uznání Grzegorz Jania, dlouhodobě spojený s rozvojem turistiky v Bielsku-Białé, Beskydech i v celém województwie śląskim. Stejně v této kategorii byli oceněni také Natalia Hołyk, Marek Wojcik a Andrzej Rygulski. Natalia Hołyk se podílí na rozvoji značky Kraina Górnej Odry a svým působením pomáhá zviditelňovat turistický potenciál západní části kraje.

Mezi oceněnými v kategorii „Działalność społeczna“ byl jako hlavní vyzdvižen Bogdan Sroka. Od 2002 r. vede Bielskou Szkołę Przemysłową a zároveň už 25 let stojí v čele Oddziału Beskidzkiego Polskiego Towarzystwa Schronisk Młodzieżowych. Další uznání si odnesli Krzysztof Głos, Joanna Pietraszko, Regionalna Fundacja Turystyki i Krajoznawstwa PTTK, Piotr Dziki a také Janina i Stanisław Góra.

Podnikání, projekty i instituce s turistickým přesahem

V kategorii „Działalność biznesowa“ porota nejvýrazněji ocenila Marii Pietruszku, majitelku regionální restaurace Chata Olimpijczyka Jasia i Helenki ve Wisłe, která patří do Szlaku Kulinarnego „Śląskie Smaki“. Vedle ní byli v této kategorii vyzdviženi Hotel Crystal Mountain w Wiśle, Małgorzata Drewniok, Justyna Dudek, Biuro Podróży IW Travel i Skoczowska Fabryka Kapeluszy Polkap.

Za „Przedsięwzięcie turystyczne roku“ získala hlavní diplom společnost Skolnity, a to za otevření Wieży Widokowej Skolnity spolu se ścieżkou w koronach drzew. Nová atrakce ve Wiśle rozšiřuje stávající nabídku a zapadá do snahy o celoroční turistiku v městě. Dalšími oceněnými byly Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze Oddział „Beskid Śląski“ w Cieszynie za organizaci 66. Ogólnopolskiego Szkoleniowego Zlotu Przodowników Turystyki Kolarskiej PTTK, Związek Górnośląski za Święto Strojów Ludowych Górnego Śląska a Miasto Żory za Święto Ogniowe.

Nechyběla ani kategorie „Instytucja“, v níž hlavní uznání připadlo Akademii Górnośląskiej im. Wojciecha Korfantego w Katowicach. Škola patří k nejstarším a největším neveřejným vysokým školám v regionu a nabízí studium v menedžerských, medycznych, społecznych i humanistycznych oborech. Další ocenění převzaly Muzeum Ustrońskie im. Jana Jarockiego, Częstochowska Organizacja Turystyczna, Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze Oddział w Mikołowie, Fundacja Europa House a Regionalny Punkt Informacji Turystycznej Halo! Rybnik.

Województwo śląskie tak opět ukázalo, že rozvoj turistiky nestojí jen na jedné atrakci, ale na spolupráci lidí, organizací i místních iniciativ. Právě ty byly při letošních oslavách Światowego Dnia Turystyki v centru pozornosti.

Na ulicích Slezska a v městech u hranic lze stále častěji potkat auta na elektřinu, ale pro mnoho řidičů jsou pořád mimo dosah. Šance na změnu může přijít z trhu s ojetinami, až se do prodeje dostane více použitých elektromobilů ze západní Evropy.

Pokud dnes někdo přemýšlí o výměně auta za elektromobil, už se vůbec nemusí dívat jen do showroomu. V horizontu 18-24 měsíců se na trhu může objevit výrazně více ojetých elektromobilů, a to znamená větší výběr i větší šanci na nižší cenu.

To je důležité také pro řidiče z našeho regionu, protože v Polsku se elektromobilita rozvíjí pomaleji než v mnoha zemích Evropy. V červenci jezdilo po polských silnicích 302 tis. vozidel BEV a PHEV, ale v nových registracích mají elektromobily stále jen zhruba 5 proc. podíl.

Evropa zrychluje, Polsko zaostává

V Evropské unii je situace už úplně jiná. Od ledna do srpna letošního roku tam bylo registrováno více elektromobilů než aut s benzínovým motorem, a to o 6 tis. kusů. V rámci celé unie dosahuje podíl BEV v nových registracích 22 proc.

Maciej Mazur, výkonný ředitel Polského sdružení nové mobility a prezident E-Mobility Europe, v Katovicích během Business PRECOP uvedl, že z 7,5 mil. nových aut zaregistrovaných v prvních osmi měsících letošního roku tvořilo téměř 1,7 mil. čistých elektromobilů. Za nimi se umístila auta s benzínovým motorem a teprve poté hybridy.

Polsko si přitom vede velmi špatně. Podle Mazura jsme dnes předposlední zemí v Evropské unii z hlediska podílu vozidel BEV na celkovém počtu aut. V širším žebříčku, který zahrnuje i mimo jiné Velkou Británii, jsme na 30. místě ze 31.

Co brzdí nákupy nových aut

Podle Mazura je problémem nedostatek stabilní, dlouhodobé podpůrné politiky. Ještě před rokem trh využíval dotace, které prodej výrazně zvyšovaly. Po skončení programu podíl elektromobilů klesl na zhruba 5 proc., i když dříve se blížil 10 proc. a v některých měsících tuto úroveň dokonce překračoval.

Na polský trh má vliv i způsob fungování výrobců. Jak Mazur uvedl, dostávají se sem auta, která se neprodávají v jiných částech Evropy, protože Polsko nepřistupuje k elektromobilitě systémově, ale skokově — od výrazných růstů k obdobím zpomalení.

Druhá ruka může udělat rozdíl

Největší změna však může přijít ne ze showroomů, ale z inzerce. Agnieszka Czajka, Vice President Motors Professionals Europe, OLX Group / OTOMOTO, upozornila, že jsme zvyklí dovážet ojetá konvenční auta ze západní Evropy. Podobným způsobem mohou začít přicházet i ojeté elektromobily.

To je velmi velká šance, aby mohlo více z nás jezdit elektromobily - uvedla Agnieszka Czajka, Vice President Motors Professionals Europe, OLX Group / OTOMOTO.

Takový posun může být viditelný právě v nejbližších 18-24 měsících, kdy začnou změny ve firemních flotilách a v majetku leasingových společností. Pro mnoho rodin to bude první okamžik, kdy si elektromobil přestane spojovat výhradně s drahým novým autem.

Co řidiče přesvědčuje a co odrazuje

Nižší náklady na provoz mohou hrát ve prospěch takových aut. Při současných cenách paliv se řidiči stále pozorněji dívají na výdaje spojené s každodenním dojížděním do práce, do školy nebo na nákupy.

Stále však zůstává řada obav. Průzkum OLX Group / OTOMOTO "Faktor E. Impulsy elektromobilności” ukazuje, že stav a životnost baterie znepokojují 57 proc. polských řidičů a náklady na opravy 47 proc. Pro 25 proc. je problémem vysoká cena ojetého EV ve srovnání s autem se spalovacím motorem a jen 26 proc. považuje technologii baterií za dostatečně rozvinutou a bezpečnou.

Zároveň 52 proc. respondentů považuje za velmi důležitou důvěryhodnou certifikaci stavu baterie. Mezi argumenty, které by mohly přesvědčit ke koupi, se objevuje také záruka na baterii a úplná servisní historie spojená s certifikátem jejího stavu.

Pro běžné odběratele ve Slezsku i v celé zemi je nejdůležitější jedno: pokud energetické firmy dostanou vyšší licenční poplatky, část těchto nákladů se může později objevit v cenách elektřiny. Vláda počítá s vyššími příjmy do rozpočtu, ale pro trh to může znamenat výrazné zdražení.

Už teď je vidět, že změny připravované vládou se mohou promítnout do domácích rozpočtů. Jde o licenční poplatky ukládané firmám zabývajícím se obchodováním s elektrickou energií, které mají být výrazně zvýšeny.

Co se může změnit u poplatku za elektřinu

V současnosti nesmí roční licenční poplatek překročit 2,5 mln zł. Vypočítává se podle sazby 0,0005 proc. hodnoty energie, která je předmětem obchodování v daném roce, a zároveň nesmí klesnout pod 1 tys. zł.

Podle informací uváděných "Wirtualnou Polskou" vládní návrh novely zákona počítá se zvýšením minimálního poplatku z 1 tys. na 5 tys. zł. Důležité je, že tato hranice by měla být v budoucnu navíc indexována inflací, protože od roku 2018 zůstává beze změny.

Tím to nekončí. Zmizet má také dosavadní limit 2,5 mln zł a poplatek má být vypočítáván z příjmů z prodeje elektrické energie. Koeficient používaný pro výpočty má vzrůst desetinásobně — z 0,0005 na 0,005 proc.

Státní rozpočet má dostat více

Ministerstvo energetiky odhaduje, že po změnách mohou příjmy do státního rozpočtu dosáhnout zhruba 3,564 mld zł ročně. To znamená podstatně větší zátěž pro energetický sektor než dosud.

Jak uvádí "WP", viceprezident Enei Marek Lelątko spočítal, že sama Enea by mohla zaplatit asi 240 mln zł ročně. To je více než celkové příjmy z licenčních poplatků získané v celé zemi v minulém roce.

Zaplatí zákazníci

Energetické firmy se mohou pokusit přenést nové náklady na odběratele. Předpisy umožňují zahrnout licenční poplatky do regulovaného tarifu pro domácnosti, ale konečné rozhodnutí náleží Energetickému regulačnímu úřadu.

Není tedy jisté, zda podniky přenesou na zákazníky veškeré dodatečné výdaje. Pokud regulátor nesouhlasí se zdražením pro domácnosti, stejně zaplatí odběratelé-podniky. Pro mnoho obyvatel regionu to znamená jednoduše pozorněji sledovat další účty.

• minimální poplatek má vzrůst z 1 tys. na 5 tys. zł
• dosavadní limit 2,5 mln zł má zmizet
• sazba má vzrůst z 0,0005 na 0,005 proc.
• příjmy do rozpočtu mají dosáhnout zhruba 3,564 mld zł ročně

Z Katovic do Jastrzębie-Zdroje, Żor nebo Wodzisławu Śląského bude možné dojet rychleji než dnes autem v dopravní zácpě. Nová trať Vysokorychlostní železnice má změnit nejen cesty do Česka, ale i každodenní dojíždění do práce a do školy v celém jižním cípu regionu.

Nejsilněji to pocítí obyvatelé Západního subregionu. Po spuštění nové trasy má cesta z Jastrzębie-Zdroje do Katovic trvat 35 minut, tedy tolik, že pro mnoho lidí se vlak stane první volbou místo auta.

Změny se dotknou také Żor, Rybniku a Wodzisławu Śląského. Podle plánů se cesta z Żor do Katovic zkrátí z 90 na 20 minut, z Rybniku z 45 na 24 minut a z Wodzisławu Śląského z 60 na 38 minut.

Nové zastávky na trase

Plánovaná trať Vysokorychlostní železnice propojí Katovice s českou hranicí. Na trase jsou plánovány stanice a zastávky: Katowice Piotrowice, Mikołów, Łaziska Huta, Żory Północne, Żory, Jastrzębie-Zdrój a Wodzisław Śląski.

Pro region je to důležité především proto, že Jastrzębie-Zdrój, jedno z největších polských měst bez osobní železniční dopravy, má konečně získat skutečné spojení se zbytkem vojvodství.

Slezsko blíž Ostravě, Praze a Vídni

Nová infrastruktura má otevřít nejen místní, ale i mezinárodní spojení. Z Katovic do Ostravy bude cesta trvat přibližně 35–40 minut, do Prahy 165 minut, tedy 2 hod. 45 min, a do Vídně 160 minut, tedy 2 hod. 40 min.

Z Varšavy do hlavního města Rakouska bude možné dojet za 270 minut, tedy za 4 hod. 30 min. To ukazuje, že Slezsko má šanci stát se důležitým přestupním bodem na ose Sever–Jih.

Katovice a Ostrava spojují síly

Úsek Katovice – Ostrava má asi 60 kilometrů a byl označen za klíčový prvek větší skládanky. V Berlíně, během mezinárodního veletrhu železniční dopravy InnoTrans, se společnost Port Polska a český správce infrastruktury Správa železnic dohodli na užší spolupráci na této trase.

Dohoda se týká společného stanovování technických otázek a harmonogramů, a také přípravy společné žádosti o financování z programu „Connecting Europe Facility“ (CEF). Vlaky na tomto úseku mají dosahovat rychlosti až 250 km/h.

– Je to projekt, jehož význam daleko přesahuje samotný hraniční úsek. Chceme propojit polskou a českou síť vysokorychlostních železnic a vytvořit nové možnosti cestování ve střední Evropě. Podepsané memorandum nám dává rámec pro další práci na propojení Katovice – Ostrava, ale i pro sdílení znalostí a zkušeností. Záleží nám na dlouhodobé spolupráci a na udržení otevřeného dialogu o dalších spojeních mezi našimi zeměmi – zdůrazňuje Piotr Rachwalski, člen představenstva Portu Polska pro železnice.

Více než jen rychlý přejezd hranice

Tato investice má význam také pro každodenní život v regionu. Spojení s Katovicemi má odlehčit silnicím, usnadnit dojíždění do práce, do škol a na vysoké školy a snížit problém dopravního vyloučení Západního subregionu.

Nová trať má také posílit postavení Slezska v evropské dopravní síti TEN-T a v koridoru Baltské moře–Jadran. K tomu se přidává plánované zavedení digitálních systémů řízení provozu ERTMS, které mají pomoci k plynulému fungování celého spojení.

Pokud bude investice realizována podle plánu, cesty do Ostravy, Prahy či Vídně budou pro obyvatele regionu jednodušší a výrazně rychlejší než dnes.

Srpen 2026 přinesl do Kanálu Gliwického návrat zlaté řasy, podobně jako už v roce 2022. Odborníci ale upozorňují, že samotné uhelné doly nevysvětlují celý problém, protože rozhoduje i stav vody a průběh počasí.

Na debatě během Future Mining Forum & Expo v Katovicích zaznělo, že za rozkvět zlaté řasy bývá nejčastěji označován těžební průmysl. Podle účastníků diskuse je to ale jen jedna část mnohem složitějšího obrazu.

Proč řasa znovu sílí

Magdalena Żmuda, zastupující předsedkyně PGW Wody Polskie pro vodohospodářské služby, připomněla vznik mezirezortního týmu pro Odru, který po těchto událostech spojil řadu institucí i ministerstev zabývajících se životním prostředím a kvalitou vody. Uvedla, že z prostředí nelze zlatou řasu jednoduše odstranit, dokud současně působí několik faktorů podporujících její růst.

Podle ní nejde jen o lidský zásah. Význam mají také meteo-hydrologické podmínky, včetně teploty, srážek, počtu slunečných dnů, veder a tropických nocí. Právě tato souhra podle ní způsobuje, že řasa rozkvétá.

Žmuda zároveň zdůraznila, že úkolem služeb je především omezovat květy a bránit tomu, aby se glon šířil dál po vodních tocích. Připomněla také, že zlatá řasa v podobě přetrvávajících forem zůstává v prostředí.

Hornictví chce tlumit vlastní dopad

Jarosław Zagórski, ředitel Główneho Instytutu Górnictwa – Państwowego Instytutu Badawczego, upozornil, že slané důlní vody jsou pouze jedním z podnětů, které řase nahrávají. Podle něj je nutné postupovat souběžně na více frontách, aby se nesetkávaly vysoké teploty, nízký stav vody a velká koncentrace slaných důlních vod v jednom okamžiku.

Jak řekl, hornický sektor už podniká kroky ke zmírnění svého negativního vlivu na čistotu vody. Právě kvůli tomu vznikla i široká skupina, která řeší osud důlních vod v době uzavírání dolů i po jejich uzavření.

Zagórski připomněl, že ukončení provozu samo o sobě nic nekončí. V okolí Olkusze v woj. małopolskim po zastavení dolu na zinek a po vypnutí čerpadel začala voda znovu zaplavovat bývalé jámy a sníženiny terénu. Situaci označil za určitý druh katastrofy.

Uzavřené doly a voda, která se vrací

Účastníci debaty se proto shodovali, že zásadní není jen to, co odtéká nyní, ale i to, jak se s důlní vodou pracuje v období uzavírání provozů a po jejich definitivním skončení. Právě tady se podle nich může rozhodnout o dalším vývoji v postižených oblastech.

Krajina po těžbě není mrtvá

Gabriela Woźniak, expertka na ochranu životního prostředí z Instytutu Myśli Gospodarczej im. Karola Goduli, se postavila proti pohledu, že těžební areály jsou jen odpadem. Podle ní jde o prostředí, které může být velmi cenným stanovištěm pro živé organismy. Odkázala také na poslední výsledky výzkumu, jež ukázaly, že jednotlivé posttěžební plochy se mezi sebou výrazně liší.

Zmínila, že v Polsku se zkoumají halda a zbytky po těžbě zinku, olova, uhlí, písku i dalších surovin. U břízy sledované v imunocytochemických testech v etapách semenáčku a kolonizace se ukázalo, že jedinci rostoucí na různých rudách mají odlišné složení bílkovin.

Podle Woźniak to dokládá, že organismy si na takové podmínky zvykají velmi brzy. Dodala také, že rekultivace v podobě přesazování rostlin ze školek či zahradnictví podle ní nemá smysl, protože v těchto podmínkách nemají šanci přežít.

Metale, které mají strategickou cenu

Další část diskuse se věnovala budoucnosti těžby kovů. Andrzej Chmielarz ze Sieci Badawczej Łukasiewicz – Instytutu Metali Nieżelaznych připomněl, že význam surovin kritického charakteru ve světě roste a Evropská unie je zahrnula do seznamu zhruba 35 položek, z nichž 29 tvoří kovy nebo skupiny kovů.

Upozornil, že kritické kovy často doprovázejí jiné složky rudných ložisek. U mědi se například objevují antimon, beryllium, platinové kovy, nikl nebo kobalt.

„Když pracujeme na technologii zpracování koncentrátů rud neželezných kovů, tyto prvky jsou vždy také velmi pečlivě zkoumány a paralelně se vyvíjejí technologie pro hlavní kov i technologie pro získávání kovů doprovodných,“ uvedl Chmielarz. Připomněl také, že organizace předcházející KGHM vycházely ze šedesátých let XX. století a v době jejich vzniku byl přístup k moderním technologiím omezený, takže prakticky všechny technologie používané na začátku existence měděného regionu byly vyvinuty v Polsku.

Jastrzębie-Zdrój a Karviná chtějí propojit přímou autobusovou linkou přes Zebrzydowice. Pokud se podaří uzavřít financování i všechny formality, první pravidelné spoje by mohly vyjet v březnu příštího roku.

Ještě před tím, než se nový spoj objeví v jízdních řádech, musejí samosprávy vyřešit dva klíčové body: peníze a provozní papírování. Plán počítá s tím, že autobus mezi Jastrzębiem-Zdrojem a Karvinou pojede přes Zebrzydowice a v každém směru vyjede třikrát denně.

Na přípravách se podle Grzegorze Dulemby pracuje už nyní. Zastupitel města Jastrzębie-Zdrój o nich mluvil na páteční tiskové konferenci a připomněl, že projekt zapadá i do širších změn, které se chystají v dopravě organizované Międzygminnym Związkiem Komunikacyjnym.

Zájem je na obou stranách hranice

Podle vedení Jastrzębie-Zdroje probíhají jednání i s českými samosprávami a reakce jsou vstřícné. Město tvrdí, že potřeba takového spojení vychází ze strany obyvatel na obou stranách hranice, nejen z požadavků lidí z Jastrzębie-Zdroje.

„Nie robiliśmy żadnych wielkich, szczegółowych analiz pod tym kątem. Natomiast słyszymy od mieszkańców, że taka potrzeba jest. To nie tylko chodzi o mieszkańców Jastrzębia-Zdroju. Chodzi też o mieszkańców Zebrzydowic, przez które ta linia będzie przebiegała“, uvedl Grzegorz Dulemba. Doplnil také, že návrh přijal velmi dobře i primator Karviné, který podle něj považuje zavedení linky za opodstatněné.

Trasa má vést přes Zebrzydowice, a právě tato obec se má podílet na financování polské části provozu. Na české straně by autobus podle předběžného plánu mířil k prostoru rynku a obchodního centra v Karviné; česká strana navrhla i prodloužení směrem k rekreační oblasti označované jako Karwińskie Morze.

Jiný způsob placení než dříve

Nové spojení má stát na odlišném modelu než dřívější linka do Karviné. Za úseky na polské straně od hranice by měly platit samosprávy sdružené v MZK, především Jastrzębie-Zdrój a Zebrzydowice. Část provozu na českém území mají financovat tamní samosprávy.

V jednáních se objevuje i možnost získat další podporu na přeshraniční dopravu. Podle zastupitele přesně do této kategorie připravovaná služba spadá.

Než autobus vyjede

Nejdřív je ale nutné uzavřít rozpočty na příští rok a dotáhnout organizační detaily. Na pořadu dne jsou také povolení pro dopravce, který bude potřebovat licenci pro mezinárodní přepravu.

Vedení Jastrzębie-Zdroje upozorňuje, že březnový termín je zatím jen plán. Zda se stihne, bude záviset právě na finančních dohodách a na tom, jak rychle se podaří připravit celý provoz.

Na začátek tři spoje denně

Pokud vše dopadne podle záměru, v prvé fázi mají mezi oběma městy jezdit tři spoje denně v obou směrech. Teprve podle zájmu cestujících by se nabídka postupně rozšiřovala, a to zejména o víkendové jízdy.

Samostatně se uvažuje i o dřívější, promyšlené dopravě pro fanoušky JKH GKS Jastrzębie. Hokejisté hrají v Karviné během rekonstrukce Jastoru, a město proto zvažuje pomoc s cestou na zápasy. Takový projekt by měl jiné financování a v tuto chvíli není zahrnutý v rozpočtu města.

Grzegorz Dulemba nevyloučil ani další jednání s klubem, pokud by se chtěl na takové dopravě podílet. Z pohledu radnice ale jde hlavně o přípravu trvalého spojení Jastrzębie-Zdrój – Karwina.

Umělá inteligence se v očích veřejnosti dostává pod větší dohled nejen kvůli výkonu, ale i kvůli dopadům na klima. Lidé čím dál víc žádají, aby technologické firmy mluvily otevřeněji o tom, co jejich nástroje a datová centra skutečně stojí přírodu.

Veřejnost chce čísla hned u produktu

Podle průzkumu Instytutu Badań Pollster by 8% Poláků podpořilo povinnost uvádět uhlíkovou stopu generovanou AI, zatímco polovina dotázaných chce, aby taková informace byla povinná a okamžitě viditelná pro uživatele. Téma se tak posouvá z okraje debaty přímo k očekáváním spotřebitelů.

Zároveň 55% dospělých respondentů nevěří tvrzením technologických firem o klimatické neutralitě jejich datových center. Výzkumníci upozorňují, že nedůvěra je výraznější zejména mezi lidmi, kteří se v technologiích lépe vyznají.

O ekologickém nákladu AI se stále ví málo

Zpráva Instytutu Badań Pollster s názvem „Polacy i AI. Środowisko, klimat i wielkie «nie wiem»“ ukazuje, že vztah Poláků k environmentálním nákladům umělé inteligence je teprve v počátcích. Dvěma ze tří Poláků samotný pojem ekologického kosztu AI nic neříká, přesto od poskytovatelů nástrojů očekávají větší otevřenost.

Podle expertů už nestačí obecné ujišťování. Publikum stále více sleduje, zda značky dokážou mluvit o dopadech přesně a srozumitelně, nikoli jen pomocí marketingových sloganů.

Chování uživatelů: omezení ano, ale s podmínkami

Pokud by se prokázalo, že AI má vysoký environmentální dopad, 67% uživatelů by její používání omezilo. Nejčastěji by šlo o snížení počtu zábavných a méně důležitých dotazů, což uvedlo 43% respondentů. Okamžitě by reagovalo 24% uživatelů.

Ochota připlácet je už mnohem slabší. Za verzi nástroje napájenou ze 100% z obnovitelných zdrojů energie by bylo připraveno zaplatit více 37% uživatelů, dalších 30% jen při malé cenové odchylce. Bez výhrad by si takovou variantu pořídilo pouze 7%, zatímco 43% by sáhlo po nejlevnější možnosti.

Kdo má nést hlavní díl odpovědnosti

Respondenti odmítají představu, že ochrana klimatu při používání AI leží hlavně na jednotlivcích. Za nejdůležitější aktéry považuje 39% dotázaných technologické giganty, kteří by měli snižovat environmentální náklady umělé inteligence. Dalších 19% podobnou úlohu připisuje státním a mezinárodním regulátorům.

Jen 6% lidí soudí, že břemeno spočívá výhradně na uživatelích a jejich návycích. Pro trh je z toho zřejmé, že komunikace o AI a životním prostředí bude muset stát na ověřitelných údajích, nikoli na vágních prohlášeních.

Co bude pod větším dohledem

Do popředí se dostanou konkrétní ukazatele, například účinnost spotřeby energie a vody, tedy PUE/WUE, stejně jako skutečný energetický mix datových center. Tyto parametry budou pro veřejnost i firmy důležitější než obecné sliby o udržitelnosti.

Významně do toho promluví i chystaná implementace unijní směrnice 2024/825 (EmpCo) a současné vymáhání pravidel ze strany UOKiK. Tvrzení o klimatické neutralitě postavená na kompenzaci emisí nebo neauditovaných certifikátech spadají mezi zakázané praktiky a předseda UOKiK může uložit pokuty až do výše 10% ročního celosvětového obratu podniku.

Většina souprav Polregio už nabízí prvky, které usnadňují cestování lidem s omezenou pohyblivostí. Dopravce zároveň rozšiřuje pomoc na nádražích, peronech i v pokladnách.

Bezbarierová železnice není jen otázkou samotných vlaků, ale i toho, co cestující čeká na nádraží. Právě na tuto kombinaci se Polregio zaměřuje, přičemž 91% jeho vozového parku už splňuje požadavky na dostupnost pro osoby se zvláštními potřebami.

Soupravy vybavené pro různé potřeby

V jednotlivých typech vozů se objevují různá technická řešení, která mají lidem s nepełnou mobilitou usnadnit nástup i pobyt ve vlaku. Patří mezi ně výtahy, rampy a nástupní můstky, ale také upravené toalety a vyhrazená místa s bezpečnostními pásy. Plně přístupný vozový park je využíván také v woj. opolskim.

Podle Polregio nejde jen o samotnou techniku, ale i o spolupráci lidí, kteří se na přepravě podílejí. Díky tomu má být cestování pro osoby s omezenou pohyblivostí méně stresující a lépe organizované.

Asistence bez poplatku a včasné nahlášení

Ti, kdo potřebují při cestě podporu navíc, mohou využít bezplatnou asistenci Polregio. Na zajištění pomoci se podílejí zaměstnanci dopravce, správce infrastruktury, Straż Ochrony Kolei i pracovníci nádraží.

Pomoc může zahrnovat přesun po peronu, nástup do soupravy i vystoupení po dojezdu. Aby bylo možné vše připravit, musí cestující požadavek oznámit nejméně 24 hodin před plánovanou jízdou. Zprávu lze podat telefonicky, e-mailem nebo přes formulář na webu dopravce.

Rostoucí zájem v woj. opolskim

V woj. opolskim v posledním období přibylo cestujících s nepełnou mobilitou, kteří o tuto službu žádají. Počet poskytnutých asistencí tam vzrostl o 25%. Výsledek souvisí jak s dostupným vozovým parkem, tak s prací zaměstnanců, kteří vyřizují hlášení, zajišťují dispečink a vedou vlakové čety. Svůj podíl mají i modernizace nádraží a zastávek.

Úpravy pokračují i na stanovištích pro cestující

Na zlepšování přístupnosti se pracuje také v pevných částech železniční sítě. Pokladny Polregio jsou postupně doplňovány o prvky, které mají usnadnit obsluhu osob se zvláštními potřebami. Objevují se zde snížená okénka, naváděcí linie, značení v alfabecie Braillea, indukční smyčky i zesilovače hlasu.

Důležitou roli hrají i rekonstrukce na nádražích a zastávkách kolejové dopravy. Právě ty mají lidem, kteří se pohybují obtížněji nebo potřebují oporu, usnadnit každodenní používání vlaku.

Praktická zkouška přímo ve vlaku

Polregio se snaží ukazovat dostupnost železnice i v praxi. V červnu společně s Warsztat Terapii Zajęciowej Stowarzyszenia „Wyjątkowe Serce“ uspořádalo zvláštní jízdu pro svěřence tohoto zařízení, mezi nimiž byli i lidé pohybující se na vozících. Během cesty v okolí Olsztyna si mohli prohlédnout řešení, která jsou ve vlaku připravena pro pasažéry s omezenou pohyblivostí, a zároveň vidět, jak funguje pomoc poskytovaná zaměstnanci Polregio.

Marnění potravin nezačíná jen doma v lednici, ale i tam, kde se jídlo připravuje ve velkém. Nová data ukazují, že problém má v Polsku stále velmi široký dosah a v gastronomii má navíc specifickou podobu.

Domácnosti i jídelny pod tlakem zbytečných ztrát

Čerstvé výsledky z reportu Federace polských potravinových bank „Nie Marnuj Jedzenia 2025“ potvrzují, že vyhazování potravin zůstává běžné jak v rodinách, tak v gastronomii. 63% Poláků přiznává, že se jim jídlo někdy dostane do koše. V provozech zaměstnaneckého stravování přitom podle Sodexo tvoří velkou část odpadu to, co hosté nechají na talíři.

Největším viníkem není jen špatné plánování nákupů. 56% respondentů uvedlo jako hlavní důvod přehlédnutí data spotřeby, další 29% označilo příliš velké nákupy. Právě tyto každodenní drobnosti se sčítají a výsledkem jsou tuny zbytečně vyhozených potravin.

Evropské statistiky ukazují rozsah problému

Do tématu zapadá i připomínka 29. září, kdy připadal Mezinárodní den povědomí o ztrátách a plýtvání potravinami. Z nejnovějších úplných dat Eurostatu za rok 2023, zveřejněných v roce 2025, plyne, že v celé Evropské unii vzniklo 58,2 milionu tun potravinového odpadu. V přepočtu je to zhruba 130 kg na obyvatele.

Více než polovina tohoto objemu, tedy 53%, pocházela z domácností. Restaurace a služby spojené s jídlem se podílely 11%. V Polsku statistika ukazuje celkem 4,65 milionu tun odpadu z potravin, z toho 2,56 milionu tun připadlo na domácnosti a 293 tisíc tun na restaurace a gastronomické služby. Do výpočtu se započítávají jak jedlé, tak nejedlé části potravin.

Talíře prozradí víc než celková bilance

Podle expertů Sodexo nestačí sledovat jen to, kolik se vyhodí celkem. Důležité je poznat, co se vyhazuje a proč. Teprve pak lze odhalit opakující se zdroje ztrát a zjistit, zda zavedené změny skutečně fungují. Aleksandra Pytka, Food Analyst & Dietetics Specialist v Sodexo Polska, upozorňuje, že samotná hmotnost odpadu neukazuje celý obraz problému.

Z údajů WasteWatch vyplývá, že v restauracích zaměstnaneckého stravování Sodexo tvoří přibližně 65% zaznamenaného potravinového odpadu zbytky ponechané na talířích. Právě proto má smysl sledovat frekvenci, prodejnost i chování hostů a podle toho upravovat kuchyňský provoz.

Jak omezit zbytečné vaření

Řešením nemusí být plošné zmenšení porcí. V praxi pomáhá nabídnout menší porci, umožnit vynechat část přílohy nebo některé pokrmy prodávat na váhu. Stejně důležité je i průběžné plánování výroby během dne: jak se blíží konec prodeje, množství připravovaných porcí lze postupně snižovat, a tím omezit zbytky neprodaného jídla.

V každé restauraci se plán přizpůsobuje zvlášť. Manažeři berou v úvahu počet hostů, oblibu jídel i minulý prodej a na tomto základě upravují objednávky i množství vařené stravy. U čerstvých surovin pak hraje roli také četnost dodávek a správná obměna zásob ve skladu.

Bruselský cíl pro roky do 2030

Omezování plýtvání potravinami je součástí i unijní politiky v oblasti odpadů. Cíle přijaté v roce 2025 počítají s tím, že do roku 2030 má klesnout množství potravinového odpadu o 10% v oblasti zpracování a výroby a o 30% na obyvatele v souhrnu pro obchod, restaurace, služby stravování i domácnosti. Jako srovnávací základ slouží průměrná produkce odpadu z let 2021–2023.

V pořadí kroků je na prvním místě prevence. Když už přebytky vzniknou, mají být bezpečné potraviny přednostně využity k dalšímu jídlu, například prostřednictvím redistribuce nebo potravinových bank. Až poté přichází na řadu recyklace, včetně kompostování, a nakonec energetické využití.

Jak shrnuje Aleksandra Pytka, někdy může být méně položek v nabídce praktičtější než široký výběr. Zjednodušuje to nákup i výrobu a současně usnadňuje reakci na jídla, která se prodávají slabě nebo pravidelně končí nedojedená. Pomáhají k tomu i nástroje jako Protein Tracker, jenž ukazuje skladbu surovin z hlediska rostlinných a živočišných bílkovin, a WasteWatch, který odhaluje místa vzniku odpadu. Tyto informace pak lze využít při sestavování menu i plánování produkce.

Zbytek loňské dovolené není možné odkládat donekonečna. Zákon počítá s tím, že se má vyčerpat nejpozději do 30. září, jinak se zaměstnavatel vystavuje sankci.

Kdo si nepohlídá starou dovolenou z minulého kalendářního roku, může po 30. září narazit na problém nejen v práci, ale i při kontrole. Povinnost hlídá zaměstnavatel a za její porušení mu může hrozit pokuta.

Pokuta může dosáhnout až 30 tisíc zł

Jestliže firma neumožní vyčerpat zůstatek dovolené včas, vystavuje se sankci od 1 tys. zł do 30 tys. zł. Naopak zaměstnanec si nemůže jednoduše určit, že odchází na volno, a bez souhlasu nadřízeného nepřijít do práce.

Takový postup se nebere jako omluva absence. V krajním případě může být vyhodnocen jako opuštění práce a vést až k rozvázání smlouvy bez výpovědi kvůli hrubému porušení základních pracovních povinností.

Co říká zákon o samotném nároku

Podle Art. 152 Kodeksu pracy má zaměstnanec právo na každoroční, nepřerušovanou a placenou dovolenou. Zákon zároveň jasně stanoví, že tohoto práva se nelze vzdát.

Stejně tak nejde během trvání pracovního poměru nahradit dovolenou penězi, i kdyby s tím souhlasily obě strany. Peněžní ekvivalent připadá v úvahu zpravidla až při ukončení nebo zániku pracovního vztahu.

Rozhodující slovo má zaměstnavatel

To, že zaměstnanec o čerpání záležícké dovolené nestojí, neznamená, že termín přestane platit. O naplnění pravidel odpovídá zaměstnavatel a může určit i konkrétní datum nástupu na dovolenou.

Pracovník si tento okamžik nemůže posouvat podle sebe. Po 30. září navíc nemůže dovolenou zahájit bez souhlasu zaměstnavatele a samotné oznámení záměru nestačí k omluvení nepřítomnosti.

Kolik dní se počítá podle délky praxe

Nárok na dovolenou se odvíjí od délky pracovního stáže. Při praxi do 10 let náleží 20 dní, po překročení této hranice 26 dní.

Do praxe se započítává také doba studia po absolvování školy: u zasadnicí nebo jiné rovnocenné odborné školy podle učebního plánu nejvýše 3 roky, u střední odborné školy nejvýše 5 let, u střední odborné školy pro absolventy zasadnicích nebo rovnocenných odborných škol 5 let, u střední všeobecně vzdělávací školy 4 roky, u vyšší odborné školy 6 let a u vysoké školy 8 let.

Od roku 2026 se okruh započitatelných období rozšíří

Od 2026 r. se do staže práce přičtou také období vedení nezemědělské činnosti, spolupráce s osobou, která takovou činnost vykonává, práce na základě umowy zlecenia nebo o świadczenie usług, umów agencyjnych, stejně jako doba, kdy byl člověk osobou spolupracující, členem rolniczej spółdzielni produkcyjnej nebo spółdzielni kółek rolniczych.

Nevyužitá dovolená ale po 30. září nezmizí okamžitě. Od tohoto dne začíná běžet 3letý promlčecí termín, takže dovolené za 2026 r. se lze domáhat do 30. září 2030 r.

Czytaj także: Wrzesień ważnym testem dla firm. Po wakacjach rośnie ryzyko odejść pracowników

Polská energetika se chystá na období, v němž má uhlí dál hrát roli, i když se už počítá s nástupem nových zdrojů. Vláda proto připravuje kroky, které mohou prodloužit provoz části dolů i uhelných bloků.

Nejde o otevření cesty k novým dolům, ale o snahu vytěžit víc z toho, co už v systému existuje. Vláda současně připouští, že i při postupném útlumu může některým uhelným zdrojům prodloužit život, pokud to bude dávat ekonomický a bezpečnostní smysl.

Uhlí má ještě několik let prostoru

Viceministr aktiv państwowych Grzegorz Wrona popsal nejbližších 12 měsíců jako období pragmatičtějšího pohledu na uhlí. Podle něj má Polsko stále zásoby, které lze ještě po dobu 10-15 let dobývat efektivně a s rozumnými náklady.

Upozornil také, že v tomto roce z hornictví odejde 7200 lidí, zatímco těžba má vzrůst o 1,2 mln ton. Zároveň připomněl, že stále asi 62% energie v Polsku pochází z uhlí a že je potřeba vyhnout se zjednodušeným soudům o blocích 200 MW.

Podle Wrony je důležité držet se reálných podmínek těžby. Při hloubce pod 1000 m totiž rostou rizika i náklady.

Které provozy mohou dostat delší perspektivu

Wrona zdůraznil, že další postup má být cílený a nemá jít o plošné prodlužování života všech dolů. Zmiňoval především Bogdanku, Zagłębie, Śląsk a severní doly Jastrzębska Spółka Węglowa, kde se nacházejí zásoby vysoce energetického uhlí.

Budoucnost těchto provozů má záviset na tom, zda se jejich fungování vyplatí a zda zapadnou do potřeb energetiky. V pozadí je i otázka bezpečnosti dodávek v době napjaté geopolitické situace a využití už existující infrastruktury.

Mocový trh a rezerva uhlí jako pojistka

Prezident PSE Grzegorz Onichimowski upozornil, že je nutné stihnout novou zákonnou úpravu trhu s kapacitou ještě do konce roku. Jen tak bude možné uspořádat aukci pro rok 2031 v marcu 2027 roku.

Podle něj je potřeba posílit řiditelnost a pružnost celého systému. Zmínil povinné plány provozu pro OZE i otevření debaty o PEP 2050 jako o plánu elektrifikace hospodářství, který by zahrnoval také teplo, dopravu a průmysl.

Onichimowski zároveň řekl, že zákon o trhu s kapacitou a vznik takzvané rezerwy węglowej mohou prodloužit využití uhelných elektráren. Dodal ale, že většina bloků je už tak opotřebená, že do nich nedává smysl investovat.

Je nutné vybrat jen několik nebo několik desítek zařízení, uvedl s tím, že rozhodnutí má vycházet z analýzy dostatečnosti. Vybraná skupina by měla dostat delší podporu na trhu s kapacitou a později i investice, aby mohla sloužit jako rezervní, do určité míry i provozní zdroj do roku 2035.

Ministerstvo mění pravidla podpory pro těžbu

Ministerstwo Energii ve stejný den zveřejnilo návrh nařízení, které upravuje dotace na snižování výrobních kapacit těžebních podniků. Úřad tvrdí, že jsou potřeba přesnější lhůty i pravidla, aby bylo možné pomoc dál vyplácet.

Nový předpis má stanovit, jak se peníze přidělují, používají a vyúčtovávají. Zatím má dopadat na Polską Grupę Górniczą S.A. a Południowy Koncern Węglowy S.A., v budoucnu ale i na další společnosti ze sektoru těžby černého uhlí.

Resort chce zpřesnit definice, uznatelné náklady, způsob stanovení referenční ceny i mechanismus kontroly. Součástí je také vyjasnění pojmů redukce výrobních kapacit a degresivního trendu.

Ten znamená postupný pokles těžby, zaměstnanosti i výše dotací v daném časovém horizontu až do uzavření výrobní jednotky. Zároveň však návrh připouští výjimky například při geologicko-důlních událostech, ohrožení energetické bezpečnosti nebo nepříznivé geopolitické situaci.

V praxi to má umožnit pokračování finanční podpory polským dolům i tehdy, když produkce v tomto roce poroste navzdory mechanismu, který je formálně určen ke snižování těžby. Slezské doly černého uhlí přitom dál každoročně potřebují několik mld zł státní pomoci.

Bez souhlasu Bruselu to nepůjde

Součástí celého plánu je i Evropská komise. Aby mohla nová úprava trhu s kapacitou vstoupit v platnost, bude třeba její souhlas, na jehož neformálním vyjednání pracuje Ministerstvo Energii už několik měsíců.

O tom, které doly a bloky dostanou více času, tak nakonec nerozhodnou jen domácí úvahy o energetice. Klíčové budou i tempo legislativy a výsledek jednání s Bruselem.

Přestože se v programu „Kolej+“ chystá obnova tratě Racibórz – Racławice Śląskie, návrat vlaků přes Krzanowice zůstává bez konkrétního plánu. Na úseku směrem k hranici státu se zatím nic nepřipravuje.

Hraniční úsek v programu chybí

Ministerstvo infrastruktury nepočítá s obnovením zrušené železniční tratě č. 193 v úseku Racibórz Studzienna – Krzanowice Południowe – hranice státu. Tento úsek nebyl zařazen do Krajowego Programu Kolejowego, i když se ozývaly výzvy k jeho navrácení kvůli napojení Polska na českou železniční síť.

Důvodem zájmu o tuto trasu je i její minulost: před II. světovou válkou vedla až do Opawy. Osobní i další provoz byl na trati ukončen v roce 1993.

Další postup závisí na kraji

Resort připouští, že případná realizace podobného projektu v budoucnu by nebyla věcí státu samotného. Rozhodující by byla iniciativa a zapojení samorządu województwa śląskiego.

V rámci programu „Kolej+“ se tak nyní soustředí pozornost na obnovu spojení Racibórz – Racławice Śląskie, nikoli na návrat kolejí přes Krzanowice.

• Racibórz Studzienna – Krzanowice Południowe – hranice státu: bez plánované obnovy
• Trať č. 193: z provozu vyřazena v roce 1993
• Historické zakončení spojení: Opava

Více než 180 hektarů lesů u Rybniku čeká od 6. října na trvalou ochranu. Území v Książenicích, známé starými stromy i prameny, se nově stane součástí přírodního dědictví se zvláštním režimem péče.

Od 6. října bude mít Głębokie Doły im prof. Floriana Celińskiego oficiálně status přírodního rezervátu. Rozhodnutí Regionálního ředitelství ochrany životního prostředí v Katovicích se týká více než 180 ha lesa v majetku Nadleśnictwa Rybnik a platí i pro území v sołectwie Ksiązenice. Rezervát leží zároveň v hranicích Parku Krajobrazowego Cysterskie Kompozycje Krajobrazowe Rud Wielkich.

Jde o krok, který má na dlouhou dobu ochránit část lesa ceněnou nejen pro přírodu, ale také pro krajinu a vzdělávání. Území tvoří tři enklávy spojené společným předmětem ochrany, doplněné o otolinu o rozloze 172,01 ha.

Les s přirozeným charakterem

Hlavním smyslem vyhlášení rezervátu je zachovat lesní ekosystém s převahou bučin a současně chránit prameniště i údolí potoků. Na území se nacházejí staré stromy, včetně jedinců o památkových rozměrech, dále prameny, rokle a další stanoviště důležitá pro řadu organismů.

„Utworzenie rezerwatu ma na celu zabezpieczyć wartości przyrodnicze tego miejsca w długiej perspektywie. 183,65 ha lasów objętych ochroną obejmuje m.in. stare drzewa, w tym o wymiarach pomnikowych, źródliska, doliny potoków, wąwozy i siedliska wielu gatunków“ uvedla Mirosława Mierczyk-Sawicka, Regionalny Dyrektor Ochrony Środowiska w Katowicach.

Vzácné druhy a mrtvé dřevo

Na Głębokich Dołach odborníci zaznamenali výskyt celé řady vzácných druhů. Patří mezi ně zgniotek cynobrowy, szklarnik leśny, żaba zwinka, siniak, vzácné druhy datlů, muchołówka bělokrká, gąsiorek, orzesznica i osm druhů netopýrů.

Velkou roli tu hraje také mrtvé dřevo, které slouží jako útočiště i zdroj potravy pro houby a hmyz. Právě přirozené procesy tohoto typu byly jedním z důvodů, proč bylo území označeno za mimořádně cenné.

Otevřeno, ale s pravidly

Příprava rezervátu probíhala s ohledem na místní obyvatele. Diskuse se soustředily na to, jak sladit ochranu cenného ekosystému s dosavadním využíváním místa pro rekreaci, turistiku i běžný pohyb lidí z okolí.

Po setkáních s obyvateli následovala také terénní obhlídka, aby se určil rozsah zpřístupnění, který komunita očekává. Przemysław Skrzypiec, zástępca Regionalnego Dyrektora Ochrony Środowiska w Katowicach i Regionalny Konserwator Przyrody, připomněl, že cílem je uchovat nejcennější hodnoty pro budoucí generace a přitom respektovat potřeby těch, kdo sem chodí už řadu let.

Území tedy nebude uzavřeno úplně. Lidé se po vyznačených trasách budou moci pohybovat pěšky i na kole, na některých místech bude možné také venčit psy a sbírat houby.

Dlouhá cesta k vyhlášení

Snaha o ochranu Głębokých Dołů trvá už od roku 1993. Tehdy prof. Florian Celiński a Andrzej Czylok připravili studii „Ocena walorów przyrodniczo-krajobrazowych uroczyska Głębokie Doły - Nadleśnictwo Rybnik“, v níž upozornili na hodnotu lokality a navrhli chránit zhruba 100 ha lesa.

Na poznání území se výrazně podíleli i místní přírodovědci, mimo jiné Tadeusz Krotoski, dlouholetý zastánce vzniku rezervátu. V roce 2024 předložil návrh na jeho vyhlášení Zespół Parków Krajobrazowych Województwa Śląskiego spolu s Klubem Przyrodników, který místo zařadil do databáze návrhů „Rezerwaty przyrody czas na comeback!“. Název rezervátu připomíná profesora Floriana Celińského, spoluautora prvního odborného zpracování přírodních hodnot Głębokich Dołů, a po doporučení Regionální rady ochrany přírody a souhlasu rodiny se objevil v nařízení.

Když teploty stoupají, nepromítá se to jen do nemocnic a statistik úmrtí, ale i do výkonu lidí v práci. Podle vědců z University of California může být už jediná tuna CO2 vypuštěná v roce 2025 spojena s náklady kolem 41 dolarů kvůli nižší produktivitě.

Rostoucí vedra začínají mít cenu, kterou pociťují nejen jednotlivci, ale i celé hospodářství. Výzkum týmu z University of California v Davis, zveřejněný v časopise „Nature Climate Change“, ukazuje, že dopady stresu z horka na pracovní výkon mohou být pro světovou ekonomiku velmi výrazné.

Podle autorů studie se ztráty související se sníženou výkonností řadí mezi největší položky společenských škod spojených s emisemi CO2. Frances Moore, profesorka z Katedry Nauk o Środowisku i Polityki Środowiskowej na UC Davis, upozornila, že horko je v tomto ohledu hned za úmrtími způsobenými vysokými teplotami.

Nejvíc dopadají na přeplněné a vlhké regiony

Autoři analýzy upozorňují, že největší problémy vznikají tam, kde se vysoké teploty potkávají s vlhkostí a velkou hustotou obyvatel. Mezi nejohroženější oblasti zařadili zejména Indii, Nigérii, Čínu a Pákistán, ale také státy Blízkého východu a subsaharské Afriky.

Právě v těchto podmínkách se organismus hůře zbavuje tepla, což se rychle promítá do práce venku i uvnitř budov. Riziko přitom neroste jen s teplotou samotnou, ale i s tím, jak dlouho jsou lidé vystaveni nepříznivému prostředí.

Jak vědci dopočetli cenu jednoho stupně navíc

Studie pracovala s ukazatelem WBGT, který kromě teploty zahrnuje i vlhkost, rychlost větru a další vlivy důležité pro odvod tepla z těla. Vědci tyto údaje spojili s informacemi o fyzické náročnosti práce a o tom, kolik času zaměstnanci tráví venku.

Z výsledků jim vyšlo, že pokud se započítají i ztráty z nižší produktivity, odpovídá společenský náklad emisí CO2 zhruba 200 dolarům za tunu. To je hodnota blízká odhadům americké Agentury pro ochranu životního prostředí z roku 2023 a zároveň argument proti tomu, aby se s tímto ukazatelem pracovalo jako s nulovým nebo téměř nulovým.

Moore k tomu uvedla, že přesnější odhad škod klimatu je dnes stále realističtější a že tato čísla mají být součástí analýz klimatické politiky i investičních rozhodnutí. Využití takového ukazatele má podle ní pomoci při plánování infrastruktury i při posuzování regulací.

Které profese nesou nejvyšší riziko

Náchylnost ke stresu z horka se liší podle oboru i pracovních podmínek. Velmi vystaveni jsou zejména lidé v zemědělství a stavebnictví, protože často vykonávají těžkou fyzickou práci pod širým nebem. Problém ale může vzniknout i v halách, kancelářích nebo jiných budovách, pokud nemají dostatečné větrání či chlazení.

Rozdíly jsou velké i mezi státy. Z dat z 33 zemí, která studie zmiňuje, vyplývá, že podíl domácností s klimatizací se pohyboval od nuly v Jižním Súdánu až po 90% v Japonsku.

Úlevu nemusí přinášet jen klimatizace. U venkovních prací pomáhá voda, stín, častější přestávky i přesouvání nejnáročnějších úkolů na chladnější část dne. Tato opatření mohou zmírnit zdravotní rizika a zároveň omezit pokles výkonu.

Frances Moore varovala, že vysoké teploty představují velmi vážné nebezpečí a zaměstnavatelé i politici by je měli brát jako skutečnou hrozbu. S dalšími a intenzivnějšími vlnami veder podle ní bude tlak na pracovní podmínky i ekonomiku ještě sílit.

fot. Magnific
oprac. /kp/

Evropský solární trh sice neroste tak rychle jako v předchozích letech, přesto si v první polovině 2026 připsal 33,8 GW nových kapacit. Výrazný podíl na tom mělo i Polsko, které se zařadilo mezi pět největších tahounů unijního růstu.

Energetika ze slunce si v Unii udržela silnou pozici i v prostředí, které investicím zrovna nepřeje. Za prvních šest měsíců 2026 přibylo napříč EU nejméně 33,8 GW nových fotovoltaických výkonů, tedy o 1,9 % více než ve stejném období před rokem. Výsledek potvrzuje, že sektor dál expanduje, i když už ne tak prudce jako dřív.

Podle SolarPower Europe je ale potřeba číst čísla opatrně. Lepší než očekávaný start ještě neznamená, že se celý rok vyvine stejně příznivě, a organizace připouští, že v průměrném scénáři může být 2026 slabší než upravený výsledek za 2025.

Letní měsíce ukázaly sílu fotovoltaiky

Význam solární energie byl v prvním pololetí vidět i mimo samotné investiční statistiky. Trh ovlivnilo napětí na trhu s fosilními palivy po konfliktu na Blízkém východě, které v několika členských státech zvýšilo zájem o PV. Svoji roli sehrála také horka.

Právě v době, kdy některé konvenční elektrárny narážely na problémy s chlazením a nedokázaly jet na plný výkon, pomáhala fotovoltaika držet stabilitu dodávek. Podle zprávy EU Solar Market Update: 2026 Mid-Year Analysis překročila už podruhé za sebou v květnu, červnu a červenci hranici 20% podílu na výrobě elektřiny v EU. V červnu se vyšplhala na 25 % a stala se největším zdrojem elektřiny v Unii za daný měsíc.

Od eskalace války na Blízkém východě 1. března pomohla solární energie snížit náklady EU na dovoz plynu pro výrobu elektřiny o více než 30 mld euro. Jde o částku, která ukazuje, jak silně se složení energetického mixu promítá do účtů celé ekonomiky.

Drtivá většina růstu se soustředila do několika zemí

Unijní nárůst nebyl rozložen rovnoměrně. Na téměř 70 % všech nových kapacit se podílelo pět států, což naznačuje, že ve většině zemí postupuje fotovoltaika výrazně pomaleji než v lídrech trhu.

Největší přírůstek zaznamenalo Německo, kde vzniklo 7,5 GW nových kapacit. To odpovídá 22 % celkového unijního růstu, i když loni ve stejném období šlo ještě o 7,8 GW. Druhá skončila Španělsko s přibližně 5,9 GW oproti 6,3 GW v první polovině 2025. Organizace přitom upozorňuje, že tamní provozovatel přenosové soustavy údaje často upravuje, což bylo výrazné zejména u dat za 2025.

Původní odhad tehdy pracoval s 9,2 GW, pozdější aktualizace ale ukázaly 13,4 GW. Právě Španělsko tak podle zprávy představuje největší podíl na korekci celkového meziročního přírůstku fotovoltaiky v EU za 2025.

Českému čtenáři blízký příběh: Polsko mezi špičkou

Na třetí pozici se umístila Francie s 3,5 GW nových výkonů oproti 3,3 GW rok předtím. Hned za ní následovala Itálie, která přidala 3,1 GW, zatímco v první polovině 2025 to bylo 2,8 GW.

Polsko obsadilo páté místo v EU, když připojilo téměř 2,5 GW nových fotovoltaických kapacit. O rok dříve to bylo 1,8 GW. Raport vysvětluje rychlejší růst především realizací projektů v průmyslovém měřítku, takže na tamním trhu nabývají na váze velké instalace vedle menších investic prosumerů.

Rok 2026 zůstává otevřený

SolarPower Europe zatím nemění zdrženlivý výhled. V nízkém scénáři počítá s 62 GW, v základním s 68,1 GW a ve vysokém s 74,1 GW.

Zpráva tak naznačuje, že celoroční bilance může skončit různě, ale hlavní problém zůstává stejný: v EU stále chybí podmínky pro dlouhodobě silný růst solárního sektoru. Za klíčové kroky jsou dál považovány rychlejší nasazení úložišť energie a větší pružnost poptávky po elektřině.

Ctěte také: 57% Poláků doufá ve snížení cen energie díky OZE

Letní měsíce potvrdily, že kolej už není jen doplňkem, ale pro mnoho cestujících hlavní volbou na cestu za odpočinkem. Polregio v červenci a srpnu vypravilo 128 tisíc vlaků a přepravilo přes 17,2 milionu lidí.

Počet cestujících v letních měsících znovu ukázal, že regionální železnice si mezi lidmi drží silnou pozici. Z vlaků Polregio využilo v červenci a srpnu více než 17,2 milionu pasažérů, zatímco ve stejném období 2019 jich bylo dohromady přes 14,7 milionu.

Více spojů, větší nabídka

Na letošní prázdniny dopravce nasadil celkem 128 tisíc vlaků. Oproti červenci a srpnu 2019, kdy jich bylo přibližně 101 tisíc, šlo o výrazně vyšší počet spojů.

Navýšení souviselo s přizpůsobením nabídky tomu, že o přepravu v době dovolených bývá větší zájem. Ve spolupráci s úřady marszałkovskými proto vznikaly i další spoje do míst, která turisté vyhledávají nejčastěji.

Kam lidé mířili nejčastěji

Mezi nejvytíženější stanice patřily Poznań Główny, Kraków Główny, Szczecin Główny, Rzeszów Główny a Gdańsk Główny. Dopravce shrnuje, že se cestující vydávali k moři, k jezerům i do hor a že právě vlak pro ně byl v létě praktickým způsobem, jak se dostat do míst odpočinku.

V regionu lze s Polregio dojet například z Racibórze směrem do vojvodství opolského a dolnoslezského. V nabídce je také vlak Malinka, který jede z Wrocławi do Wisły přes Nędzu.

V Zabrze se letos řešilo hlavně to, jak udržet zdravotnictví funkční i v době tlaku na dodávky, data a technologie. Na konferenci Health Business Innovations zazněla čísla o digitalizaci nemocnic, ale také upozornění, že o bezpečnost systému rozhodují lidé i organizace práce.

Na pátém ročníku Health Business Innovations, který se 16. a 17. září konal v Zabrze, se sešlo více než 250 zástupců sektoru zdraví a 60 odborníků. Během deseti panelů mluvili o bezpečnosti ve zdravotnictví, digitalizaci, umělé inteligenci, kyberbezpečnosti i o konsolidaci nemocnic.

Bezpečnost jako hlavní téma ročníku

Leitmotivem setkání bylo heslo „Bezpieczeństwo medyczne państwa wobec ryzyka przerw w dostawach leków i sprzętu“. Diskuse se proto točila kolem odolnosti zdravotnického systému, bezpečnosti dodávek léčiv a hledání řešení pro krizové situace.

Organizaci opět zajistila Regionalna Izba Gospodarcza w Katowicach. Janusz Dramski, I wiceprezes Regionalnej Izby Gospodarczej w Katowicach a ředitel Health Business Innovations, zdůraznil, že cílem je propojit celé prostředí zdravotnického byznysu, podpořit předávání praktických zkušeností a vytvořit prostor pro obchodní vztahy. Podle něj má akce zasahovat celý sektor, proto se na programu objevují témata od podpory polských inovací přes expanzi firem až po překážky, kvůli nimž kvalitní domácí řešení často míří nejdřív na export.

Digitalizace, kterou táhne KPO

Velký prostor dostala elektronizace zdravotnictví. Łukasz Sosnowski, ředitel Departamentu e-Zdrowia w Ministerstwie Zdrowia, uvedl, že z prostředků KPO přesahujících 3 mld zł bylo digitalizací pokryto 360 nemocnic. Současně se rozvíjí Centralna e-Rejestracja, další e-zdravotní služby i nástroje využívající umělou inteligenci.

Podle účastníků je ale digitalizace neoddělitelná od kybernetické ochrany. Zaznívala potřeba školit personál, chránit data pacientů a připravit pracoviště na výpadky i útoky. Řeč přišla také na povinnosti vyplývající z unijní směrnice NIS2 a z národního systému kyberbezpieczeństwa. Łukasz Hoppe, członek zarządu COIG S.A., připomněl, že v praxi je nejdůležitější člověk a jeho připravenost. Upozornil i na to, že porucha IT systému dokáže ochromit provoz celé ordinace či nemocnice, například když přestanou fungovat počítače v registraci.

Jak propojit veřejný a soukromý sektor

Na konferenci se probíralo i fungování veřejné a soukromé péče. Debata směřovala k větší integraci systému, efektivnějším nákupům a širšímu využívání dat a technologií v medicínských procesech. U dodavatelů zdravotnických prostředků zaznělo, že přibližně 70–80% produktů na polském trhu pochází ze zahraničí.

Krzysztof Przyśliwski, medyczny dyrektor Szpitala Medicover w Warszawie, zdůraznil, že rozhodující by nemělo být rozdělení na veřejný a soukromý sektor, ale kvalita, komplexnost a kontinuita péče. Pacienta podle něj nezajímá vlastnická struktura nemocnice, nýbrž úroveň služeb, zkušenost personálu, moderní vybavení a technologie i skutečné výsledky léčby a rehabilitace.

Od kosmetiky po regionální plánování nemocnic

Součástí programu byla také kosmetologie a estetická medicína. Účastníci připomněli, že polský kosmetický průmysl zahrnuje ok. 1500 továren a 140 tis. pracovních míst, hodnota trhu dosahuje 27 mld zł a Polsko se na unijním trhu podílí asi 7%, což zemi řadí na páté místo v EU. Zazněly i výhrady k právním a kapitálovým bariérám, protože pravidla podle diskutujících ne vždy drží krok s tempem zavádění nových produktů.

Druhý den se pozornost přesunula k veřejným nemocnicím a jejich slučování. Nové předpisy umožňují samosprávám dobrovolně spojovat a reorganizovat zdravotnická zařízení. Jerzy Szafranowicz, zastępca dyrektora Departamentu Organizacji Urzędu, Urząd Marszałkowski Województwa Śląskiego, uvedl, že možnost novely využívá asi 50 veřejných nemocnic. Současně připustil, že nejde o dokonalé řešení, protože chybí peníze na plán naprawczy a část zaměstnanců bude muset hledat práci jinde, ale podle něj jde o šanci na přehlednější systém a lepší léčebný efekt pro pacienty.

Účastníci se shodli, že každé území potřebuje vlastní model řízení zdravotnictví. V každém województwie by měl působit lídr odpovědný za koordinaci změn a plánování s ohledem na místní potřeby. Zmíněny byly demografické i sociální rozdíly mezi regiony a také fakt, že nestačí počítat jen počet nemocnic; rozhodující je plánovat druhy a objem výkonů. V některých případech lze navíc léčbu přesunout do ambulantní péče nebo na SOR. Systém by se měl navrhovat s předstihem, ideálně s výhledem na potřeby obyvatel v horizontu 5–10 let.

Na místě byly i stánky partnerů Health Business Innovations, kteří představovali produkty, služby a technologická řešení pro zdravotnictví. Šestý ročník akce má proběhnout v Zabrze v 2027 r.

fot. Mateusz Furgoł/Regionalna Izba Gospodarcza w Katowicach
oprac. /kp/

V KONFERO v Ustroniu se ukázalo, že region umí nabídnout víc než jednotlivé izolované služby. První ročník Targów Atrakcji Turystycznych Śląska Cieszyńskiego spojil firmy, samosprávy i lidi z turismu kolem jedné otázky: jak návštěvníkům skládat lepší zážitek.

Na startu celé akce stála myšlenka, že na jednom místě se musí potkat ti, kdo atraktivity vytvářejí, i ti, kdo na ně navazují ubytováním, službami a péčí o hosty. Právě to se v Ustroniu podařilo při premiéře Targów Atrakcji Turystycznych Śląska Cieszyńskiego, které měly od začátku podobu odborného B2B setkání.

Bronisław Bujok, hlavní iniciátor veletrhu, hostitel objektu a předseda představenstva společnosti Konfero, postavil vznik celé akce na místním potenciálu. Připomněl, že na Śląsku Cieszyńském působí řada firem chystajících nabídku pro turisty, zatímco jiné podniky tyto návštěvníky přímo přijímají a chtějí jim zajistit co nejlepší pobyt.

Myšlenka podle něj směřuje k tomu, aby se oba světy pravidelně setkávaly a vytvářely trvalé kontakty. Organizátoři proto počítají s tím, že se do Ustronia budou vracet každý rok a znovu stavět prostor pro spolupráci napříč obory.

Technologie, balíčky i nové chování hostů

Odborný program byl rozdělen do dvou částí a mířil hlavně na oblast eventů, hotelnictví, turismu i na instituce, které pomáhají rozvoji regionu. Důraz padl na témata, která mají přímý dopad na praxi: od využití technologií přes prodej až po přeshraniční spolupráci.

První blok otevřel Piotr Czyż (Rocksoft), jenž ukázal, jak může umělá inteligence pomáhat v eventové a hotelové branži. Mluvil o automatizaci komunikace s hosty, personalizaci nabídky i nástrojích, které usnadňují samotnou organizaci akcí.

Poté Katarzyna Wojciechowska vysvětlovala, proč se společné balíčky s partnery prodávají nejlépe tehdy, když propojují doplňkové služby a vycházejí z dobré znalosti potřeb zákazníka. Ewa Gardyna (Coachini w górach) na to navázala pohledem na proměnu očekávání dnešních lidí a na to, že turistická atrakce už často musí být celým zážitkem, ne jen jedním bodem programu.

Na závěr této části proběhl diskusní panel, který moderovala Aneta Legierska - Bujok. Účastníci mohli klást otázky přímo přednášejícím a reagovat na nejdůležitější trendy v oboru.

Přes hranici i směrem k financím

Druhá část setkání začala vystoupením Bogdana Kasperka ze Stowarzyszenia „Olza” – Euroregion Śląsk Cieszyński. Představil Śląsk Cieszyński jako přeshraniční turistickou destinaci a zdůraznil význam polsko‑české spolupráce při tvorbě společné nabídky.

Michał Bartczak (BLDG) následně přiblížil financování sektoru HoReCa a turistiky po skončení KPO. Upozornil na dostupné nástroje podpory i na možné směry investic. Poté vystoupila Aleksandra Fabiańska (Laguna Beskidów Resort), která se soustředila na B2B prodej v relaci atrakce → hotel a na to, jak v praxi budovat vztahy mezi poskytovateli zážitků a ubytovacími zařízeními.

Celý blok uzavřel další panel s moderací Anety Legierské - Bujok, v němž se debatovalo o zkušenostech z každodenní práce a o výzvách, které branže řeší nejčastěji.

Mezi prezentacemi a diskusemi měli účastníci k dispozici také výstavní část v objektu Konfero. Právě tam probíhaly první osobní rozhovory a vznikaly kontakty, na nichž je tato B2B formule postavená.

Nové propojení podnikatelů i propagace regionu

V rámci akce byla oficiálně zahájena činnost Rady Przedsiębiorczości w Ustroniu. Do jejího prvního složení byli zařazeni dr Adam Mokrysz – MOKATE, Barbara Bożek‑Paczesny – Ustronianka, Wojciech Budzowski – Uzdrowisko Ustroń / American Heart of Poland, Aleksander Kiełkowski – Technika Ustroń, Janusz Morawiec – Grupa AWES, Magdalena Fuchs – Sigmali a Magdalena Kuraczowska – DiEM Consulting.

Na závěr dostali prostor Anna a Piotr Wywiał, autoři kanálu „A chodźże na pole!“. Hovořili o své práci, o způsobech, jak přibližovat místní atrakce, i o tom, jak lze neotřelou formou vyprávět příběh polsko‑českého pomezí prostřednictvím muralů. Současně pozvali na prapremiérové promítání filmu „Szlak Murali Pogranicza“, který se věnuje tomuto uměleckému projektu propojujícímu polsko‑české obce street artem.

Celý den vedla Aneta Legierska - Bujok, která působí jako Dyrektor Regionalnego Ośrodka Kultury w Bielsku-Białej. Součástí programu byla také prezentace nové platformy ŚLĄSK.ONLINE, určené turistům i obyvatelům polsko českeho pohraničí Śląska, kterou připravuje Śląskie Porozumienie Gospodarcze ŚLĄSK.ONLINE.

Ireneusz Burek