Do roku 2035 může počet obyvatel Polska klesnout o 1,9 milionu. Pro ekonomiku však bude ještě citelnější úbytek mladších pracovníků.

V příští dekádě budou nepříznivé demografické trendy stále výrazněji zasahovat polský pracovní trh i celou ekonomiku. Podle ekonomů z Credit Agricole se do roku 2035 nepodaří plně nahradit pokles počtu lidí v produktivním věku – příliv cizinců, vyšší pracovní aktivita starších zaměstnanců ani návraty Poláků ze zahraničí dokážou dopady demografického vývoje zmírnit jen částečně.

Podle projekcí Eurostatu se počet obyvatel Polska sníží ze 37,5 milionu v roce 2025 na 35,6 milionu v roce 2035. Úbytek lidí v produktivním věku bude ale znatelně menší a dosáhne zhruba 750 tisíc. Ekonomové upozorňují, že právě tato relativně malá hodnota může být zavádějící. Pro trh práce v nadcházejících letech totiž nebude rozhodovat jen samotný rozsah poklesu, ale také proměna věkové struktury pracovní nabídky. Do roku 2035 může počet lidí ve věku 25 až 40 let klesnout asi o 1,7 milionu. Část tohoto propadu vyrovná nárůst v jiných věkových skupinách: ve skupině 41 až 64 let má přibýt přibližně 700 tisíc lidí a ve věku 15 až 24 let zhruba 300 tisíc.

To znamená, že se zmenšující jádro pracovní síly bude postupně nahrazovat lidmi s odlišnými charakteristikami. Odborníci vysvětlují, že starší zaměstnanci jsou v průměru méně pohybliví mezi profesemi a zároveň mají kratší horizont do ukončení pracovní kariéry. To může ovlivnit nejen počet lidí, které budou firmy schopny získat, ale také rychlost přesunů pracovníků mezi jednotlivými odvětvími i tempo získávání zkušeností na pracovišti.

Ekonomové Credit Agricole uvádějí tři hlavní faktory, které mohou zmírnit následky demografických změn. Zároveň ale soudí, že úplné vyrovnání nepříznivých trendů je do roku 2035 nepravděpodobné. „Každý z těchto tří kanálů naráží na vlastní omezení: migrace na migrační politiku orientovanou na kontrolu a selekci i na riziko odchodu občanů Ukrajiny, aktivizace starších lidí na vyčerpání rezervy mimo skupinu 60 až 64 let a na hranici odchodu do důchodu, návraty z emigrace na malý a stabilní rozsah tohoto jevu,“ upozorňují ekonomové Credit Agricole. „Podstatnější však je, že ani jeden z těchto faktorů neobrací změnu věkové struktury pracovní síly, která je hlavním problémem příští dekády. I kdyby se podařilo počet pracujících stabilizovat, úbytek 1,68 milionu lidí ve věku 25 až 40 let by znamenal nižší profesní mobilitu, pomalejší přesouvání práce mezi sektory a slabší efekt učení na pracovišti – tedy jevy, které ovlivňují produktivitu bez ohledu na samotný počet zaměstnaných,“ dodávají.

Důsledkem může být, že podíl práce na růstu polského HDP v příštích deseti letech spadne téměř na nulu. V uplynulém desetiletí přitom tento faktor hospodářský růst výrazně podporoval. „Udržení poměrně rychlého ekonomického růstu a pokračování procesu dohánění úrovně příjmů tak bude vyžadovat rychlejší růst produktivity – a to za méně příznivých podmínek než dosud, protože efekt postupného dotahování začíná slábnout,“ odhadují analytici.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Přestože zájem o zahraniční letoviska trvá, řada Poláků strávila letošní prázdniny doma v zemi.

Moře a horské oblasti se i tentokrát zařadily mezi nejoblíbenější cíle prázdninových cest Poláků. Z údajů za letošní sezónu vyplývá, že domácí dovolené nejčastěji znamenaly pobyt u Baltského moře nebo v horách. Velký zájem byl také o jezera a také o pobyty ve městech. Naopak zahraniční cesty nejčastěji směřovaly do jižní Evropy, stejně jako do Turecka a Egypta.

Podle dat rezervačního portálu Travelist.pl připadalo na Baltské moře a hory 39 % všech domácích prázdninových pobytů. Dalších 10 % tvořily cesty k jezerům, zatímco na městské pobyty a jiné destinace připadlo shodně po 6 %. Volba místa odpočinku se měnila i podle fáze prázdnin. V prvních čtyřech týdnech sezóny lidé častěji mířili k pobřeží, kdežto od posledního týdne července až do konce prázdnin získávaly převahu hory.

Poláci cestovali o něco častěji v srpnu. Na tento měsíc připadlo 51 % všech dovolenkových odjezdů, zatímco v červenci to bylo 49 %. Mimořádný zájem vzbudil prodloužený víkend uprostřed srpna, kdy se uskutečnila zhruba jedna sedmina všech rezervací.

Domácí cestovní ruch ale rozhodně nestojí jen na dvou nejznámějších směrech. Stále větší váhu získávají kratší pobyty, které umožňují poznávat méně známá místa, lokální atrakce i oblasti v blízkosti domova. Týká se to i pohraničních regionů, kde lze spojit poznávání Polska s návštěvou sousedních Čech.

O velký zájem se postaraly také zahraniční dovolené. Údaje Polské turistické komory ukazují, že u zájezdů zakoupených přes cestovní kanceláře byly nejčastější volbou Turecko, Řecko a Egypt. Turecko tvořilo 28,3 % rezervací, Řecko 18 % a Egypt 13,6 %. Výše se umístily i Španělsko a Bulharsko. Data eSky.pl pak ukazují, že mezi individuálně sestavenými pobyty v balíčku „Let+Hotel“ dominovaly Itálie, Španělsko a Řecko. Bulharsko přitom zaznamenalo výrazný růst zájmu a stále více Poláků volilo také Albánii.

Zahraniční pobyty nejčastěji trvaly týden nebo o něco déle. Z dat PIT vyplývá, že 68,4 % rezervací se týkalo pobytů v délce 7 až 8 dnů. Kratší cesty do 6 dnů představovaly 18 % a 12,3 % rezervací připadlo na dovolené trvající od 9 do 13 dnů.

Doporučujeme také sledovat další články na našem portálu, kde pravidelně přinášíme tipy na nejzajímavější místní atrakce, půvabné trasy i výjimečné památky polsko-českého pohraničí. Jsou ideální jak pro krátký víkend, tak pro delší pobyt:

Hraniční meandry Odry bojují o titul Zázraku Polska 2026

Ostrava má více než 50 vodárenských věží. Některé jsou architektonickými skvosty

Vodžislavská legenda o Mongolech byla připomenuta

foto: archiv redakce
zprac. /kp/

Přírodní oblouky Odry, okolní krajina i mimořádná poloha na česko-polském pomezí lákají návštěvníky z Polska i z Česka.

Odstartovalo hlasování v letošním ročníku ankety „Cuda Polski“, kterou pořádá magazín „National Geographic Traveler“. Mezi 48 místy nominovanými z celé země se objevily také tři lokality ze Slezského vojvodství. Jednou z nich jsou Graniczne Meandry Odry, ležící na hranici Polska a Česka. O výsledku rozhodnou hlasy internetových uživatelů.

Ve Slezském vojvodství soupeří o titul Cudu Polski 2026 Graniczne Meandry Odry, Szlak Orlich Gniazd a Stacja Biblioteka v Rudě Śląské. Hlasování potrvá do 13. října a o den později bude známo 16 vítězů, tedy po jednom z každého vojvodství. Hlas lze odevzdat na webu cudapolski.national-geographic.pl/2026.

Graniczne Meandry Odry jsou součástí oblasti Kraina Górnej Odry, která zahrnuje území v údolí Odry na jihu Slezského vojvodství. Region propojuje přírodní, krajinné i historické hodnoty. K nejvýraznějším místům patří právě Graniczne Meandry Odry. Na úseku řeky mezi Chałupkami a Zabełkowem si Odra uchovala přirozený ráz. Její koryto tvoří mnoho zákrut, slepá ramena, tůně a drobné ostrovy. Lokalita má velký přírodovědný význam a poskytuje domov řadě druhů rostlin i živočichů. Území je chráněno v rámci sítě Natura 2000. Meandry zároveň vyhledávají lidé, kteří mají rádi pěší výlety, cyklistiku a pozorování přírody. V závislosti na roční době zde lze sledovat například ptáky spojené s říční nivou a mokřady. Díky zachovalé krajině patří tento úsek Odry k nejvýraznějším přírodním místům v regionu.

Na našem portálu pravidelně přinášíme tipy na turistické zajímavosti v regionu, atraktivní výletní cíle, pěší i cyklistické trasy, památky i méně známá místa na polské a české straně hranice. Vyplatí se sledovat naše články a objevovat lokality, které mohou inspirovat k víkendovému výletu nebo jednodenní cestě:

Ostrava má více než 50 vodárenských věží. Některé jsou architektonickými skvosty

Nový mural v Třinci – umělecká pocta městu a jeho legendám

Více než 5 tisíc lidí navštívilo Beskydské centrum lyžování Adama Małysze ve Wiśle

foto: archiv redakce
zprac. /kp/

Poza rosnącą obywatelską czujnością za liczbą zawiadomień mogą stać także pomyłki w ocenie sytuacji, pogłoski oraz prywatne i zawodowe spory.

W pierwszym półroczu do jednostek Krajowej Administracji Skarbowej wpłynęło 45,5 tys. sygnałów o możliwych nieprawidłowościach. To o 20,2% więcej niż w analogicznym okresie poprzedniego roku i o 28,1% więcej niż w pierwszych sześciu miesiącach 2024 r. Sam wzrost liczby doniesień nie musi jednak oznaczać, że równie szybko rośnie też skala łamania prawa.

Z danych z 16 izb administracji skarbowej wynika, że w pierwszej połowie tego roku zarejestrowano łącznie 45,5 tys. informacji sygnalnych. Dla porównania: rok wcześniej było ich około 38 tys., a w pierwszym półroczu 2024 r. – 35,5 tys. – Większa liczba zgłoszeń nie musi przekładać się na proporcjonalny wzrost naruszeń prawa. Może to być efekt wyższej świadomości społecznej, łatwiejszego dotarcia do kanałów zgłaszania oraz większej gotowości do informowania administracji o podejrzeniach. Znaczenie mogło mieć też upowszechnienie pojęcia sygnalisty i debata dotycząca ochrony takich osób – mówi Marek Zieliński, ekspert BCC i były dyrektor Urzędu Kontroli Skarbowej we Wrocławiu.

Renata Kostowska, rzeczniczka Izby Administracji Skarbowej w Olsztynie, zaznacza, że samo złożenie informacji nie uruchamia automatycznie kontroli ani nie potwierdza opisanych w niej zarzutów. – Każde zgłoszenie trafia do odpowiedniego systemu, jest dalej analizowane i oceniane. Jeśli wiadomość nie dotyczy spraw podatkowych lub celnych, przekazujemy ją do właściwej instytucji, na przykład do Państwowej Inspekcji Pracy, Zakładu Ubezpieczeń Społecznych albo policji. W strukturach KAS sygnał może zostać skierowany do pogłębionej analizy, czynności sprawdzających, kontroli lub nabycia sprawdzającego. To procesy czasochłonne, często wymagające udziału podatnika – wyjaśnia.

Największym wyzwaniem pozostaje jednak to, że część zawiadomień okazuje się nietrafiona. Statystyki z wybranych izb pokazują, że przeważająca liczba sygnałów nie znajduje potwierdzenia. W Rzeszowie dotyczy to około 70% zgłoszeń, w Białymstoku – według danych szacunkowych – od 75% do 85%, a w Lublinie w pierwszym półroczu bieżącego roku ponad 77%. W Krakowie odsetek niepotwierdzonych informacji wyniósł 56%. Trzeba przy tym pamiętać, że część spraw z tego roku nadal jest rozpatrywana.

Z kolei dane z Bydgoszczy pokazują, że w latach wcześniejszych za wiarygodne uznawano mniej więcej 20–25% sygnałów i to one stawały się podstawą dalszych działań. Reszta kończyła się bez ustaleń wskazujących na naruszenie przepisów albo po weryfikacji okazywała się niezgodna z rzeczywistością.

Nie oznacza to jednak, że obywatelskie sygnały są mało istotne. Jak podkreśla Marek Zieliński, takie informacje mogą naprowadzać na sprawy, których nie dałoby się wykryć wyłącznie przy użyciu standardowej analizy danych. W następstwie takich zgłoszeń mogą pojawić się m.in. korekty deklaracji i zeznań, mandaty, decyzje podatkowe, a także ujawnienie nielegalnych automatów do gier czy wyrobów tytoniowych.

Specjaliści zwracają więc uwagę, że kluczowe nie jest ograniczanie możliwości zgłaszania, lecz lepsze odsiewanie napływających informacji. – Nie widzę obecnie potrzeby gruntownej przebudowy samego modelu weryfikacji informacji sygnalnych. Jeśli szukać zmian, to przede wszystkim w usprawnieniu wstępnej selekcji oraz oceny ryzyka. Ważne byłoby też wyraźniejsze odróżnianie zgłoszeń opartych na konkretnych, możliwych do sprawdzenia faktach od tych, które opierają się wyłącznie na niepopartych dowodami przypuszczeniach. Taki system pozwoliłby KAS zachować otwartość na wartościowe sygnały, a jednocześnie ograniczyć koszty obsługi zgłoszeń o niewielkiej przydatności – ocenia Aldona Międlar-Adamska, radca prawny z kancelarii Ars Aequi.

Za częścią niepotwierdzonych zawiadomień może stać brak wiedzy podatkowej i błędne odczytanie obserwowanych zdarzeń. Wśród możliwych powodów wymienia się też plotki oraz konflikty. – Z naszych obserwacji wynika, że często nie potwierdzają się zgłoszenia, których źródłem są zawiść albo spór. Może to prowadzić do pomówień, na przykład o wynajmowanie nieruchomości bez rozliczenia podatku czy o bliżej niesprecyzowane oszustwa podatkowe. Takie sytuacje pojawiają się między sąsiadami, byłymi małżonkami oraz pracodawcami i dawnymi pracownikami – podsumowuje dr Sebastian Osiński, rzecznik prasowy Izby Administracji Skarbowej w Szczecinie.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Mezi ostravskými vodárenskými věžemi najdeme objekty spojené s železnicí, hutnictvím i průmyslem, ale také stavby, které zaujmou neobvyklým architektonickým ztvárněním.

Vodárenské věže bývaly nepřehlédnutelnou součástí městského prostoru, přesto dnes často stojí stranou zájmu, ačkoli kdysi zásadně zajišťovaly dodávky vody. V Ostravě se nachází hned několik pozoruhodných příkladů tohoto typu staveb. Jejich dokumentaci se věnuje Robert Kořínek, vedoucí ostravského pracoviště Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a zároveň spoluautor celostátního soupisu těchto objektů. Závěry jeho práce, zaměřené na ostravský region, byly nedávno představeny veřejnosti sdružením Fiducia prostřednictvím zvláštních publikací i komentované terénní přednášky. Podle inventarizace bylo nebo stále je v Ostravě přibližně 55 vodárenských věží.

Za nejdůležitější z nich bývá považována památkově chráněná secesní věž ve Slezské Ostravě, dokončená v roce 1909 a patřící k úplně prvním stavbám tohoto druhu v zemi. Vznikla proto, že rychle se rozvíjející čtvrť potřebovala vyšší tlak vody pro rostoucí zástavbu, který už původní nadzemní nádrž nedokázala zajistit. Nový objekt, osazený ocelovou nádrží o objemu 210 m³, byl mimořádný i svou víceúčelovostí, protože součástí byla rovněž vyhlídková věž a hasičská zbrojnice. V 60. letech minulého století, po přechodu na modernější způsob zásobování vodou, ztratil svou původní funkci a stal se průkopnickým příkladem architektonického přetvoření. Podle návrhu architektů Jiřího Gwuzda a Václava Šafáře byl upraven na vyhlídkovou kavárnu, která fungovala až do 90. let; dnes budovu vlastní telekomunikační společnost.

Další pozoruhodnou stavbou je věž z roku 1911 z neomítnutých cihel v Poděbradově ulici, která sloužila především k rychlému doplňování vody do parních lokomotiv. Voda sem byla čerpána z Odry a ukládána do nádrže o objemu 120 m³. Jde o poslední dochovaný objekt tohoto druhu na území někdejšího ostravsko-karvinského uhelného revíru. Výjimečné architektonické řešení má také věž v areálu chemických závodů v Mariánských Horách. Zatímco průmyslové stavby obvykle kladly důraz hlavně na účelnost, architekt Bohumil Hůbschmann v 20. letech 20. století zapracoval do továrního areálu vodárenskou věž inspirovanou kubismem, která je dodnes výraznou dominantou celého komplexu.

Za skutečný český rekord lze označit vodárenskou věž v areálu bývalé huti Nová huť v Kunčicích. Měří 71 metrů, a je tak nejvyšší v republice; navíc je do jejího pilíře zabudován výtah, což je velmi neobvyklé řešení. Ocelová nádrž pojala 1300 m³ vody určené pro zásobování závodních lázní. Kvůli úpravě vody plynným chlorem museli technici při kontrolách používat plynové masky, aby se neotrávili.

Další raritu představuje komínová vodárenská věž z roku 1910 poblíž nádraží Svinov. Padesátimetrový komín, který kdysi chladil tamní válcovnu trubek, byl doplněn o ocelovou nádrž s kapacitou 40 m³. Aby se voda od komína nezahřívala, chránila ji speciálně navržená vzduchová mezivrstva. Přestože podobných konstrukcí bývaly v minulosti po republice desítky, právě tato ostravská se dochovala jako poslední.

foto: Robert Kořínek/vezovevodojemy.cz
zprac. /kp/

Největší nárůst podílu na spotřebě lze čekat zejména u výdajů na bydlení, zdraví a také na volný čas s kulturou.

Zesilující stárnutí obyvatelstva patří mezi klíčové demografické trendy, které budou v příštích letech formovat polskou ekonomiku. Lidé ve věku 65 let a více dnes tvoří zhruba 21 procent populace, avšak podle projekcí Eurostatu může jejich podíl do roku 2070 stoupnout na 32,2 procenta. Nejde tedy jen o proměnu věkové skladby země, ale také o změny v tom, jak domácnosti utrácejí své peníze.

Odborníci z Polského ekonomického institutu upozorňují, že s přibýváním seniorů se bude měnit poptávka po jednotlivých druzích zboží a služeb, protože výdajová struktura domácností se s věkem jejich členů liší. – Tato očekávání potvrzují i výzkumy provedené v Polsku. Naznačují, že stárnutí polské společnosti spolu s mírným růstem příjmů výrazně posune skladbu spotřeby domácností – zdůrazňují. Mikrosimulační model vytvořený vědci z Lodžské univerzity ukazuje, že v budoucnu může nejvíce vzrůst podíl výdajů spojených s bydlením, rekreací a kulturou a také se zdravotní péčí. Výdaje na bydlení, kam patří mimo jiné energie a vybavení domácnosti, by mohly zvýšit svůj podíl na spotřebě z 25,4 na 28,6 procenta. Podíl výdajů na rekreaci a kulturu může vyrůst z 5,9 na 8,1 procenta, zatímco u zdravotních výdajů z 6,7 na 8,7 procenta.

Současně může klesat význam některých dalších výdajových kategorií. U potravin a nealkoholických nápojů se předpokládá pokles z 19,6 na 16,3 procenta, a u kategorie zahrnující mimo jiné hygienu, pojištění a ostatní služby z 14,6 na 10,1 procenta. – Tento pokles však může více souviset s očekávaným růstem příjmů než se samotným stárnutím populace (takzvaný Engelův efekt). Doprava a alkohol spolu s prodejem tabákových výrobků přijdou přibližně o 1 procentní bod podílu – vysvětluje PIE.

Podobné souvislosti se ukazují i v dalších zemích. Starší domácnosti věnují větší část rozpočtu službám, především těm spojeným se zdravotní péčí, vedením domácnosti nebo využíváním médií. Naproti tomu mladší domácnosti častěji vydávají vysoké částky za auta, pohonné hmoty, vzdělávání, oblečení a obuv. Souvisí to mimo jiné s vyššími potřebami rodin, které vychovávají děti.

Výzkumy ze Spojených států ukazují, že zvýšení podílu osob ve věku 65 let a více o 1 procentní bod souvisí s růstem podílu služeb ve struktuře spotřeby asi o 0,7 procentního bodu. Data z členských států Evropské unie zase potvrzují výraznou roli starších lidí ve výdajích na zdravotní péči. Osoby starší 50 let se podílejí na více než polovině zdravotních výdajů, zatímco jejich podíl na výdajích na vzdělávání je podstatně nižší.

Podle PIE mohou mít změny ve struktuře výdajů domácností dopady, které sahají dál než jen ke spotřebě samotné. – Stárnutí obyvatelstva může být také faktorem, který ovlivní strukturální proměnu polského hospodářství. Jestliže starší lidé dávají větší část svých výdajů na služby, pak s tím, jak populace stárne, roste nejen podíl služeb v konsumních výdajích, ale také podíl lidí zaměstnaných ve službách a podíl služeb na přidané hodnotě celé ekonomiky. To znamená, že stárnutí společnosti bude podporovat strukturální změny v polské ekonomice, tedy přesun zaměstnanosti i přidané hodnoty vytvářené v hospodářství z výrobního sektoru do sektoru služeb – odhadují experti.

Rozsah těchto změn může být přitom větší, než naznačují dosavadní předpovědi. Polská ekonomika totiž stárne rychleji, než předpokládala část dřívějších demografických prognóz. Pokud bude tento trend pokračovat, mohou být změny ve struktuře spotřební poptávky i související hospodářské posuny viditelnější, než ukazují současné odhady.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Účastníci se mohou ptát například na právní stránky podnikání, stejně jako na všechny formální a organizační povinnosti spojené s provozem firmy.

Po letní pauze opět přichází Raciborska Izba Gospodarcza s nabídkou bezplatných právně-podnikatelských konzultací. Na osobní schůzky mohou dorazit podnikatelé, zástupci neziskových organizací i lidé, kteří teprve zvažují zahájení vlastního podnikání.

Poradenství proběhne 15. září v Urban Labu Racibórz na náměstí Pl. Dworcowy 1. Setkání jsou naplánována od 15:00 do 17:00. Vstup je zdarma, avšak vzhledem k omezené kapacitě je nutné se předem přihlásit.

Akce je určena obyvatelům Raciborze i všem, kteří ve městě podnikají nebo se k tomu chystají. Konzultace budou probíhat individuálně, vždy jen jeden na jednoho. Díky tomu budou mít účastníci prostor popsat konkrétní situaci své firmy či organizace a odnést si užitečná doporučení z praxe.

Během setkání bude možné probrat mimo jiné právní otázky spojené s podnikáním, administrativní a organizační povinnosti i témata související s manažerským rozhodováním. Konzultace mohou zároveň posloužit k řešení aktuálních potíží ve fungování firmy nebo organizace a také k diskusi o zakládání a vedení nadací a spolků.

Setkání povede dr Krzysztof Kaczorowski, právní poradce z kanceláře Pik Legal Śnieg Kaczorowski Spółka Partnerska Radców Prawnych a zároveň vyučující na Akademii Nauk Stosowanych v Raciborzi.

Registrace probíhá na webu app.evenea.pl/event/porady-prawne.

fot. arch. red.
oparc. /kp/

Rekord padl v neděli 9. srpna, kdy se prodalo více než 1,6 tisíce jízdenek pro přepravu bicyklů.

Letos v létě byly v provozu Kolei Śląskich výrazně vidět kola i rodinné výlety. Dopravce přepravil přes 45 tisíc jízdních kol a z výhodné rodinné nabídky využilo služeb o 35 % více lidí než loni.

Zájem o přepravu kol během prázdnin zřetelně vzrostl. Od 27. června do 29. srpna převezli cestující vlaky dopravce více než 45 tisíc bicyklů, tedy o 23 % víc než ve stejném období předchozího roku. Největší poptávka byla tradičně o víkendech a ve svátky. Absolutní maximum připadlo na neděli 9. srpna, kdy se prodalo přes 1,6 tisíce jízdenek na převoz kol.

Pro část cestujících byl vlak teprve začátkem delší cyklovýpravy. Díky spojům Kolei Śląskich se bylo možné dostat například do Beskyd a dál pokračovat už na kole. – Letošní prázdniny ukázaly, že spojení železnice a cyklistiky je čím dál oblíbenějším způsobem, jak aktivně trávit volný čas. Zároveň se snažíme, aby plánování takové cesty bylo co nejjednodušší. V mobilní aplikaci Kaeśka si lze nejen zakoupit jízdenku, ale také zkontrolovat spoje, ve kterých jsou v reálném čase volná místa pro přepravu kol. Cestující si tak mohou pohodlněji naplánovat výlet – zdůrazňuje Bartłomiej Wnuk, mluvčí Kolei Śląskich.

Každá souprava Kolei Śląskich má vyhrazený prostor pro kola. V době letních prázdnin byl na nejvyužívanějších trasách nasazován také Velo Cug, speciální vlak upravený pro převoz většího počtu bicyklů. Nabízí kapacitu pro 36 kol.

Velký ohlas měla i nabídka určená rodinám s dětmi. Z akce „Wakacje z KŚ“, platné ve všední dny a umožňující rodičům i doprovodu cestujícím s dětmi do 16 let koupit v mobilní aplikaci Kaeśka jízdenky za 10 zł, využilo během letošních prázdnin více než 3,8 tisíce osob. To je o 35 % více než před rokem.

Rodiny nejčastěji mířily na spoje z Katovic do Bielska-Białé, Ustroně, Wisły a Żywce. Podle Kolei Śląskich rostoucí zájem o takové cesty ukazuje, že železnice se stále častěji stává volbou při rodinných výletech po regionu.

Ani po skončení prázdnin rodiny o levnější cestování nepřicházejí. Po celý rok platí nabídka „Rodzina“, v jejímž rámci mohou skupiny o dvou až šesti osobách cestovat s 30% slevou. Ve skupině mohou být nejvýše dva dospělí a podmínkou využití nabídky je přítomnost alespoň jednoho dítěte.

Cesty s Kolejemi Śląskými pomáhají objevovat krásy sousedních regionů. Všechny cestující, kteří plánují další cyklistické i rodinné výpravy, zveme k přečtení článků na našem portálu, kde najdou spoustu turistických inspirací a tipů na výlety po česko-polském pohraničí:

31 nových označení pomůže turistům objevovat Těšín a Český Těšín

Beskydské centrum lyžování Adama Małysze ve Wisłe navštívilo více než 5 tisíc lidí

Žorek Olimpijczyk se připojil k městské stezce Žorka

foto: archiv redakce
zprac. /kp/

Plná výše 14. důchodu v roce 2026 činí 1978,49 zł brutto, tedy stejně jako minimální starobní důchod.

Závod sociálního pojištění zahájil vyplácení letošního 14. důchodu. První vlna zasáhla téměř 616 tisíc osob, které dostaly mimořádnou dávku společně se zářijovým důchodem nebo rentou. Další platby už jsou v přípravě. Kvůli kalendáři dorazí část penzistů k penězům o několik dní dříve.

Čtrnáctý důchod se posílá automaticky spolu se zářijovou dávkou – oprávnění lidé nemusí podávat žádnou žádost ani vyřizovat další papíry. ZUS sám určuje, kdo na přídavek dosáhne a v jaké výši. Nárok mají osoby, které k 31. srpnu pobírají některé z dlouhodobých dávek, například starobní důchod, invalidní důchod, kompenzační příspěvek pro učitele nebo doplňkový rodičovský příspěvek.

ZUS vyplácí důchody a renty v šesti běžných termínech: 1., 6., 10., 15., 20. a 25. den v měsíci. V prvním výplatním termínu obdrželo 14. důchod 615,7 tisíce lidí a celkový objem těchto plateb dosáhl téměř 913,3 milionu zł brutto.

Další skupina příjemců dostane peníze v souvislosti s termínem připadajícím na 6. září. Protože letos tento den připadl na neděli, výplaty byly urychleny. Peníze byly odeslány na poštu 1. září a do bank 3. září. V tomto termínu má 14. důchod obdržet více než 1,166 milionu osob, přičemž souhrnná hodnota výplat činí přibližně 1,715 miliardy zł brutto.

Následující platby budou probíhat spolu s řádnými dávkami v dalších termínech. ZUS uvádí, že oprávnění obdrží 14. důchod nejpozději 10., 15., 18. a 25. září. Termín 18. září souvisí s dávkami, které běžně vycházejí na 20. září, protože právě tento den připadá na neděli.

V roce 2026 činí plná částka 14. důchodu 1978,49 zł brutto, tedy stejně jako nejnižší důchod. V plné výši ji dostanou ti, jejichž základní dávka nepřesahuje 2900 zł brutto. Senioři s vyšším důchodem nebo rentou dostanou poměrně nižší 14. důchod. Platí pravidlo „zlotý za zlotý“, podle něhož se mimořádná dávka snižuje o částku, o kterou základní příjem přesahuje hranici 2900 zł brutto. Například při důchodu 3500 zł brutto se 14. důchod sníží o 600 zł a dosáhne 1378,49 zł brutto.

Dávka se vyplácí jen tehdy, pokud po snížení zůstane alespoň 50 zł brutto. To znamená, že na 14. důchod nedosáhnou lidé, jejichž důchod nebo renta přesahuje 4828,49 zł brutto. Dodatečný příspěvek nezískají ani osoby, které měly k 31. srpnu pozastavenou výplatu důchodu či renty, například kvůli překročení limitů pro přivýdělek.

Konečná suma 14. důchodu, která dorazí na účet, závisí na výši hlavní dávky i na platných srážkách. Při důchodu 3000 zł brutto vyjde 14. důchod na 1484,43 zł netto, zatímco při dávce 4000 zł brutto bude činit 694,43 zł netto. Z této mimořádné dávky se neprovádějí žádné srážky ani exekuce. Odvádí se však zdravotní pojištění ve výši 9 % a v některých případech také záloha na daň z příjmu.

Lidé, kteří mají současně nárok na dvě dávky vyplácené ZUS, dostanou pouze jeden 14. důchod. U pozůstalostní renty se mimořádná platba dělí rovným dílem mezi všechny oprávněné osoby.

Zvláštní pravidla platí pro osoby pobírající vdovskou rentu. Při stanovování výše 14. důchodu bere ZUS v úvahu celkovou částku dávek vyplácených souběžně, nikoli jen výši jedné z nich. To platí i tehdy, když jednotlivé dávky vyplácejí různé penzijní a rentové instituce. Právě součet všech dávek rozhoduje o tom, zda bude 14. důchod vyplacen v plné výši, snížen podle pravidla „zlotý za zlotý“, nebo zda vůbec nevznikne nárok.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Vysoké náklady na práci a energie spolu s nejistým ekonomickým vývojem vedou podnikatele k mnohem zdrženlivějším rozhodnutím o dalším růstu.

Podniky v Polsku hodnotí svou finanční kondici výrazně lépe, než jak se chovají v oblasti investic. Červnové čtení Měsíčního indexu konjunktury ukazuje, že řada firem má peníze na rozvoj, ale neproměňuje je v pravidelné investování. Nejzřetelněji je tento trend patrný u menších společností.

Téměř 60 % oslovených firem vnímá svou finanční situaci pozitivně a soudí, že jim umožňuje další expanzi, vyplývá z analýzy Polského ekonomického institutu. Zároveň však jen 35 % podniků uvádí, že pravidelně uskutečňuje rozvojové investice. Z toho plyne, že část firem i přes dobrou finanční stabilitu volí při investování opatrnost. V průzkumu 28 % podniků přiznalo, že má k dispozici finanční možnosti, ale investuje jen nepravidelně.

Největší rozdíl mezi finanční silou a investiční aktivitou je vidět v segmentu malých podniků. V této kategorii 32 % firem uvádí stabilní finance, ale pravidelně neinvestuje. Naopak 29 % malých firem při podobném hodnocení své kondice investuje průběžně. U středních a velkých společností je situace opačná. Pravidelné investice deklaruje 38 % středních a 44 % velkých podniků, zatímco 28 % firem v obou těchto skupinách sice má na investice prostředky, ale nevyužívá je.

Rozdíly se objevují také napříč jednotlivými odvětvími. Nevyužitý investiční potenciál převažuje v průmyslu a v ostatních službách. Ve výrobě 27 % firem disponuje finančním zázemím, ale neinvestuje pravidelně, zatímco 25 % do rozvoje investuje. V ostatních službách činí tento poměr 33 % ku 32 %. Odlišná je situace v obchodě, dopravě, spedici a logistice i ve stavebnictví, kde je vyšší podíl podniků, které investují pravidelně.

– Menší firmy raději drží finanční rezervu jako pojistku, než aby v nejistém hospodářském prostředí riskovaly investice. Průmyslová výroba dopadá slabě, protože jde o kapitálově náročné odvětví s dlouhou návratností, navíc zatížené slabší poptávkou a cenami energií. TSL a stavebnictví naopak těží z vlny infrastrukturních investic financovaných z KPO a evropských fondů (rekordních 100 miliard zlotých na dopravu v roce 2026) i z logistického boomu spojeného s nearshoringem, což jim přináší předvídatelnou poptávku – vysvětlují autorky analýzy Katarzyna Dębkowska a Magdalena Lesiak z PIE.

Opatrnost podniků tedy souvisí s podmínkami, ve kterých fungují. Jako překážku uvádí 60 % respondentů vysoké náklady na zaměstnance, 59 % upozorňuje na nejistotu ekonomické situace a 54 % zmiňuje ceny energií.

Slabá investiční aktivita se potvrzuje i v dalších šetřeních. Podle EIB Investment Survey 2025 každá pátá firma v Polsku uvedla, že v posledních třech letech investovala příliš málo na to, aby v budoucnu uspěla. V celé Evropské unii tento názor sdílelo 12 % organizací. V Polsku se tento problém častěji týkal sektoru MSP, kde 23 % podniků označilo dosavadní úroveň investic za nedostatečnou. Mezi velkými firmami činil tento podíl 17 %.

Údaje Eurostatu navíc ukazují, že v prvním čtvrtletí 2026 dosáhla míra investic nefinančních podniků v Polsku 17,7 %, zatímco průměr EU byl 22,6 %. Tento ukazatel vyjadřuje poměr hrubých investic do dlouhodobého majetku k hrubé přidané hodnotě firem, tedy zjednodušeně to, jak velkou část vytvořené hodnoty podniky směrují zpět do investic.

– Silná finanční kondice, která bývá považována za dostatečný předpoklad investičního oživení, sama o sobě ještě růst investic nespustí. Bez podnětu, který firmy přiměje využít jejich možnosti, se může stabilita postupně proměnit ve stagnaci – uzavírají Katarzyna Dębkowska a Magdalena Lesiak.

foto: magnific.com
zprac. /kp/

Výše vyměřovacího základu pro pojistné podnikatelů se odvíjí od odhadované průměrné mzdy a činí 60 % její předpokládané úrovně.

V roce 2027 čeká podnikatele další navýšení odvodů na sociální pojištění. Takzvaný velký ZUS poprvé překročí hranici 2 tisíc korun za měsíc – celkové sociální pojistné má stoupnout z 1926,76 zł na 2052,15 zł měsíčně.

Za zdražením odvodů stojí změna vládního odhadu průměrné mzdy pro rok 2027. Vyměřovací základ pojistného u podnikatelů je navázán na předpokládanou průměrnou mzdu a odpovídá 60 % její očekávané výše. Ještě v červnu se počítalo s tím, že průměrná mzda v příštím roce dosáhne 9971 zł. V posledním návrhu rozpočtu však byla prognóza zvýšena na 10 033 zł. Vyšší očekávaný plat tedy znamená i vyšší základ, ze kterého se pojistné podnikatelů počítá.

Podle propočtů, které zveřejnil deník „Fakt“, bude v roce 2027 důchodové pojištění činit 1175,06 zł, nemocenské 147,49 zł, invalidní 481,58 zł a úrazové 100,53 zł. K tomu se připočte ještě 147,49 zł do Fondu práce. Součet vychází na 2052,15 zł měsíčně, což je o 125,39 zł více než v roce 2026. V ročním součtu jde o nárůst přesahující 1500 zł.

K těmto částkám je nutné přidat zdravotní pojištění. Jeho výše závisí na zvoleném způsobu zdanění podnikatele, a proto bude celková měsíční zátěž povinných odvodů vyšší než 2052,15 zł.

Ještě výrazněji vynikne tempo růstu při pohledu zpět – v roce 2021 činilo sociální pojistné 998,37 zł měsíčně.

Vyšší odvody na ZUS ale nejsou jedinou novinkou, která může podnikatele v roce 2027 potkat. Připravují se i změny v daňovém systému. Mezi nejdůležitější patří snížení limitu příjmů, který umožňuje využívat paušální daň z evidovaných příjmů. Současný strop 2 miliony eur by se měl snížit na 250 tisíc eur.

Úpravy se mají dotknout také podnikatelů, kteří daní podle daňové sazby. Plánuje se zavedení další sazby daně z příjmů ve výši 24 % pro roční příjmy od 130 tisíc do 150 tisíc zł. Zároveň by se hranice, od níž platí sazba 32 %, měla posunout nad 150 tisíc zł.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Během prvních týdnů účinnosti nových předpisů převedlo 201 firem své občanskoprávní smlouvy na pracovní poměr dobrovolně.

Od 8. července má Státní inspekce práce k dispozici nové nástroje pro ověřování, zda je zaměstnávání nastaveno správně. Inspektoři mohou ukládat pokyny a v některých situacích také vydávat správní rozhodnutí, jimiž potvrzují existenci pracovního poměru. Z dosavadního vývoje ale nevyplývá, že by nová úprava okamžitě spustila vlnu příkazů k přepisování smluv. Stále více podniků totiž raději upravuje spolupráci samo ještě před tím, než kontrola skončí.

Samotná novela nezměnila kritéria, podle nichž se rozlišuje pracovní smlouva od občanskoprávního vztahu. Proměnil se však způsob, jakým může PIP ověřovat formu zaměstnávání, i míra rizika, které podnikatelé nesou. Inspekce získala širší přístup k datům, nové analytické možnosti a také možnost provádět část kontrolních úkonů na dálku. Současně se zvýšila i horní hranice pokut za porušení pracovněprávních předpisů, a to až na 60 tisíc zł.

Podle Artura Kornatowského, ředitele právního a administrativního oddělení ve Smart Solutions HR, nerozhoduje jen to, co je napsáno ve smlouvě, ale především skutečný průběh spolupráce. – Dobře připravená smlouva o dílo nebo příkazní smlouva firmu neochrání, pokud člověk ve skutečnosti pracuje pravidelně v určených hodinách, na místě stanoveném společností, pod průběžným vedením nadřízeného a bez skutečné volnosti v tom, jak úkoly plní – vysvětluje.

Údaje PIP ukazují, že zájem o správné nastavení smluv výrazně vzrostl. Do poloviny srpna dorazilo 690 podnětů a stížností týkajících se případů, kdy měl být pracovní poměr nahrazován občanskoprávními smlouvami. Od začátku roku se počet takových kauz vyšplhal na 1794, zatímco ve stejném období roku 2025 jich bylo 619.

První výsledky nových pravidel se objevily také při samotných kontrolách. V prvním měsíci jejich platnosti bylo zahájeno více než 100 šetření, z nichž 35 už bylo uzavřeno. Inspektoři v jejich rámci vydali 121 písemných pokynů směřujících k potvrzení zaměstnání na základě pracovní smlouvy. Do 18. srpna však ještě nepadlo žádné konečné správní rozhodnutí o určení existence pracovního poměru.

Důležité jsou i první individuální výklady ze strany hlavního inspektora práce. Do poloviny srpna bylo posouzeno sedm žádostí, které se týkaly povahy spolupráce. Ve dvou případech bylo přijato stanovisko podnikatelů, že šlo o občanskoprávní vztah. V dalších pěti případech inspekce dospěla k závěru, že popsaný způsob výkonu práce odpovídá znakům pracovního poměru.

Jedním z nejviditelnějších dopadů nové úpravy je ale dobrovolné přecházení firem na pracovní smlouvy. Inspektoři zaznamenali 201 situací, kdy se podniky rozhodly změnit občanskoprávní smlouvy na pracovní poměr ještě před ukončením všech kontrolních zjištění.

Význam má také 12měsíční přechodné období, které zákonodárce stanovil. Podnikatelé, kteří do 8. července 2027 dobrovolně upraví chybně nastavené smlouvy na pracovní poměr, mohou počítat s ochranou před nejtvrdšími sankcemi. Firmám to poskytuje čas na interní audity i na úpravu organizace práce tak, aby odpovídala platným pravidlům.

Nová pravidla dopadají i na agentury práce a společnosti, které jejich služby využívají. – U dočasného přidělování nelze odpovědnost zjednodušit jen na to, kdo s pracujícím formálně uzavřel smlouvu. Agentura zajišťuje především administrativní stránku zaměstnání, legalizaci práce cizinců, přípravu a uzavření smlouvy i povinnosti spojené s výpočtem a výplatou mzdy. Zaměstnavatel uživatel naopak odpovídá za samotné zadávání práce, které sám organizuje – zejména stanovuje rozvrhy, dohlíží na výkon a dává pokyny. Rozdělení povinností mezi zaměstnavatele uživatele a agenturu proto znamená, že nelze předpokládat, že veškerá odpovědnost za případné převedení občanskoprávní smlouvy na pracovní poměr leží výhradně na agentuře – zdůrazňuje Artur Kornatowski.

Podniky proto stále častěji neprověřují jen personální dokumentaci, ale i samotný model organizace práce. – Společnosti mění přístup. Už se nezastavují u kontroly smluv, ale sledují celý způsob plnění úkolů: pokyny pro vedoucí a mistry, systém plánování docházky, vykazování hodin, pravidla zástupů, způsob zadávání úkolů, komunikaci se zhotoviteli a také rozdělení pravomocí mezi agenturou a uživatelským zaměstnavatelem. A právě to považuji za nejdůležitější důsledek reformy – uzavírá odborník.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Více než stovka vystoupení, diskusních panelů a workshopů, k tomu B2B schůzky i networking: tak bude vypadat program 16. ročníku Evropského kongresu malých a středních podniků.

Ve dnech 27. a 28. října se v Katovicích, v areálu Mezinárodního kongresového centra, uskuteční 16. ročník Evropského kongresu malých a středních podniků. Letošní ročník přichází s novým pojetím, které má propojit firmy všech velikostí – od živnostníků a startupů přes středně velké společnosti až po velké podniky a mezinárodní korporace.

Evropský kongres malých a středních podniků se od svého vzniku soustředí především na potřeby sektoru MSP, zároveň však zůstává otevřený všem podnikatelům. Podle organizátorů má letošní vydání ještě silněji podporovat vznik konkrétních obchodních vazeb a spolupráce mezi společnostmi různého rozsahu.

Program je rozdělen do čtyř hlavních tematických bloků. „Bridge to Tomorrow“ se zaměří na inovace, moderní technologie a řešení, která už dnes ovlivňují ekonomiku i každodenní chod firem. „Business Connect“ nabídne prostor pro setkávání, sdílení zkušeností a hledání obchodních partnerů. „From Small to Big“ se bude věnovat růstu podniků, financování, řízení, strategii a tvorbě týmů. Čtvrtý blok, „International Talks“, otevře témata mezinárodní spolupráce, expanze do zahraničí a působení na trzích Asie a Blízkého východu.

Návštěvníky čeká přes 100 přednášek, panelových debat a workshopů. Součástí programu budou také odborné diskuze, B2B jednání, networking i doprovodné akce. Cílem organizátorů je, aby kongres nebyl jen výměnou informací, ale především místem, odkud si účastníci odnesou nové kontakty a reálné možnosti spolupráce. Příkladem může být malá firma, která díky kongresu naváže vztah s velkým podnikem jako jeho dodavatel, nebo korporace, jež projeví zájem o technologii vyvíjenou startupem.

MSP zůstávají hlavní osou celé akce, stejně jako tvoří podstatnou část polského hospodářství. Zároveň organizátoři usilují o vytvoření prostředí, v němž se na jednom místě potkají firmy různých velikostí a budou moci hledat příležitosti k dalšímu společnému rozvoji.

Minulý ročník kongresu přilákal 7 tisíc účastníků, 260 panelistů a více než 150 partnerů a zúčastnili se ho zástupci více než 40 zemí.

Pořadatelem Evropského kongresu malých a středních podniků je Regionální hospodářská komora v Katovicích.

Registrace probíhá na webu www.ekmsp.eu.

fot. archiv red.
zprac. /kp/

77 % Poláků si raději samo vyhledává tipy na dovolenou a 73 % plánuje cesty bez využití zprostředkovatelů.

Stále více Poláků si letní odpočinek zařizuje úplně podle vlastních představ. Z průzkumu agentury PBS vyplývá, že většina lidí dává přednost tomu, aby si cestu naplánovala sama, mohla si svobodně vybírat aktivity a užívala si pobyt dál od přeplněných míst. Pro mnoho respondentů je ubytování především výchozím bodem pro výlety, nikoli prostorem, kde tráví většinu dovolené.

Celých 77 % dotázaných uvedlo, že si během dovolené raději samo vyhledává atrakce, a 73 % organizuje odjezd bez cestovní kanceláře či jiného prostředníka. Stejný podíl považuje hotel, penzion nebo apartmán hlavně za místo na přespání, odkud se přes den vyráží za poznáváním okolí. Výzkumnice PBS Inga Domagała upozorňuje, že se proměnil samotný přístup k odpočinku. – Výsledky ukazují, že pro většinu Poláků není ideální dovolená hotový program, ale pocit, že si svůj čas řídíme sami. Hotel nebo apartmán má sloužit jako základna, ne jako střed celého pobytu – zdůrazňuje.

Odpočinek pro většinu Poláků neznamená úplnou nečinnost. 62 % účastníků výzkumu říká, že během volna raději poznává nová místa a prohlíží si okolí, než aby jen leželo na lehátku. Zároveň 79 % zvolí spíše klidnější formy pohybu než náročné sportovní výkony. – Poláci chtějí být na dovolené aktivní, ale ne nutně se vyčerpávat. Aktivita dnes často znamená zvídavost: procházku, objevování, putování po okolí. Jde o poznávací činnost, ne o sportovní heroismus – vysvětluje Inga Domagała.

Pokud jde o oblíbené cíle, jasně vedou lokality u vody. Moře, jezero nebo řeku označilo 71 % respondentů, zatímco hory si vybralo 29 %. Méně výrazný rozdíl je v prostředí pobytu: 60 % lidí preferuje odpočinek mimo město a 40 % míří do městských destinací.

Důležitou součástí příjemné dovolené je také klid. 74 % oslovených dává přednost tichým místům s omezeným kontaktem s náhodnými lidmi. Jen 26 % vyhledává během volna hlavně lokality plné zábavy. 77 % tráví dovolenou výhradně s blízkými a 58 % upřednostňuje poklidné večery.

Mezi faktory, které mohou dovolenou pokazit, lidé nejčastěji jmenují chování ostatních turistů. Hluk a hlasité vystupování označilo 54 % respondentů, 40 % pak vadí přelidnění a fronty. Pro 27 % je problémem vysoká cena v restauracích a 23 % jako překážku uvádí špatné počasí. – Největším nepřítelem dobré dovolené už dnes není ani absence Wi-Fi, ani déšť. Je jím jiný turista. Hluk, tlačenice a čekání ve frontách ukazují, že dovolenkový komfort je do velké míry i komfortem společenským. Chceme si odpočinout nejen od práce, ale také od nadbytku dalších lidí – vysvětluje Inga Domagała.

Na základě odpovědí účastníků PBS rozlišil čtyři hlavní profily dovolenkářů. Nejpočetnější skupinu tvoří „Samostatní objevitelé“, kterých je 43 %. Jde o lidi, kteří si sami řídí program, rádi opouštějí místo ubytování a vyhledávají klidné prostředí. „Společenští průzkumníci“ představují 21 % respondentů. Tato skupina častěji volí akce, podniky a další způsoby trávení času mezi lidmi. Dalších 19 % tvoří „Klidní v přírodě“, kteří dávají přednost pomalejšímu tempu a kontaktu s přírodou. Nejmenší skupinou jsou „Milovníci all inclusive a relaxu“ s 17 %, kteří sází na pohodlí, hotový servis a minimum vlastního plánování.

Dovolená se promítá i do každodenních zvyklostí. 48 % dotázaných přiznává, že během volna častěji sahá po sladkostech nebo zmrzlině. Stejný podíl uvádí, že utratí více peněz, než původně plánoval. 24 % zvýší konzumaci alkoholu, přesto většina, tedy 55 %, pije výhradně nealkoholické nápoje. 27 % respondentů přiznává nákup zbytečných suvenýrů a 22 % se místo objevování raději věnuje odpočinku a ničím nerušenému trávení času.

Ani na dovolené se Poláci nechtějí vzdát řady běžných vymožeností. Nejobtížněji by se obešli bez platební karty, kterou uvedlo 69 % lidí, a bez hotovosti, kterou považuje za potřebnou 62 % respondentů. Přístup k internetu je důležitý pro 59 % dotázaných. Smartphonem by se těžko vzdalo 39 % osob, sociálních sítí 30 %, papírové knihy 31 % a čtečky e-knih 17 %.

Jen část zaměstnanců bere dovolenou jako skutečné odpojení od pracovních povinností. 36 % lidí pracujících na pracovní smlouvu nebo na základě občanskoprávních dohod tvrdí, že na dovolené nebere pracovní hovory ani zprávy. Mezi podnikateli je tento podíl 37 %. Zároveň pouze 4 % respondentů uvádějí, že kontakt ze strany firmy jejich odpočinek opravdu narušuje.

Ideálním místem pro „Samostatné objevitele“ i pro ty, kdo touží po klidu mimo hlavní turistické trasy, může být česko-polské pohraničí. Je to kraj jako stvořený k pomalému poznávání, objevování místních zajímavostí a odpočinku bez nepříjemných davů. Pokud hledáte inspiraci a skvělou základnu pro výlety, stojí za to podívat se na naše články.

31 nových značení pomůže turistům objevovat Těšín a Český Těšín

Nový park v Ostravě má zadržovat vodu a ochlazovat okolí

Ustroń připomněl tvůrce slavných pyramid

foto: magnific.com
zprac. /kp/

Zaměstnanec by si měl dny volna z minulého roku vybrat nejpozději do 30. září a právě zaměstnavatel má dohlédnout, aby se tento termín nepromeškal.

Září představuje poslední možnost, kdy je možné začít čerpat nevybranou dovolenou z minulého roku. Povinnost hlídat, aby si zaměstnanec tyto dny vzal v zákonné lhůtě, leží na zaměstnavateli. To ale ještě neznamená, že může kdykoli sám určit, kdy přesně zaměstnanec na dovolenou nastoupí.

Podle zákoníku práce má být řádná dovolená vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém na ni zaměstnanec získal nárok. Termín čerpání se stanovuje s ohledem na potřeby zaměstnance i chod firmy. U převedené dovolené zákon připouští odklad do dalšího roku. Takový nárok musí být poskytnut nejpozději do 30. září, přičemž lhůta je splněna i tehdy, když dovolená právě tímto dnem začne.

Za správné poskytnutí dovolené odpovídá zaměstnavatel. Pokud tuto povinnost nesplní, hrozí mu pokuta až 30 tisíc korun. Zároveň ale neplatí, že po 30. září automaticky mizí právo na nevyčerpané dny. Nárok na jejich poskytnutí se zpravidla promlčuje až po třech letech. – Nevyčerpaná dovolená, která nebyla využita včas, spouští běh tříleté promlčecí lhůty. Po jejím uplynutí podle § 291 odst. 1 zákoníku práce právo zaniká. V praxi to znamená, že o tyto dny lze přijít, pokud je zaměstnanec nevyužije ve stanoveném období. Předpisy neumožňují jejich zpětné „zachraňování“, převádění do dalších let ani nahrazení peněžitým plněním během trvání pracovního poměru. Výjimky připouštějí jen mimořádné situace, například vyšší moc nebo rodičovská dovolená – vysvětluje Dominik Konieczny, General Counsel ve společnosti Gi Group Holding.

Sporná bývá i situace, kdy zaměstnanec odmítá nevyčerpanou dovolenou využít. Judikatura Nejvyššího soudu připouští, že zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit čerpání staré dovolené i bez jeho souhlasu. Tento výklad zazněl například v rozhodnutích ze 2. září 2003 a 7. května 2008. Jiný pohled má právní odbor Státního úřadu inspekce práce. Podle jeho stanoviska může zaměstnavatel zaměstnance zavázat, aby si dovolenou vyčerpal ve stanovené lhůtě, ale nesmí mu jednostranně určit konkrétní termín. – V praxi to znamená, že starou dovolenou nelze odkládat donekonečna, zároveň ale neexistuje jednotný názor na to, zda si zaměstnavatel může sám vybrat přesný den volna. V době výpovědi je však situace jasná – zaměstnavatel může pracovníka poslat na dovolenou bez předchozí dohody o termínu – doplňuje Dominik Konieczny.

Může nastat i opačná varianta. Zaměstnanec chce nevyčerpané dny využít, ale zaměstnavatel navržený termín odmítne kvůli nedostatku lidí, vysokému objemu práce nebo potřebě dokončit důležitý projekt. Odmítnutí může být oprávněné, pokud by nepřítomnost konkrétního člověka vážně narušila provoz. To však neznamená, že by zaměstnavatel mohl přesouvat dovolenou bez omezení. Zásadně musí být staré dny poskytnuty nejpozději do 30. září. – Jestliže se zaměstnanec několikrát pokusí naplánovat starou dovolenou a pokaždé dojde k jejímu posunu, je na místě zjistit důvod a domluvit, kdy bude čerpání možné. Provozní potřeby firmy mohou posun termínu ospravedlnit, ale zaměstnavatele nezbavují povinnosti dovolenou poskytnout v zákonné lhůtě – upozorňuje Monika Piądło, Regional Manager ve společnosti Grafton Recruitment.

Když se termín nedaří dohodnout, je rozumné podávat žádosti o dovolenou takovým způsobem, aby bylo možné později prokázat jejich odeslání, například přes interní systém nebo e-mailem.

Zaměstnanec se během trvání pracovního poměru nemůže vzdát dovolené výměnou za peníze. Nárok na náhradu za nevyčerpané dny vzniká zpravidla až při skončení nebo zániku pracovního poměru, pokud dovolená nebyla do té doby vybrána. – Dovolená má sloužit jako skutečný odpočinek od práce, a proto ji nelze během zaměstnání nahradit jiným plněním. Zaměstnanec se nemůže práva na odpočinek vzdát a zaměstnavatel mu za to nesmí nabízet finanční kompenzaci – vysvětluje Agnieszka Żak, ředitelka pro klíčové klienty ve společnosti Gi Group. Platí to jak pro dovolenou za aktuální rok, tak pro nevyčerpané dny z let minulých. Teprve při ukončení pracovního poměru se zjistí počet zbývajících dnů a podle něj se vypočte příslušný ekvivalent.

Odkládání dovolené může být problémem pro obě strany. Hromadění nevyužitých dnů komplikuje pozdější plánování práce a chybějící odpočinek může vést k únavě a nižší výkonnosti. – Nevyčerpanou dovolenou je dobré chápat jako signál, že plánování práce potřebuje větší pozornost. Pokud je delší nepřítomnost zaměstnance pro firmu složitá, vyplatí se podívat nejen na termíny dovolené, ale také na rozdělení úkolů a zajištění zástupů – doporučuje Karolina Popiel, Partner ve společnosti Wyser Executive Search. Dodává, že zvlášť patrné to bývá u manažerů a klíčových odborníků. Jestliže jejich delší absence výrazně omezuje fungování týmu, může to ukazovat na příliš velkou koncentraci odpovědnosti v rukou jediné osoby.

Samotná dovolená ale neznamená, že se člověk vždy úplně odpojí od pracovních povinností. Z průzkumu společnosti Gi Group Holding z letošního července vyplývá, že jen 24,8 % respondentů během dovolené vůbec nemyslí na práci. Naopak 35,3 % uvedlo, že na práci myslí často nebo neustále, přičemž 10 % dotázaných přiznalo, že se od pracovních záležitostí nedokáže odříznout vůbec. Největší skupinu, 39,9 %, tvoří ti, kteří na práci během dovolené myslí jen občas.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Povede na trati mezi Wodzisławem Śląským a Chałupkami více vlaků? Pomoci by tomu měla obnova výhybny v Czyžovicích.

Polské dráhy PKP PLK obnoví výhybnu v Czyžovicích na železniční trati číslo 158. Tato investice má zlepšit kapacitu jednokolejného úseku mezi Wodzisławem Śląským a Chałupkami a usnadnit řízení vlakového provozu na spojení mezi Polskem a Českem. Podepsaná smlouva má hodnotu 31 milionů zł bez DPH.

Součástí projektu bude vybudování druhé koleje v délce 750 metrů. Nový úsek dostane trakční vedení, výhybky i zařízení pro zabezpečení a řízení železničního provozu. Po znovuobnovení výhybny budou moci vlaky na jednokolejném úseku trati Rybnik Towarowy – Chałupki projíždět kolem sebe mezi Wodzisławem Śląským a pohraniční stanicí.

Podle PKP PLK současné kolejové uspořádání výrazně omezuje provoz na této trase. Znovu vybudovaná výhybna má odstranit jedno z úzkých míst a navýšit kapacitu nejvytíženějšího úseku. To dopravcům umožní lépe plánovat jízdy a do budoucna případně zavádět i další spoje.

Projekt má význam jak pro osobní dopravu, tak pro nákladní vlaky. Trať číslo 158 je součástí železničního propojení mezi Polskem a Českem, a proto by vyšší kapacita mohla zrychlit provoz směrem na Chałupki i k hraničnímu přechodu s Českou republikou.

Smlouvu na realizaci zakázky uzavřely PKP PLK se společností KZA Katowice. Práce s názvem „Budowa mijanki Czyżowice na linii kolejowej nr 158“ budou probíhat v režimu „projektuj a stavěj“. Hodnota investice činí 31 milionů zł netto, tedy 38 milionů zł brutto. Akce je hrazena ze státního rozpočtu.

Dokončení stavby je naplánováno na 4. čtvrtletí 2028.

foto: archiv redakce
zprac. /kp/

Způsob započtení se mění podle toho, zda o volno požádá zaměstnanec, nebo zda ho poskytne zaměstnavatel z vlastní iniciativy.

Za odpracované hodiny nad rámec běžné pracovní doby může zaměstnanec dostat náhradní volno. Podmínky jeho započtení se ale liší podle toho, kdo o něj požádal nebo kdo o něm rozhodl. Státní inspekce práce připomíná, že pokud volno určí zaměstnavatel, vychází pro zaměstnance výhodnější poměr.

Podle zákoníku práce smí zaměstnavatel poskytnout volno za přesčas na základě žádosti zaměstnance, a to v listinné podobě nebo elektronicky. V takovém případě se volno poskytuje ve stejném rozsahu, v jakém byly přesčasy skutečně odpracovány. Za jednu hodinu práce navíc tedy připadá jedna hodina volna.

Jinak se postupuje tehdy, když náhradní volno přidělí zaměstnavatel bez podnětu zaměstnance. V takové situaci musí být volno poskytnuto nejpozději do konce vyrovnávacího období a jeho rozsah má být o polovinu vyšší než počet odpracovaných přesčasových hodin. Používá se tedy poměr 1:1,5. Současně platí, že tímto krokem nesmí dojít ke snížení mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok při odpracování celého měsíčního fondu pracovní doby.

PIP upozorňuje, že při vyrovnání přesčasů je zásadní správně určit, kolik hodin nadpráce dané volno pokrývá. Jestliže se uplatní přepočet 1:1,5, je nutné počet poskytnutých hodin volna vydělit číslem 1,5.

Například: pokud zaměstnanec odpracoval 12 hodin přesčasů a volno mu bylo dáno z rozhodnutí zaměstnavatele, musí dostat 18 hodin volna. Kdyby obdržel pouze 12 hodin náhradního volna, odpovídalo by to správnému vyrovnání jen za 8 hodin přesčasové práce. Zbývající 4 hodiny musí být proplaceny běžnou mzdou a příslušným příplatkem za práci přesčas.

Z toho vyplývá, že žádost zaměstnance o náhradní volno je z hlediska přepočtu méně výhodná než situace, kdy volno udělí zaměstnavatel sám od sebe.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Bezpečnost dodávek léčiv a zdravotnického vybavení, digitalizace, umělá inteligence i rozvoj domácí výroby patří mezi hlavní témata 5. ročníku Health Business Innovations.

Ve dnech 16. a 17. září se v Hotelu Diament v Zabrze koná pátý ročník kongresu Health Business Innovations. Setkání se zaměří na klíčové problémy a budoucí směřování polského zdravotnictví, zejména na medicínskou bezpečnost, plynulost dodávek a odolnost systému vůči krizovým situacím.

Letošní ročník ponese motto „Bezpečnost státu v medicíně tváří v tvář riziku přerušení dodávek léků a vybavení“. Na akci má dorazit přibližně 150 prezidentů společností, členů vedení, majitelů a ředitelů firem, nemocnic i soukromých zdravotnických subjektů. Mezi účastníky nebudou chybět ani zástupci ordinací, lékáren a společností působících v lékařském a zdravotnickém či navazujícím odvětví.

Health Business Innovations 2026 nabídne prostor pro sdílení zkušeností mezi lidmi z byznysu, zdravotnických zařízení a technologického sektoru. Součástí programu budou diskusní panely s odborníky z různých regionů Polska, individuální jednání a schůzky i večerní networking. Jedním z bodů programu bude také prezentace inovativních produktů a služeb spojených se zdravotním trhem.

K jednomu z nejdůležitějších témat kongresu bude patřit bezpečnost zdravotnického systému v době narušení globálních dodavatelských řetězců. Účastníci se budou bavit mimo jiné o spolupráci dodavatelů s nemocnicemi a ambulancemi, o bezpečnosti zásobování léky i o možnostech rozvoje českého farmaceutického a biotechnologického sektoru. Řeč přijde také na domácí výrobu zdravotnické techniky a softwaru pro zdravotní trh a na posilování podílu českých výrobců v dodávkách pro zdravotnictví v České republice i v Evropě.

Program dále nabídne témata spojená s urgentní a taktickou medicínou, digitalizací zdravotnictví, umělou inteligencí, e-Zdravotnictvím a kybernetickou bezpečností. Diskuse se budou věnovat rovněž zavádění požadavků vyplývajících ze směrnice NIS2, stejně jako možnostem využití robotizace a automatizace pro zvýšení efektivity zdravotních služeb.

Pořadatelé připravili také debaty o nových obchodních modelech na zdravotnickém trhu. Tématem rozhovorů budou například inovace, startupy, fúze a akvizice v oblasti soukromé medicíny i konsolidace veřejných nemocnic.

Hlavním cílem kongresu je především výměna praktických znalostí a zkušeností a navazování kontaktů mezi zástupci zdravotnictví a podnikatelského prostředí. Organizátoři zároveň očekávají, že vzniknou doporučení pro rozhodovací orgány týkající se rozvoje domácího zdravotnického potenciálu, výroby zdravotnických prostředků i posilování zdravotní bezpečnosti Polska a Evropy.

Podrobný program akce je k dispozici na webu healthbusiness.pl/program. Registrace na kongres probíhá prostřednictvím stránek pořadatele.

foto: HBI 2025
zprac. /kp/

Od října 2024 už program Aktivní rodič pomohl 1,22 milionu dětí. Rodiče podali 1,20 milionu žádostí a ZUS dosud vyplatil více než 10,8 miliardy zlotých.

Začátek září bývá pro mnoho rodin obdobím důležitých rozhodnutí o péči o nejmenší děti i o návratu rodičů do zaměstnání. Jednou z možností podpory je program „Aktywny Rodzic“, z něhož od spuštění využilo pomoc už 1,22 milionu dětí. Největší zájem je jak v celé zemi, tak ve Slezském vojvodství o dávku „Aktywnie w żłobku“.

Program „Aktywny Rodzic“ funguje od 1. října 2024. Do konce července 2026 rodiče podali 1,20 milionu žádostí vztahujících se k 1,22 milionu dětí. Největší část podání, konkrétně 442 tisíc, připadala na dávku „Aktywnie w żłobku“ a týkala se 449,3 tisíce dětí. Druhou nejčastější volbou bylo „Aktywnie w domu“, pro které dorazilo 387,8 tisíce žádostí zahrnujících 395,4 tisíce dětí. Dávka „Aktywni rodzice w pracy“ pak zahrnovala 379,2 tisíce dětí na základě 371,9 tisíce žádostí.

Zájem o program neklesá ani v dalších měsících. Jen v červenci dorazilo do ZUS 36,9 tisíce žádostí týkajících se 37,6 tisíce dětí.

Od startu programu do konce července ZUS uskutečnil 8,74 milionu výplat. Celková částka podpory, která putovala k rodinám, už přesáhla 10,8 miliardy zlotých. Jen v červenci bylo vyplaceno 477,1 tisíce dávek v hodnotě 588,2 milionu zlotých.

Největší podíl červencových plateb připadl na dávku „Aktywnie w żłobku“. ZUS v jejím rámci poslal 217,2 tisíce dávek v celkové hodnotě 321,5 milionu zlotých. U varianty „Aktywni rodzice w pracy“ šlo o 116,7 tisíce výplat za 196,4 milionu zlotých, zatímco „Aktywnie w domu“ zahrnovalo 143,2 tisíce dávek v souhrnné výši 70,3 milionu zlotých.

Také ve Slezském vojvodství je nejvyhledávanější dávkou „Aktywnie w żłobku“. V červenci bylo vyplaceno více než 21 tisíc těchto podpor. Od ledna do července 2026 rodiče v regionu obdrželi v rámci této dávky přes 204 milionů zlotých. Druhou nejčastěji vyplácenou červencovou dávkou bylo „Aktywnie w domu“ – ZUS rodičům poslal více než 14,1 tisíce těchto plateb. Celková hodnota výplat v regionu od ledna do července dosáhla 47,57 milionu zlotých. U dávky „Aktywni rodzice w pracy“ byly v červenci výplaty určeny 13,6 tisíce dětí. Za prvních sedm měsíců 2026 ZUS ve Slezském vojvodství v rámci této podpory převedl téměř 143 milionů zlotých.

Program je určen rodičům a pečujícím osobám dětí do tří let a obsahuje tři typy podpory. „Aktywnie w żłobku“ je určeno rodičům dětí navštěvujících jesle, dětský klub nebo svěřených dennímu pečovateli. Výše podpory činí až 1500 zlotých měsíčně, u dítěte s příslušným potvrzením o zdravotním postižení může stoupnout až na 1900 zlotých.

Dávka „Aktywni rodzice w pracy“ je určena ekonomicky aktivním rodičům dětí ve věku od 12. do 35. měsíce života. Základní částka podpory je také 1500 zlotých měsíčně, a u dětí s odpovídajícím posudkem o zdravotním postižení může být navýšena na 1900 zlotých.

Třetí možností je „Aktywnie w domu“, tedy 500 zlotých měsíčně pro děti od 12. do 35. měsíce života. Tato dávka nahradila dřívější rodinný pečovatelský kapitál.

Na jedno dítě lze za daný měsíc čerpat pouze jednu dávku z tohoto programu. Pokud se změní pracovní situace rodičů nebo způsob péče o dítě, je možné pro další měsíce zvolit jinou formu podpory.

Žádosti o dávky z programu „Aktywny Rodzic“ je možné podávat výhradně elektronicky prostřednictvím portálu eZUS, aplikace mZUS, portálu Emp@tia nebo internetového bankovnictví.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

40 % současných pracovních nabídek počítalo s možností nastoupit „ihned“. Nejvíce takových inzerátů se objevilo ve stavebnictví, výrobě, obchodu a sektoru TSL.

Společnosti se čím dál častěji poohlížejí po zaměstnancích, kteří mohou začít pracovat v co nejkratší době. Z analýzy více než 122,1 tis. aktuálních pracovních inzerátů, kterou připravila skupina Progres, vyplynulo, že 40 % nabídek se týkalo nástupu „ihned“.

Tlak na rychlé doplňování týmů je nejvíce patrný v odvětvích, kde se potřeba pracovníků mění podle sezony, počtu zakázek nebo rozsahu projektů. Největší poptávka po lidech dostupných v krátkém termínu je ve stavebnictví, ve výrobě, v obchodě a v oblasti TSL. Vysoký podíl nabídek s možností rychlého nástupu se objevil také v hotelnictví a gastronomii, v dopravě a ve službách spojených s úklidem.

Nabídky s nástupem „ihned“ se objevují rovněž například v ostraze, zemědělství a zahradnictví, kadeřnictví a kosmetických službách, školství, zákaznické podpoře, mechanice a lakýrnictví, péči o klienty i v administrativě. Mnohem méně často se tento typ inzerce vyskytoval v marketingu a PR, financích, účetnictví, bankovnictví a pojišťovnictví, energetice, HR, realitách či v IT a telekomunikacích.

„U některých pozic už zaměstnavatelé nemají prostor pro klasické, pomalejší tempo náboru. Když chybějí lidé ve výrobě, ve skladu nebo na stavbě, každý další den bez obsazeného místa znamená reálné omezení schopnosti plnit zakázky. Proto nabývá na významu nejen to, zda se podaří kandidáta najít, ale i to, kdy může skutečně nastoupit. V praxi se pro mnoho firem stává ‚k dispozici okamžitě‘ konkrétní přidanou hodnotou, podobně jako zkušenosti nebo potřebná oprávnění,“ upozorňuje Łukasz Przesmycki, regionální ředitel skupiny Progres.

Rychlé obsazení pozic ale není vždy reálně proveditelné. Zvlášť obtížné je během krátké doby sehnat lidi s přesně danou technickou kvalifikací a požadovanými certifikacemi. Týká se to mimo jiné obsluhy vysokozdvižných vozíků, svářečů, řidičů a technických specialistů. „Samotné prohlášení ‚můžeme přijmout hned‘ nic neřeší, pokud na trhu není dostatek osob s požadovanými znalostmi. Firmy si proto stále častěji musí vyjasnit, které dovednosti jsou nutné už první den a které lze doplnit až po nástupu. Tím se důraz přesouvá od hledání ideálního uchazeče k budování procesu, který umožní vhodného člověka relativně rychle připravit na konkrétní práci,“ doplňuje odborník.

V řadě podniků fungují interní vzdělávací systémy, díky nimž lze nového zaměstnance připravit na určité úkoly až po přijetí. Tento přístup dává zaměstnavatelům možnost více sledovat schopnost rychle se učit, dodržovat postupy a přizpůsobovat se novým povinnostem, místo aby po uchazečích vyžadovali kompletní soubor dovedností ještě před prvním dnem v práci. U technických profesí však zůstává důležité i odpovídající vzdělání, absolvované kurzy, umění pracovat se stroji nebo orientace v technickém výkrese. Na kancelářských pozicích je naopak podstatná například znalost balíku Office a angličtiny.

Údaje Českého statistického úřadu zároveň ukazují, že najít vhodnou práci může uchazečům trvat podstatně déle. V prvním čtvrtletí 2026 hledali nezaměstnaní aktivně práci v průměru 8,5 měsíce. Nejkratší dobu ji sháněli lidé ve věku 15–19 let, a to průměrně 5,7 měsíce. Ve skupině 20–24 let činila délka hledání 7,6 měsíce a u osob ve věku 25–29 let 8,7 měsíce.

Nejdéle čekali na nalezení zaměstnání lidé ve věku 45–54 let, v průměru 9,9 měsíce. Ve skupině 30–34 let trvalo hledání práce průměrně 9,6 měsíce a u osob ve věku 55–74 let 9,5 měsíce. Uchazeči ve věku 35–44 let se o práci aktivně ucházeli průměrně 7,5 měsíce.

„Trh jasně ukazuje, že rychlost náboru sama o sobě není cílem. Podstatné je, zda rychlost neprobíhá na úkor vhodného sladění člověka s pozicí. Dlouhé čekání na kandidáta může firmu stát ztracené zakázky nebo přetížení stávajícího týmu, ale stejně drahé může být i přijetí nevhodného člověka jen proto, že mohl nastoupit druhý den. Úspěšný nábor ‚na okamžitý nástup‘ proto stojí především na tom, aby zaměstnavatel správně určil, které požadavky jsou skutečně zásadní a kde je možné doplnit znalosti až po nástupu,“ uzavírá Łukasz Przesmycki.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

U příležitosti 25. výročí nabídne PKP Intercity od 1. do 3. září levnější jízdenky na vnitrostátní spoje.

PKP Intercity si ke svým 25. narozeninám připravilo speciální cenovou akci. Od 1. do 3. září budou mít cestující možnost pořídit jednorázové jízdenky na tuzemské spoje dopravce se slevou minimálně 35 %.

Zvýhodněné lístky půjde zakoupit v předprodeji právě mezi 1. a 3. zářím. U vlaků kategorií IC a TLK bude možné tuto nabídku využít na cesty uskutečněné nejpozději do 3. října. Delší čas na využití promokupónů, až do 24. října, dostanou cestující u spojů EIC a EIP, tedy také u souprav Pendolino.

Akce platí výhradně pro spoje provozované na území Polska. Zlevněné jízdenky bude možné koupit nejen na pokladnách ve stanicích, ale také přes online prodejní kanály, včetně mobilní aplikace dopravce.

Do této nabídky však nebyly zařazeny všechny typy cestování. Sleva se nevztahuje na lůžkové vozy, lehátkové vozy ani na historickou soupravu Nieśpieszny.

PKP Intercity vzniklo 1. září 2001 a patří k největším meziregionálním dopravcům v Polsku. Zajišťuje spojení mezi velkými městy i oblíbenými turistickými lokalitami v zemi a zároveň provozuje také mezinárodní linky. V nabídce má čtyři kategorie vlaků. TLK (Twoje Linie Kolejowe) a IC (Intercity) představují ekonomičtější varianty, zatímco EIC (Express Intercity) a EIP (Express Intercity Premium) spadají do rychlé expresní nabídky.

Zvýhodněné jízdné může být navíc skvělou příležitostí k návštěvě měst na polsko-českém pomezí. Na našem portálu pravidelně přinášíme tipy na místa, která stojí za pozornost, stejně jako přehled akcí, zajímavostí a nápadů na výlety.

Beskydské centrum lyžování jménem Adama Małysze ve Wisle navštívilo přes 5 tisíc lidí

Žorek Olympijec se připojil k městské Stezce Žorka

Roste zájem o menší města a obce. Turisté hledají klid i úsporu

foto: archiv redakce
zprac. /kp/

Ve čtyřech z devíti posouzených případů dostali podnikatelé potvrzení, že zvolený způsob spolupráce je v souladu se zákonem.

Od chvíle, kdy začala platit reforma Státní inspekce práce, mohou se podnikatelé obracet na hlavního inspektora práce s žádostí o individuální výklad k tomu, zda zvolená civilněprávní forma spolupráce odpovídá předpisům. Do 25. srpna bylo vydáno devět takových stanovisek. Ve čtyřech případech byl postup předložený podnikateli vyhodnocen jako legální.

Nová úprava funguje od 8. července. V rámci změn může hlavní inspektor práce na žádost oprávněného subjektu posoudit, zda je nahrazení pracovní smlouvy smlouvou občanskoprávní v souladu se zákonem. Výklad se může vztahovat jak na již uzavřené dohody, tak na spolupráci, která má teprve začít.

Státní inspekce práce uvedla, že do 25. srpna hlavní inspektor práce Janusz Krasoń vydal celkem devět individuálních výkladů. Většina podaných žádostí se týkala budoucích smluv, které ještě nebyly podepsány. Ve čtyřech případech inspekce uznala, že podnikatelem popsané řešení je správné.

Výklad vychází z údajů, které uvede žadatel. Pokud potvrdí správnost použití civilněprávní smlouvy, jeho závěry jsou při kontrolách závazné pro inspektory práce. Tato ochrana však platí jen tehdy, když skutečné podmínky spolupráce odpovídají tomu, co bylo popsáno v žádosti.

Podání žádosti samo o sobě neznamená, že se okamžitě rozběhne kontrola. PIP ale může způsob plnění smlouvy prověřit například na základě podnětu od osoby na dohodu, vyhodnocení rizik nebo informací nasvědčujících tomu, že civilněprávní smlouva je využívána nesprávně. Při kontrole inspektoři srovnávají reálný průběh spolupráce s popisem uvedeným v žádosti. Jestliže zjistí odlišnosti a způsob výkonu práce bude ve skutečnosti ukazovat na pracovněprávní vztah, může inspektor použít zákonné prostředky k potvrzení, že jde o zaměstnání v pracovním poměru.

Každý výklad je čistě individuální. To znamená, že se automaticky nevztahuje na jiné firmy ze stejného oboru ani na podnikatele, kteří používají podobné smlouvy.

O výklad může požádat subjekt, který pracuje s civilněprávními smlouvami. V žádosti má podrobně popsat organizaci spolupráce i svůj názor na to, zda je zvolená forma zaměstnávání správná. Rozhodující nejsou jen ustanovení smlouvy, ale i skutečné podmínky jejího naplňování. PIP zdůrazňuje, že popis má zahrnovat mimo jiné míru podřízenosti osoby vykonávající zakázku, způsob řízení její práce, vyhodnocování výsledků i možnost, aby povinnosti převzal někdo jiný.

Reforma Státní inspekce práce zároveň rozšířila oprávnění inspektorů při zpochybňování jen zdánlivých civilněprávních smluv a kontraktů B2B. Od 8. července do 13. srpna dorazilo na PIP 690 stížností a podnětů týkajících se nesprávně zvolené civilněprávní formy zaměstnávání.

Čtěte také: PIP už vydal 121 pokynů k potvrzení zaměstnání na základě pracovní smlouvy

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Největší slabinou je podle nich nedostatek praktických znalostí z financí, práva a úředních záležitostí.

Mnoho lidí po nástupu do zaměstnání narazí na situace, s nimiž se během školní docházky nikdy nesetkali. Z průzkumu InterviewMe vyplývá, že téměř 6 z 10 Poláků má za to, že je škola na začátek profesního života nepřipravila dostatečně. Nejčastěji jim podle nich chybějí konkrétní a využitelné informace z oblasti financí, práva a jednání s úřady.

Účastníci výzkumu odpovídali na otázku, zda je škola vybavila pro vstup na pracovní trh. 31 % uvedlo, že spíše ne, a dalších 28 % odpovědělo rozhodně ne. Naopak 35 % dotázaných hodnotilo svou přípravu pozitivně, přičemž 13 % ji označilo za rozhodně dobrou a 22 % za spíše dobrou. Šest procent lidí si nebylo jistých a nedokázalo zaujmout jednoznačný postoj.

Za jeden z největších nedostatků považují respondenti absenci znalostí, které jsou důležité v každodenním dospělém životě. Na finance, právo a úřední agendu upozornilo 48 % oslovených. Patří sem například daně, sestavování rodinného rozpočtu, uzavírání smluv, práva zaměstnance nebo začátek podnikání. Dalších 36 % zdůraznilo, že jim chybí schopnosti spojené s plánováním kariéry a hledáním práce. Do této oblasti spadá například psaní životopisu, vyhledávání pracovních nabídek, příprava na pohovor nebo vyjednávání mzdy. Následujících 35 % respondentů poukázalo na osobní dovednosti a psychickou odolnost, tedy třeba zvládání stresu, řízení času a asertivitu. Dvaadvacet procent zmínilo komunikaci a pracovní vztahy a 19 % nové technologie. Pouze 8 % účastníků průzkumu řeklo, že je škola na práci připravila dobře a žádné zásadní mezery u sebe nevidí.

První zaměstnání podle výsledků průzkumu přináší mnoha lidem potřebu opustit návyky převzaté ze školy. 32 % respondentů uvedlo, že muselo změnit svůj vztah k chybám. Stejný podíl si osvojil větší samostatnost a přestal čekat na detailní pokyny. Třicet procent se soustředí více na praktické řešení problémů. U 29 % byla výzvou proměna z individuálního plnění úkolů na spolupráci s ostatními a požádání o pomoc, zatímco 25 % dotázaných muselo překonat obavy z kladení otázek a přiznání, že něco neví. Jen 9 % uvedlo, že po nástupu do práce nemuselo měnit žádný z těchto zvyků.

Podle Dominiky Kowalské, kariérní expertky InterviewMe a držitelky certifikace CPRW, se rozdíl mezi školou a pracovním prostředím nejvíc ukazuje právě v přístupu k omylům a neznalosti. – Škola v nás často buduje představu, že nejlepší žák je ten, kdo zná správnou odpověď a dokáže úkol splnit sám. V práci je ale stejně důležité umět říct: „Nevím, potřebuji pomoc“ nebo „Udělali jsme chybu, pojďme zjistit, jak ji napravit“. To není známka slabých schopností, ale profesní zralosti. Jenže pokud si léta zvykáme na to, že chyba znamená trest a žádost o pomoc je projev slabosti, může být přechod do firmy velmi obtížný. U některých lidí to může posilovat i syndrom podvodníka – tedy mylný pocit, že si své úspěchy nezasloužili a že se kdykoli může ukázat, že nejsou dost kompetentní. Přitom dnešní pracovní trh vyžaduje nejen znalosti a samostatnost, ale také ochotu učit se, spolupracovat a reagovat na změny. Pokud má škola na takový svět připravit, měla by studentům dávat více prostoru k otázkám, chybám i společnému hledání řešení – upozorňuje expertka.

OECD připomíná, že mladí lidé dnes nepotřebují jen znalosti jednotlivých předmětů, ale také dovednosti spojené s plánováním kariéry, rozhodováním, týmovou spoluprací a orientací v pracovním prostředí. Důležitou roli v tom může sehrát kariérní poradenství i dřívější kontakt žáků se zaměstnavateli a reálným světem práce. Na potřebu lepšího sladění dovedností s požadavky trhu upozorňuje také Polská agentura pro rozvoj podnikání. Odborníci zároveň zdůrazňují, že neexistuje jediná správná cesta profesního života. Lidé mají odlišné schopnosti, potřeby i očekávání, a proto by vzdělávání mělo zohledňovat rovněž individuální možnosti a zájmy žáků.

Právě školy označují respondenti nejčastěji za instituci, která by měla mladé lidi na pracovní život připravovat. Tento názor sdílí 61 % dotázaných, kteří zmiňovali základní, střední i odborné školy. Vysoké školy uvedlo 33 % respondentů, rodiče a pečující osoby 29 %. Zaměstnavatele označilo 16 % lidí. Dalších 14 % zmínilo veřejné instituce spojené s trhem práce, například úřady práce, Dobrovolnické pracovní sbory či Státní úřad inspekce práce. Jen 8 % ankety si myslí, že by si potřebné znalosti měli mladí lidé shánět sami.

Průzkum tak ukazuje jasný rozpor mezi očekáváním a skutečnou zkušeností. Většina Poláků má pocit, že je škola na začátek profesní dráhy nepřipravila, přesto právě od ní očekávají hlavní odpovědnost za takovou přípravu. Zlepšení však nemusí znamenat opuštění tradičního vzdělávání. Naopak může jít o jeho doplnění o více praktických aktivit, kontaktů s firmami, kariérní poradenství a prostor pro rozvoj dovedností, které se hodí v běžném životě i v práci.

Čtěte také: Vysoké školy nestíhají držet krok s ekonomikou? Prohlubuje se propast mezi vzděláním a trhem práce

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Do roku 2050 může až 34,2 tisíce evropských škol čelit během školního roku teplotám vyšším než 30 °C.

Zvyšující se teploty zasahují do provozu škol stále výrazněji. Podle dostupných analýz se dnes zhruba 16,6 tisíce evropských vzdělávacích zařízení setká alespoň s jedním dnem ve školním roce, kdy teplota vystoupá nad 30 °C. Pokud se naplní současné klimatické předpovědi, může se do roku 2050 tento počet vyšplhat na přibližně 34,2 tisíce škol. Horko přitom výrazně zhoršuje podmínky pro výuku i práci.

Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů a tempo růstu teplot je zde asi dvojnásobné oproti celosvětovému průměru. V roce 2024 narušily vlny veder vzdělávání více než 900 tisíc žáků v Evropě. Někde bylo nutné školy uzavírat, jinde se zkracovaly vyučovací hodiny nebo přesouvaly lekce ven. Přehřáté třídy ztěžují soustředění, učení i aktivní zapojení do výuky a zároveň mohou vyvolávat únavu a zhoršenou pohodu.

Význam tepelného komfortu ve třídách potvrzují i vědecká zjištění. Metaanalýza 18 studií, kterou zpracovali vědci z univerzit v Dánsku a Chile, ukázala, že snížení teploty ve třídě z 30 na 20 °C může zlepšit výkon žáků při plnění úkolů až o zhruba 20 %. Další výzkum, vycházející z výsledků přibližně 10 milionů amerických studentů v rámci studie „Heat and Learning“, dospěl k závěru, že ve školách bez klimatizace znamenal nárůst průměrné školní teploty o 1 °F, tedy asi 0,56 °C, pokles studijních výsledků o zhruba 1 %.

Problém přehřívání se týká hlavně starších budov, které byly často navrhovány především s důrazem na udržení vhodné teploty v zimě. – Dnes potřebujeme uvažovat v celoročním režimu: škola má omezovat tepelné ztráty během topné sezony, ale zároveň zajistit přijatelné podmínky i v době stále delších vln horka. Odolnost proti přehřívání by proto měla patřit mezi základní kritéria při hodnocení i modernizaci těchto objektů – zdůrazňuje Małgorzata Jasińska, ředitelka pro východní Evropu ve společnosti Somfy.

Evropská agentura pro životní prostředí připomíná, že více než 85 % budov, které v Evropě stojí dnes, bude v provozu i v roce 2050. Zároveň je přibližně 75 % evropského stavebního fondu energeticky nevyhovujících. Rostoucí teploty navíc povedou k vyšší potřebě chlazení interiérů. Podle odborníků je proto nezbytné propojit zvyšování energetické účinnosti s adaptací budov na změnu klimatu a s využíváním pasivních opatření, která omezují jejich zahřívání. – Klimatizace jen odvádí teplo, které už se do objektu dostalo. Lepší je začít dřív, tedy u samotného omezení jeho pronikání. U nových staveb lze na toto myslet už ve fázi návrhu, například správným nasměrováním budovy, volbou prosklení a vhodným stíněním. U existujících objektů mohou velmi dobře fungovat vnější stínící prvky, které zastaví sluneční záření ještě před oknem. V kombinaci s pohony, automatizací a čidly mohou začít chránit interiér dříve, než se stihne přehřát – uvádí Małgorzata Jasińska.

Příklad takové proměny nabízí francouzské město Poissy u Paříže, kde prošlo během tří let modernizací 15 škol. Celkem zde bylo instalováno 616 venkovních stínících systémů typu ZIP s pohony. Podle zveřejněných údajů se při venkovní teplotě dosahující 39 °C držela teplota ve třídách vybavených novými systémy pod 27 °C. Průměrná teplota v těchto místnostech byla až o 5,1 °C nižší než v učebnách se staršími ručně ovládanými stíny. Zavedené řešení mělo zároveň snížit spotřebu energie. Ve srovnání se scénářem, kdy by se stejné teploty dosahovalo pomocí klimatizace, umožnil systém v Poissy ušetřit přibližně 301 tisíc kWh ročně. Úspory na energii a údržbě byly odhadnuty na asi 200 tisíc eur ročně a návratnost investice vycházela na zhruba čtyři roky.

Podobná opatření lze využít i v České republice, vždy je však nutné přizpůsobit modernizaci konkrétní stavbě. Rozhodující jsou například konstrukce budovy, její orientace ke světovým stranám, rozsah prosklení i způsob využívání jednotlivých prostor.

Také v Polsku pokračuje energetická obnova školských budov. Podle údajů ministerstva klimatu a životního prostředí byly k 10. srpnu podepsány smlouvy na projekty zateplení a modernizace zahrnující 500 zařízení po celé zemi. Rozpočet programu financovaného z Národního plánu obnovy se zvýšil z 1,3 miliardy zlotých na více než 1,78 miliardy zlotých. Další 2 miliardy zlotých byly vyčleněny z Modernizačního fondu na komplexní obnovu škol a mateřských škol. Resort uvádí, že oba finanční zdroje mají umožnit modernizaci celkem asi 1 tisíce vzdělávacích zařízení.

Čtěte také: Extrémní vedra jsou čím dál častější. Vědci vyzývají k rychlejším krokům

foto: magnific.com
zprac. /kp/

Nižší ceny a menší nával lákají k cestám po Polsku i k výletům po okolních regionech.

Podzimní dovolená může vyjít znatelně levněji než pobyt v hlavní letní sezóně. Z údajů turistického odvětví vyplývá, že čím dál víc Poláků volí odpočinek v září a říjnu, kdy bývají ceny příznivější a oblíbená místa nejsou tak přeplněná. V rámci Polska patří na podzim mezi nejvyhledávanější destinace především Baltské moře a horská střediska.

Podle dat Wakacje.pl byly v září 2025 zájezdy do nejoblíbenějších zemí v průměru o 10 % levnější než v srpnu a v říjnu už rozdíl dosahoval 20 %. U některých populárních hotelů se letos cena za srpnový a zářijový termín lišila dokonce o 30 až 36 %. Při dražších rezervacích to může pro dva cestující znamenat úsporu ve výši přibližně 3 až 4,5 tisíce zlotých.

Právě nižší částky jsou jedním z důvodů, proč si pobyty po skončení prázdnin získávají stále větší oblibu. Počet rezervací na září a říjen roste rychleji než u termínů v červenci a srpnu. U zahraničních cest zůstávají na podzim velmi žádané zejména teplé destinace, jako jsou Turecko, Egypt, Řecko, Španělsko a Itálie. Zvyšuje se také zájem o některé balkánské země.

Na domácím trhu je nejviditelnější poptávka po odpočinku u moře a v horách. Podle Travelist.pl připadá Baltskému moři 45 % podzimních rezervací, zatímco horské pobyty tvoří 39 %. V září lidé častěji míří k moři, které má 47 % rezervací, kdežto hory si vybírá 37 % cestujících. V říjnu se pořadí mění – podíl horských pobytů stoupá na 44 % a těch přímořských klesá na 37 %.

Mezi nejčastěji rezervovanými přímořskými středisky figurují Kołobrzeg, Gdańsk a Mielno. Ani horské lokality nezůstávají stranou zájmu: na podzim se těší velké oblibě například Szklarska Poręba, Świeradów-Zdrój a Karpacz.

Po hlavní sezóně klesají také průměrné náklady na ubytování. V létě platili uživatelé Travelist.pl za noc v tří- až pětihvězdičkovém hotelu s jídlem v průměru 650 zlotých. V září se průměrná cena pohybuje kolem 530 zlotých a v říjnu kolem 515 zlotých. To znamená pokles o zhruba 18 % a 21 % oproti prázdninovým měsícům. Podzimní pobyty jsou navíc průměrně o 2 % levnější než loni, přičemž u Baltu ceny meziročně spadly v průměru o 14 %.

eSky mezitím zaznamenala v roce 2026 asi o 80 % více rezervací na cesty v září a říjnu než o rok dříve. „Méně turistů, mírnější, ale stále vysoké teploty a také nižší ceny způsobují, že cestování mimo hlavní sezónu je čím dál oblíbenější,“ vysvětluje Katarzyna Hauton z eSky.pl.

Podzim je zároveň vhodnou dobou pro objevování bližších míst a plánování jednodenního či víkendového výletu v česko-polském pohraničí. V regionu nechybí zajímavosti, atraktivní místa, turistické trasy ani akce, které stojí za návštěvu i mimo hlavní sezonu:

Nový park v Ostravě má zadržovat vodu a ochlazovat okolí

V parku Piaskownia v Žorech vyrostla nová dřevěná konstrukce

Nový mural v Třinci je uměleckou poctou městu a jeho legendám

foto: archiv redakce
zprac. /kp/

Budoucí studenti by si měli pohlídat potřebné doklady, aby nepřišli o sirotčí důchod ani o osvobození od odvodů u dohody o provedení práce.

Konec prázdnin nepřináší letošním maturantům jen start další kapitoly v podobě vysokoškolského studia. Zásadně se mění také jejich postavení vůči dávkám a pojištění. K 31. srpnu totiž ztrácejí status žáka, a proto by si ti, kdo pobírají sirotčí důchod nebo pracují na dohodu o provedení práce, měli včas připravit všechny nezbytné podklady. V některých případech může jejich absence znamenat ztrátu dávky za září nebo povinnost odvádět pojistné.

Absolventi posledních ročníků středních a dalších vyšších odborných škol mají na sirotčí důchod zpravidla nárok jen do konce srpna. Kdo chce po maturitě nastoupit na vysokou školu, může si dávku ponechat i za září. Musí však být přijat ke studiu a doručit do České správy sociálního zabezpečení příslušné dokumenty.

Nastávající vysokoškolák musí podat žádost o pokračování výplaty důchodu a přiložit potvrzení z univerzity o přijetí do prvního ročníku. Pokud škola v září ještě takové potvrzení nevydá, lze předložit alespoň čestné prohlášení o úmyslu nastoupit ke studiu. V něm je nutné uvést plánovaný začátek výuky a zároveň se zavázat, že potvrzení od školy bude dodáno nejpozději v měsíci, kdy akademický rok skutečně začne.

Velmi důležitý je i okamžik, kdy jsou dokumenty podány. Jestliže žádost o další výplatu sirotčího důchodu dorazí na ČSSZ až v říjnu, na dávku za září už nevznikne nárok. Nárok se totiž posuzuje od měsíce, ve kterém byla žádost spolu s potřebnými doklady podána. Stejně tak pokud studium začne až v listopadu, není pro výplatu důchodu za září opora.

Je také potřeba mít na paměti, že samotné čestné prohlášení podané v září nestačí. Pokud budoucí student v říjnu nedoloží potvrzení z vysoké školy o přijetí ke studiu, důchod vyplacený za září bude muset vrátit.

Přechod ze statusu žáka do stavu absolventa je podstatný rovněž pro mladé lidi pracující na dohodu o provedení práce. Do konce srpna jsou žáci od plateb na sociální i zdravotní pojištění z této dohody osvobozeni. Od 1. září se po ztrátě statusu žáka zpravidla začíná uplatňovat povinnost zahrnout dohodáře do pojištění.

Výjimku mají ti, kteří od 1. října zahájí vysokoškolské studium. Absolvent přijatý na školu by měl co nejdříve předat zaměstnavateli potvrzení o přijetí. Pokud jej dodá už v září, může mu zůstat osvobození od odvodů i za tento měsíc, což se projeví vyšší čistou mzdou.

– Září je přechodovým obdobím, kdy už absolvent střední školy není žákem, ale zároveň ještě není studentem vysoké školy. Právě proto je zásadní, aby budoucí vysokoškolák předložil potvrzení o přijetí ke studiu. Pak ho bude ČSSZ považovat za žáka až do 30. září a z jeho dohody o provedení práce se nebudou odvádět pojistné odvody – shrnuje Beata Kopczyńska, regionální tisková mluvčí ČSSZ v Moravskoslezském kraji.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Potraviny a běžné spotřební zboží tvoří největší část výdajů v rozpočtech Poláků. Na dalších příčkách se objevuje chod domácnosti, zdravotní péče a doprava.

Nákup potravin a každodenních potřeb představuje pro polské domácnosti největší finanční zátěž. Zároveň více než třetina dotázaných hodnotí svou ekonomickou situaci jako stabilní a uvádí, že po uhrazení běžných výdajů dokáže pravidelně spořit.

Podle průzkumu VeloBanku směřuje 73 % Poláků největší část svých peněz na potraviny a produkty denní potřeby. Druhé místo obsadily náklady na chod domácnosti, tedy například nájemné a energie, které označilo 61 % respondentů. Následují výdaje na zdraví a léčení, včetně léků a prevence, se 33 %, a doprava spolu s provozem automobilu, kterou uvedlo 31 % oslovených.

Nejvíce dopadají rostoucí náklady běžného života na starší obyvatele. Výdaje za jídlo a základní zboží zmínilo 80 % lidí ve věku 45–54 let a 83 % respondentů starších 55 let. V nejmladších věkových skupinách, tedy 18–24 a 25–34 let, šlo shodně o 59 %. Pro osoby nad 55 let jsou navíc výrazně důležité i náklady na zdravotní péči a léčbu, které uvedlo 49 % z nich.

Za finančně stabilní se považuje 35 % účastníků průzkumu. Tato skupina uvádí, že jejich příjmy pokrývají každodenní potřeby a zároveň umožňují pravidelně odkládat peníze. Další čtvrtina zvládá zaplatit běžné účty, ale už nemá prostor k vytváření úspor. Vliv má i dosažené vzdělání. Pravidelné spoření přiznává 42 % lidí s vysokoškolským diplomem, zatímco u osob se základním nebo odborným vzděláním je to 22 %.

Zvyšující se náklady na život přinášejí také nutnost sahat do dříve naspořených rezerv. V posledním roce využila úspory zhruba třetina oslovených. Ve věkové skupině 25–34 let tento podíl dosáhl 46 %.

Pokud po zaplacení účtů a dalších nezbytných výdajů zůstane něco navíc, Poláci nejčastěji utrácejí za cestování a dovolené, uvedlo tak 35 % respondentů. Výjezdy z přebytků financují častěji lidé s vysokoškolským vzděláním, a to ve 43 % případů, zatímco mezi respondenty se základním nebo odborným vzděláním šlo jen o 18 %.

Přebytečné peníze si ukládá 29 % dotázaných, 22 % je věnuje na oblečení a kosmetiku. Na koníčky je používá 21 % respondentů, na zdraví a prevenci 20 % a na zábavu 15 %. Podstatně méně často míří tyto finance na vzdělávání a osobní rozvoj. Takto odpovědělo 5 % účastníků, přičemž mezi lidmi ve věku 18–34 let to bylo 10 % a mezi osobami nad 55 let pouze 2 %.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Je nutné obnovit sítě, podporovat nové zdroje energie a postupně utlumovat teplárenství s vysokými emisemi.

Pro polskou energetiku patří k nejdůležitějším úkolům v tuto chvíli modernizace elektrických sítí, rozvoj obnovitelných zdrojů a proměna teplárenství. Odborníci připomínají, že současná infrastruktura vznikala především pro přenos elektřiny z několika velkých elektráren. Dnes však roste podíl proudu z rozptýlených zdrojů, jako jsou solární instalace, větrné parky nebo budoucí jaderné bloky.

– Jednou z největších výzev pro polskou energetiku jsou v této chvíli přenosové a distribuční sítě. Soustava byla navržena a vybudována ještě za dob PRL. Přizpůsobena byla tomu, aby rozváděla energii k lidem z několika obřích elektráren a tepláren. Naopak není stavěná na to, aby do sítě přijímala elektřinu od občanů, energetických komunit, průmyslových podniků a pak ji směrovala tam, kde je potřeba. Ve státních strategiích, programech unijních fondů i dalších finančních nástrojích je vidět, že pozornost se upírá právě na energetické sítě – říká Krzysztof Mrozek, ředitel programu Fundusze Europejskie dla Klimatu z Polské zelené sítě.

Rozšiřování sítí bude nezbytné také kvůli plánovanému růstu větrné a jaderné energetiky. Z návrhu Národního plánu v oblasti energetiky a klimatu vyplývá, že do roku 2040 má jaderná energetika dosáhnout přibližně 5,9 GW, větrné elektrárny na pevnině 28,8 GW a offshore parky 16 GW. Tyto investice mají zajistit, aby bylo možné energii spolehlivě dopravit tam, kde bude zrovna potřeba.

Do obnovy infrastruktury už míří i značné finance. Polskie Sieci Elektroenergetyczne v roce 2025 podepsaly s Bankem Gospodarstwa Krajowego smlouvu na úvěr 10,8 miliardy zlotých z Národního plánu obnovy. Peníze mají směřovat mimo jiné do výstavby nových vedení a do rekonstrukce těch stávajících. V horizontu deseti let je v plánu postavit více než 5 tisíc kilometrů nových vedení velmi vysokého napětí.

Další velký problém představuje dekarbonizace teplárenství. Podle odhadů Polské společnosti tepelné energetiky může proměna tohoto odvětví do roku 2050 vyjít až na 466 miliard zlotých. – Je mnohem složitější snížit emise teplárenství než v případě elektroenergetiky. K ohřevu vody, která putuje do podniků, domů nebo bytů našich občanů, potřebujeme vysoké teploty. I tady existují řešení založená na obnovitelných zdrojích, jen jejich rozvoj postupuje o něco pomaleji než u samotné výroby elektřiny – vysvětluje Krzysztof Mrozek.

Polsko má zároveň možnost posílit své postavení na energetickém trhu ve střední a východní Evropě. – Díky naší velikosti, poloze i potenciálu, který má polská ekonomika ve srovnání s ostatními státy regionu, silnému průmyslu a rozvinutému zemědělství, které může dodávat suroviny pro výrobu bioplynu či biometanu. A také díky poměrně větrnému umístění, protože u nás vítr fouká dostatečně silně na to, aby bylo v budoucnu možné vyrábět mnoho zelené energie a z ní i velké množství zeleného vodíku – upozorňuje expert. – Už dnes si elektřinu vyměňujeme se sousedy. V krizových chvílích pomáháme Ukrajině, ona zase pomáhá nám, když nám v soustavě chybí výkon. Propojení mezi státy regionu vzniklo a dál se rozvíjí. V loňském roce nastala historická událost, když se pobaltské státy odpojily od postsovětského energetického systému. Už nenakupují elektřinu od Ruska ani Běloruska a jsou plně napojeny na evropskou energetickou soustavu. Hlavním místem této integrace je právě Polsko – dodává Krzysztof Mrozek.

Energetická proměna ale není jen otázkou techniky a peněz. Odborníci zdůrazňují i její společenské dopady a nutnost bránit se dezinformacím. Podle průzkumu CBOS z listopadu 2025 si 67 % Poláků myslí, že by země měla směřovat k klimatické neutralitě vlastním tempem. Současně 55 % dotázaných podporovalo odklon od uhlí ve prospěch čistších zdrojů energie. Tato podpora byla nižší než v předchozích letech. – Na internetu i v médiích se objevuje mnoho nepravdivých a zavádějících zpráv o energetické transformaci, které mohou vyvolávat obavy nebo snižovat podporu. Jako stát bychom neměli řešit jen to, kolik gigawattů výkonu a z jakých zdrojů nainstalujeme, ale také to, jakými programy a vzdělávacími kampaněmi budeme budovat podporu veřejnosti. Je třeba lidem ukázat, že energetická transformace je nejen nutná, protože ji vyžaduje Evropská unie, ale že je také v našem ekonomickém zájmu a prospěje našemu zdraví i stabilitě dodávek energie do domácností – zdůrazňuje Krzysztof Mrozek.

– Potřebujeme mnohem větší regulační i politickou odvahu. Politici by se neměli obávat energetické transformace ani přijímání pravidel, která ji usnadní těm, pro něž je výhodná a kteří o ni stojí. Tedy byznysu i občanům – dodává expert.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Za prvních sedm měsíců 2026 dorazilo na Státní inspekci práce přibližně 800 podnětů týkajících se dovolené.

Během posledních šesti let evidovala Státní inspekce práce téměř 7 tisíc stížností vztahujících se k čerpání dovolené. Jen do konce července 2026 přibylo asi 800 dalších oznámení, což představuje 54 % všech podnětů zaznamenaných za celý předchozí rok. PIP zároveň upozorňuje zaměstnavatele, že loňskou nevyčerpanou dovolenou je nutné poskytnout nejpozději do 30. září.

Podle pracovněprávních předpisů má zaměstnanec využít řádnou dovolenou v kalendářním roce, ve kterém na ni získal nárok. Pokud ji nestihne vyčerpat do konce roku, přechází do režimu nevyčerpané dovolené a zaměstnavatel ji musí poskytnout nejpozději do 30. září následujícího kalendářního roku.

Tento termín se nevztahuje na dovolenou na žádost. Ta může být čerpána až ve čtyřdenním rozsahu v každém kalendářním roce. Nevyužité dny tohoto typu však po skončení roku ztrácejí svůj zvláštní režim a automaticky se započítávají do běžné dovolené.

Inspekce práce připomíná, že odpovědnost za poskytnutí nevyčerpané dovolené nese zaměstnavatel. Podle judikatury Nejvyššího soudu může zaměstnance na takovou dovolenou vyslat i bez jeho souhlasu. Pokud dovolená poskytnuta není, jde o přestupek proti právům zaměstnance a hrozí za něj pokuta od 1 tisíce do 60 tisíc korun.

Rozsah problému potvrzuje i počet podání, která inspekce každoročně řeší. Za uplynulých šest let jich podle PIP přišlo téměř 7 tisíc. Nejvíce případů zaznamenala v roce 2021, naopak nejméně v roce 2023. Do konce července 2026 bylo zaregistrováno zhruba 800 stížností na dovolenou. To odpovídá 54 % počtu podnětů zapsaných za celý rok 2025.

Největší část, přibližně 3,6 tisíce stížností, se týkala pochybení při poskytování dovolené. Nejčastěji šlo o nedodržení povinnosti umožnit čerpání volna v roce, kdy zaměstnanci vznikl nárok, a také o pravidla spojená s dovolenou na žádost.

PIP uvádí, že od roku 2021 je asi 30 % stížností na dovolenou vyhodnoceno zcela nebo částečně jako oprávněných. V tomto roce je zatím takto posouzeno téměř 20 % případů a více než 16 % řízení stále probíhá.

Inspekce zároveň připomíná i pravidla pro sestavování harmonogramu dovolených. Nárok na odpočinek se naplňuje mimo jiné tím, že se dovolená čerpá podle plánu dovolených. Zákon však dovoluje zaměstnavateli plán vůbec nezavádět, pokud u něj nepůsobí odborová organizace nebo pokud s jeho zrušením tato organizace souhlasí. V takovém případě se termín volna sjednává mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dovolená na žádost kvůli své zvláštní povaze do plánu dovolených nezařazuje.

Datum 30. září je důležité také z hlediska promlčení nároku na poskytnutí nevyčerpané dovolené v naturální podobě. Právě tímto dnem začíná běžet tříletá promlčecí lhůta.

Má-li pracovník současně starou i letošní dovolenou, musí nejprve vyčerpat tu z předchozího roku. Další dny volna se proto započítávají na starší nárok, dokud není vyčerpán, pokud už se tento nárok nepromlčel.

Pro zaměstnavatele z toho plyne jasný úkol: do konce září prověřit stav nevyčerpaných dovolených u svých zaměstnanců a zajistit, aby byla starší dovolená poskytnuta včas.

foto: magnific.com
zprac. /kp/

Peníze nepřijdou na účet, pomoc má dorazit přímo do domácnosti seniora. Bon senioralny má hradit pečovatelské služby pro lidi starší 65 let.

Bon senioralny má představovat nový způsob podpory pro starší lidi, kteří už nezvládají každodenní fungování bez pomoci, i pro jejich blízké. Zákon upravující tento nástroj začal platit 7. srpna, samotné schválení ale ještě neznamená, že se služby okamžitě rozběhnou po celé zemi. Obce musí nejprve připravit systém poskytování, nastavit postupy pro podávání žádostí a zajistit spolupráci s organizacemi, které budou péči vykonávat.

Nový model nepřinese seniorovi ani jeho rodině přímou finanční výplatu. Peníze mají směřovat do obcí a pokrývat pečovatelské služby poskytované v místě, kde starší člověk žije. Na realizaci programu má být v letech 2026–2028 vyčleněna celkem 1 miliarda zlotých. Na čtvrté čtvrtletí roku 2026 je určeno 100 milionů zlotých, v roce 2027 pak 400 milionů a v roce 2028 dalších 500 milionů.

Pomoc má zahrnovat běžné úkony spojené se zvládáním každodenního života. Senior může dostat podporu například při přípravě jídla, osobní hygieně a péči o sebe, pohybu po bytě, nakupování nebo při cestách k lékaři. Služby budou zajišťovat obce a mohou je poskytovat střediska sociální pomoci i další subjekty, které s nimi budou spolupracovat.

Bon senioralny reaguje na demografický vývoj i rostoucí potřebu péče o starší populaci. Cílem je umožnit seniorům zůstávat co nejdéle ve vlastním domově a zároveň snížit zátěž rodin, které často kombinují péči o blízké s pracovním životem.

Z průzkumu agentury InterviewMe mezi 485 lidmi vyplynulo, že většina oslovených podporuje myšlenku financovat konkrétní služby místo vyplácení hotovosti. Tento přístup schválilo 59 % respondentů. Dalších 26 % se domnívá, že by si rodiny měly samy určovat, jak s penězi naloží. Deset procent nemělo názor nebo uvedlo, že se jich téma netýká, a 5 % veřejné financování podobné podpory odmítá.

Bon ale nebude dostupný všem bez výjimky. Jednou z hlavních podmínek je příjmový limit. Program je určen lidem starším 65 let, kteří mají neuspokojené potřeby v oblasti základních denních činností a zároveň splní další zákonné podmínky, například ty týkající se občanství a místa bydliště. V současnosti činí nejvyšší příjem seniora, který může o podporu žádat, 3410 zł. Tato částka se počítá z průměrného příjmu za tři měsíce před podáním žádosti. Každý rok se má od března upravovat spolu s důchody a rentami. V konečné podobě předpisů navíc neplatí původní záměr vázat nárok na pracovní aktivitu členů rodiny. Není tedy rozhodující, zda pracuje senior, jeho děti, vnoučata nebo manžel či manželka.

Podpora z bonu má pokrývat čtyři hlavní oblasti. Patří mezi ně zajištění každodenních potřeb, hygienická a pečovatelská pomoc, asistence při využívání zdravotní péče a udržování kontaktu s okolím včetně rozvoje duševní i fyzické aktivity. Bon však nenahrazuje zdravotní služby poskytované seniorům v domácím prostředí.

Zájem o program potvrzují také výsledky průzkumu. Pokud by jejich starší příbuzný potřeboval pomoc v běžném fungování, 81 % dotázaných by uvažovalo o využití seniorního bonu. Z toho 40 % uvedlo, že by o této možnosti uvažovalo rozhodně, a 41 % ji označilo za pravděpodobnou. Nesouhlas vyjádřilo 9 % oslovených, zatímco 10 % řeklo, že se jich taková situace netýká.

Povědomí o nových pravidlech je však stále nízké. Jen 19 % účastníků výzkumu uvedlo, že podmínky bonu senioralnego dobře zná. Dalších 44 % o něm už slyšelo, ale bez detailů, a pro 37 % šlo o úplnou novinku.

Zavádění programu má probíhat postupně. Jako první se má spustit v obcích, které pomoc potřebují nejvíce. Právě samosprávy budou organizovat služby, posuzovat potřeby seniorů a zajišťovat spolupráci s poskytovateli péče. Přiznání podpory má být založeno na žádosti seniora a potvrzeno smlouvou uzavíranou s obcí. Rozsah služeb se bude stanovovat individuálně podle míry neuspokojených základních potřeb daného člověka. Při hodnocení se má zohledňovat například schopnost samostatného pohybu, zvládání hygieny a přípravy jídla, ale také paměť, soustředění a aktivita mimo domov.

Přesný postup podávání žádostí se bude ještě odvíjet od toho, jak jednotlivé obce připraví vlastní systém. Samotný účinek zákona tedy neznamená, že by od této chvíle mohl každý oprávněný senior podporu hned čerpat. Datum zahájení přijímání žádostí bude záviset na tom, kdy konkrétní obec program spustí a jak rychle dokončí potřebné postupy.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

6463,20 zł brutto měsíčně — tolik si budou moci od září vydělat pracující důchodci a invalidní důchodci s limity, aniž by se jim snížila dávka.

Od 1. září se upraví hranice výdělku pro pracující starobní důchodce, kteří ještě nedosáhli všeobecného důchodového věku, a také pro osoby pobírající rentu. Po dobu dalších tří měsíců bude bezpečný měsíční příjem činit 6463,20 zł brutto. Jakmile tuto částku překročí, důchod nebo renta se sníží; výdělek vyšší než 12 003,10 zł brutto měsíčně pak může vést až k pozastavení výplaty dávky.

Platnost nových limitů začne v září a potrvá do konce listopadu. Oproti předchozímu čtvrtletí jsou oba prahy nižší. První limit klesl o 230,90 zł brutto a druhý o 428,70 zł brutto.

Lidé, kteří pobírají předčasný důchod nebo rentu, si tak mohou od září přivydělat až 6463,20 zł brutto měsíčně, aniž by to mělo dopad na částku vyplácenou ZUS. Pokud jejich příjem spadne do rozmezí mezi 6463,20 zł a 12 003,10 zł brutto, dávka se adekvátně sníží. Překročení druhé hranice už znamená možnost zastavení výplaty.

Výše těchto limitů se mění každé tři měsíce a odvíjí se od průměrné měsíční mzdy v zemi. Pro jejich stanovení se používá údaj zveřejněný předsedou Hlavního statistického úřadu. První hranice odpovídá 70 % průměrné mzdy a druhá 130 %. Ve druhém čtvrtletí 2026 činila průměrná mzda 9233,13 zł, tedy o 329,75 zł méně než v prvním čtvrtletí. Pokles průměrných mezd se proto promítl i do snížení limitů platných od září.

Tato pravidla se vztahují na pracující invalidní důchodce a na starobní důchodce, kteří ještě nedosáhli obecného důchodového věku. U žen je to 60 let a u mužů 65 let. Po dosažení této hranice mohou důchodci přivydělávat bez omezení vyplývajících z těchto stropů. Bez limitů mohou pracovat také váleční a vojenskí invalidé, pokud jejich pracovní neschopnost souvisí se službou, stejně jako lidé pobírající rodinný důchod po těchto osobách.

Existuje však výjimka, která se týká příjemců nejnižších důchodů. Jde o starobní důchodce, kteří už dosáhli všeobecného důchodového věku, ale jejich důchod byl ZUS navýšen na úroveň minimální dávky. Od 1. března 2026 činí minimální důchod 1978,49 zł brutto. Pokud příjem z práce překročí částku, která slouží jako doplatek do minima, může být za dané období důchod vyplacen v nižší výši, bez zaručeného dorovnání na minimální částku.

Při překročení první hranice ZUS krátí dávku o částku, která odpovídá tomuto překročení. Platí však maximální limity srážek. U starobních důchodů a invalidních důchodů pro plnou pracovní neschopnost činí nejvyšší snížení 989,41 zł. U rent pro částečnou pracovní neschopnost jde o 742,10 zł a u rodinného důchodu pro jednu oprávněnou osobu je maximální snížení stanoveno na 841,05 zł.

Jestliže měsíční příjem předčasného důchodce nebo příjemce renty od 1. září přesáhne 12 003,10 zł brutto, ZUS výplatu dávky přeruší.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Dodatečné opravy, skluz v termínech a vyšší konečná cena patří mezi potíže, na které Poláci při využívání služeb řemeslníků narážejí nejčastěji.

Služby řemeslníků skončily pro více než tři čtvrtiny Poláků alespoň jedním problémem. Lidé nejčastěji mluví o neuspokojivém provedení práce, nutnosti následných oprav a prodlevách oproti domluvenému harmonogramu. Častým předmětem stížností bývá také cena, která nakonec převýší původní dohodu.

Podle zprávy „Doświadczenia Polaków z fachowcami. Edycja 2026“, připravené na základě šetření CAWI, uvedlo 76,1 % dotázaných, že při spolupráci s firmami na rekonstrukce, truhláři, instalatéry, elektrikáři nebo tzv. všestrannými „zlatými ručičkami“ narazili alespoň na jednu nesrovnalost. Bez potíží zůstalo 23,9 % účastníků průzkumu. – Výsledek přesahující 76 % nelze vykládat tak, že tři čtvrtiny všech zakázek byly odvedeny špatně. Zpráva zachycuje podíl zákazníků, kteří se setkali alespoň s jedním z problémů uvedených v šetření. Jeden respondent mohl mít zkušenosti s různými dodavateli a vybrat více odpovědí. I tak je to jasný signál, že trh naráží na problém s předvídatelností a jednotností služeb – hodnotí Adam Skłodowski, dlouholetý odborník na rekonstrukční a stavební sektor.

Nejčastěji lidé uváděli potřebu oprav kvůli nedostatečné kvalitě provedení – tuto zkušenost zmínilo 22,9 % oslovených. Téměř stejný podíl, konkrétně 22,7 %, se setkal s výrazným překročením sjednaného termínu dokončení práce. – Kvalita a dodržení termínů spolu velmi často souvisejí, protože obojí pramení ze špatného plánování. Někteří dodavatelé přijímají více zakázek, než zvládnou efektivně obsloužit. Příliš optimisticky odhadnou dobu realizace nebo nezohlední dostupnost pracovníků, subdodavatelů a materiálu. Když se pak jedna zakázka opozdí, spustí to řetězec dalších posunů. Snaha dohnat ztrátu pak vede ke spěchu, zjednodušování postupů a chybám v kvalitě – vysvětluje Adam Skłodowski.

Třetí nejčastější stížností byla vyšší finální cena oproti původní dohodě, kterou uvedlo 19,8 % respondentů. Následovalo neobjevení se řemeslníka v domluveném čase bez předchozí omluvy či upozornění (15,9 %) a účtování dodatečných, předem neschválených poplatků (14,1 %). – Zákazník by neměl potřebovat stavební praxi k tomu, aby věděl, kolik za službu zaplatí. Jestliže se rozpočet během prací zvyšuje, nebývá problémem samotná doplňková činnost, ale nejasně stanovená pravidla – zdůrazňuje Paweł Szumlański z platformy Fachurra.pl.

Jak doplňuje Tomasz Jefimow, předseda Asociace dokončovacích firem, ne každá změna mezi původní a konečnou částkou však nutně znamená nepoctivost. – Při rekonstrukcích se velmi často objeví skutečnosti, které nebylo možné předem správně posoudit, například stav podkladu, rozvodů nebo starších vrstev povrchových úprav. Objevit se mohou také práce navíc nebo úpravy, které zadavatel požádá přidat. Potíž nastává ve chvíli, kdy se o tom průběžně neinformuje a nic se předem nedohodne – upřesňuje.

Mezi další potíže respondenti zařadili provedení služby v rozporu s domluvou (11,8 %), nedokončení již zahájených prací (11,1 %) a přerušení komunikace po odhalení vad či nedostatků (9 %).

Nejméně často byly zmiňovány nejzávažnější případy. 7,5 % dotázaných zažilo odmítnutí vystavení faktury nebo účtenky, 7,3 % narazilo na chybějící deklarovanou kvalifikaci či oprávnění a 7,1 % se setkalo s přijetím zálohy bez následného provedení služby. – Tyto výsledky určitě vedou k zamyšlení, ale neodvozoval bych z nich přímo, že právě takový podíl trhu tvoří šedá ekonomika. Průzkum popisuje zkušenosti zákazníků, nikoli strukturu samotných dodavatelů. Odmítnutí vystavit účtenku nebo fakturu může být jedním z projevů fungování mimo formální ekonomický oběh, ale stejně tak může ukazovat na nízkou úroveň profesionálních standardů v podnikání – vysvětluje Tomasz Jefimow.

– Největší slabinou polského trhu s rekonstrukcemi není nedostatek řemeslníků, ale to, jak složité je rozpoznat skutečného odborníka od člověka, který se za něj pouze vydává. Zákazník často dokáže porovnat cenu, ale už ne tak snadno prověřit skutečné schopnosti. A nejlevnější rekonstrukce se velmi rychle prodraží ve chvíli, kdy je nutné opravovat chyby – uzavírá Tomasz Jefimow.

foto: magnific.com
zprac. /kp/

Teplejší moře a oceány předávají do atmosféry více tepla i vlhkosti, což může podporovat vydatnější srážky a silnější bouře.

Evropský systém sledování Země Copernicus zaznamenal novou rekordní průměrnou teplotu hladiny oceánů. V sobotu 22. srpna dosáhla hodnoty 21,1 °C, a šlo tak o nejvyšší denní údaj od začátku měření. Dosavadní maximum činilo 21,09 °C a bylo naměřeno v březnu 2024.

Na tomto rekordu je zvlášť pozoruhodné načasování. Teplota povrchu oceánů obvykle vrcholí v březnu a dubnu, kdy na jižní polokouli končí léto. Tentokrát ale nejvyšší hodnota padla až na konci srpna, což odborníci z Copernicus vnímají jako další varovný signál zátěže oceánů spojené se změnou klimatu. „S rostoucí teplotou oceánů se zvyšuje ohrožení mořských ekosystémů i pobřežních komunit,“ upozorňuje Samantha Burgess z programu Copernicus.

Podle specialistů je jedním z hlavních důvodů dlouhodobého oteplování hladiny oceánů stále vyšší koncentrace skleníkových plynů v ovzduší. Do vývoje ale zasahují i přirozené klimatické jevy. Copernicus připomíná letošní El Niño, které by podle předpovědí mohlo nabrat mimořádnou sílu. Tento jev se přirozeně objevuje v cyklu zhruba jednou za dva až sedm let, jeho dopady však mohou být výraznější v době, kdy oceány už dlouhodobě teplejí.

Teplejší voda uvolňuje do atmosféry větší množství tepla a vlhkosti, a tím může posilovat přívalové deště i prudké bouře. Zvyšující se teplota oceánů tak zároveň zvedá pravděpodobnost některých extrémních projevů počasí.

Podobný proces měl výrazný podíl i na záplavách v září 2024. Niž Boris tehdy přinesl ničivé srážky na jih Polska a velmi tvrdě zasáhl mimo jiné okolí Raciborze, ale také Kłodzko či Głuchołazy. Následné analýzy Evropského střediska pro střednědobé předpovědi ukázaly, že pokud by teplota Středozemního a Černého moře byla tehdy blízká dlouhodobému průměru, celkový objem srážek v nejohroženějších oblastech mohl být přibližně o 10 % nižší. Čtěte také: Čekají Slezsko znovu velké lijáky? Existuje faktor, který znepokojuje meteorology

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Téměř 90 % marketingových firem vnímá umělou inteligenci jako zásadní zásah do každodenní práce a 75 % oslovených říká, že jim zkrátila dobu potřebnou k plnění úkolů.

Umělá inteligence se rychle zařazuje mezi klíčové vlivy, které proměňují fungování marketingového odvětví. Z průzkumu objednaného Sektorovou radou vyplývá, že bezmála devět z deseti firem považuje dopad AI na běžný pracovní provoz za výrazný. Zároveň zhruba tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že díky nasazení umělé inteligence dokážou úkoly dokončovat rychleji.

Podle Marcina Gaworského, předsedy Sdružení marketingové komunikace SAR a člena Sektorové rady, se obor stále nachází ve fázi objevování možností nových nástrojů. – Jsme teprve na začátku a zatím nelze mluvit o skutečně zralém využívání této technologie, i proto, že modely AI se mění mimořádně rychle. Tempo zavádění novinek už se nepočítá na měsíce, ale na týdny, a marketingový sektor s tím jen obtížně drží krok – vysvětluje.

První zkušenosti firem jsou nicméně převážně příznivé. Nástroje postavené na umělé inteligenci především urychlují dílčí činnosti. Neznamená to však, že by dokázaly převzít celé pracovní postupy. Spolupráce se zákazníky, strategické řízení i kreativní práce dál vyžadují čas, soustředění a odpovídající odbornost.

S tím, jak se AI rozšiřuje, začínají firmy vytvářet také vlastní řešení. K podobným veřejně dostupným modelům má totiž přístup prakticky každý hráč na trhu, a pouhé používání generativní AI tak stále méně představuje konkurenční výhodu. Rozhodující se naopak stává způsob, jakým podnik technologii využije, a zda dokáže vyvinout vlastní nástroje přizpůsobené svým potřebám. Z údajů, na které se SAR odvolává, vyplývá, že více než 60 % firem zároveň pracuje na úpravě cenových modelů svých služeb v návaznosti na rozvoj AI.

Firmy současně nastavují jasná pravidla pro práci s novými technologiemi. Přibližně 70 % společností zapojených do šetření Sektorové rady už zavedlo, nebo právě připravuje, interní politiku používání nástrojů AI. Mezi členy SAR má taková pravidla již 98 % podniků. Důraz se přitom klade nejen na výkon a úsporu času, ale také na ochranu dat, důvěrnost informací a transparentní zacházení s umělou inteligencí.

Od 2. srpna navíc platí další požadavky vyplývající z evropského AI Actu, které se týkají například průhlednosti vybraných systémů umělé inteligence a obsahu vytvořeného či upraveného s jejich pomocí. Společnosti proto musí současně řešit technologické možnosti, právní rámec i zásady odpovědného využívání AI. Mezi řešení, která mohou pomoci zvýšit bezpečnost dat, je zmiňován také český model Bielik, jenž lze spustit přímo v prostředí organizace.

Marcin Gaworski očekává, že v příštích letech se bude organizace práce dál proměňovat. Více než 90 % firem, které se účastnily průzkumu Sektorové rady, považuje přizpůsobení novým podmínkám za zásadní. Podniky už do této oblasti vkládají nemalé částky. Podle údajů SAR investovaly marketingové agentury v roce 2025 v průměru kolem 100 tisíc zlotých do řešení a nástrojů souvisejících s umělou inteligencí, zatímco u největších firem se výdaje pohybovaly okolo 500 tisíc zlotých.

Rozvoj AI může zasáhnout i do složení pracovních týmů. V budoucnu mohou být menší, ale zároveň pestřejší a více propojené napříč obory. To však nijak nesnižuje význam znalostí a praxe specialistů. – Ať už jde o průzkum trhu, psaní textu, tvorbu vizuálu nebo krátkého videa, zkušení odborníci musejí umět posoudit, zda výsledek odpovídá značce, naplňuje strategické cíle, sedí na zadání a je v souladu se zákonem. V komunikaci je navíc velmi důležité, zda obsah dokáže u publika vyvolat správnou emocionální odezvu. Právě takové kritické myšlení nabývá na významu – říká Marcin Gaworski.

Proměňují se i nároky zaměstnavatelů na uchazeče. Stále větší váhu má možnost doložit konkrétní dovednosti a zkušenosti, například prostřednictvím portfolia, kurzů nebo certifikací. Důležitější se stává také princip celoživotního vzdělávání. Vzhledem k rychlému tempu technologických změn mohou krátké kurzy a mikrocertifikace usnadnit pracovníkům přizpůsobování kvalifikace aktuálním potřebám trhu. Umělá inteligence tedy neodstraňuje potřebu odborných znalostí, ale mění způsob, jakým jsou tyto znalosti využívány.

foto: magnific.com
zprac. /kp/

Betonová náměstí byla dlouhá léta vnímána jako znak pokroku. Dnes se ale stále častěji ukazují jako příklad nedostatečného ohledu na přírodu i na dopady klimatické změny.

Náměstí v Rudě Śląské čeká rozsáhlá proměna, jejíž klíčovou součástí bude ústup betonových ploch a návrat zeleně. Město na tento záměr získalo téměř 5,5 milionu z evropských fondů. Úpravy se dotknou více než 1300 m² zpevněného povrchu, který nahradí stromy, travnaté plochy a květinové záhony.

Obnova náměstí Jana Pavla II. má reagovat na fenomén označovaný jako betonoza, tedy příliš vysoký podíl nepropustných, zpevněných ploch v městském prostoru při současném nedostatku vegetace. Právě takto se po dlouhá léta přestavovala náměstí, parky i menší veřejná prostranství v obcích i velkých městech. Současná podoba náměstí Jana Pavla II. vznikla při rekonstrukci v letech 2009–2010. Beton a kámen se však rychle zahřívají, zvyšují teplotu v centru města a ztěžují vsakování dešťové vody. Naopak výsadba stromů, keřů a dalších rostlin může zlepšit místní klima, poskytnout stín a podpořit zadržování vody v území.

V Rudzie Śląské mají nyní granitové desky vystřídat aleje stromů, trávníky a pestré květinové záhony. Součástí projektu bude také podzemní retenční nádrž, která zachytí dešťovou vodu z prostoru náměstí. Nasbíraná voda poslouží k zalévání nové zeleně. Upravený prostor doplní městský mobiliář, odpočinkové zóny a dva celoroční gastronomické pavilony s veřejnými toaletami.

Podobu změn ovlivnili také obyvatelé města. V rámci veřejných konzultací na začátku roku 2023 přišlo více než 120 návrhů, jak by měl budoucí vzhled náměstí vypadat. Radnice už má hotovou projektovou dokumentaci i stavební povolení a po podpisu smlouvy o dotaci chce vypsat soutěže na realizaci prací.

Ruda Śląska navíc není jediným městem v regionu, které se snaží oživovat své centrum větším podílem zeleně. Podobným směrem se vydal i Racibórz, kde na konci roku 2025 zasadili kolem mariánského sloupu na tržišti 18 platanů. Stromy mají částečně připomenout historickou podobu tohoto místa. Na předválečných fotografiích i pohlednicích bylo totiž okolí sloupu osázené stromy, které poskytovaly stín a celý prostor působil mnohem zeleněji.

Platany vysazené v Racibórzi měří od 6,5 do 7 metrů a obvod jejich kmenů je mezi 25 a 30 centimetry. Výsadba vyšla přibližně na 260 tisíc zlotých. Stromy jsou součástí širší proměny raciborského náměstí, jejíž první etapa zahrnuje také rekonstrukci jeho centrální části.

V rámci rozběhnuté investice se současná žulová dlažba ve středu náměstí nahradí pískovcovými deskami a celé podloží se zhotoví znovu. Počítá se rovněž s použitím šedé a černé žulové kostky a s instalací nových laviček, sedáků a odpadkových košů. Kolem nově vysazených stromů vznikly speciální ochranné rezervoáry, které mají zajistit lepší podmínky pro růst kořenů a delší životnost zeleně.

Městský úřad v Racibórzi označuje výsadbu platanů za první krok k zelenějšímu centru. Změny navazují na širší trend, který odklání zcela zpevněná prostranství a nahrazuje je místy, jež spojují dopravní, odpočinkovou i reprezentativní funkci se zelení.

fot. Adrian Tync/Wikipedia, UM Ruda Śląska
oprac. /kp/

Už 1075 podniků dluží více než 1 milion zł a jejich celkové nesplacené závazky přesahují 2,36 miliardy zł.

Poprvé se počet firem s dluhy vyššími než 1 milion zł dostal nad hranici tisíce. Z posledních údajů Krajowego Rejestru Długów vyplývá, že 1075 společností dohromady eviduje 38 tisíc nesplacených závazků v hodnotě přes 2,36 miliardy zł. Pro srovnání – v květnu minulého roku činil součet jejich nedoplatků více než 1,7 miliardy zł.

Průměrný dluh podniku z této skupiny se pohybuje kolem 2,2 milionu zł. Ve většině případů se potíže týkají jen malého počtu věřitelů. U 328 firem se závazky vztahují k jedinému subjektu, zatímco 503 podniků má dva až pět věřitelů. Dohromady tvoří 77 % všech firem s dluhem nad 1 milion zł. Rekordman přitom dluží 38 různým věřitelům.

– Překročení hranice tisíce „milionových“ dlužníků je varovným signálem, tím spíš, že ještě výrazněji roste i částka, kterou musí splatit – upozorňuje Adam Łącki, prezident Krajowego Rejestru Długów Biura Informacji. Jak doplňuje, takto vysoké zadlužení obvykle nevznikne náhle, ale je výsledkem postupného přibývání dalších a dalších neuhrazených závazků.

Mezi firmami s dluhem nad 1 milion zł výrazně převažují společnosti obchodního práva. Těch je 735 a jejich celkové závazky přesahují 1,74 miliardy zł. Mají k úhradě více než 29 tisíc pohledávek. Zbylých 340 subjektů tvoří jednoosobové živnosti, jejichž celkový dluh přesahuje 616,2 milionu zł. V této skupině bylo zaznamenáno 9222 nesplacených závazků.

Nejvíce „milionových“ dlužníků působí v obchodu. V tomto odvětví je jich 263 a jejich zadlužení dosahuje 489 milionů zł. Další místa patří zpracovatelskému průmyslu, kde je 161 zadlužených podniků s dluhem 357 milionů zł, dopravě a skladování, v nichž 152 firem dohromady dluží 275 milionů zł, a stavebnictví, kde je 150 podniků s celkovým dluhem 378 milionů zł.

Největší podíl pohledávek vůči firmám s milionovými dluhy připadá na finanční sektor a společnosti zabývající se správou pohledávek. Banky, leasingové a faktoringové firmy, poskytovatelé půjček i sekuritizační fondy čekají na více než 1,04 miliardy zł. Tato částka představuje 44,3 % celkového zadlužení sledovaných podniků.

Významnou skupinu tvoří podniky s jediným věřitelem. 328 takových firem dohromady dluží 828,1 milionu zł, což vychází v průměru na více než 2,5 milionu zł na jednu firmu. U podniků se dvěma až devíti věřiteli přesahuje průměrná výše závazků 2 miliony zł.

Na problémech velkých dlužníků tratí také menší firmy. 222 podniků s milionovými nedoplatky má nesplacené závazky vůči jednoosobovým živnostem. Celková hodnota těchto pohledávek, na které jejich provozovatelé čekají, činí 113 milionů zł.

Z hlediska umístění jasně vyčnívá Varšava. V hlavním městě působí 218 podniků s dluhem převyšujícím 1 milion zł a jejich celkové nedoplatky přesahují 513 milionů zł.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Přemíra úkolů, neustálé notifikace a práce mimo běžnou pracovní dobu způsobují, že se lidé v práci stále hůře dostávají do kondice.

Hranice mezi zaměstnáním a soukromým životem se v poslední době stále více rozostřuje. Množství povinností, nekonečné porady, zprávy a upozornění vedou k tomu, že zaměstnanci obtížně hledají prostor pro odpočinek a skutečné zotavení. Následky přetížení přitom nepocítí jen sami pracovníci, ale také jejich zaměstnavatelé i celá ekonomika.

Podle Microsoft Work Trend Indexu 80 % zaměstnanců a lídrů ve světě uvádí, že jim chybí čas nebo energie nutná k plnění pracovních úkolů. Telemetrická data společnosti Microsoft navíc ukazují, že během běžné pracovní doby je soustředění lidí narušeno už každé dvě minuty. Hlavními příčinami jsou schůzky, e-maily a komunikační aplikace.

Problém se však netýká jen hodin strávených na pracovišti. Stále častěji se mluví o fenoménu „nekonečného pracovního dne“, kdy pracovní aktivita začíná ještě před oficiálním startem směny a pokračuje i večer. Lidé kontrolují firemní messengery, odpovídají na zprávy, účastní se schůzek a vyřizují úkoly i mimo standardní pracovní čas.

Dlouhodobé přetížení se může promítnout do míry zapojení i výkonu. Zpráva „State of the Global Workplace 2026“ společnosti Gallup uvádí, že pouze 20 % zaměstnanců na světě lze označit za pracovníky skutečně angažované. 64 % spadá do kategorie neangažovaných a 16 % do skupiny aktivně neangažovaných. Gallup odhaduje, že nízká míra zaměstnanecké angažovanosti znamená ztrátu zhruba 10 bilionů dolarů produktivity ročně, což odpovídá přibližně 9 % světového HDP.

Únava a vyčerpání mohou mít i přímý dopad na firmy. Zhoršený zdravotní stav zaměstnance zvyšuje pravděpodobnost absence a dlouhodobé přetížení spolu s vyhořením může vést i k rozhodnutí odejít z práce. Pro podnik to znamená další náklady spojené například s absencí, náborem a zaškolením nového člověka. Když někdo ze týmu odejde, ostatním navíc často dočasně přibude práce.

Jedním ze způsobů, jak zmírnit dopady přetížení, může být vhodné čerpání dovolené. Studie zveřejněná v „Journal of Happiness Studies“ ukázala, že ve sledované skupině se blahobyt pracovníků zlepšoval už v prvních dnech volna a vrcholu dosahoval přibližně osmý den dovolené. Výzkum ale proběhl jen na malé skupině 54 lidí, jejichž dovolená trvala 15 až 34 dní, a proto z něj nelze vyvozovat univerzální doporučení pro ideální délku odpočinku.

Analýza ovšem potvrzuje, že regenerace bývá postupný proces. Důležitá není jen samotná délka volna, ale také způsob, jakým je využito. Na kvalitu odpočinku má vliv například psychické odstřižení od práce, možnost rozhodovat o svém programu, relax, radost z aktivit i dostatek kvalitního spánku.

Mění se také představy o tom, jak má vypadat volný čas. – Způsob, jakým Češi odpočívají, se zřetelně proměňuje. Ještě před několika lety bylo hlavní prostě někam vyrazit. Dnes stále více lidí vyhledává místa, která skutečně umožní načerpat síly – daleko od města, hluku a dalších lidí. Sledujeme rostoucí zájem o domy v lese, na samotě, bez blízkých sousedů a s prostorem pro klid – upozorňuje Aleksandra Klonowska-Szałek, spoluzakladatelka platformy Slowhop.

Jedním z trendů je takzvaný „deadzoning“, tedy volba míst, kde je přístup k telefonu, internetu nebo televizi omezený, případně zcela znemožněný. Dalším je „sleep tourism“, tedy cestování především za účelem odpočinku a zlepšení kvality spánku. Některá ubytovací zařízení na tyto potřeby reagují větším důrazem na podmínky podporující zklidnění, například tichem, zatemněním pokojů nebo vhodným vybavením ložnic.

Firmy čím dál častěji zavádějí wellbeingové programy, školení zaměřená na zvládání stresu i benefity podporující zdraví zaměstnanců. Základním prvkem regenerace však zůstává dobře využitá dovolená. Pro zaměstnance znamená možnost odpočinout si a znovu získat energii, pro zaměstnavatele zase může být jedním z nástrojů, jak omezit náklady spojené s absencí, fluktuací a poklesem angažovanosti.

Čtěte také: Lokální obchod, klidná procházka a regionální chuť. Tak vypadá „malá turistika“

fot.
zprac. /kp/

Zájem malých a středních firem o umělou inteligenci znovu roste, podnikatelé však k novým investicím přistupují opatrněji než dříve.

Mikro, malé a střední podniky znovu posilují svou pozornost věnovanou řešením založeným na umělé inteligenci. Do druhé poloviny 2026 plánuje 41 % firem navýšit výdaje na AI a téměř polovina očekává, že nasazení těchto nástrojů pomůže zvýšit prodej. Vyplývá to z nejnovějšího šetření Evropského leasingového fondu.

AI Barometr EFL, který sleduje ochotu firem z oblasti MSP zavádět umělou inteligenci, se v posledním měření vyšplhal na 64,8 bodu. Oproti předchozímu půlroku jde o nárůst o 4 body a zároveň o nejvyšší hodnotu od posledního průzkumu. Ukazatel je nad neutrální hranicí 50 bodů, což znamená, že podmínky pro rozvoj AI v sektoru MSP zůstávají příznivé.

Za růstem indexu stojí především silnější ochota podniků investovat do umělé inteligence a také vyšší očekávání jejího dopadu na tržby. V současnosti 41 % oslovených firem uvádí, že chce své výdaje na AI navýšit. O půl roku dříve tento záměr deklarovalo 25 % podniků. Současně 48 % firem předpokládá, že využití AI povede k růstu prodeje. V předchozím měření tento názor sdílelo 31 % respondentů.

Podnikatelé ale nepočítají s tím, že by se spolu s tím zvyšoval i počet zaměstnanců – jen 13 % dotázaných firem chce kvůli projektům s využitím AI přijmout nové lidi. Výsledky průzkumu tak ukazují, že společnosti stále častěji vnímají umělou inteligenci jako nástroj pro vyšší efektivitu při práci s dosavadními zdroji. „Po půlroce zdrženlivosti firmy znovu zvyšují ambice spojené s AI, ale dělají to už na vyspělejší bázi. Rostou očekávání vůči investicím i prodejům, avšak nepromítá se to úměrně do náboru. Podniky chtějí, aby umělá inteligence zvyšovala produktivitu, zkracovala procesy a pomáhala vytvářet příjmy s využitím stávajících kapacit,“ vysvětluje Paweł Bojko, místopředseda EFL.

Zároveň většina firem neplánuje žádný prudký pohyb ve výši výdajů. 53 % respondentů hodlá ponechat investice do AI na současné úrovni a 1 % počítá s jejich snížením. Pokud jde o tržby, 47 % podniků očekává, že zůstanou beze změny, zatímco žádná z účastnických firem nepředpokládá pokles prodeje kvůli investicím do umělé inteligence.

Autoři studie upozorňují, že současné zlepšení indexu přišlo po předchozím poklesu. AI Barometr je však stále nižší než ve dvou měřeních z roku 2025, kdy dosáhl 66,8 a 67,8 bodu. Podle expertů to naznačuje, že zájem firem o AI znovu sílí, ale rozhodování o investicích je selektivnější a klade větší důraz na jasné obchodní výsledky.

Přečtěte si také: Nová pravidla AI Act už platí. Firmy se musí připravit na změny

foto: magnific.com
zprac. /kp/

54 % spotřebitelů má za to, že se firmy ve svých kampaních na ekologii odvolávají až příliš často.

Od 27. září mají začít platit nová pravidla, která upravují, jak mohou firmy informovat zákazníky o ekologických vlastnostech výrobků a služeb. Úpravy souvisejí s zaváděním unijní směrnice 2024/825, jejímž cílem je omezit greenwashing, tedy situace, kdy jsou produkty nebo činnost podniků vykreslovány jako šetrnější k životnímu prostředí, než ve skutečnosti jsou. Pro podnikatele to znamená nutnost znovu prověřit používané popisky, obaly, reklamy i další marketingové materiály.

Nová úprava má zamezit používání vágních sloganů typu „ekologický“, „zelený“ nebo „přátelský k planetě“, pokud podnik nedokáže přesně doložit, co takové tvrzení znamená. Veškerá prohlášení o dopadu výrobku či firmy na životní prostředí budou muset být podložena konkrétními fakty a v některých případech také příslušnými certifikáty. Zároveň už nebude přípustné označit celý produkt za ekologický, jestliže se environmentální vlastnost týká jen jeho části, například obalu vyrobeného z recyklovaných materiálů.

Stejná logika se bude vztahovat i na tvrzení o ekologické povaze celé společnosti. Firma se nebude moci prezentovat jako šetrná k přírodě, pokud se tyto vlastnosti týkají jen vybraného závodu, určitého výrobku nebo části její činnosti. Změny dopadnou rovněž na různé značky a symboly navozující dojem ekologického produktu. Podnikatelé nebudou smět používat vlastní, neověřená označení, která mohou působit jako oficiální certifikace nebo potvrzené ekologické standardy. – Na produktech někdy vídáme různé zelené lístky nebo stromky, které si podnikatelé často vymýšlejí sami. To nyní bude zakázané. Shrnutě řečeno, nové předpisy znamenají hlavně to, že pokud podnik tvrdí, že je eko nebo šetrný k životnímu prostředí, musí přesně vysvětlit, co tím myslí, a být schopen to prokázat. Spotřebitelé tak určitě uvidí mnohem méně podobných tvrzení – vysvětluje Urszula Kopeć, advokátka z Kanceláře Radcy Prawnego dr Anna Banaszewska.

V praxi budou muset firmy detailně projít veškerou komunikaci směrem ke spotřebitelům. Kontrole se mají podrobit mimo jiné etikety, obaly, reklamní materiály, webové stránky a další informace určené zákazníkům. Zvláštní problém může představovat úprava už vyrobeného zboží, které je na prodej nebo leží ve skladech, protože navrhovaná pravidla nepočítají s přechodným obdobím. – Možná uvidíme na výrobcích samolepky, které zakryjí grafiku, jež si podnikatelé vytvořili sami, protože už nebude v souladu se zákonem – upozorňuje expertka.

Na to, že jsou spotřebitelé k ekologickým prohlášením čím dál opatrnější, ukazují i výsledky VIII. vlny EKObarometru zveřejněné v červnu společností SW Research. Podle nich se 31 % dotázaných během předchozího měsíce setkalo s reklamou na produkt nebo službu, která pracovala s ekologickými hesly. Současně 64 % respondentů soudí, že se podobné výrazy často používají hlavně k propagaci, a 54 % tvrdí, že firmy ve svých kampaních ekologii nadhodnocují. Pojem greenwashing správně vysvětlilo 35 % oslovených, tedy o 3 p. b. více než dříve.

Nové předpisy se nebudou týkat jen ekologických tvrzení, ale i dalších informací důležitých pro spotřebitele. Podniky budou muset srozumitelně uvádět, zda je možné výrobek opravit a v jakém rozsahu. U zařízení, digitálního obsahu a digitálních služeb mají zákazníci dostávat také informace o době, po kterou výrobce poskytuje aktualizace. Větší přehlednost má platit rovněž pro záruky a pro práva, která spotřebitelům náleží podle platné legislativy.

Dozor nad dodržováním nových pravidel převezme Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů. Zpočátku má jeho postup především vzdělávací charakter a bude směřovat hlavně k vyzývání firem k odstranění zjištěných nedostatků, později ale mohou přijít i finanční postihy. U praktik poškozujících kolektivní zájmy spotřebitelů může sankce dosáhnout až 10 % obratu podniku za rok předcházející jejímu uložení. Pro firmy z toho plyne, že ještě před nabytím účinnosti nových pravidel by měly prověřit, zda mají ekologická tvrzení a označení skutečný základ a zda je lze řádně doložit.

Přečtěte si také: Právo na opravu se stává skutečností. Co znamená směrnice EU pro byznys?

fot. magnific.com
zprac. /kp/

Dnes se hranice překračují bez kontrol a cestování navíc usnadňuje lepší infrastruktura, roaming i Evropský průkaz zdravotního pojištění.

Ještě před patnácti či dvaceti lety znamenala cesta do zahraničí více papírování, omezení při používání telefonu a zcela jiné podmínky pro cestování po Evropě. Dnes lze do řady evropských zemí projet bez hraničních kontrol, mobil v zahraničí funguje za podmínek velmi podobných těm domácím a při zdravotních potížích na cestách pomáhá Evropský průkaz zdravotního pojištění. Proměny, které přineslo více než dvacet let členství Polska v Evropské unii, se dotkly také silnic, železnic i celé infrastruktury, jež cestování výrazně zjednodušuje.

V roce 2004, kdy Polsko vstupovalo do Evropské unie, měla tuzemská síť dálnic a rychlostních silnic přibližně 720 km. Ke konci roku 2025 už dosahovala téměř 5466 km, z toho více než 1894 km připadalo na dálnice a 3571 km na silnice rychlého typu. Jde tedy o více než sedminásobné rozšíření sítě rychlých komunikací. S podporou evropských prostředků se v Polsku navíc postavilo nebo modernizovalo téměř 20 tisíc km silnic a přes 6 tisíc km železničních tratí. V roce 2025 přepravily vlaky v Polsku téměř 439 milionů cestujících, což byl nejlepší výsledek za více než 30 let.

Zcela zásadně se proměnilo také cestování po státech schengenského prostoru. Polsko do něj vstoupilo v roce 2007. Od té doby znamená přejezd do většiny evropských zemí zpravidla žádné pravidelné hraniční kontroly. Pro obyvatele pohraničí to přineslo změnu, kterou bylo v běžném životě cítit obzvlášť silně.

Na česko-polské hranici byla ještě dlouhá léta hranice skutečnou překážkou volného pohybu. Přechodů bylo podstatně méně než dnes a samotné překročení hranice se pojilo s kontrolou dokladů i čekáním. Cesta do Česka často měla konkrétní důvod – lidé tam jezdili za nákupy, využívali obchodní a služební nabídku, navštěvovali známé nebo vyráželi na výlet. Dnes je přesun mezi obcemi na obou stranách hranice mnohem přirozenější součástí každodennosti. Z polské části pohraničí lze bez jakýchkoli formalit vyrazit například do Ostravy, Opavy, Karviné nebo do dalších českých měst a vesnic, takže hranice je pro mnoho místních téměř neviditelná.

Změnu je vidět i v tom, jak se plánují turistické výjezdy. Víkend v Česku už nemusí být samostatnou zahraniční cestou, kterou je nutné dlouho dopředu chystat. Podle místa bydliště lze klidně spontánně vyrazit k českým rozhlednám, hradům, horským stezkám, rodinným atrakcím nebo na kulturní akce. Stejně tak obyvatelé české části pohraničí mají jednodušší přístup k turistickým a kulturním možnostem na polské straně.

Důležitým posunem bylo také zrušení dodatečných poplatků za telefonování a mobilní data při cestách po Evropské unii. Od roku 2017 platí princip „Roam like at home“, díky němuž se hovory, zprávy i internet účtují podle podmínek domovského operátora, samozřejmě s ohledem na roamingová pravidla a limity. V praxi to výrazně usnadnilo používání navigace, vyhledávání informací o zajímavostech i kontakt s rodinou a přáteli během zahraničních cest.

Bezpečnost cestujících posiluje také Evropský průkaz zdravotního pojištění. V Polsku bylo dosud vydáno 37 milionů těchto karet EKUZ. Doklad umožňuje čerpat nezbytnou zdravotní péči ve členských státech za stejných podmínek, jaké platí pro místní pojištěnce. Lidé cestující po Evropě navíc využívají práva cestujících, která v určitých situacích zahrnují například právo na informace, péči nebo odškodnění při komplikacích během letecké dopravy.

Pro ty, kteří si pamatují cestování před vstupem Polska do Evropské unie, mohou být některé dnešní výhody skoro samozřejmé. Mladší generace naopak zná hlavně realitu, v níž cesta do sousední země neznamená nutnost projít hraniční kontrolou a telefon i internet jsou samozřejmým společníkem i na cestách do zahraničí.

Dnes je česko-polské pohraničí prostorem, kde turistika stále častěji překračuje administrativní čáry. Stezky, zajímavá místa, akce i nabídka měst a obcí na obou stranách hranice mohou tvořit jednu společnou cestu. Při plánování dalšího výletu se proto vyplatí podívat se na region v širších souvislostech a zjistit, co nabízí i druhá strana hranice. Na našem portálu najdete další texty věnované atrakcím, trasám, akcím a místům, která stojí za návštěvu na česko-polském pohraničí. Jde o tipy na kratší výlet i na delší víkendový pobyt.

fot. arch. red.
oprac. /kp/

Až 88 % polských firem se v posledních letech setkalo s kybernetickým útokem nebo únikem dat.

Kybernetické hrozby patří k nejvážnějším problémům, kterým dnes polské podniky čelí. Netýkají se jen velkých korporací, ale také malých a středních firem, které většinou nemají tolik prostředků na ochranu svých IT systémů. Výrazná část společností už má za sebou zkušenost s útokem nebo únikem informací.

V první polovině 2025 se Polsko dostalo na první místo ve světě podle počtu ransomwarových útoků. Zároveň zůstává tamní trh v oblasti pojištění kybernetických rizik nedostatečně chráněný. Závažné dopady může mít jak převzetí informačních systémů útočníkem, tak odcizení údajů klientů či zaměstnanců.

Podle zprávy „nieOdporni“ od ERGO Hestie zažilo 88 % polských firem v posledních letech kyberútok nebo únik dat. Jiný výzkum citovaný ve zprávě uvádí, že alespoň jeden incident kybernetické bezpečnosti zasáhl přibližně 69 % podniků. Rozdíl mezi výsledky vyplývá z odlišného rozsahu šetření a použitých metod. Data Mastercard navíc ukazují, že firmy samy často riziko podceňují – celých 71 % malých podniků označuje pravděpodobnost kyberútoku za nízkou, přestože každý čtvrtý z nich už podobnou zkušenost má.

Slabou stránkou zůstává také úroveň základního zabezpečení. Z uvedených analýz vyplývá, že zhruba 59 % polských firem používá pouze základní ochranný software a více než třetina nemá ani elementární bezpečnostní opatření. Údaje za segment malých a středních podniků navíc ukazují, že téměř 32 % organizací se v roce 2025 setkalo s pokusy o finanční podvod a 19,2 % se stalo obětí hackerského útoku nebo čelilo riziku interního zneužití.

Mezi nejčastější hrozby patří ransomware, phishing, převzetí uživatelských účtů, podvody typu Business Email Compromise, krádeže zákaznických dat i průniky do cloudových systémů. Následky přitom sahají daleko za samotnou ztrátu informací. Útok může znamenat zastavení provozu, dodatečné výdaje na obnovu systémů, ztrátu klientů a obchodních partnerů, právní komplikace i poškození dobrého jména firmy. Pokud dojde k odcizení technické dokumentace, projektů nebo know-how, může být ohrožena i konkurenční výhoda podniku.

Náklady spojené s kyberútokem mohou být velmi vysoké a u vážných incidentů dosahovat stovek tisíc zlotých, v některých případech i více než milionu. Současně firmy pravidelně vydávají peníze na ochranu své IT infrastruktury. Patří sem například licence bezpečnostního softwaru, správa síťového a serverového vybavení, monitoring, aktualizace systémů, audity, bezpečnostní testy i školení zaměstnanců. U podniků využívajících externí služby se navíc přičítají náklady na specialisty nebo outsourcing.

Důležitou součástí ochrany jsou také organizační opatření. Odborníci citovaní ve zprávě upozorňují, že malé a střední podniky často nemají propracované bezpečnostní postupy ani specializované IT týmy. Základem by proto mělo být propojení technické ochrany, správného řízení přístupů, průběžného dohledu nad systémy a přípravy zaměstnanců na pokusy o vylákání dat.

Významnou roli může sehrát i pojištění proti kybernetickým rizikům. Nenahrazuje technická opatření, jako je vícefaktorové ověřování, zálohy nebo školení pracovníků, ale dokáže zmírnit finanční a organizační dopady incidentu. Podle rozsahu pojistky může pokrýt například náklady na obnovu dat a systémů, výpadek provozu, odpovědnost vůči zákazníkům a obchodním partnerům, právní pomoc, výdaje související s porušením pravidel ochrany osobních údajů i krizové řízení.

Kybernetická bezpečnost tedy vyžaduje kombinaci technologií, správně nastavených procesů a dobře proškolených zaměstnanců. Samotné pojištění riziko útoku neodstraní, stejně jako investice do IT systémů nezaručí absolutní bezpečí. Z dat uvedených ve zprávě však vyplývá, že náklady na ochranu mohou být výrazně nižší než důsledky závažného incidentu. Podle zprávy průměrné výdaje na kybernetickou ochranu odpovídají asi 0,14 % ročního obratu firmy, zatímco úspěšný kyberútok může přinést mnohem vyšší náklady spojené mimo jiné s výpadkem provozu, obnovou dat a řešením následků.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

„Malá turistika“ ukazuje, že cestování se dá prožívat jinak – bez nutnosti splnit všechny povinné atrakce na seznamu.

Cesta nemusí znamenat obíhání nejslavnějších památek, čekání v dlouhých frontách na vyhlášené atrakce a pořizování snímků míst, která už kolují sociálními sítěmi v tisících podobných záběrů. Stále větší pozornost proto získává jiný způsob poznávání světa, založený na pomalejším tempu, místních zážitcích a sledování běžného života. Fenomén označovaný jako „malá turistika“ může být odpovědí jak na sílící problém overturismu, tak na touhu po autentičtějším odpočinku.

O tomto novém přístupu k cestování informuje britská mediální platforma a kreativní agentura It’s Nice That ve zprávě „The Tiny Tourist Report“. Její autoři upozorňují, že sociální média zásadně proměnila způsob, jakým si vybíráme místa pro dovolenou. Algoritmy dokážou během krátké chvíle zviditelnit malou obec nebo konkrétní vyhlídku, což může vyvolat náhlý příval tisíců návštěvníků. Oblíbenost tak může být pro místní obyvatele velkou zátěží a pro turisty samotné znamená tlačenice, fronty a sdílení prostoru s obrovským množstvím dalších lidí.

„Malá turistika“ nabízí odlišnou cestu. Místo soustředění pouze na nejznámější body zájmu obrací pozornost k méně nápadným součástem navštíveného místa. Může jít o místní obchod, trh, malou kavárnu, obyčejnou ulici, typickou architekturu nebo rozhovor s místním obyvatelem. Důležité není jen to, co figuruje na oficiálním seznamu atrakcí, ale také to, jak dané místo funguje v každodenním rytmu.

V tomto pojetí může prohlídka znamenat klidnou procházku obytnou čtvrtí, sledování detailů na domech, zahradách a vývěsních štítech, návštěvu lokálního tržiště nebo ochutnání výrobku, který v běžných průvodcích nenajdete. Součástí objevování se mohou stát i všední činnosti, jako je ranní káva, jízda městskou dopravou či odpočinek v parku.

Proměňuje se také přístup k suvenýrům. Namísto dalšího sériově vyráběného magnetu si cestovatel může odvézt jízdenku na MHD, místní noviny, předmět z blešího trhu nebo drobný výrobek koupený u místního prodejce. Takové maličkosti mívají často větší paměťovou hodnotu, protože připomínají konkrétní okamžik i atmosféru celé cesty.

Obliba tohoto způsobu trávení času souvisí rovněž s únavou z masové turistiky. V posledních letech se mnoho populárních destinací potýká s příliš vysokým počtem návštěvníků a místní samosprávy zavádějí opatření, která mají chránit obyvatele i veřejný prostor. Zároveň sami turisté častěji vyhledávají klidnější a méně přeplněná místa.

Zpráva upozorňuje i na změnu očekávání vůči turistické propagaci. Podle uvedených dat 49 % respondentů soudí, že právě každodenní a lokální zážitky dávají cestování výjimečný smysl. Jen 4 % dotázaných naopak považují za klíčový prvek úspěšného výletu návštěvu nejdůležitějších, „povinných“ atrakcí. Při rozhodování o destinaci dnes často hrají větší roli přímá doporučení a autentický obsah z internetu než klasická turistická reklama.

Tyto závěry mohou být velmi zajímavé zejména pro regiony, které nestaví svou přitažlivost jen na největších a nejslavnějších památkách. Polsko-české pohraničí je příkladem oblasti, kde vedle známých cílů najdeme mnoho menších míst, lokálních příběhů a zážitků mimo hlavní trasy. Procházka malým městem, návštěva místního trhu, poznávání pohraniční architektury, regionální kuchyně nebo cesta méně frekventovanou trasou mohou být stejně důležitou součástí pobytu jako návštěva nejproslulejšího turistického bodu.

„Malá turistika“ neznamená vzdát se hlavních atrakcí. Spíše vybízí k tomu, aby nebyly vnímány jako jediný cíl cesty. Někdy totiž stejně silnou vzpomínku zanechá krátká procházka neznámou ulicí, lokální chuť nebo náhodně objevené místo, které v oblíbeném průvodci vůbec nenajdete.

Na našem portálu najdete tipy na poznávání polsko-českého pohraničí – jak jeho nejznámější atrakce, tak i méně nápadná místa, trasy, události a místní zajímavosti. Vyplatí se podívat na další články a naplánovat cestu, během níž nebude cílem jen odškrtávat body na mapě, ale opravdu poznat celý region.

fot. arch. red.
oprac. /kp/

Pouze 27 % dotázaných uvedlo, že během náboru dostávalo průběžné informace o jeho průběhu i o rozhodnutí zaměstnavatele.

Firmy mohou dostávat desítky až stovky přihlášek, ale do finále náboru se dostane jen menší část zájemců. Z údajů skupiny Progres vyplývá, že k pohovoru dorazí asi 38 % uchazečů a do práce nastoupí jen 12 % z nich.

V každé fázi výběrového řízení část lidí mizí z procesu. Někdo nereaguje na kontakt od personalisty nebo nepřijde na domluvený rozhovor, jiný couvne poté, co zjistí konkrétní podmínky práce. Stává se také, že kandidát nabídku přijme, ale nakonec dá přednost jiné. Orientační model připravený skupinou Progres na základě náborů pro provozy ve velkých městech ukazuje, jak se počet zájemců postupně zmenšuje: z těch, kteří proces zahájí, se zhruba 38 % dostane na pohovor, 23 % obdrží nabídku, 17 % ji potvrdí a jen 12 % skutečně nastoupí.

Výrazným problémem jsou i neúčasti na jednotlivých krocích. U kandidátů pozvaných na pohovor eviduje skupina Progres přibližně 30% míru nedostavení se. A mezi lidmi, kteří nabídku přijali, se 10–15 % v první den do práce vůbec neukáže.

Rychlost obsazení místa přitom závisí na typu pozice. U výrobních a logistických profesí může celý nábor, pokud nejsou nutná dodatečná vyšetření, skončit během týdne. Jestliže je potřeba absolvovat hygienické prohlídky, může se celý postup prodloužit asi o dva týdny.

Jak zdůrazňuje Łukasz Przesmycki, regionální ředitel skupiny Progres, zájem o inzerát ještě neznamená připravenost opravdu nastoupit. – Zejména v obdobích, kdy je na trhu hodně příležitostí, lidé často rozběhnou několik výběrových řízení současně a chtějí si nechat otevřené různé možnosti. Mohou odsouhlasit víc nabídek a teprve později si vybrat tu, která jim v dané chvíli nejvíc vyhovuje. Mzda je důležitá, ale rozhodují i směny, dojezd, náplň práce nebo pověst zaměstnavatele. Firmy by proto neměly vnímat nábor jako jednorázovou akci, ale jako celý sled kroků, kde každé další rozhodnutí kandidáta může určit, zda se místo skutečně obsadí, – říká.

Justyna Lach, ředitelka linie Progres HR Logistics ve skupině Progres, uvádí, že v průměru 20–30 % kandidátů ukončí proces ještě před nástupem do práce. Nejčastěji se to stává ve chvíli, kdy je představena nabídka, tedy ještě před podpisem smlouvy. Mezi hlavní důvody patří především výše mzdy, režim směn, doba dojíždění a pracovní podmínky. – Pokud se během náboru objeví nové informace nebo se ukáže, že skutečnost neodpovídá očekávání, může kandidát velmi rychle změnit názor. Proto je zásadní, aby komunikace byla konzistentní od prvního oslovení až do nástupu. Nejde jen o to přesvědčit uchazeče, aby nabídku přijal, ale hlavně o to, aby přesně věděl, na co přistupuje. Čím méně rozdílů mezi sliby a realitou, tím větší šance, že z procesu nevypadne těsně před koncem, – vysvětluje odbornice.

Podle průzkumu skupiny Progres „Rynek pracy 360“ uvedlo pouze 27 % respondentů, že během náboru dostávali informace o průběhu procesu i o tom, jak se zaměstnavatel rozhoduje. Současně 11 % dotázaných zažilo situaci, kdy firma stáhla nabídku práce, přestože předtím potvrdila přijetí. Dalších 3 % uchazečů přiznalo, že z procesu samo odstoupilo, aniž by o tom zaměstnavatele informovalo.

Potíže ale nejsou jen na straně uchazečů. V šetření 68 % zaměstnavatelů označilo nedostatečné kompetence za jednu z hlavních náborových překážek a pro 49 % firem bylo problémem, že kandidát zrušil účast na pohovoru.

Jedním z řešení, jak omezit množství náhodných reakcí na nabídky, může být větší otevřenost pracovních inzerátů. Po změnách zákoníku práce platných od 24. prosince 2025 začalo mnoho firem uvádět rozpětí mzdy už přímo v inzerci. – Jde o důležitý posun v tom, jak se na úspěšnost náboru nahlíží. Menší počet životopisů nemusí znamenat horší výsledek, pokud je větší část uchazečů skutečně motivovaná nabídku přijmout a opravdu nastoupí. Pro firmy to znamená sledovat nejen náklady na získání reakcí nebo jejich množství, ale také to, kolik z nich se promění v reálné zaměstnání, – vysvětluje Justyna Lach.

– Výsledky průzkumu ukazují, že nábor není jednostranný děj. Zaměstnavatelé mají své požadavky na kandidáty, ale současně i uchazeči hodnotí, jak firma celý proces vede. Informace o dalších krocích, dodržování dřívějších slibů i rychlá komunikace ovlivňují zkušenost kandidáta a jeho rozhodnutí zůstat ve výběru. V době, kdy společnosti soupeří o pracovníky, může mít každý z těchto prvků vliv na to, zda nábor skončí skutečným přijetím do práce, – uzavírá Łukasz Przesmycki.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Ubytování pojištěnce v jiném státě samo o sobě neznamená, že kontrola pracovní neschopnosti není možná.

Lékařem potvrzená dočasná nezpůsobilost k práci dovolenou ruší. To, že se pojištěnec nachází mimo území Polska, však nijak nevylučuje možnost prověřit, zda je neschopenka využívána v souladu s jejím účelem.

Pokud zaměstnanec nemůže nastoupit na řádnou dovolenou v dohodnutém termínu kvůli omluvitelné absenci, včetně dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, musí mu zaměstnavatel poskytnout dovolenou v náhradním termínu. Když choroba začne až během dovolené, nevyčerpaná část volna se rovněž přesouvá na později. Státní inspekce práce zároveň připomíná, že zaměstnanec má povinnost o své nepřítomnosti zaměstnavatele informovat.

Ne každá pracovní neschopnost ale znamená automatické přerušení dovolené. ZUS upozorňuje, že jiná situace nastává u ošetřovného. To náleží osobě, která musí přerušit práci, aby se postarala o nemocné dítě nebo jiného člena rodiny. Během řádné dovolené zaměstnanec práci stejně nevykonává, a proto z tohoto důvodu nemusí dovolenou přerušovat. V takovém případě navíc ošetřovné nenáleží, protože předpisy neumožňují současný souběh obou dávek.

Pracovní neschopnost také nepřerušuje mateřskou, rodičovskou, rodičovskou péči ani neplacené volno. Osoba čerpající některý z těchto druhů volna nemůže ve stejné době pobírat nemocenskou ani ošetřovné.

ZUS je povinen kontrolovat správnost využívání pracovních neschopenek, na jejichž základě vzniká nárok na nemocenskou, rehabilitační dávku nebo mzdu za dobu neschopnosti práce. Kontroly probíhají podle potřeby, bez předem stanovených pevných termínů. Častěji se mohou objevovat v obdobích vyšší nemocnosti nebo větší potřeby péče o blízké.

Samotný pobyt pojištěnce v cizině neznamená, že kontrola neschopenky není proveditelná. ZUS uvádí, že vyplývá mimo jiné z unijních pravidel o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Pojištěná osoba, která bydlí nebo se zdržuje v jiném členském státě, může stále dostávat peněžité dávky od příslušné instituce.

V případě potřeby kontroly se příslušná instituce může obrátit na instituci působící v zemi bydliště nebo pobytu pojištěnce. Ta může podle místních předpisů provést potřebné administrativní úkony nebo lékařské vyšetření. Výsledek, včetně posouzení pravděpodobné délky pracovní neschopnosti, je následně předán příslušné instituci.

ZUS také připomíná, že po dobu pracovní neschopnosti nesmí pojištěnec vykonávat výdělečnou činnost ani činnosti odporující účelu neschopenky. Jde o aktivity, které mohou zkomplikovat nebo prodloužit léčbu či rekonvalescenci. Neznamená to však, že každá činnost automaticky vede ke ztrátě nároku na dávku. Každý případ se posuzuje samostatně s ohledem na okolnosti a doporučení lékaře.

ZUS zdůrazňuje, že pracovní neschopnost není obdobím, se kterým lze volně nakládat jako s dovolenou. Klíčové je, aby chování pojištěnce nebrzdilo návrat ke zdraví a odpovídalo účelu vystavené neschopenky.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

S podzimní úpravou jízdního řádu přibudou pro cestující z regionu i okolí nové spoje, zároveň ale musejí počítat také s komplikacemi kvůli pokračujícím opravám.

V neděli 30. srpna vstoupí v platnost další, už předposlední letošní změna jízdního řádu vlaků. Nový grafik bude platit do 24. října. Úpravy souvisejí především s navazujícími etapami modernizačních prací, které provádí PKP Polskie Linie Kolejowe, a zároveň znamenají i ukončení provozu sezónních vlaků.

Pro cestující bude jednou z nejdůležitějších novinek návrat vlaků na plnou trasu linky S72. V současnosti kvůli probíhající výluce jezdí spoje Kolejí Śląských jen v úseku Rybnik – Żory. Od 30. srpna se vrátí na trať Rybnik–Pszczyna a zastaví mimo jiné v Suszci a Radostowicích. Část vlaků bude pokračovat až do Bielska-Białe Główne a Żywce, přičemž jedna dvojice spojů bude v pracovních dnech zajíždět do a z Czechowic-Dziedzic. Ve všední dny je na lince S72 naplánováno 11 párů vlaků, o volných dnech sedm párů. Na obnoveném úseku Żory – Pszczyna pojede v pracovních dnech 10 párů a o víkendech a svátcích všech sedm párů. Každý den bude jedna dvojice spojů vedena až do Żywce a jedna dvojice v pracovní dny do a z Czechowic-Dziedzic. Ostatní vlaky skončí v Bielsko-Białe Główne.

Podzimní změna přinese také posílení dopravy na trase Bytom – Gliwice. Na lince S18 přibudou čtyři páry spojů v pracovních dnech a osm párů ve dnech pracovního volna. Díky tomu bude od pondělí do pátku jezdit 20 párů vlaků a o víkendech 19 párů. V praxi to znamená možnost cestovat mezi Bytomem a Gliwicemi zhruba každou hodinu po celý týden.

Další spoje přibudou rovněž na lince S1 mezi Gliwicemi a Częstochową. Ve všední dny se jeden z ranních párů, který dnes končí v Zawierciu, prodlouží až do Częstochowy. O volných dnech se obdobná změna dotkne odpoledního spoje, jenž nyní končí v Dąbrowě Górnicze Ząbkowicích. Po prodloužení do Częstochowy pojede vlak na úseku od Dąbrowy Górnicze Ząbkowic jako zrychlený.

Úpravy zasáhnou i spoje do Beskyd. Kvůli další fázi modernizace katovického železničního uzlu bude provoz směrem na Brynów veden po dvou kolejích. To umožní Kolejím Śląským navýšit počet vlaků z Wisły Głębce do Katovic. V pracovních dnech přibudou čtyři páry, ve dnech pracovního volna pět párů oproti dosavadnímu jízdnímu řádu. Více spojů pojede v plné trase, bez zkracování a bez nutnosti náhradní autobusové dopravy.

Ne všechny změny ale přinesou lepší dostupnost. Modernizace katovického uzlu bude dál pokračovat. Od 9. září budou mít cestující na stanici Sosnowiec Główny k dispozici nový 1. nástupiště a část 2. nástupiště. Současně však bude z provozu vyřazeno 3. nástupiště.

Omezení potrvají také na trati Tychy – Kobiór, kde budou vlaky i nadále jezdit pouze po jedné koleji. Naopak soupravy mezi Rybnikem a Wisłou budou vedeny po nákladních kolejích v Czarnolesí, což prodlouží dobu jízdy. Ve večerních hodinách ve všední dny bude na vybraných úsecích dotčených pracemi část spojů nahrazena autobusy.

Největší komplikace jsou naplánovány na začátek září. Od 1. do 10. září bude železniční provoz na úseku Orzesze – Leszczyny úplně zastaven. Vlaky nahradí autobusy. Od 11. září bude kvůli opravě viaduktu na trati Leszczyny–Rybnik provoz veden jen po jedné koleji. Navíc na lince S72 od 19. do 24. října budou spoje mezi Suszcem a Pszczynou nahrazeny autobusovou dopravou.

Podzimní korekce znamená také konec sezónních spojů. Po létě už přestanou jezdit například TLK Wydmy do Łeby a Helu nebo TLK Pirat do Kołobrzegu a Świnoujście. Nadále však zůstane vlak „Malinka“ společnosti Polregio na trase Wrocław Główny – Wisła Głębce, který jezdí v soboty, neděle a svátky, stejně jako „Stożek“ a „Soszów“ dopravce Koleje Śląskie.

foto: archiv red.
zprac. /kp/

Počet pracovních neschopenek sice klesá, přesto Češi stráví na nemocenské téměř stejně času jako loni.

V prvním pololetí 2026 lidé v Polsku sahali po pracovní neschopnosti méně často, celkový počet dnů strávených na nemocenské se ale oproti stejnému období loňského roku téměř nepohnul. Podle údajů Zakładu Ubezpieczeń Społecznych bylo od ledna do června vystaveno 14,1 milionu lékařských potvrzení, což je o 2,7 % méně než před rokem. Dohromady se týkala 147,7 milionu dnů absence, tedy jen o 0,3 % méně.

V Moravskoslezském vojvodství bylo v první polovině 2026 zaznamenáno 1,662 milionu lékařských potvrzení a související absence dosáhla celkem 17,548 milionu dnů.

Podle Beaty Kopczyńské, regionální mluvčí ZUS v Moravskoslezském vojvodství, čísla ukazují, že se mění povaha nemocenské absence. – Rozbor dat z celé země za první pololetí 2026 naznačuje, že pojištěnci sice o neschopenky žádají méně často, ale když už na ně přejdou, setrvávají na nich déle. Ubývá neschopenek kvůli sezonním infekcím či covidu-19, zatímco nejčastější příčiny vystavování eZLA představují potíže pohybového aparátu, psychické poruchy a úrazy – upozorňuje.

Největší podíl tvořily neschopenky vystavené kvůli vlastní nemoci pojištěnce. V prvních šesti měsících roku jich bylo vydáno 11,4 milionu, tedy o 2,5 % méně než ve stejném období roku 2025. Přes pokles počtu potvrzení se počet dnů absence zvýšil o 0,6 % na 123,1 milionu. Průměrná délka jedné neschopenky činila 10,81 dne. Pokud se započítá celková doba nepřítomnosti na jednu osobu, která neschopenku čerpala, vychází průměr 24,98 dne. U žen to bylo 25,70 dne, u mužů 24,11 dne.

Mezi lidmi čerpajícími nemocenskou převažovaly ženy – obdržely 56,3 % všech potvrzení vydaných kvůli vlastní nemoci. Rozdíly jsou patrné také ve věkovém složení. Nejvíce dnů absence připadlo na skupinu 30 až 39 let, která se podílela 25,7 % na všech zameškaných dnech. U žen byl tento podíl ještě vyšší a dosáhl 29,9 %. U mužů byla naopak nejvyšší absence zaznamenána ve věku 40 až 49 let, kde šlo o 25,6 % všech dnů. U mužů ve věku 30 až 39 let činil podíl 20,2 %.

Data ZUS zároveň ukazují, že se mění i délka neschopenek. Stále nejčastěji se vystavují potvrzení na jeden až pět dní, která tvořila 44,5 % všech neschopenek. Zároveň roste podíl absencí v délce 11 až 30 dnů. V prvním pololetí 2026 připadalo na tuto kategorii 29,3 % všech potvrzení, zatímco před rokem to bylo 27,9 %. Zvýšil se také podíl jednodenních neschopenek – z 7,8 % na 8,8 %.

Nejvíce dnů absence nadále připadalo na choroby pohybového aparátu a pojivové tkáně – šlo o 21,6 milionu dnů, tedy 17,5 % všech dnů nepřítomnosti souvisejících s vlastní nemocí. Druhou nejčastější příčinou byly duševní poruchy a poruchy chování, které znamenaly 18,2 milionu dnů absence a tvořily 14,8 % celku. Jejich podíl se meziročně zvýšil o 1,4 procentního bodu. Na třetím místě skončily úrazy, otravy a následky působení vnějších faktorů. Kvůli nim bylo zaznamenáno 17,2 milionu dnů nepřítomnosti, tedy 14 % celku. V této kategorii vzrostl podíl o 1,5 procentního bodu. Onemocnění dýchací soustavy pak představovala 16,1 milionu dnů absence, což odpovídalo 13,1 % celku, tedy o 3,2 procentního bodu více. Dalších 15,6 milionu dnů, tedy 12,7 % absencí, souviselo s těhotenstvím, porodem a šestinedělím.

Proměna je patrná i u neschopenek využívaných kvůli péči o rodinné příslušníky. V první polovině 2026 počet potvrzení na péči o dítě klesl o 6,2 % na 1,48 milionu. Dohromady pokrývala 5,34 milionu dnů, což je o 9,7 % méně než před rokem.

Naopak u neschopenek spojených s péčí o jiné členy rodiny šel trend opačným směrem. Jejich počet se zvýšil o 12,7 % na 283 tisíc potvrzení. Zároveň narostl i celkový počet dnů absence, a to o 9 % na 1,32 milionu.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Polsko se může ocitnout v pásmu mimořádně silných srážek. Odborníky znepokojuje možnost vzniku situace podobné té, která v roce 2024 vyústila v povodně.

Středozemní moře je nyní nezvykle teplé a na některých místech jeho povrchová teplota přesahuje 30 °C. Takto výrazně prohřátá vodní plocha může mít dopad na počasí v následujících měsících, protože teplejší voda uvolňuje do ovzduší více vlhkosti. Meteorologové upozorňují zejména na přelom léta a podzimu, kdy se nad Evropou mohou vytvořit podmínky příznivé pro vznik hlubokých tlakových níží. Ty pak mohou vést až k záplavám.

Údaje programu Copernicus při Evropské unii ukazují, že červenec 2026 byl nejteplejším měsícem v historii měření teploty hladiny oceánů mimo polární oblasti. Průměrná teplota vody dosáhla 20,96 °C. Dosavadní rekord z roku 2023 činil 20,89 °C. Mimořádně vysoké hodnoty se objevují hlavně ve Středomoří a podél atlantského pobřeží. Podle dat služby Ventusky panovaly velmi vysoké teploty například v Tyrhénském moři. V pásu od Neapole směrem k Sardinii se voda opakovaně ohřívala na 30 °C nebo tuto hranici překračovala.

Teplá voda zvyšuje množství vodní páry v atmosféře, a tím může dodat dodatečnou energii systémům, které stojí za vydatnými srážkami. Velký význam může mít situace, kdy začnou na konci léta do jižní Evropy proudit chladnější vzduchové hmoty ze severu. Střet studeného vzduchu s rozpálenou hladinou moře, navíc v kombinaci s reliéfem Alp, může podporovat vznik janovských níží. Tyto systémy se pak mohou vydávat na sever a severovýchod a přinášet velmi vlhký vzduch. Jejich další dráha může zasáhnout mimo jiné Rakousko, Česko, Německo i Polsko.

Ne každý janovský níž však končí povodní. Pokud se systém pohybuje rychle, mohou intenzivní deště odeznít už během několika hodin. Mnohem nebezpečnější je takzvaná blokace atmosférické cirkulace. Jestliže níže zabrání v postupu rozsáhlé oblasti vysokého tlaku, může zóna srážek nad jedním místem setrvat po mnoho hodin, případně i několik dnů.

V takovém případě hrozbu ještě zvyšují hory. Vlhké proudění narážející na Sudety a Beskydy je nuceno stoupat vzhůru, což může srážky dál zesilovat. Při velmi vysokých úhrnech deště se půda postupně nasytí a přestává být schopná přijímat další vodu. Přebytek pak rychle odtéká do potoků a řek, které mohou prudce vystoupat.

Právě podobný mechanismus hrál důležitou roli i při povodni v září 2024. Níže Boris tehdy přinesla ničivé srážky na jihu Polska a obzvlášť tvrdě zasáhla například okolí Raciborze, ale také Kłodzko či Głuchołazy. Následné analýzy Evropského centra pro střednědobé předpovědi ukázaly, že kdyby byla teplota Středozemního a Černého moře tehdy blíže dlouhodobému průměru, mohl by být souhrn srážek v nejohroženějších oblastech asi o 10 % nižší.

Teplota moří je tedy jedním z prvků, které mohou ovlivňovat rozsah extrémních meteorologických jevů. Podobné souvislosti se ukazovaly také v rozborech povodní z let 1997 a 2002. To ale neznamená, že současná situace automaticky předznamenává další katastrofu. V tuto chvíli nehrozí pro Polsko žádné přímé povodňové nebezpečí.

fot.
oprac. /kp/

Místní potraviny, ruční výrobky i suvenýry typické pro daný kraj si Poláci z městských výletů vozí domů čím dál častěji.

Krátké pobyty ve městech už dávno nejsou jen o prohlídce památek, návštěvách restaurací nebo kulturním programu. Poláci při city breacích stále častěji vyčleňují část rozpočtu i na nákupy. Průzkum Leonardo Hotels Polska ukazuje, že 62 % dotázaných si při cestování pravidelně nebo často spojuje poznávání s nakupováním. Zároveň roste zájem o zboží úzce spojené s navštíveným místem, takže část peněz turistů končí přímo u místních podnikatelů.

Nakupování je pevnou součástí kratších městských cest. Pouze 2 % oslovených uvedla, že během city breaku za nákupy neutratí vůbec nic. Nejpočetnější skupina, tedy 65 % respondentů, vydává na tento účel 100 až 500 zlotých, zatímco téměř pětina dotázaných utratí za nákupy více než 500 zlotých.

Výdaje se přitom netýkají jen klasických upomínkových předmětů. 69 % Poláků si během krátkých výletů kupuje regionální potraviny a 74 % si domů vozí místní suvenýry. Cestující stále více sledují původ nakupovaných věcí a vyhledávají produkty přímo svázané s daným regionem. Oblibě se těší lokální jídlo, řemeslné výrobky i předměty typické pro konkrétní město nebo oblast.

Z měnících se nákupních návyků profitují především místní firmy. Peníze turistů putují mimo jiné k regionálním výrobcům, menším obchodům, rodinným restauracím, kavárnám a řemeslným dílnám. Část prostředků tak v průběhu cestování zůstává v místní ekonomice.

Proměňuje se také způsob, jakým návštěvníci poznávají města, do nichž přijíždějí. Jak upozorňuje Iwona Furtek, Marketing Manager společnosti Leonardo Hotels Polska, hosté se stále častěji ptají na místa, kde mohou nahlédnout do každodenního života obyvatel. – Zajímají je místní trhy, řemeslné dílny nebo obchody s regionálními výrobky. Tento trend je u nás nyní výrazně silnější, zatímco v Evropě je patrný už delší dobu, – zdůrazňuje. Odráží se to i v hotelové gastronomii, kde se v nabídce častěji objevují regionální suroviny a jídla typická pro danou destinaci.

City break navíc stále častěji propojuje poznávání města s módními nákupy. Z průzkumu Leonardo Hotels Polska vyplývá, že 62 % Poláků vždy nebo často využívá příležitosti spojit během cesty objevování města s nakupováním. 45 % to dělá často a pro 17 % je návštěva obchodu či nákupního centra stálou součástí krátkého výletu. Pro některé cestující se oblečení, obuv, šperky nebo kosmetika zakoupené na cestách stávají památkou na výlet. 36 % Poláků se z city breaku vrací s novým kusem oblečení, obuví nebo doplňky. 23 % kupuje šperky a 21 % sahá po parfémech nebo kosmetice.

Nejčastěji spojují poznávání s nákupy mladí dospělí. Ve skupině 18–24 let uvedlo 75 % respondentů, že při city breacích nakupuje vždy nebo často. Velmi podobně se tento zvyk projevuje také u lidí ve věku 45–54 let, kde jde o 66 %. Obě věkové skupiny spojuje i zájem o oděvy. Mezi lidmi ve věku 45–54 let označilo oblečení jako nejčastěji kupovanou kategorii 41 % oslovených, v kategorii 18–24 let to bylo 40 %.

Propojování turistiky s nákupy může být zajímavou možností i pro ty, kteří plánují krátký výjezd po česko-polském pohraničí. Víkend v Ratiboři, Rybniku, Ostravě nebo Opavě se tak může změnit nejen v objevování zajímavostí, ale také v návštěvu místních trhů, malých obchodů, kaváren a restaurací a v hledání originálních památek.

Chcete si naplánovat další výlet a objevit nejzajímavější, často nečekaná místa našeho regionu? Podívejte se na další články na našem portálu.

Moravskoslezský kraj láká k objevování regionu prostřednictvím chutí a památek

Nový mural v Třinci – umělecká pocta městu a jeho legendám

Beskydské centrum lyžování Adama Małysze ve Visle navštívilo více než 5 tisíc lidí

fot. magnific.com
zprac. /kp/

Sešity, učebnice, aktovky, oblečení i pomůcky potřebné ke studiu představují pro rodiny další zátěž pro rozpočet. S jejich úhradou pomáhá stále častěji také zaměstnavatel.

Konec prázdnin pro miliony domácností znamená přípravy na nový školní rok a s nimi i nutnost sáhnout hlouběji do peněženky. V roce 2026 chce téměř polovina rodičů vydat za školní výbavu od 501 do více než 1500 Kč. Pro lidi pobírající minimální mzdu může takový výdaj představovat výrazný zásah do měsíčního příjmu.

Podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy navštěvovalo ve školním roce 2025/2026 všechny typy škol 4,917 milionu žáků. Na základních školách se vzdělávalo 3,242 milionu dětí a na středních školách 1,674 milionu. Pro jejich rodiny tak srpen znamená nákupy nejen sešitů a psacích potřeb, ale také oblečení, bot, batohů nebo techniky nutné ke studiu. Z průzkumu PayPo vyplývá, že rodiče začínají nákup školních pomůcek čím dál dříve. 35 % oslovených pořizuje věci zhruba měsíc před začátkem výuky, dalších 31 % plánuje nákupy asi dva týdny před 1. zářím.

Školní výbava a domácí rozpočet

Nejpočetnější skupina respondentů, tedy 29 %, očekává náklady na výbavu mezi 251 a 500 Kč. Dalších 20 % počítá s částkou 501–750 Kč a 16 % předpokládá výdaj od 751 do 1000 Kč. Více než 1000 Kč chce utratit 13 % rodičů. Stejný podíl dotázaných ještě na začátku srpna neuměl určit, kolik nakonec příprava dítěte do školy skutečně vyjde. Naopak 9 % respondentů plánuje zůstat do 250 Kč.

Rozsah nákladů vynikne zejména ve srovnání s výší mezd. Analýzy skupiny Progres ukazují, že při průměrné čisté mzdě kolem 6739 Kč znamená nákup výbavy za 251–500 Kč zhruba 3,7–7,4 % měsíční výplaty. U lidí s minimální mzdou, tedy 3606 Kč čistého při 4806 Kč hrubého, stejné pořízení ukrojí 7–13,9 % měsíčních příjmů. Při vyšších částkách je dopad ještě citelnější. Školní výdaje v rozmezí 501–1000 Kč odpovídají 7,4–14,8 % průměrné měsíční mzdy a 13,9–27,7 % čisté minimální mzdy. Pokud se náklady dostanou nad 1500 Kč, může příprava jednoho dítěte do školy spolknout více než 22 % průměrného výdělku a přes 41,6 % čisté minimální mzdy.

Jak upozorňuje Pavel Dąbrowski, předseda provozních společností ve skupině Progres, pro rodiny není problémem jen samotná výše částek, ale také to, že se všechny soustřeďují do krátkého časového úseku. – Začátek školního roku se tak pro rodinný rozpočet stává jakýmsi testem finanční likvidity zaměstnance. Z pohledu zaměstnavatele je to zároveň signál, že i malé, ale předvídatelné zvýhodnění může být pro tým opravdu znatelné. Nejde tedy pouze o hodnotu benefitu, ale i o okamžik, kdy jej zaměstnanec může využít. To je navíc důležité v době, kdy očekávání vůči zaměstnavatelům stále častěji zahrnují nejen výši mzdy, ale i stabilitu a pocit finanční jistoty – říká odborník.

Pomoc od firmy i státu

Školní výbava se tak stále častěji stává součástí nepeněžních výhod nabízených firmami. Podle analýz skupiny Progres se v roce 2026 informace o tomto benefitu objevila už v 21 % pracovních inzerátů, zatímco o rok dříve jen ve 14 %. Výhoda přitom není vyhrazena jen pro vyšší pozice. Nejčastěji se objevuje v nabídkách pro prodavače, skladníky a pracovníky výroby. Najdeme ji také u náborů řidičů, pracovníků zákaznické podpory, montážních profesí, servisu a mechaniky, stejně jako v inzerátech z oblasti financí a účetnictví, IT, telekomunikací nebo strojírenství.

Společnosti volí různé způsoby podpory. Kromě příspěvků hrazených ze sociálního fondu se objevují jednorázové dávky, nákupní poukázky, předplacené karty nebo balíčky se školními potřebami. Některé podniky rovněž pořádají sbírky školních pomůcek pro děti zaměstnanců nebo proplácejí nákup učebnic a dalších potřeb. V kafeteriových systémech mohou pracovníci naspořené body využít například na oblečení, boty, školní pomůcky či elektroniku potřebnou ke studiu. V části firem míří tato pomoc zejména na многodětné rodiny nebo na zaměstnance v náročnější finanční situaci.

Jedním z hlavních veřejných nástrojů podpory zůstává program „Dobré začátky“. Rodiče a opatrovníci mohou jednou ročně získat 300 Kč na každé dítě, které se vzdělává, a to bez ohledu na příjem. Do 6. srpna přišlo z Moravskoslezského kraje téměř 254 tisíc žádostí, které se týkaly více než 368,5 tisíce dětí. Česká správa sociálního zabezpečení v regionu už vyplatila přes 91,4 milionu Kč. V celé zemi bylo podáno více než 2,185 milionu žádostí vztahujících se k více než 3,2 milionu dětí a celková hodnota vyplacené podpory dosáhla 783 milionů Kč.

Program „Dobré začátky“ ale není jedinou dostupnou pomocí pro rodiny. Lidé, kteří splňují příjmové podmínky, mohou v rámci rodinných dávek získat i 100 Kč jako příspěvek spojený se zahájením školního roku. Žáci v horší sociální situaci mohou navíc čerpat školní stipendium, jehož maximální roční částka činí 2480 Kč. K dispozici jsou také bezplatné obědy ve školách, příspěvek na učebnice pro děti s příslušným posudkem či příspěvky na studium mimo místo bydliště. U ubytování mohou dosáhnout až 1130 Kč a při dojíždění do školy až 690 Kč.

Výdaje ženou rodiče k další práci

Rostoucí náklady spojené s návratem do školy ovlivňují i pracovní aktivitu části rodičů. Někteří volí více směn, krátkodobé zakázky nebo hledají lépe placené místo. Možnosti se otevírají hlavně v odvětvích, kde v létě roste poptávka po pracovní síle. Obchod, logistika, sklady, výroba i e-commerce vyhlašují další nábory, často na práci na několik dní či týdnů. Lidé jsou potřeba například při vykládání zboží, přípravě prodejen, doplňování regálů, označování cen, kompletaci objednávek nebo při zvládání vyššího prodeje.

Podle Pavla Dąbrowského může sezónní práce pro část domácností znamenat způsob, jak si v období vyšších výdajů navýšit příjmy. – Z pohledu zaměstnance je důležitá možnost rychlého nástupu a ukončení práce po splnění konkrétního úkolu. Takový model může být velmi zajímavý pro lidi, kteří už mají stálé zaměstnání, ale na několik týdnů potřebují další příjem. Pro trh práce to zároveň znamená větší význam krátkodobých a flexibilních forem zaměstnávání jako odpovědi na sezónní potřeby firem. Díky tomu se období rodinných výdajů potkává s časem, kdy část podniků hledá více pracovníků – vysvětluje expert.

fot. magnific.com
oprac. /kp/

Generace Z je ochotná omezit jiné výdaje, a někdy se vzdát i klasické dovolené, jen aby viděla své oblíbené interprety naživo.

Hudební festivaly už pro mladé dávno nejsou jen víkendovou zábavou. Takové akce stále častěji ovlivňují to, jak plánují své výdaje, kam vyrážejí na cesty i čeho se kvůli nim dokážou vzdát ve volném čase.

Nezapomenutelné zážitky považuje za důležitější než dlouhodobé spoření každá třetí osoba ve věku 18 až 28 let, vyplývá z průzkumu, který si u společnosti Revolut objednalo 20 tisíc zástupců generace Z v Evropě. Výsledky ukazují, že mladí zákazníci jsou připraveni vložit větší část svého rozpočtu do koncertů, festivalů, cestování a dalších akcí naživo.

Také v Polsku je pro část generace Z festival jedním z hlavních důvodů k cestě. Čtvrtina dotázaných uvedla, že při výběru akce je pro ně rozhodující program, tedy možnost vidět svého oblíbeného umělce. Aby si pořídili vstupenku, jsou ochotni škrtat jinde. 55 % respondentů by snížilo útraty za návštěvy restaurací, 43 % by odložilo nákup nového oblečení a 17 % by se vzdalo klasické dovolené. Dalších 20 % říká, že by v případě potřeby sáhlo do vlastních úspor.

Současně zůstávají pro mladé spotřebitele významným problémem rostoucí ceny vstupenek. 29 % polských účastníků průzkumu považuje dynamické stanovování cen za nespravedlivé vůči fanouškům a přimlouvá se za přísnější pravidla pro tento způsob oceňování.

Festival může být také impulzem k cestě do zahraničí. 26 % zástupců generace Z v Polsku uvádí, že by kvůli oblíbenému interpretovi vyrazili do sousední země. Pro dalších 9 % není vzdálenost téměř žádnou překážkou – jsou připraveni cestovat i na opačný konec světa, pokud je program dostatečně lákavý.

Dopad velkých hudebních akcí na turistický ruch je vidět i v datech o utrácení. Podle údajů Revolutu byly v týdnu, kdy probíhal Open’er Festival, výdaje zahraničních návštěvníků v Polsku o 7 % vyšší než o týden dříve. To naznačuje, že velké hudební události nepůsobí jen na prodej vstupenek, ale také na místní turistiku, gastronomii, dopravu a ubytování.

Ani na česko-polském pohraničí v letní sezóně nechybí akce, které přitahují publikum z obou stran hranice. Hudba se stává součástí přeshraniční nabídky a blízkost, absence hraničních bariér i velmi dobré dopravní spojení regionu způsobují, že mladí lidé z jihu Polska za festivaly často míří k jižním sousedům. Mezi nejvýraznější příklady patří velké mezinárodní festivaly v Ostravě, jako Colours of Ostrava a elektronický Beats for Love. Světové hvězdy se objevují také na Havířovských slavnostech v Havířově – letos mezi nimi budou například Dave Stewart z Eurythmics, Rita Ora nebo Pendulum. V Opavě se koná multižánrový Festival Slunovrat a ve Frýdku-Místku FM City Fest, kde letos patřil mezi hlavní hvězdy Alan Walker a vystoupili také nejpopulárnější čeští a slovenští interpreti.

Na polské straně hranice se koná mimo jiné Full Moon Festival, který na Piastovském hradě v Ratiboři spojuje domácí i zahraniční tvůrce elektronické hudby. Každoročně je možné navštívit také Przystanek Żory, odkazující na někdejší Przystanek Woodstock v Žarech, festival Najcieplejsze Miejsce na Ziemi ve Vodislavi Slezském nebo Lyski Rock Festival v Lyskách.

Další tipy na výlety v česko-polském pohraničí najdete v dalších článcích na našem portálu.

Moravskoslezský kraj láká k poznávání regionu skrze chutě a památky

Nový mural v Třinci – výtvarná pocta městu a jeho legendám

Beskydské centrum lyžování Adama Małysze ve Wisle navštívilo více než 5 tisíc lidí

foto: Colours of Ostrava/Facebook
zprac. /kp/